Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Tvorba Lenky Vackové, Zdroj: www.facebook.com/vackova.len Tvorba Lenky Vackové, Zdroj: www.facebook.com/vackova.len

Lenka Vacková: Ironie na módu

Lenka Vacková studuje na UMPRUM v Ateliéru designu obuvi a oděvu pod vedením Liběny Rochové. Pracuje s poznatky ze studia malby, s myšlenkou konzumu a také udržitelnosti módního průmyslu. Momentálně se nejvíce zajímá o aktuální fenomén recyklace, který se snaží uchopit skrze svou tvorbu. Absolvovala studijní stáž v Dánsku, nyní je na pracovní stáži ve Studiu Henrik Vibskov. Její poslední klauzurní práce byla podle Lenčiných slov jakousi ironií na módu.

Lenko, ty studuješ design oděvu a obuvi na pražské UMPRUM, čemu ses věnovala předtím a co tě k současnému studiu dovedlo?

Vystudovala jsem SUŠG v Jihlavě, potom jsem se nedostala na AVU na malbu, ale dostala jsem se na malbu na UMPRUM, za což jsem dodnes vděčná, protože přejít do jiného ateliéru pak bylo o to jednodušší. Nicméně jsem chodila dva roky k Jiřímu Černickému do Ateliéru malby, kde to bylo super, ale asi mě to potom táhlo trochu jiným směrem. Ale stejně to byl takový zkrat, potřebovala jsem spíš nějakou změnu. Ani už nevím, jak mě to napadlo, zašla jsem přímo za Liběnou Rochovou a ta mi povolila stáž u ní v ateliéru a bylo to. No a pak už se to se mnou táhlo.

Co tě na stáži v ateliéru u Liběny Rochové zaujalo?

Ani vlastně nevím, proč mě napadlo jít zrovna tam, ale zůstala jsem, protože tam bylo totální nasazení, dřina, super kolektiv a vedení a také práce až do skonání. Kreativita s řemeslem a to se mi líbilo.

Lenka Vacková, Zdroj: www.facebook.com/vackova.lenLenka Vacková, Zdroj: www.facebook.com/vackova.len

Co ti dalo dvouleté studium malby pro současný obor? Pracuješ nějak s poznatky z malby v tom, co děláš teď, nebo jsi začínala s čistou hlavou?

Dalo mi to strašně moc. Prošla jsem skrz úplně jiné smýšlení o věcech, možná i víc konceptuální. Získala jsem větší rozhled. Myšlenka, kterou mám, je pro mě nejdůležitější. Potom pro ni hledám nejvhodnější techniku a formu, kterou bych ji mohla vyjádřit. Je tedy úplně jedno, jestli to bude oblečení, což dělám zrovna teď, ale nemusí to tak být pořád. Mohu se časem přesunout k tvorbě videa. Nebo mohu tvořit něco úplně jiného.

Když se teď ohlédnu, tak mi přijde, že když jsem byla na malbě v prváku, tak jsem vlastně vůbec nevěděla, která bije, protože jsem se na vysokou dostala hned po střední, a to si myslím, že je člověk ještě dost mimo. Takže jsem hledala a učila se, to mi dalo hrozně moc. Ani to vlastně nešlo jinak a já jsem za to opravdu vděčná. No a potom jsem byla úplný ignorant podruhé i u Liběny (a ještě pořád jsem), protože jsem neuměla vůbec šít, střihy, nic. Takže jsem to musela (a musím) za chodu pořád dohánět, ale baví mě to. Každopádně si myslím, že to jde někdy i vidět, že jsem odjinud. Někdy se zaseknu při vytváření vlastních materiálů a potisků, protože je to pro mě hodně důležité a přitom nějak zapomenu na to, že je potřeba to ještě ušít. Tak to pak někdy musím dohánět.

Jaká témata tě v módním průmyslu aktuálně zajímají?

Teď mě nejvíc zajímá asi nějaká „zelená linka“. Což je i dost „hot“ téma v poslední době, ale myslím si, že je rozhodně potřebné. Jelikož jsem módou teď nějak znechucená, tak uvažuju, co dál. Určitě mě momentálně zajímá nějaká forma recyklace, up-cyklace. Něco, čím bych se mohla komerci alespoň malým dílem postavit. Těm neustálým trendům, konzumu a hlavně tomu, jak působí móda na životní prostředí, ale i na lidi, kteří jsou její nedílnou součástí. Myslím si, že jsme totiž v podstatě dnes přehlceni úplně vším.

 

Tvorba Lenky Vackové, Zdroj: www.facebook.com/vackova.lenTvorba Lenky Vackové, Zdroj: www.facebook.com/vackova.len

To musí být docela těžký úděl - ta určitá rozpolcenost. Na jedné straně se pohybuješ v módním průmyslu, kde jsou všeho kvanta, a na druhou stranu se pokoušíš o určitou komplexně řešenou udržitelnost. Snažíš se tuto myšlenku nějak propojit s tím, co v rámci školní praxe tvoříš?

Možná právě proto, že se člověk v daném prostředí pohybuje, vidí tím pádem do zmíněných problémů ještě víc. Já jsem třeba předevčírem odvezla skoro všechno svoje oblečení na charitu. Už jsem se na to nemohla dívat, co všechno se mi za celou dobu nahromadilo. Teď už mám zakázáno rozšiřovat si počet kusů. Když budu něco chtít, tak jiná věc musí pryč a to něco už musí být samozřejmě ze sekáče nebo tzv. eticky čistá věc.

Snažím se. I proto jsem tento semestr narazila na hodně připomínek, že se moje práce netýká zadaného tématu. Už jsem ale nechtěla vytvářet nějaké další věci, za které bych se nemohla stoprocentně postavit. Dělala jsem to, co mě zajímá i za tu cenu, že to možná neprojde u komise. Liběna je v tomhle naprosto skvělá. Snaží se podporovat každého z nás individuálně a vyjít nám vstříc i přes to, že zůstává navenek drsná.

Poslední moje práce měla být takovou dost velkou ironií na módu. Ale například už i v bakalářské práci jsem pracovala s ideou, že by člověk měl mít pouze pár - a o to kvalitnějších - věcí na celý život.

V čem tvá poslední práce spočívala?

Vytvořila jsem napolo imaginární značku L&V, což jsou moje vlastní iniciály, ale hlavně notoricky známé iniciály Louis Vuitton. Estetika tohoto mého loga byla však vytvořena fontem, který používá značka H&M, takže z toho vznikla kombinace těchto dvou odlišných, ale naprosto konzumních věcí. Na jedné straně luxus, na druhé naprostá bída. Estetika celé této kolekce potom určitým způsobem vycházela i ze všech známých forem padělků - různých „Hike“ a „Adibas“.

Použila jsem například i střihy Ikea tašek na velké večerní šaty jako parodii na takové ty maturitní dortové róby. Provedené to ale bylo v hedvábí, opět jako kontrast. Laciného a drahého nebo kýče. Také v tom figuroval jistý nápad, že člověk sám je v podstatě zbožím v té tašce, potažmo šatech.

Tvorba Lenky Vackové, Zdroj: www.facebook.com/vackova.lenTvorba Lenky Vackové, Zdroj: www.facebook.com/vackova.len

Ty se teď chystáš na stáž do Dánska, co tam budeš dělat?

Jedu tam na půl roku pracovat do fashion studia Henrik Vibskov, takže doslova „do světa na vyučenou“.

Ty už jsi ale jednou na studijní stáži v Dánsku byla, o co tenkrát šlo?

První půlrok v Dánsku byl zkušeností v oblasti fashion departmentu. Mě to vyšlo tak, že jsem v ročníku byla tehdy úplně sama, takže jsem to měla dost volný. Tahle stáž byla super především v tom, že jsem se v tvorbě hodně uvolnila. Také jsem tam opravdu zjistila, jak se my Češi podceňujeme, což říká každý. Oni prezentovali i docela slušnou blbost jako by to bylo něco převratného. Myslím si, že přesně tuto schopnost potřebujeme, ale osobně to také příliš neumím. Navíc je super, že mají mnoho podpůrných programů pro tzv. „sustainable“ - ať už pro fashion, architekturu nebo cokoliv jiného. A také jdou především po kvalitě.

Na závěr mi pověz, zda existuje někdo, koho v módním průmyslu považuješ za ikonu/vzor?

Mám hodně ráda práci Karolíny Juříkové, myslím si, že je to momentálně jeden z největších mladých talentů u nás. Jinak se mi líbí filosofie značky Patagonia, i když je to trochu z jiného soudku. Mám samozřejmě ráda to, co dělá Vibskov a nepochybně největší vliv na vývoj módy a největší přesah má stále Martin Margiela.

Galerie

Další články