Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Toskánská společnost Pelle Al Vegetale je významným zástupcem propagace přírodního farbení kůže. zdroj: Pelle Al Vegetale Toskánská společnost Pelle Al Vegetale je významným zástupcem propagace přírodního farbení kůže. zdroj: Pelle Al Vegetale

Kůže, kterou nosím. Aneb jakou kůži kupuji

Není záhadou, proč se kožené výrobky staly v naší společnosti tak oblíbenými. Vyznačují se vysokou kvalitou, luxusními tvary s nadčasovým designem, a hlavně dlouhou životností. Avšak v dnešním světě jejich popularita do značné míry klesá – a to zejména z důvodu ekologického životního stylu, který prosazuje v naší společnosti stále více lidí, zejména z řad miléniálů.

I když poptávka po koženém zboží globálně roste (udávané hodnoty poukazují až na 77 miliard dolarů v USA), milovníci nestárnoucího materiálu začali hledat alternativu, na což pozitivně reagují i designéři a inovativní tvůrci. Jejich recept tkví v takzvané eko-kůži neboli veganské usni, která je vyráběna různými způsoby z převážně přírodních vláken a šetří tak přírodní zdroje.

Eliška Knotková, česká designérka veganské obuvi, uvedla pro magazín Material Times definici veganské kůže jako pojmu, který má mnoho podob: vyznačuje se kvalitním zpracováním prvotního materiálu, který nemá dočinění se zvířecími složkami v žádném stádiu jeho výroby a rovněž produkty eliminují negativní dopad na životní prostředí. Ona sama zodpovědný design řeší použitím materiálů jako Piñatex (ananasová kůže) nebo useň Sisa Aequa, která je vyrobena z rostlinných olejů.

Materiál z vláken ananasu je rovněž alternativou k zvířecí kůži. Piñatex vyrábí společnost Ananas Anam. zdroj: Ananas AnamMateriál z vláken ananasu je rovněž alternativou k zvířecí kůži. Piñatex vyrábí společnost Ananas Anam. zdroj: Ananas Anam

Odklon od používání živočišných materiálů vychází z konceptu veganského životního stylu.  Zamyslet se nad principy veganství by měla ideálně každá firma, která ve své výrobě přímo nebo zprostředkovaně zachází se zvířaty a ovlivňuje tak životní prostředí. V tom případě je tlak na změnu vždy důležitý a podpora zodpovědného designu na místě. Takže koupit si batoh který je eko nebo ze zvířecí kůže? Nejrůznější názory se společně střetávají v jednom důležitém bodě a tím je maximální udržitelnost biosféry na planetě.

Ekologicky a morálně přístupnější alternativy aspirující na totožnou kvalitu i vzhled, se předbíhají ve výrobních procesech a využívání co nejudržitelnějšího materiálu. Ve výsledku jsou ovšem pod lavinou stejně přísné kritiky jako zvířecí kůže. Tento tlak pak naštěstí podporuje environmentálně příznivější výrobu obou typů kůže, kterou nosíme. 

Texuturované boty z tyveku z kolekce Elišky Knotkové. zdroj: jedenactkocek.czTexuturované boty z tyveku z kolekce Elišky Knotkové. zdroj: jedenactkocek.cz

Eko-kůže špatné vlivy na přírodu do jisté míry snižuje, avšak ani její výroba není stoprocentně čistá. Problém je především ve výběru primární látky, z níž se syntetická useň vyrábí. V dnešní době je na výrobu koženky nejčastěji využíván polyuretan, jenž vzniká chemickou úpravou fosilních paliv. Proces syntetizace tohoto polymeru není ve finální fázi produkce úplně netoxický a podléhá striktním emisním kontrolám. Veganské alternativy tak nedosahují některých významných vlastností zvířecí kůže. Dle názoru Anny Špulákové Beránkové, konzultantky materiálů v knihovně matériO Prague, který uvedla v magazínu Material Times, je eko-kůže méně prodyšná, méně odolná proti oděru i méně voděodolná. Problematickou částí je i následný odpad veganské kůže, která často není biodegradabilní.  Jednou z cest může být produkce umělých látek připomínajících kůži formou recyklace plastových lahví nebo jiných odpadních plastů.

Přírodní korek, z nehož tvoří česká návrhářka Luciela Taschen, je další alternativní usní. zdroj: Luciela TacschenPřírodní korek, z nehož tvoří česká návrhářka Luciela Taschen, je další alternativní usní. zdroj: Luciela Tacschen

Inovace je cesta 

I navzdory silné tradici prochází kožedělný průmysl hloubkovou očistou. Dlouhodobě se totiž řadil mezi nejtoxičtější odvětví průmyslu vůbec, kdy většina zpracovávané kůže pocházela z necertifikovaných farem Číny a Indie. Neobvykle náročné je také dohledat původ zvířecí usně, natož zajistit transparentnost výroby a prostředků využitých k opracování. Princip cirkulární ekonomiky je teprve ve svých zárodcích. Větší podpory bychom ale mohli dosáhnout právě osvětou a zveřejňováním reálných čísel a stopy, která tu po výrobě kožených produktů zůstává. Organizace mapující náročnost na spotřebu vody v produkci spotřebního zboží Water FootPrint Network uvádí, že na výrobu jedné kožené tašky se využije 17 000 litrů vody, z které je jen malé procento recyklovatelné.

Změny ovšem už pomalu přicházejí v podobě kontrolování kvality výrobních postupů koželužen. Výsledkem je vydávání certifikátů, které určité praktiky řadí mezi environmentálně udržitelné. Jednou z kontrolních organizací je i The Leather Working Group, fungující od roku 2005, jenž má  450 členů po celém světě.
Hodnotících bodů je celkem 5 a řadí se dle hierarchie:

  1. Redukce – celkového objemu užitých zdrojů (energie, voda, chróm, který čistí kůži od zápachu atd.)
  2. Znovu-využití – primárně materiálů, které jsou využity v průběhu celé produkce (užitková voda, dřevěné palety, obalový materiál atd.)
  3. Recyklace – materiálů, které nemůžou byt využity pro jejich původní účel
  4. Obnova – ze surových materiálů, které nemůžou být recyklovány (například energie z nerecyklovatelného odpadu, jakými jsou oleje, dřevo napuštěné olejem atd.)
  5. Zákaz – všem materiálům, které můžou být z procesu odstraněny (pokud je jejich likvidace bezpečná a zákonná)

Mezi další klíčové body auditu patří systém environmentálního managementu, kontrola emisí nebo ochrana vodních zdrojů před znečištěním těžkými kovy z barvení. 

Kožená Levi Strauss bunda Alberta Einsteina se vydražila za 110 500 liber v roce 2016. zdroj: SleekMagKožená Levi Strauss bunda Alberta Einsteina se vydražila za 110 500 liber v roce 2016. zdroj: SleekMag

Východiska plynoucí z této polemiky jsou jasná. Rozhodnutí, zda vybrat kůži nebo eko-kůži závisí na naší preferenci a účelu samotného produktu. Smyslem zůstává dbát na férovost podmínek výroby, kvalitní materiály podporující udržitelnost a šetrnost k přírodě. Pro designéry to znamená, že je vhodné produkty z kůže zvířecí navrhovat v nadčasovém stylu, a tak podporovat využívání produktu po celé generace. Vzorným příkladem může být dražba kožené bundy Alberta Einsteina, která až na několik chybiček drží krásný vintage look dodnes.

Každá useň je osobně vybíraná majiteli firmy Bodline, která šije krásné tašky a peněženky z pravé, hovězí kůže ze zlínských koželužen. zdroj: BodlineKaždá useň je osobně vybíraná majiteli firmy Bodline, která šije krásné tašky a peněženky z pravé, hovězí kůže ze zlínských koželužen. zdroj: Bodline

Rozhodování by mělo odrážet přesvědčení, že každý z nás může přispět ke změne. Fakta, která obhajují výrobu designových produktů ze zvířecí usně mohou být mnohdy napadnutelná. Na závěr si proto dovoluji malé vodítko – body „pro“ a „proti“ výběru koženého produktu. Je na každém z nás, pro jaké eco-friendly cestě se rozhodneme vydat.

+    kůže je v drtivém případě získávána jako vedlejší produkt z masového, mlékárenského průmyslu nebo obchodu s vlnou.
+    nevyužití zvířecí kůže by směřovalo k enormnímu odpadu bez následného využití.
+    produkt z kůže je 100% biodegradabilní, což v případě syntetických alternativ nelze tvrdit.
+    aktuálně sílící kontrola kvality a změna jednotlivých stádií produkce kožedělného průmyslu.
+    kvalitní zpracování kůže do designových a nadčasových produktů, které můžeme nosit po dlouhá léta. 

 -    spotřeba velkého množství vody, která není zpětně využitelná.
 -    množství využité energie na operace, jež jsou nezbytné pro produkci koženého produktu (chov zvířat, opracování surového materiálu, barvení, řezání, šití apod.).
 -    nehumánní zacházení se zvířaty na farmách nebo vytváření neadekvátních podmínek pro pracovníky kožedělného průmyslu.
 -    komplikované vystopování původu kůže a různých usní.
 -    nadprodukce, zbytečný odpad a zanedbaná recyklace koženého materiálu.

Ve druhé části článku si přečtěte, jak s kůží pracují čeští designéry, kterých produkty jsou obsahem výstavy LEATHER Love/Hate, která probíhá v Galerii CZECHDESIGN od čtvrtka 3. května 2018. 

Další články