Maxim Velčovský a edit! architects definují novou vizuální podobu stanice metra Českomoravská

Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace pohledu na nástupiště a stěnu za kolejištěm | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace pohledu na nástupiště a stěnu za kolejištěm | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects

Libeňská stanice metra projde již brzy zásadní rekonstrukcí a její výtvarnou podobu určí koncept od Maxima Velčovského a edit! architects, kteří zvítězili v soutěži organizace Czechdesign. Nová podoba naváže na výtvarnou tradici pražského metra a převlékne stanici do skla.

Předmětem soutěže bylo vytvořit návrh graficko-výtvarného řešení interiéru stanice, především design skleněných obkladů stěn za kolejištěm a ve vstupním vestibulu a zvolit barevnost smaltovaných obkladů na nástupišti a v eskalátorovém tunelu. Cílem bylo najít řešení, které povýší architektonickou i uměleckou hodnotu místa a celkový zážitek z návštěvy stanice a zasadí ji do kontextu proměny okolí na multifunkční a rozmanitou část města.

Materiál pro realizaci byl definován již v zadání soutěže. Sklo ve spojení se smaltem bylo vybráno s ohledem na jednoduchost údržby, náklady, ale i výtvarnou tradici pražského metra. Sklo se jako výtvarný prvek objevuje v několika stanicích trasy B, např. na Karlově náměstí nebo Náměstí Republiky, a je historicky definované v tzv. libretu trasy B, popisujícím architektonické a výtvarné řešení prostorů jednotlivých stanic.

„Mít možnost na základě zkušeností s provozem a údržbou stanice metra definovat materiálovou skladbu a následně vyhlásit výtvarnou soutěž je z našeho pohledu správná cesta a umíme si ji představit i u dalších rekonstrukcí stanic a zejména v případech, kdy jsou stejně jako na Českomoravské nahrazovány původní materiály novými,“ doplnil k zadání soutěže Ondřej Krulikovský, vedoucí jednotky Stavby a tratě z technického úseku DPP – Metro. 

Současný stav interiéru stanice metra Českomoravská | Zdroj:  archiv soutěže Současný stav interiéru stanice metra Českomoravská | Zdroj: archiv soutěže

Původní řešení v podobě keramického obložení se v průběhu času projevilo jako nevhodné. Keramika v kontaktu s vodou z průsaků mění své dimenze, a tak přestává fungovat nosný systém, který již neumožňuje výměnu obkladu bez jeho poškození. Z tohoto důvodu DPP přistoupil na vyhlášení soutěže, do které se přihlásilo 43 týmů. Jednou z podmínek účasti bylo, aby byl tým složen minimálně z výtvarníka a architekta. Na základě předložených portfolií zájemců o účast v soutěži porota vybrala devět finalistů, jejichž úkolem bylo vypracovat návrh nového graficko-výtvarného řešení interiéru stanice Českomoravská.

„Stanice metra jsou pro Pražany neoddělitelnou součástí jejich každodenního života. Proto by měly
důstojně plnit účel nejen funkčního, ale i příjemného místa a vyplňovat tak celkový zážitek z návštěvy stanice. Cílem soutěže bylo najít řešení, které povýší architektonickou i uměleckou hodnotu místa, a to vítězný návrh kombinující sklo s kapkami vzduchu toto jistě splní. Esteticky „oprášená“ stanice metra Českomoravská se stane neoddělitelnou součástí proměny celého okolí stanice na multifunkční a rozmanitou část měst
a,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

Vítězem soutěže se stali designér Maxim Velčovský a architekt Vítězslav Danda z edit! architects. Na druhém místě se umístil tříčlenný tým architektky Kristiny Magasanikové a výtvarníků Venduly Chalánkové a Richarda Loskota, třetí příčku obsadil tým výtvarníka Dušana Záhoranského, architekta Juraje Biroše a grafického designéra publikum.design. Vítěz soutěže dostal odměnu 150 tisíc korun, autorský tým, který se umístil na druhém místě, odměnu 120 tisíc korun a na třetím místě pak 80 tisíc korun. Ostatní vyzvané týmy dostaly skicovné, každý ve výši 50 tisíc korun.

1. místo: Maxim Velčovský a edit! architects

Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace pohledu na nástupiště a stěnu za kolejištěm | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace pohledu na nástupiště a stěnu za kolejištěm | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects

„K redesignu Českomoravské jsme přistoupili v kontextu nových změn celé oblasti a kontextu celé linky B, kde jednotlivé stanice sjednocují určité přístupy, tvary pilířů, struktury a rastry. Snažili jsme se tedy spíše o evoluci než revoluci,“ popisuje Maxim Velčovský.    

Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace pohledu na středovou loď mezi nástupišti | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace pohledu na středovou loď mezi nástupišti | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects

Ruch, cestování a pohyb se ve vítězném návrhu reflektuje skrze skleněný rastr, který svým způsobem vychází ze současného keramického obkladu a jeho struktury, zrnitosti a neutrálnosti. Mezi dvěma skly je zachycen vzduch, který proudí celým systémem metra a je svým způsobem neviditelnou a neoddělitelnou součástí podzemního systému cestování.

Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace pohledu na pilíře | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace pohledu na pilíře | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects

„Rastr je způsoben spojením a stavením dvou skleněných ploch, mezi nimiž zůstanou zachyceny bublinky. Každé sklo tedy vytváří unikátní rastr, ale zároveň je možné jej jednoduše replikovat. Rastr skla zároveň lépe absorbuje potenciální optické poškození a poškrábání,“ doplňuje Velčovský.

Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vzorek materiálu navrženého skleněného obkladu | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vzorek materiálu navrženého skleněného obkladu | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects

Porota návrh hodnotila jako vizuálně čistý, který díky specifickému detailu působí neokázale, ale zároveň dostatečně výrazně. Striktně se soustředí na materiál s jistým důrazem na formálnost, skrz detail a hloubku materiálu a formy však přináší kvalitu a nadčasový efekt umožňující různé asociace.

„Zaujal nás technický a technologický aspekt výroby skleněných desek a jejich aplikace na interiér dané stanice metra. Ve výsledné vizualitě bude nová stanice Českomoravská skleněná a plná bublinek, na které můžeme pohlížet jak čistě esteticky, tak v environmentálních souvislostech významů vody a vzduchu ve vztahu k našim životům, průmyslové výrobě i péči o životní prostředí kolem nás,“ zhodnotil Tomáš Vaněk, výtvarník a vedoucí ateliéru AVU, který zasedl v nezávislé části poroty soutěže. 

„Stanice Českomoravská je díky svému složitému geologickému kontextu, ke kterému je nutné připočítat agresivní složení spodních vod, nelehký oříšek, a to jak pro provozovatele, tedy i zadavatele soutěže, tak i pro vyzvané umělce a nás jako porotu. Přestože bychom za jiné situace asi podpořili odvážnější výtvarné i technologické řešení, případně se přimlouvali za precizní navrácení do původního stavu, v dané situaci je vítězný návrh optimálním kompromisem mezi historií místa, jeho kontextem a novým přístupem k věci,“ zhodnotil Vladimír Brož aka Vladimir 518, který zasedl v porotě soutěže jako člen s poradním právem. 

Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace detailu obkladu pilířů | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace detailu obkladu pilířů | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects

„Komise se jednomyslně shodla na zdánlivě konzervativním návrhu, který je však ve své podstatě skokově evoluční. Projekt navazuje na tradici použití autorského skla v pražském metru, téměř doslovně cituje formát obložení stávající stanice, ale také představuje nové technologické možnosti jak s materiálem pracovat, kotvit nebo kombinovat se smaltem, který je typický pro navazující stanice. Návrh se teď bude ještě ladit a upravovat v souvislosti s provozními požadavky na stanici, ale je jisté, že zvítězila idea prolnout architekturu s designem, pokorou vůči řemeslu i konceptuálním uvažováním o současné interpretaci uměleckých děl,“ uvádí Anna Švarc, architektka metra a členka závislé části poroty zastupující Dopravní podnik hl. města Prahy.

Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vzorek materiálu navrženého skleněného obkladu | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vzorek materiálu navrženého skleněného obkladu | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects

„Vítězný návrh z pohledu jednotky, která má stanici ve správě a údržbě, svou jednoduchostí a čistotou nejlépe přistupuje k zadanému materiálovému omezení,“ dodal Ondřej Krulikovský, vedoucí jednotky Stavby a tratě z technického úseku DPP – Metro. 

Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace vestibulu | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects Vítězný návrh týmu Maxim Velčovský a edit! architects - vizualizace vestibulu | Zdroj: Maxim Velčovský a edit! architects

„Vítězný návrh velmi dobře odráží zadané parametry a snoubí výtvarnou složku s technickým řešením, a to včetně návaznosti na plánovanou rekonstrukci, kterou připravujeme v našem ateliéru. Překvapením pro mě byl velký zájem o účast v soutěži. Každý z odevzdaných návrhů vykazoval nemalé penzum odvedené práce a rozdílný přístup. Navazující náročná diskuze porotců nad návrhy ukazovala, že posuzování a finální rozhodnutí nebylo jednoduché. Mám však dobrý pocit z naší diskuse včetně zapojení zadavatele. Myslím si, že by bylo pro další nově budované stanice velmi přínosné, kdyby mohly být regule pro návrhy méně svázané a umožňovaly více netradiční řešení po vzoru např. berlínského metra či dalších světových metropolí,“ říká architekt David Wittassek, přizvaný odborník k hodnocení soutěžních návrhů a partner z architektonického studia Qarta architektura, které stojí za návrhem budov nad stanicí.

Medailonky autorů vítězného řešení

Maxim Velčovský a Vítězslav Danda | Zdroj: archiv autorů Maxim Velčovský a Vítězslav Danda | Zdroj: archiv autorů

Maxim Velčovský | Lasvit

Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a v roce 2002 se stal jedním ze spoluzakladatelů designérského studia Qubus. Účastnil se více než devadesáti společných výstav a jeho díla jsou k vidění například ve sbírkách londýnského Victoria & Albert Museum, mnichovské Neue Pinakothek, Uměleckoprůmyslového musea v Praze či Design Museum v Lausanne. V roce 2007 vyhrál ocenění Czech Designer of the Year a později titul Creative Director of the Year od prestižní americké publikace Interior Design. Několik let vedl Ateliér keramiky a porcelánu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a od roku 2011 je uměleckým ředitelem společnosti Lasvit.

Vítězslav Danda | edit! architects

Absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze a je členem České komory architektů. V rámci zahraniční stáže na UPC-ETSAV v Barceloně pracoval mimo jiné na projektech kompaktního bydlení v subtropickém pásu. V rámci diplomové práce se pod vedením prof. Romana Kouckého zabýval typologií bydlení v mrakodrapu jako odpověď na masivní suburbanizaci. Po ukončení studia pracoval ve Španělsku a poté v Praze v A69 architekti na pozici junior architekta. Od roku 2010 je jedním z partnerů studia edit! architects. Na své alma mater působí od roku 2014 jako pedagog v ateliéru Redčenkov & Danda v rámci Ústavu nauky o budovách. Věnuje se publikační činnosti, organizaci výstav, pořádání workshopů a účastní se jako porotce architektonických a výtvarných soutěží. V edit! zastává roli hlavního kreativce a kontrolora kvality výstupu. Inspiraci čerpá na svých zahraničních cestách, nejraději se vrací do oblasti karibských ostrovů.

2. místo – Vendula Chalánková + Kristina Magasaniková + Richard Loskot

Na druhém místě se umístil tým ve složení Kristina Magasaniková, architektka, Vendula Chalánková, výtvarnice, a Richard Loskot, výtvarník. Návrh spočívá v grafickém zobrazení postav, které mají na stanici Českomoravská návaznost. Objevuje se zde Kolben a Daněk, ale i české hokejové mužstvo, Moravačky v kroji nebo Madonna na koncertě v O2 areně. Výrazně autorský návrh je radikální v odlišnosti od všech ostatních stanic. Porota ocenila, že autenticky zpracovává a prolíná historii a současnost místa a že výtvarné pojetí postav a výběr charakterů obsahuje silný satirický prvek a sebeironii a navazuje na českou grotesku a humor, což je v kontextu veřejného prostoru vnímáno jako originální počin.

2. místo (Magasanikova, Chalánková, Loskot) - vizualizace pohledu na nástupiště a stěnu za kolejištěm | Zdroj: archiv soutěže2. místo (Magasanikova, Chalánková, Loskot) - vizualizace pohledu na nástupiště a stěnu za kolejištěm | Zdroj: archiv soutěže

3. místo – Dušan Záhoranský + Juraj Biroš + publikum.design

Na třetím místě se umístil tým se vložení Dušan Záhoranský, výtvarník, Juraj Biroš, architekt a publikum.design, grafický designér s konceptuálním přístupem, jehož záměrem je odkrýt původní autentickou kvalitu místa. Průvodkyní místem je báseň Vladimíra Boudníka – dělníka a tvůrce bytostně spjatého s průmyslovou Libní. Návrh usiluje o recyklaci materiálu a specifických prvků z původního interiéru a nechává nahlédnout na původní konstrukce, poukazuje na kvalitu původních architektonických a technologických řešení. 

3. místo (Záhoranský, Biroš, publikum.design) - vizualizace pohledu na nástupiště a stěnu za kolejištěm | Zdroj: archiv soutěže3. místo (Záhoranský, Biroš, publikum.design) - vizualizace pohledu na nástupiště a stěnu za kolejištěm | Zdroj: archiv soutěže

Všechny odevzdané soutěžní návrhy naleznete v galerii. 

Následující kroky

Dalším krokem navazujícím na soutěž bude přetavení graficko-výtvarného návrhu do projektové dokumentace pro provedení stavby, tj. rekonstrukce stanice Českomoravská. Vítěz bude projektantovi, kterým je v tomto případě společnost Metroprojekt Praha, poskytovat plnou součinnost. DPP předpokládá, že projektová dokumentace bude hotova letos na podzim. Současně s tím bude DPP připravovat veřejnou zakázku na zhotovitele rekonstrukce stanice, kterou plánuje vyhlásit do konce letošního roku. Rekonstrukce stanice Českomoravská bude probíhat v koordinaci s rozvojovým projektem soukromého investora v oblasti, který bude navazovat na samotný vestibul. Soukromý developer proto zateplí nadzemní část vestibulu stanice, udělá nový obvodový plášť, a kromě jiného postaví nové toalety. DPP bude modernizovat vnitřní části stanice (vestibulu i nástupiště), včetně výměny eskalátorů. DPP předpokládá zahájení svých prací na rekonstrukci stanice Českomoravská ve druhé polovině roku 2024.

O soutěži

Soutěž proběhla jako užší jednofázová projektová, přičemž v průběhu došlo na kontrolu rozpracovanosti jednotlivých návrhů. Všichni účastníci obdrželi za své návrhy skicovné, účastníci na prvních třech místech ceny.

Jana Vinšová za pořádající organizaci Czechdesign doplňuje: „Jsme rádi, že se v případě Českomoravské konečně přistoupilo k transparentní formě výběru výtvarného řešení, na kterou se v minulosti kladl velký důraz. Vybrané řešené je velmi citlivé a povýší hodnotu nejen daného místa, ale kompletně pražského metra.“

Účastníci soutěže

Do soutěže se účastníci hlásili se svými portfolii v rámci open callu za splnění podmínky složení týmu výtvarník + architekt. Celkem porota vybírala z portfolií 43 přihlášených týmů a nakonec Zadavateli doporučila k vyzvání těchto 9 týmů (řazeno abecedně):

  • Chochola + Hrdý (Matyáš Chochola – umělec; Pavel Hrdý – architekt),
  • Loskot + Magasanikova + Chalánková (Richard Loskot – výtvarník a architekt; Kristina Magasanikova – architektka; Vendula Chalánková – výtvarnice),
  • Nicolai + fbcc architecture (Carsten Nicolai – výtvarník a hudebník; fbcc architecture – architekt),
  • Qubus + Buranovský + PETR STOLÍN ARCHITEKT (Qubus – designér; Matúš Buranovský – výtvarník; PETR STOLÍN ARCHITEKT – architekt),
  • Vajd + OBJEKTOR ARCHITEKTI + Svobodová (Aleksandra Vajd – výtvarnice; OBJEKTOR ARCHITEKTI – architekt; Adéla Svobodová – grafická designérka),
  • Velčovský + edit! architects (Maxim Velčovský – designér; Vítězslav Danda, edit! architects – architekt),
  • Vlček + ROBUST architekti + Krejčí (Daniel Vlček – výtvarník; ROBUST architekti – architekt; Jakub Krejčí – AV media),
  • Záhoranský + Biroš + publikum.design (Dušan Záhoranský – výtvarník; Juraj Biroš – architekt; publikum.design – grafický designér),
  • Zdvořák + Šimek (Jan Zdvořák – výtvarník; Vít Šimek – architekt).

Porota soutěže

Nezávislá část poroty s hlasovacím právem:

  • Tomáš Vaněk – výtvarník a vysokoškolský pedagog (AVU)
  • Zuzana Lednická – grafická designérka (Studio Najbrt)
  • Lenka Míková – architektka (Lenka Míková architekti)

Závislá část poroty s hlasovacím právem:

  • Anna Švarc – architektka metra (DPP)
  • Jan Totušek – projektový manažer (DPP)

Členové poroty s hlasem poradním:

  • Vladimír Brož aka Vladimir 518 – výtvarník, grafik, ilustrátor, hudebník a publicista
  • Ondřej Krulikovský – vedoucí jednotky Stavby a tratě (DPP)
  • Přemysl Kotoul – zástupce generálního projektanta rekonstrukce stanice (METROPROJEKT Praha a.s.)
  • David Wittassek – architekt, spoluautor nové budovy včetně vnější části stanice (Qarta architektura)

Historie stanice Českomoravská 

Původně měla stanice otevřená v roce 1990 sloužit především pro dopravu zaměstnanců závodu ČKD, který se nacházel v těsné blízkosti vestibulu. Až do roku 1998, kdy byla linka B prodloužena na Černý Most, byla stanice Českomoravská konečnou stanicí této linky. Řešení interiéru vestibulu částečně navazuje na architektonické řešení nástupiště, obklady stěn byly navrženy v keramice se světle hnědou barvou glazury, dlažba ve slezské žule na švédskou skladbu. 

Design pražského metra 

V předrevolučním období byl pro metro příznačný důsledný dohled nad estetickým a architektonickým libretem jednotlivých tras obsahující jak politickou, tak komplexní koncepční výtvarnou rovinu. Libreta tras a vzhled jednotlivých stanic byly předmětem řady výběrových řízení a jednání napříč politickým, architektonickým a kulturním spektrem. Nástupištní prostory v úseku II.B. jsou svým architektonickým řešením vzájemně příbuzné a navazují na architektonické libreto. 

Související

Prodává Pražanům proklatě dobré kuře. Spolumajitel restaurací KRO stojí za podniky, které dnes patří k nejlepším v metropoli
Ostatní

Prodává Pražanům proklatě dobré kuře. Spolumajitel restaurací KRO stojí za podniky, které dnes patří k nejlepším v metropoli

Tereza Bíbová - 22. 2. 2024

Unikátní šance pracovat s těmi nejlepšími. Signal Festival a PrusaLab vyhlašují open call pro letošní rok s šancí získat peníze i 3D tiskárnu
Ostatní

Unikátní šance pracovat s těmi nejlepšími. Signal Festival a PrusaLab vyhlašují open call pro letošní rok s šancí získat peníze i 3D tiskárnu

Redakce Czechdesign - 16. 2. 2024

Mezi jejich klienty patří NASA, Dior nebo Céline. Za 20 let své existence má Prague City University řadu mezinárodně úspěšných absolventů
Ostatní

Mezi jejich klienty patří NASA, Dior nebo Céline. Za 20 let své existence má Prague City University řadu mezinárodně úspěšných absolventů

Redakce Czechdesign - 29. 1. 2024

Nechci muset kupovat jen výrobky z Číny. Právnička Liběna Šrámková se rozhodla pomáhat designérům s problémy, které ničí jejich profesi
Ostatní

Nechci muset kupovat jen výrobky z Číny. Právnička Liběna Šrámková se rozhodla pomáhat designérům s problémy, které ničí jejich profesi

Nikol Galé - 14. 2. 2024

Raději se nevracet. Stává se Slovensko po volbách zemí, kde nemá design na růžích ustláno?
Ostatní

Raději se nevracet. Stává se Slovensko po volbách zemí, kde nemá design na růžích ustláno?

Nikol Galé - 4. 1. 2024

Jako malá chtěla být učitelkou a dům by si nechala navrhnout od rodičů. Otázky Na tělo vyplnila šperkařka Anežka Juhová
Ostatní

Jako malá chtěla být učitelkou a dům by si nechala navrhnout od rodičů. Otázky Na tělo vyplnila šperkařka Anežka Juhová

Tereza Patzenhauerová - 15. 2. 2024

ujep 2024
zuz banner