Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Veronika Ruppert - Šatníky | Foto: Tereza Kunderová Veronika Ruppert - Šatníky | Foto: Tereza Kunderová

Lákavý pohled do soukromí. Veronika Ruppert hledá tajemství českých šatníků

S moderátorkou, dramaturgyní a módní publicistkou Veronikou Ruppert jsme si povídali o jejím novém podcastu Šatníky, se kterým se pravidelně vydává do hlubin skříní českých herců, zpěváků a dalších známých osobností. Co jde ze samotného šatníku o daném člověku vyčíst, jak se obléká generace narozená v devadesátých a nultých letech a na koho se můžeme těšit v dalších dílech tohoto podcastu, se dočtete v následujícím rozhovoru.

S podcasty o módě jsi začínala už se založením Radia Wave s pořadem Modeschau, minulý rok jsi zase uvedla podcast Svatebky. V čem přinášejí Šatníky změnu?

VERONIKA: Podcast Šatníky v určitém smyslu navazuje na Svatebky. A to po té lince, že jde o osobní šatníky. Zatímco v Modeschau jsem se věnovala hlavně módě jako takové, módnímu průmyslu, designu a pohledu spíš ze strany lidí, kteří se módou zabývají, Svatebky a Šatníky k módě přistupují spíš ze strany lidí, kteří ji nosí. Na Svatebkách jsem si chtěla vyzkoušet, zda jde vůbec oslovit podcastem o módě širokou veřejnost, která se o ni běžně nezajímá. Lidi, kteří by si nepřečetli článek o módě nebo nepustili podcast o nové kolekci od nejznámějšího módního českého návrháře. Tuto skupinu jsem chtěla zaujmout. Lidi, kteří jsou mimo módní bublinu. 

Myslím si, že u nás v Česku se módní scéna krásně rozvíjí, je čím dál tím bohatší, zajímavější a širší, ale stále je to jen bublinka, komunita lidí, kteří si vzájemně pomáhají, podporují se a jsou vůči sobě navzájem vstřícní. Ale přece jen je tu spousta lidí, kteří jsou mimo tuto bublinu, módu z různých důvodů neřeší, a myslím, že má smysl tyto lidi nějakým způsobem zaujmout, oslovit a říct jim – je tu fashion design, spousta krásných věcí a není to jen o tom, jak to vypadá, ale je za tím spousta osobních příběhů, historie a emocí. Přitáhnout více lidí k módě jsem chtěla už ve Svatebkách, a myslím, že se to povedlo. 

V prvním dílu Šatníků představila svoji skříň Sára Vondrášková aka Never Sol | Foto: Barbora Linková, Český rozhlasV prvním dílu Šatníků představila svoji skříň Sára Vondrášková aka Never Sol | Foto: Barbora Linková, Český rozhlas

Čím si to vysvětluješ? 

VERONIKA: Asi je to tím, že svatební šaty jsou velký fenomén, že to je neopakovatelná věc. Na svatební šaty má každý názor – i váš soused nebo kamarádka, která se nikdy nechce vdávat. Když se to tedy vezme přes nějakou věc, ke které všichni něco cítí, může to zafungovat. Zkušenost se Svatebkami byla moc hezká. Komunikace s hrdinkami seriálu i posluchači během přípravy a vysílání podcastu do světa byla skvělá. Když to skončilo, bylo mi úplně smutno. Říkala jsem si, že někdo z posluchačů Svatebek si možná pustí Modeschau, ale bude to spíš jen část. Já jsem ale chtěla širší veřejnost oslovovat i nadále. 

Proto jsem si říkala, že bych ráda vstoupila do nějakých osobních šatníků, do toho, co každý máme doma. Přijde mi, že se teď hodně mluví o udržitelnosti, ale že je to těžké lidem vysvětlit. Můj podcast není aktivistický, není to o tom, že bych chodila jen k lidem, kteří žijí udržitelně. Spíš mi jde o to, aby se lidé zamysleli nad tím, proč máme ty skříně tak narvané a jaká je pro nás v oblečení hodnota. Myslím, že je touto cestou možné komunikovat i nějaké zajímavé věci o módě. Často se u mých hostů objevují věci od českých designérů, ze sekáčů nebo kousky, které jsou zděděné. Těch si zpravidla váží daleko víc. Přišlo mi vlastně zajímavé zachytit, co ve skříních máme, jaký k tomu máme vztah a možná inspirovat, dovést k zamyšlení a také pobavit. 

Podcast Svatebky sledoval pět nevěst | Foto: shotby.us, Zdroj: Radio WavePodcast Svatebky sledoval pět nevěst | Foto: shotby.us, Zdroj: Radio Wave

Móda je do velké míry o vizuální stránce, nebála ses třeba, že by tento formát nemusel fungovat?

VERONIKA: Radio Wave je multimediální platforma. Za tu dobu, co pro rádio Wave dělám, se ohromně posunul pojem toho, co vlastně rádio je. Na začátku bylo rádio FM vysílání. Dnes je to úplně někde jinde. Jednak už dávno nemáme FM a jsme digitální vysílání, jsme na webu, hrajeme z digitálních televizí a s posluchači komunikujeme i na sociálních médiích a platformách od Facebooku přes Instagram až po Youtube. Rádio je dnes multimédiem. Podcast je tedy jen jednou z podob Šatníků. Druhá podoba je v lineárním vysílání v rádiu v určitý čas, kdy se pravidelně objeví v programu stanice. Potom jde na web spolu s textem, fotografiemi a videem. Proto si myslím, že to fungovat určitě může.

Veronika Ruppert u Dominiky Kozákové | Foto: Barbora Linková, Český rozhlasVeronika Ruppert u Dominiky Kozákové | Foto: Barbora Linková, Český rozhlas

U Svatebek to fungovalo i díky tomu, že jsme neznali identitu hrdinek a dlouho jsme ani nevěděli, jak budou jejich svatební šaty ve finále vypadat. Sociální média a audiovizuální materiál spolu s podcastem fungoval skvěle. Byly to spíše detaily, skryté pohledy, které jsme ukazovali. Tajemství se postupně budovalo a následně odkrývalo. Podcast dává větší prostor pro fantazii a přemýšlení, protože se to zvlášť u módy často zjednoduší na to, že tu věc vidíš a přestane tě ihned zajímat. Kdybychom třeba hned na začátku Svatebek ukázaly hotové šaty, pak by to podle mého názoru posluchače už tolik nebavilo.

Tím, že vlastně celou dobu nevěděli, jak šaty vypadají, ale přitom slyšeli, co všechno za jejich přípravou je, pro ně ty šaty byly ještě zajímavější a důležitější. Myslím si, že například časopisy to mají velmi těžké, pokud chtějí módu prezentovat jinak než jen v kategorii líbí nelibí. Obrázky člověk ihned zkonzumuje a málo koho zajímá si k nim přečíst delší text. Naprosto chápu, že někdy úplně stačí rychlý vizuál. S oblečením je ale spojeno spousta zajímavých příběhů ze života, které stojí za poslech a zamyšlení.

Jan Cina a jeho úlovek | Foto: Barbora Linková, Český rozhlasJan Cina a jeho úlovek | Foto: Barbora Linková, Český rozhlas

Co tě na objevování cizích šatníků nejvíce baví? 

VERONIKA: Mě baví to, jak to u nás v reálu vypadá. A jak se v šatnících odráží naše osobnosti, povaha, život. To mi na tom přijde nejhezčí. Člověk tím pádem ale musí volit i silné osobnosti, které mají módu opravdu podle sebe. Asi by mě nebavilo točit s někým, kdo se obléká podle někoho jiného, i když i to by vlastně dávalo určitou informaci. To se při natáčení divila třeba Gábina Heclová. Říkala, to je hrůza, nikdy mě nenapadlo, kolik se toho o člověku můžeš dozvědět z jeho skříní.

Někdo v tom má chaos, někdo je organizovaný, někdo řeší věci na poslední chvíli. Poznáte, kdo je kreativní, odvážný a kdo si stojí za svým vlastním názorem a nenechá se zviklat okolím. Teď jsem byla u fotografky Bet Orten. Ukazovala mi své nejoblíbenější džíny, které se prý strašně nelíbí jejímu příteli. Ale i když to Bet ví, tak je stejně nosí, protože jí ty kalhoty přijdou prostě dokonalé (smích). Na tom prostě člověk vidí povahu člověka a přemýšlení o životě. Myslím si, že do šatníku je naše osobnost prostě obtisknutá. 

Veronice Ruppert otevřel svou skříň i Jan Černý | Foto: Barbora Linková, Český rozhlasVeronice Ruppert otevřel svou skříň i Jan Černý | Foto: Barbora Linková, Český rozhlas

Jaký šatník byl prozatím pro tebe největším překvapením? 

VERONIKA: Největším překvapením byl pro mě koronavirus. Já jsem si naplánovala podcast, ve kterém budu chodit k lidem na návštěvu. Natočila jsem asi pět dílů, a když jsem s tím postupně začala jít ven, tak přišla korona a byl konec osobním návštěvám (smích). Pak jsem řešila, zda počkat, dokud korona neodezní, což nikdo nevěděl, kdy to bude. Také mi pak přišlo vzhledem k situaci v prvních dnech krize až nevhodné o módě mluvit. V té době byly venku tři díly Šatníků – se Sárou Vondráškovou, s Janem Černým a s Katarzií. Měla jsem pak ještě nabraného NobodyListena, kterého mám pořád natočeného, ale zbývá k němu dojít a nafotit fotky. Nějak se ale nemůžeme dohonit (smích). 

Veronika Ruppert - Šatníky | Foto: Tereza KunderováVeronika Ruppert - Šatníky | Foto: Tereza Kunderová

Během karantény jsi ale s podcastem nepřestala. 

VERONIKA: Měla jsem pocit, že podcast o módě je najednou irelevantní, všichni šili roušky, byli ve stresu. Tak jsem si říkala, že udělám podcast o tom, jak se lidé oblékají v karanténě po telefonu a pak ještě jeden díl o módě v krizi. Potom se to trochu uvolnilo a já jsem udělala ještě jeden díl o Face Filterech. Všichni byli v tu dobu vlastně online, měli jsme roušky přes obličej, já jsem ven skoro nechodila, společenský život moc nebyl. Na Instagramu jsem si všimla právě Face Filterů, které byly v tu dobu jednou z mála zábavných fashion věcí. Pak se to naštěstí uvolnilo a já jsem šla točit ke Gábině Heclové, která má tedy ještě na fotkách roušku. 

Hudebnice Katarzia a její šatník | Foto: Barbora Linková, Český rozhlasHudebnice Katarzia a její šatník | Foto: Barbora Linková, Český rozhlas

Doufejme, že nepřijde nějaká další vlna. 

VERONIKA: Zase tě to pak donutí vymýšlet nové věci, člověk musí reagovat na vzniklou situaci a musí se přizpůsobit a vymyslet něco jiného. Jsem ráda, že se to snad zatím docela povedlo. Nebyla to samozřejmě osobní návštěva, ale snažila jsem se alespoň zachytit, jak se oblékají běžní lidé v této vzniklé situaci. A to je vlastně úhel pohledu, na který se chci zaměřit. Jasně že se v Šatnících objeví český design a módní průmysl, ale je to z jiné strany. Ne jako v Modeschau, kde jde o rozhovor s nějakým zajímavým designérem. Teď mě zajímá, jak se vlastně oblékáme a co pro nás oblečení a móda v životě znamená.
 
Podle mě právě tohle lidé nejvíce baví. Jsou zvědaví, jak to u ostatních doma vypadá.

VERONIKA: Naše fotografka Bára Linková tomu říká „šmejděníčko“ (smích). Já si hrozně vážím všech lidí, kteří nás k sobě pustí. Snažím se být, pokud možno, co nejvíce diskrétní. Z těch pár návštěv mi zatím všichni ukázali skříň, štendr na oblečení, všichni si většinou před mým příchodem uklidili, což samozřejmě chápu, ale zároveň bych chtěla vidět realitu (smích). Málokdo mi ale ukáže třeba šuplík. Ten když mi někdo předvede, tak mám pocit, že jsem se dostala hodně blízko! Anebo, že to je hodně zorganizovaný a sebevědomý člověk. Šuplíky jsou většinou trošku tabu. Tam je to černé svědomí, nedořešené věci a chaos.

Veronika Ruppert a Bet Orten s poklady z jejího šatníku | Foto: Barbora Linková, Český rozhlasVeronika Ruppert a Bet Orten s poklady z jejího šatníku | Foto: Barbora Linková, Český rozhlas

Podle čeho si vybíráš hosty? Chodí ti i nějaká přání od posluchačů?

VERONIKA: Já jsem si na začátku napsala svůj adresář snů, který v průběhu doplňuji, ale také vyzývám lidi, ať mi píšou. Často jejich přání korespondují s mým seznamem. Překvapilo mě třeba, že znají i mladé české návrháře. Ta obeznámenost mě těší. Například Gábina Heclová chtěla, abych šla k Dominice Kozákové, což je mladá, nezávislá designérka. Přestože ještě není nějaká etablovaná známá módní tvůrkyně, zná ji už i ta nejmladší generace. Také vidím, že je to teď trend.

Mladí lidé mají většinou své všední „basic“ oblečení z řetězců, ale nemluví o něm s nadšením. Mají ale také hodně věcí ze sekáčů a nakupují lokální design. A právě to je pro ně něco zajímavého a luxusního. Vědí, od koho ten daný kousek mají, proč ho mají, a zapadá přesně do jejich stylu. Vidím, že generace narozená v devadesátkách a nultých letech je schopná si v českém mladém designu vybrat věc, která se k nim hodí. Z tohoto trendu mám opravdu radost. Přesně to jsme si před deseti lety přáli, aby byl český design cool, zapadal do života lidí a nosil se i pro všední den. 

Prozradíš nám, na koho se můžeme těšit v dalších dílech? 

VERONIKA: Teď mám tedy ještě rozpracovaného NobodyListena, půjdu také k Dominice Kozákové nebo Žofii Dařbujánové. U každého natáčení se hostů ptám, koho by si přáli do dalších dílů. Chtěla bych do Šatníků dostat také lidi mimo módu, nějaké zajímavé osobnosti z jiných oblastí. Někoho, kdo vidí módu i z jiné strany. Moc ráda bych třeba mluvila s cestovatelkami a cestovateli, vědkyněmi a vědci, s osobnostmi z oblastí sportu, filmu, hudby a tak dále. Těším se na to!

Další články