Předmětem soutěže bylo vytvořit návrh graficko-výtvarného řešení interiéru stanice, především design skleněných obkladů stěn za kolejištěm a ve vstupním vestibulu a zvolit barevnost smaltovaných obkladů na nástupišti a v eskalátorovém tunelu. Cílem bylo najít řešení, které povýší architektonickou i uměleckou hodnotu místa a celkový zážitek z návštěvy stanice a zasadí ji do kontextu proměny okolí na multifunkční a rozmanitou část města.
Materiál pro realizaci byl definován již v zadání soutěže. Sklo ve spojení se smaltem bylo vybráno s ohledem na jednoduchost údržby, náklady, ale i výtvarnou tradici pražského metra. Sklo se jako výtvarný prvek objevuje v několika stanicích trasy B, např. na Karlově náměstí nebo Náměstí Republiky, a je historicky definované v tzv. libretu trasy B, popisujícím architektonické a výtvarné řešení prostorů jednotlivých stanic.
„Mít možnost na základě zkušeností s provozem a údržbou stanice metra definovat materiálovou skladbu a následně vyhlásit výtvarnou soutěž je z našeho pohledu správná cesta a umíme si ji představit i u dalších rekonstrukcí stanic a zejména v případech, kdy jsou stejně jako na Českomoravské nahrazovány původní materiály novými,“ doplnil k zadání soutěže Ondřej Krulikovský, vedoucí jednotky Stavby a tratě z technického úseku DPP – Metro.
Současný stav interiéru stanice metra Českomoravská | Zdroj: archiv soutěže
Původní řešení v podobě keramického obložení se v průběhu času projevilo jako nevhodné. Keramika v kontaktu s vodou z průsaků mění své dimenze, a tak přestává fungovat nosný systém, který již neumožňuje výměnu obkladu bez jeho poškození. Z tohoto důvodu DPP přistoupil na vyhlášení soutěže, do které se přihlásilo 43 týmů. Jednou z podmínek účasti bylo, aby byl tým složen minimálně z výtvarníka a architekta. Na základě předložených portfolií zájemců o účast v soutěži porota vybrala devět finalistů, jejichž úkolem bylo vypracovat návrh nového graficko-výtvarného řešení interiéru stanice Českomoravská.
„Stanice metra jsou pro Pražany neoddělitelnou součástí jejich každodenního života. Proto by měly
důstojně plnit účel nejen funkčního, ale i příjemného místa a vyplňovat tak celkový zážitek z návštěvy stanice. Cílem soutěže bylo najít řešení, které povýší architektonickou i uměleckou hodnotu místa, a to vítězný návrh kombinující sklo s kapkami vzduchu toto jistě splní. Esteticky „oprášená“ stanice metra Českomoravská se stane neoddělitelnou součástí proměny celého okolí stanice na multifunkční a rozmanitou část města,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.
Vítězem soutěže se stali designér Maxim Velčovský a architekt Vítězslav Danda z edit! architects. Na druhém místě se umístil tříčlenný tým architektky Kristiny Magasanikové a výtvarníků Venduly Chalánkové a Richarda Loskota, třetí příčku obsadil tým výtvarníka Dušana Záhoranského, architekta Juraje Biroše a grafického designéra publikum.design. Vítěz soutěže dostal odměnu 150 tisíc korun, autorský tým, který se umístil na druhém místě, odměnu 120 tisíc korun a na třetím místě pak 80 tisíc korun. Ostatní vyzvané týmy dostaly skicovné, každý ve výši 50 tisíc korun.
1. místo: Maxim Velčovský a edit! architects
„K redesignu Českomoravské jsme přistoupili v kontextu nových změn celé oblasti a kontextu celé linky B, kde jednotlivé stanice sjednocují určité přístupy, tvary pilířů, struktury a rastry. Snažili jsme se tedy spíše o evoluci než revoluci,“ popisuje Maxim Velčovský.
Ruch, cestování a pohyb se ve vítězném návrhu reflektuje skrze skleněný rastr, který svým způsobem vychází ze současného keramického obkladu a jeho struktury, zrnitosti a neutrálnosti. Mezi dvěma skly je zachycen vzduch, který proudí celým systémem metra a je svým způsobem neviditelnou a neoddělitelnou součástí podzemního systému cestování.
„Rastr je způsoben spojením a stavením dvou skleněných ploch, mezi nimiž zůstanou zachyceny bublinky. Každé sklo tedy vytváří unikátní rastr, ale zároveň je možné jej jednoduše replikovat. Rastr skla zároveň lépe absorbuje potenciální optické poškození a poškrábání,“ doplňuje Velčovský.
Porota návrh hodnotila jako vizuálně čistý, který díky specifickému detailu působí neokázale, ale zároveň dostatečně výrazně. Striktně se soustředí na materiál s jistým důrazem na formálnost, skrz detail a hloubku materiálu a formy však přináší kvalitu a nadčasový efekt umožňující různé asociace.
„Zaujal nás technický a technologický aspekt výroby skleněných desek a jejich aplikace na interiér dané stanice metra. Ve výsledné vizualitě bude nová stanice Českomoravská skleněná a plná bublinek, na které můžeme pohlížet jak čistě esteticky, tak v environmentálních souvislostech významů vody a vzduchu ve vztahu k našim životům, průmyslové výrobě i péči o životní prostředí kolem nás,“ zhodnotil Tomáš Vaněk, výtvarník a vedoucí ateliéru AVU, který zasedl v nezávislé části poroty soutěže.
„Stanice Českomoravská je díky svému složitému geologickému kontextu, ke kterému je nutné připočítat agresivní složení spodních vod, nelehký oříšek, a to jak pro provozovatele, tedy i zadavatele soutěže, tak i pro vyzvané umělce a nás jako porotu. Přestože bychom za jiné situace asi podpořili odvážnější výtvarné i technologické řešení, případně se přimlouvali za precizní navrácení do původního stavu, v dané situaci je vítězný návrh optimálním kompromisem mezi historií místa, jeho kontextem a novým přístupem k věci,“ zhodnotil Vladimír Brož aka Vladimir 518, který zasedl v porotě soutěže jako člen s poradním právem.
„Komise se jednomyslně shodla na zdánlivě konzervativním návrhu, který je však ve své podstatě skokově evoluční. Projekt navazuje na tradici použití autorského skla v pražském metru, téměř doslovně cituje formát obložení stávající stanice, ale také představuje nové technologické možnosti jak s materiálem pracovat, kotvit nebo kombinovat se smaltem, který je typický pro navazující stanice. Návrh se teď bude ještě ladit a upravovat v souvislosti s provozními požadavky na stanici, ale je jisté, že zvítězila idea prolnout architekturu s designem, pokorou vůči řemeslu i konceptuálním uvažováním o současné interpretaci uměleckých děl,“ uvádí Anna Švarc, architektka metra a členka závislé části poroty zastupující Dopravní podnik hl. města Prahy.
„Vítězný návrh z pohledu jednotky, která má stanici ve správě a údržbě, svou jednoduchostí a čistotou nejlépe přistupuje k zadanému materiálovému omezení,“ dodal Ondřej Krulikovský, vedoucí jednotky Stavby a tratě z technického úseku DPP – Metro.
„Vítězný návrh velmi dobře odráží zadané parametry a snoubí výtvarnou složku s technickým řešením, a to včetně návaznosti na plánovanou rekonstrukci, kterou připravujeme v našem ateliéru. Překvapením pro mě byl velký zájem o účast v soutěži. Každý z odevzdaných návrhů vykazoval nemalé penzum odvedené práce a rozdílný přístup. Navazující náročná diskuze porotců nad návrhy ukazovala, že posuzování a finální rozhodnutí nebylo jednoduché. Mám však dobrý pocit z naší diskuse včetně zapojení zadavatele. Myslím si, že by bylo pro další nově budované stanice velmi přínosné, kdyby mohly být regule pro návrhy méně svázané a umožňovaly více netradiční řešení po vzoru např. berlínského metra či dalších světových metropolí,“ říká architekt David Wittassek, přizvaný odborník k hodnocení soutěžních návrhů a partner z architektonického studia Qarta architektura, které stojí za návrhem budov nad stanicí.
Medailonky autorů vítězného řešení
Maxim Velčovský a Vítězslav Danda | Zdroj: archiv autorů
Maxim Velčovský | Lasvit
Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a v roce 2002 se stal jedním ze spoluzakladatelů designérského studia Qubus. Účastnil se více než devadesáti společných výstav a jeho díla jsou k vidění například ve sbírkách londýnského Victoria & Albert Museum, mnichovské Neue Pinakothek, Uměleckoprůmyslového musea v Praze či Design Museum v Lausanne. V roce 2007 vyhrál ocenění Czech Designer of the Year a později titul Creative Director of the Year od prestižní americké publikace Interior Design. Několik let vedl Ateliér keramiky a porcelánu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a od roku 2011 je uměleckým ředitelem společnosti Lasvit.
Vítězslav Danda | edit! architects
Absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a je členem České komory architektů. V rámci zahraniční stáže na UPC-ETSAV v Barceloně pracoval mimo jiné na projektech kompaktního bydlení v subtropickém pásu. V rámci diplomové práce se pod vedením prof. Romana Kouckého zabýval typologií bydlení v mrakodrapu jako odpověď na masivní suburbanizaci. Po ukončení studia pracoval ve Španělsku a poté v Praze v A69 architekti na pozici junior architekta. Od roku 2010 je jedním z partnerů studia edit! architects. Na své alma mater působí od roku 2014 jako pedagog v ateliéru Redčenkov & Danda v rámci Ústavu nauky o budovách. Věnuje se publikační činnosti, organizaci výstav, pořádání workshopů a účastní se jako porotce architektonických a výtvarných soutěží. V edit! zastává roli hlavního kreativce a kontrolora kvality výstupu. Inspiraci čerpá na svých zahraničních cestách, nejraději se vrací do oblasti karibských ostrovů.
2. místo – Vendula Chalánková + Kristina Magasaniková + Richard Loskot
Na druhém místě se umístil tým ve složení Kristina Magasaniková, architektka, Vendula Chalánková, výtvarnice, a Richard Loskot, výtvarník. Návrh spočívá v grafickém zobrazení postav, které mají na stanici Českomoravská návaznost. Objevuje se zde Kolben a Daněk, ale i české hokejové mužstvo, Moravačky v kroji nebo Madonna na koncertě v O2 areně. Výrazně autorský návrh je radikální v odlišnosti od všech ostatních stanic. Porota ocenila, že autenticky zpracovává a prolíná historii a současnost místa a že výtvarné pojetí postav a výběr charakterů obsahuje silný satirický prvek a sebeironii a navazuje na českou grotesku a humor, což je v kontextu veřejného prostoru vnímáno jako originální počin.
3. místo – Dušan Záhoranský + Juraj Biroš + publikum.design
Na třetím místě se umístil tým se vložení Dušan Záhoranský, výtvarník, Juraj Biroš, architekt a publikum.design, grafický designér s konceptuálním přístupem, jehož záměrem je odkrýt původní autentickou kvalitu místa. Průvodkyní místem je báseň Vladimíra Boudníka – dělníka a tvůrce bytostně spjatého s průmyslovou Libní. Návrh usiluje o recyklaci materiálu a specifických prvků z původního interiéru a nechává nahlédnout na původní konstrukce, poukazuje na kvalitu původních architektonických a technologických řešení.
Všechny odevzdané soutěžní návrhy naleznete v galerii.
Následující kroky
Dalším krokem navazujícím na soutěž bude přetavení graficko-výtvarného návrhu do projektové dokumentace pro provedení stavby, tj. rekonstrukce stanice Českomoravská. Vítěz bude projektantovi, kterým je v tomto případě společnost Metroprojekt Praha, poskytovat plnou součinnost. DPP předpokládá, že projektová dokumentace bude hotova letos na podzim. Současně s tím bude DPP připravovat veřejnou zakázku na zhotovitele rekonstrukce stanice, kterou plánuje vyhlásit do konce letošního roku. Rekonstrukce stanice Českomoravská bude probíhat v koordinaci s rozvojovým projektem soukromého investora v oblasti, který bude navazovat na samotný vestibul. Soukromý developer proto zateplí nadzemní část vestibulu stanice, udělá nový obvodový plášť, a kromě jiného postaví nové toalety. DPP bude modernizovat vnitřní části stanice (vestibulu i nástupiště), včetně výměny eskalátorů. DPP předpokládá zahájení svých prací na rekonstrukci stanice Českomoravská ve druhé polovině roku 2024.
O soutěži
Soutěž proběhla jako užší jednofázová projektová, přičemž v průběhu došlo na kontrolu rozpracovanosti jednotlivých návrhů. Všichni účastníci obdrželi za své návrhy skicovné, účastníci na prvních třech místech ceny.
Jana Vinšová za pořádající organizaci Czechdesign doplňuje: „Jsme rádi, že se v případě Českomoravské konečně přistoupilo k transparentní formě výběru výtvarného řešení, na kterou se v minulosti kladl velký důraz. Vybrané řešené je velmi citlivé a povýší hodnotu nejen daného místa, ale kompletně pražského metra.“
Účastníci soutěže
Do soutěže se účastníci hlásili se svými portfolii v rámci open callu za splnění podmínky složení týmu výtvarník + architekt. Celkem porota vybírala z portfolií 43 přihlášených týmů a nakonec Zadavateli doporučila k vyzvání těchto 9 týmů (řazeno abecedně):
- Chochola + Hrdý (Matyáš Chochola – umělec; Pavel Hrdý – architekt),
- Loskot + Magasanikova + Chalánková (Richard Loskot – výtvarník a architekt; Kristina Magasanikova – architektka; Vendula Chalánková – výtvarnice),
- Nicolai + fbcc architecture (Carsten Nicolai – výtvarník a hudebník; fbcc architecture – architekt),
- Qubus + Buranovský + PETR STOLÍN ARCHITEKT (Qubus – designér; Matúš Buranovský – výtvarník; PETR STOLÍN ARCHITEKT – architekt),
- Vajd + OBJEKTOR ARCHITEKTI + Svobodová (Aleksandra Vajd – výtvarnice; OBJEKTOR ARCHITEKTI – architekt; Adéla Svobodová – grafická designérka),
- Velčovský + edit! architects (Maxim Velčovský – designér; Vítězslav Danda, edit! architects – architekt),
- Vlček + ROBUST architekti + Krejčí (Daniel Vlček – výtvarník; ROBUST architekti – architekt; Jakub Krejčí – AV media),
- Záhoranský + Biroš + publikum.design (Dušan Záhoranský – výtvarník; Juraj Biroš – architekt; publikum.design – grafický designér),
- Zdvořák + Šimek (Jan Zdvořák – výtvarník; Vít Šimek – architekt).
Porota soutěže
Nezávislá část poroty s hlasovacím právem:
- Tomáš Vaněk – výtvarník a vysokoškolský pedagog (AVU)
- Zuzana Lednická – grafická designérka (Studio Najbrt)
- Lenka Míková – architektka (Lenka Míková architekti)
Závislá část poroty s hlasovacím právem:
- Anna Švarc – architektka metra (DPP)
- Jan Totušek – projektový manažer (DPP)
Členové poroty s hlasem poradním:
- Vladimír Brož aka Vladimir 518 – výtvarník, grafik, ilustrátor, hudebník a publicista
- Ondřej Krulikovský – vedoucí jednotky Stavby a tratě (DPP)
- Přemysl Kotoul – zástupce generálního projektanta rekonstrukce stanice (METROPROJEKT Praha a.s.)
- David Wittassek – architekt, spoluautor nové budovy včetně vnější části stanice (Qarta architektura)
Historie stanice Českomoravská
Původně měla stanice otevřená v roce 1990 sloužit především pro dopravu zaměstnanců závodu ČKD, který se nacházel v těsné blízkosti vestibulu. Až do roku 1998, kdy byla linka B prodloužena na Černý Most, byla stanice Českomoravská konečnou stanicí této linky. Řešení interiéru vestibulu částečně navazuje na architektonické řešení nástupiště, obklady stěn byly navrženy v keramice se světle hnědou barvou glazury, dlažba ve slezské žule na švédskou skladbu.
Design pražského metra
V předrevolučním období byl pro metro příznačný důsledný dohled nad estetickým a architektonickým libretem jednotlivých tras obsahující jak politickou, tak komplexní koncepční výtvarnou rovinu. Libreta tras a vzhled jednotlivých stanic byly předmětem řady výběrových řízení a jednání napříč politickým, architektonickým a kulturním spektrem. Nástupištní prostory v úseku II.B. jsou svým architektonickým řešením vzájemně příbuzné a navazují na architektonické libreto.
