Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Vinařství Obelisk je příkladem moderní architektury uprostřed vinic. Inspiraci architektům byla stavba antického chrámku, zdroj: Vinařství Obelisk Vinařství Obelisk je příkladem moderní architektury uprostřed vinic. Inspiraci architektům byla stavba antického chrámku, zdroj: Vinařství Obelisk

Láska k architektuře a dobrému vínu. 5 vinařství Jižní Moravy, kde můžeme zažít obojí

Vinařská architektura má v České republice nezastupitelné místo díky tradici založené v minulosti. Budovy vinařství dříve sloužily především jako zázemí pro výrobu vína a je tomu tak i doposud. Dnešním trendem je ale nabízet trochu víc, než je pouhá produkce kvalitního nápoje a jeho degustace. Jde také o myšlenku a celkový koncept, který spoluutváří atmosféru místa. Kde se to daří uskutečňovat? Vydali jsme se do oblasti Jižní Moravy a vybrali pět takových míst.

Vinařství Konitz

Vesnice Konice u Znojma leží na jihovýchodním svahu Kraví hory, která v době před 20–25 miliony let tvořila břeh prehistorického moře vyplňující Panonskou pánev. Nedaleko od Konic ústí Trauznické údolí vedoucí k protékající hraniční řece Dyji. Celá přilehlá oblast je turisticky velmi populární, prochází jí jedna z hlavních turistických tras Národního parku Podyjí a oblíbená cyklostezka. V Konicích stojí novogotický kostel svatého Jakuba Staršího, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Mnoho obyvatel ve vesnici stále žije v budovách patřící mezi původní historickou zástavbu a je tu také několik hospodářských souborů více staveb, které byly součástí klasických venkovských stavení.

Vstupní průčelí vinařství je vmáčknuté mezi ostatními domy, což je typické řešení původního hospodářského stavení, zdroj: Vinařství KonitzVstupní průčelí vinařství je vmáčknuté mezi ostatními domy, což je typické řešení původního hospodářského stavení, zdroj: Vinařství Konitz

Pohled z ulice většinou nedává tušit, co všechno se skrývá uvnitř, vinařství Konitz se nachází právě na jednom takovém místě. Vstupní průčelí domu je vmáčknuté mezi ostatními budovy a teprve po vstupu dovnitř se odkryje celý prostor. Součástí celého prostoru je velký dvůr a také přilehlá budova, která v minulosti sloužila jako lisovna a rovněž umožňovala vstup do starých sklepů. Jejich nedávnou obnovou vznikl vinný sklep, který se stal dominantou celého vinařství.

Vinný sklep vznikl ze starého Vinného sklepa v Konicích. Původní sklep byl vytesán v pískovci v hloubce více než 8 metrů a jeho délka dosahuje přes 140 metrů a vznikl před téměř 300 lety. Díky zdařilé rekonstrukci nyní pískovcový sklep nabízí estetický zážitek souhrou jednoduchosti, historie a estetiky. Atmosféru z vinného sklepa umocňuje nasvícení celého prostoru, některá místa jsou zvýrazněna nebo nepřímo nasvícena. Zajímavým prvkem se staly police na láhve vysekané v pískovcových stěnách. Architektonické řešení je dílem kanceláře Tomáš Dvořák architekti, neotřelá atmosféra a výtvarná funkčnost celého projektu byla oceněna 1. místem v soutěži Brick Award 2016. Vinařství získalo také ocenění v soutěži BIG SEE TOURISM AWARD jako nejlepší projekt z České Republiky v kategorii turistické architektury roku 2019.

Pískovcový sklep v celkové dálce 140 metrů je působivý díky souhře jednoduchosti a estetiky, zdroj: Vinařství  KonitzPískovcový sklep v celkové dálce 140 metrů je působivý díky souhře jednoduchosti a estetiky, zdroj: Vinařství Konitz

Na atmosféru podzemí navazuje zázemí sklepa, které nově slouží jako společenská a degustační místnost. Smyslem celého projektu bylo použít co nejvíce původních materiálů nebo technologie a pokusit se o obnovu ducha starých objektů v nové moderní podobě 21. století. Hlavním materiálem se staly staré klasické cihly, které byly získávány postupně z bouraných staveb v okolí. Cihlou jsou obloženy všechny obvodové stěny a je použita také na vyzdění nových příček. Společenskou funkci zde plní masivní stůl umožňující posezení dvaceti osob, stopu minulosti zde zanechal historický kráječ na prosciutto Berkel.

Místnost osvětluje horní chrámové osvětlení oknem pod střechou, s viditelným průhledem do konstrukce krovu. Další okno je v boční stěně, které ale neplní klasickou funkci, je jakýmsi obrazem, pohledem na stromkovou růži venku. Můžeme obdivovat také umění sochaře Zdeňka Maixnera, mezi jehož jednu oblast tvorby patří právě výzdoba vinných sklepů.

Posuvná průchozí stěna je celá skleněná, poskytuje výhled ven a do interiéru přináší dostatek denního světla, zdroj: Vinařství KonitzPosuvná průchozí stěna je celá skleněná, poskytuje výhled ven a do interiéru přináší dostatek denního světla, zdroj: Vinařství Konitz

Součástí objektu je penzion, jehož budova je novostavbou. V interiéru si můžeme všimnout kamenného obkladu, podhledového betonového schodiště vedoucího do prvního patra a jeho efektního zábradlí z nerezové sítě. Posuvná průchozí stěna je celá skleněná, do společenské místnosti přivádí dostatek světla a zároveň poskytuje výhled na dvůr. Další potřebné osvětlení je navrženo ve spolupráci s Milošem Zimulou

Protože celý objekt se nachází v ochranném pásmu národního parku Podyjí, podle jediné dochované dobové fotografie byla rekonstruována historická fasáda do ulice. Bílá barva fasády v kombinaci s černými rámy oken působí kontrastně, ale tato kombinace má ukázat potřebnou míru pokory a prostoty v památkově chráněném území. K tradicím odkazuje klasická střecha s tradičním sklonem i materiálem, kterým je bobrovka, nejstarší typ pálené tašky s několikasetletou tradicí.

Vinařství Krásná hora

Vinařství Krásná hora je ukázkou novodobého pojetí tradiční venkovské architektury, jehož podoba byla značně ovlivněna historií a charakterem dané oblasti. Vydáme se za ním do obce Starý Poddvorov ležící v úrodné oblasti jihovýchodní Moravy nedaleko hranic se Slovenskou republikou. 

Starý Poddvorov byl zakládán postupně a jeho osadníci patřili k velmi chudým lidem. Vinohradnictví bylo v Poddvorově pouze doplňkovou činností, přestože obec prakticky vznikla parcelací starých viničních hor a od roku 1760 měla i vlastní horenské právo. Z vinohradnických staveb – búd, si místní obyvatelé v minulosti dokonce budovali svá obydlí. Šlo o přízemní budovy, štítem do ulice orientované stavby z pěchované hlíny, kryté doškovou střechou. Postaveny byly pod vinohradnickou horou Krásná pouze podél jedné strany cesty, za níž se rozkládalo panské pole. Teprve v první třetině 19. století mohli Poddvorovští zastavět druhou stranu cesty jednoduchými malými stodolami.

Vinařství Krásná hora je ukázkou novodobého pojetí tradiční venkovské architektury, jehož podoba byla značně ovlivněna historií dané oblasti., zdroj: TOAST, Libor StavjaníkVinařství Krásná hora je ukázkou novodobého pojetí tradiční venkovské architektury, jehož podoba byla značně ovlivněna historií dané oblasti., zdroj: TOAST, Libor Stavjaník

Vinařství Krásná hora na tuto minulost navázalo a na obnovených vinicích začalo s vlastní produkcí vína. Celý komplex nyní tvoří vinice a přilehlá budova, o jejíž realizaci se postaral architekt Tomáš Havlíček z architektonického ateliéru Létající inženýři. Použití archetypu domu, jehož tělo ve tvaru podlouhlého hranolu kryje sedlová střecha, vyzdvihnul významný český historik a teoretik umění a architektury Prof. PhDr. Rostislav Švácha. Zdařilý projekt byl následně oceněn občanským sdružením Klub Za starou Prahu – stavba se umístila na třetím místě soutěže o nejlepší novostavbu v historickém prostředí. 

Historickou podobu celého areálu dotváří citlivé umístění novostavby mezi stávající objekty, kde je zakomponován také pietně restaurovaný objekt historické viniční búdy se sklepem, postavené před cca dvěma sty lety. Samotná stavba kombinuje architektonické prvky slováckého regionalismu s moderním pojetím. Budova je pojata v neorustikálním stylu a koncepčně vychází z lidových stavebních forem.

Vinařství kombinuje architektonické prvky slováckého regionalismu s moderním pojetím. Prosklená stěna umožňuje pohled ven a vchod na terasu, zdroj: TOAST, Libor StavjaníkVinařství kombinuje architektonické prvky slováckého regionalismu s moderním pojetím. Prosklená stěna umožňuje pohled ven a vchod na terasu, zdroj: TOAST, Libor Stavjaník

Myšlenku pomáhá utvářet bílá omítka v kombinaci s barevnými skleněnými tvárnicemi – luxferami, tradičním prvkem stavební kultury našeho venkova. Luxfery jsou zde netradičně použity jako jednotlivé body vsazené do fasády, což ozvláštňuje průčelí a utváří osobitý design celé budovy a zároveň přináší zajímavé světelné efekty dovnitř. Dekor jemně doplňuje celý interiér, spolu s dalšími detaily, materiály a barevným laděním umocňují celkovou atmosféru.

Budova je rozdělena na několik částí, vstupní a výrobní trakt, které byly postaveny na stávajícím starém vinném sklepě a tankovou halu, která je situována na místo bývalého dvorku. V jednom místě se potkává provoz pro výrobu, dozrávání vína s prostorem pro společenské večery a pro pořádání koštů. Pro přátelské setkávání slouží především druhé podlaží s posezením u masivního stolu. Velká prosklená stěna umožňuje pohled ven, kam můžeme projít i na terasu. Výhledy z těchto míst umocňuje propojení se samotným vinohradem, který se nachází přímo za domem.

Za budovou vinařství se nachází vinohrad, zdroj: TOAST, Libor StavjaníkZa budovou vinařství se nachází vinohrad, zdroj: TOAST, Libor Stavjaník

Vinařství Václav

Srdce milovníka vína i architektury zaplesá také nad dalším místem, kterým je Vinařství Václav Najdeme ho v samém srdci jižní Moravy mezi Brnem a Břeclaví ve městě Hustopeče, místem proslulým svou vinařskou kulturou s počátky ve středověku.

Hustopeče spolu se Znojmem a Mikulovem platilo v minulosti za nejvýznamnější vinařská centra Moravy, nacházely se zde prvotřídní viniční svahy. Původní vinařství bylo úzce propojeno s Brnem, jeho měšťané zde kolem roku 1365 vlastnili jednu třetinu vinohradů. Z počátku 15. století je doložena lisovna bednářského cechu. Město také mělo svůj vlastní a pověstný horenský soud, proti jehož rozhodnutí nebylo odvolání. Dodnes je toto právo uplatňováno a provází ho obnovený obřad „Zarážení hory“, kdy je zakázán vstup do vinice, aby réva měla čas dozrát.

Vinařství Václav se nachází vinařské ulici Na Hradbách v Hustopečích, zdroj: Jakub ZdechovanVinařství Václav se nachází vinařské ulici Na Hradbách v Hustopečích, zdroj: Jakub Zdechovan

Vinařská tradice se přenesla do současnosti, hustopečským vinařům dnes slouží ke zpracování a skladování vína několik lokalit. Jednou z nich je ulice Na Hradbách. Nachází se zde několik vinných sklepů, uchovávajících si svou původní podobu, další z nich procházejí postupnou regenerací a modernizací. Právě v této ulici se nachází Vinařství Václav.

Na realizaci se podíleli designéři Šimon Rujbr a Martin Ptáček ze studia MOMO interiér a Magda Stolková, svojí stopu zde zanechalo také trio mladých architektů ve složení Veronika Ševčíková, Rostislav Stoklásek a Tereza Teplá ve spolupráci s architektem Tomášem Zlámalem.

Prostory doplňují sochy odlité z bronzu od sochaře, řezbáře a restaurátora Jiřího Netíka.

Objekt vinařství je propojen s Degustačním sklepem sv. Václava, zdroj: Jakub ZdechovanObjekt vinařství je propojen s Degustačním sklepem sv. Václava, zdroj: Jakub Zdechovan

Zvenku objekt ničím nenarušuje linii moravské sklepní ulice. Objekt vinařství je na dvou místech propojen s vedlejším Degustačním sklepem sv. Václava a s apartmány. Oba domy sjednocuje jednoduchý a moderní interiér tvořený betonem, štukovou omítkou, stěrkami, pozinkovaným železem. Vstupní portál do sklepa je z kovářsky opracovaného černého plechu, do něj jsou zasazeny vinné láhve. V kombinaci s režným zdivem vytvářejí zajímavé světelné efekty. 

Celému prostoru dominují točité schody s umělecky kovaným zábradlím, které propojují tři dimenze – sklepní prostory, degustační místnost a apartmány v prvním patře. Díky skleněným deskám mezi patry lze přímo ze sklepa pozorovat oblohu. Obložení stěn cihlami je sjednocujícím prvkem všech těchto částí a toto řešení volně přechází i na terasu v zadní části domu. Prostorný sklep je rozčleněn do několika navazujících částí a nechybí zde ani místo pro posezení.  

Točité schody s umělecky kovaným zábradlím propojují sklepní prostory, degustační místnost a apartmány v prvním patře, zdroj: Jakub ZdechovanTočité schody s umělecky kovaným zábradlím propojují sklepní prostory, degustační místnost a apartmány v prvním patře, zdroj: Jakub Zdechovan

Vinařství Starý vrch

V Hustopečích ještě chvíli zůstaneme, abychom se podívali na ukázku stavby v duchu moderní vinařské architektury. Naší zastávkou je Vinařství Starý vrch  navržené architektem Janem Podešvou z architektonického studia POParch a architekty Tomášem Shromáždilem a Michaelou Jandovou.

Vinařství je citlivě zakomponováno do staršího meruňkového sadu spolu s vinicí, od této dispozice se odvíjí volba dalšího řešení. Design této nové budovy vychází z jednoho ze současných trendů v architektuře, kdy jsou stavby navrhovány tak, aby co nejpřirozeněji splývaly s přírodním prostředím. Atmosféru vinařství spoluutváří volný venkovní prostor, výhled na zahradu umožňují velkoplošná okna podél celé jedné stěny.

Degustační místnost volně přechází na venkovní kamennou terasu a po schodech do zahrady plné zeleně a vzrostlých stromů. V teplých dnech je možné využít posezení jak na terase, tak přímo na zahradě, kde koruny stromů skýtají příjemný stín.

Budova vinařství je zakomponována do staršího meruňkového sadu, zdroj: Vinařství Starý vrchBudova vinařství je zakomponována do staršího meruňkového sadu, zdroj: Vinařství Starý vrch

Samotná budova je navrhnutá jako kompaktní hmota s mírně lomenými tvary přirozeně vyrůstající z terénu. Hlavními použitými materiály je beton spolu se dřevem, na některých místech doplněn přírodním kamenem. V přední části je prostor pro prodej vína a příležitostné degustace včetně příslušného zázemí. Dominantou interiéru je dubový pult, který dosahuje délky jen o málo kratší, než je celá místnost. Menší stolky okolo umožňují variabilní uspořádání interiéru a místo tak působí útulně i v případě, že je přítomno jen několik málo lidí. Dřevěné obložení stěn a stropu prostoru dodává harmonizující náladu.

Hlavní prostor budovy je přístupný ze zastřešené plochy, kde je dostatek prostoru pro provoz zpracování a lisování hroznů. V uzavřených částech haly jsou pak prostory určené pro zrání a výrobu vína. Plocha vinice v zadní části pozemku zatím čeká na chvíli, kdy i zde poroste vinná réva poskytující své plody.

Dominantou interiéru je dubový pult, prostor sjednocuje dřevěné obložení stěn i stropů, zdroj: Vinařství Starý VrchDominantou interiéru je dubový pult, prostor sjednocuje dřevěné obložení stěn i stropů, zdroj: Vinařství Starý Vrch

V rámci návštěvy vinařství má návštěvník možnost pokochat se přilehlým mandloňovým sadem. To umocňuje dokonalé propojení vinařství s okolní přírodou. Mandloňový sad v Hustopečích je v České republice unikátní. V době největšího rozmachu tohoto sadu v něm rostlo 50 tisíc mandloní. Nic obdobného neexistovalo v celé Střední Evropě. Před několika lety začala hustopečským mandloňovým sadům nová éra. K několika stovkám původně zachovaných stromů přibylo mnoho nových výpěstků, do jejichž výsadby se zapojila také široká veřejnost a s pěstováním pomohli i pracovníci lednického Mendelea - Ústavu genetiky Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Revitalizace sadů stále pokračují, už nyní je možné projít se naučnou mandloňovou stezkou nebo navštívit novou vyhlídku.

Propojení s přírodou umocňuje blízkost mandloňového sadu a stezka, zdroj: město HustopečePropojení s přírodou umocňuje blízkost mandloňového sadu a stezka, zdroj: město Hustopeče

Vinařství Obelisk

Naše putování zakončíme ve Valticích. Také toto město je spojováno s pěstováním vinné révy s tradicí sahající do minulosti, první písemné doklady o valtickém vinařství pocházejí ze 13. a 14. století. Už od pradávna lákala zemědělce k zakládání vinohradů úrodná půda v okolí a je tomu tak i doposud. Najdeme zde několik sklepů a vinařství, sídlí zde Národní vinařské centrum se stálou degustační expozici Salonu vín ČR a také jediná česká škola vyučující vinohradnickému oboru s maturitou. Nachází se zde také naučná stezka seznamující návštěvníky s historií pěstování vinné révy na Valticku, ale také s péčí o vinohrady a se zpracováním vinné révy.

Na kopci kousek od města se nachází Vinařství Obelisk, které je svým pojetím typickým příkladem moderní architektury zasazené uprostřed vinic. Jeho podobu navrhl autorský tým Pavel Bainar, Hana Bainarová, Martin Klásek, Pavlína Klubalová, Jitka Nováková z architektonické kanceláře AiD team. Inspirací pro návrh jim bylo řešení antického chrámku a tato myšlenka byla přetransformována do minimalistického pojetí železobetonového skeletu – betonovou desku podpírají tři řady sloupů.

 Vinařství Obelisk je příkladem moderní architektury zasazené uprostřed vinic, zdroj: Vinařství Obelisk Vinařství Obelisk je příkladem moderní architektury zasazené uprostřed vinic, zdroj: Vinařství Obelisk

Hlavním principem při návrhu řešení byl respekt k okolí Lednicko-valtickému areálu a také skutečnost, že místo je obklopeno rozsáhlým krajinářským komplexem panství rodu Lichtenštejnů mající kořeny v 17.–20. století. V areálu byla proto zachována většina vzrostlých stromů, příjezdová cesta k vinařství bude v budoucnu lemována nově vysazeným vinohradem.

Větší část objektu je ukrytá pod zemí, viditelná část při pohledu z dálky nepatrně vystupuje z vinohradů. Vinařství je rozděleno na dvě základní zóny, zpracovatelský provoz vinařství je umístěný do suterénu, v horním podlaží jsou umístěné reprezentační a společenské prostory spolu s prodejnou, sálem a místem pro degustaci. Místo také nabízí možnost ubytování v několika pokojích pojmenovaných podle jednotlivých viničních tratí. 

Dominantou celého vinařství jsou reprezentační, degustační a společenské prostory, prosklená stěna nabízí úchvatné pohledy ven, zdroj:  Vinařství ObeliskDominantou celého vinařství jsou reprezentační, degustační a společenské prostory, prosklená stěna nabízí úchvatné pohledy ven, zdroj: Vinařství Obelisk

Dominantou celého vinařství jsou právě reprezentační, degustační a společenské prostory. K celkovému dojmu napomáhá velkoplošné prosklení většiny stěn, díky výhledům do krajiny je téměř možné vnímat propojení s přírodou a celou okolní krajinou. Propojení s přírodou umožňují také zvolené materiály.

Přírodní materiály v podobě kamene, betonu a dubového dřeva jsou doplněny sklem, ocelí a cortenem. Materiály jsou nejen zárukou pevné stavby, ale v exteriéru přirozeně stárnou a navozují dojem splynutí s okolím. Vysoké stropy umocňují dojem mohutnosti objektu, ale vnitřní řešení a zvolená barevnost utváří příjemnou atmosféru. Dřevěnou podlahu spolu s dřevěným stropem doplňují betonové sloupy.

Sezení je umožněno u několika málo menších stolů rozmístěných po místnosti, prostor tak zůstává vzdušný. Interiér zdobí výtvarné dílo výtvarnice Natalie Perkof, jedná se o dřevěnou intarzii, která vznikla na základě kreseb inspirovaných okolní krajinou, v níchž je možné zhlédnout jelena z Obory Obelisk, listy, kořeny a úponky vinné révy. Dílo koresponduje s celkovým pojetím interiéru, kde zanechala svoji stopu také architektka Hana Bainarová

Výroba vlastních nádob na zrání vína – amfor typu kvevry – byla inspirována zájmem výtvarnice Zdeňkou Benešovou.

Přírodní materiály v podobě kamene, betonu a dubového dřeva jsou doplněny sklem, ocelí a cortenem, zdroj:  Vinařství ObeliskPřírodní materiály v podobě kamene, betonu a dubového dřeva jsou doplněny sklem, ocelí a cortenem, zdroj: Vinařství Obelisk

Součástí vinařství není žádný degustační sklep, ale úloha hlavního technologa Filipa Lutzkého je zde stěžejní. Stará se nejenom o celou výrobu a produkci vína, ale podílel se rovněž na vzniku vinařství svými poznatky. Odbornost získal praxí a studiem oboru Vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Celá technologická část vinařství je skrytá, tvoří ale srdce celého vinařství, jeho promyšlené řešení je tedy velmi důležité. 

Díky zasazení objektu na vyvýšené místo na kopci se odsud můžeme kochat pohledem na rozlehlé vinice, město Valtice i celé panoráma Pálavy a Mikulova. Valtice jsou ale kromě vína proslulé také svými památkami. Státní zámek Valtice je spolu se zámeckým parkem v rámci celého Lednicko-valtického areálu zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek vznikl původně jako gotický hrad, na jeho současné podobě se v minulosti podílela celá řada významných architektů 17. a 18. století – Anton Ospel, Anton Erhard Martinelli a Antonio Beduzzi.

Dalším zajímavým místem v okolí je monumentální památník Kolonáda Na Rajstně. Jedná se o jeden z vrcholů empírového triumfalismu v naší zemi, stavba bývá tradičně přirovnávána k schönbrunnskému Glorietu. Jeho zasazení na vyvýšeninu nedaleko Valtic nabízí navíc skvělou vyhlídku na celý Lednicko-valtický areál.

Galerie

Další články