Se slabým zrakem se můžeme narodit, přichází ale i jako následek úrazu, případně se přirozeně zhoršuje s věkem. Kromě značného fyzického diskomfortu přináší potíže se zrakem také psychickou nepohodu – pokud se člověk o sebe nedokáže adekvátně postarat, může se to negativně podepsat na jeho sebevědomí, o zátěži rodiny a příbuzných nemluvě.

Když zrak není ostříží

Schopnost připravit si jídlo bezpečně a bez pomoci má velký vliv nejen na zdraví uživatelů, jelikož se významně snižuje riziko zranění, ale pozitivně ovlivňuje také jejich soběstačnost a s tím spojené sebevědomí. Veronika Loušová spolupracuje s organizací Tyfloservis, pro kterou navrhla několik vzorových kuchyní, v nichž si slabozrací mohou vyzkoušet pohodlnou práci při přípravě jídel, rozvržení úložných prostor, pracovních ploch i adekvátní osvětlení kuchyně.

Cvičná kuchyň pro slabozraké v Českých Budějovicích. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

Společně s Veronikou jsme ale navštívili jinou cvičnou kuchyň. Navrhla ji pro zrakově postižené děti ze Školy Jaroslava Ježka na pražských Hradčanech. Děti a dospívající se v ní učí základní orientaci, společně připravují různé pokrmy a odnáší si mimo třeba výborných jablek v županu také zkušenost, která jim pomůže, až si budou zařizovat vlastní kuchyň. Na vzorové kuchyni ve Škole Jaroslava Ježka nám Veronika ukázala, jak má kuchyň pro zrakově postižené fungovat, i to, že může být zajímavá i vizuálně.

Cvičná kuchyň pro děti ze Školy Jaroslava Ježka pomáhá mladým naučit se o sebe adekvátně postarat. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

1. Zaoblené hrany

Prvním z mnoha důležitých prvků bezpečnosti kuchyně pro slabozraké jsou zaoblené hrany nábytku, které jsou vhodné zejména do speciálních škol. Obecně platí, že by se neměly používat ostré hrany, vyčnívající rohy či úchytky s ostrými nebo přečnívajícími konci. Samozřejmostí by mělo být měkké dovírání dvířek kuchyňské linky, horní skříňky by se pak vždy měly otevírat nahoru, aby nedošlo k poranění. Výhodná je také vyšší pracovní plocha ohraničená ze tří stran deskami, na níž lze například pohodlně rozválet těsto či nakrájet zeleninu.

Cvičná kuchyň Tyfloservisu v Karlových Varech nabízí pohodlné otevírání horních skříněk i dostatek barevného kontrastu. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

Úspěch či neúspěch kuchyně pro slabozraké netvoří jen vhodné materiály, stěžejním prvkem je správně nastavený kontrast ploch, díky němuž se lidé se zrakovým postižením dokážou efektivně pohybovat.

Zaoblené hrany a vizuálně kontrastní prvky jsou základní součástí kuchyní pro zrakově postižené. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

2. Základem je kontrast

Rozlišování jednotlivých částí kuchyně barevným kontrastem v praxi neznamená černo-bílé řešení, mnohdy je tomu právě naopak. Navíc kombinace barev, které by dobře vidící člověk označil za kontrastní, se tak nemusejí jevit i slabozrakému. „Svůj barevný návrh proto vždy převádím do stupňů šedé, kde je dobře vidět, jestli jsou vybrané barvy skutečně kontrastní, či nikoliv,“ vysvětluje Veronika. Ve školní kuchyni na Hradčanech zvolila odstíny krémové a tmavě hnědé.

Vrstvení kontrastních barev i materiálů napomáhá ke snadné orientaci v prostoru pracovní desky. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

„Pracovní deska by měla mít střední sytost. Měly by na ní být k nalezení jak světlé potraviny, jako jsou cibule nebo mouka, tak také ty tmavé, například paprika či cuketa.“ Zásadním prvkem je kontrastní pruh na hraně zadní desky: „Dobře proti němu rozeznáte, kde stojí varná konvice a slouží také jako vizuální ukončení pracovní plochy.“

Díky kontrastním dnům šuplíků lze nádobí uvnitř snadno rozeznat. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

V kontrastním provedení by měly být i všechny orientační prvky v kuchyni, podle nichž se člověk může snadno zorientovat a pohybovat. Patří mezi ně dřez, úchytky skříněk a šuplíků, přední hrany vnitřních i vnějších polic pro pohodlné uložení nádobí. Kontrastní by měla být také dna šuplíků, aby z nich vizuálně „vystoupilo“ nádobí, které v nich je uložené. „Zásadními kontrastními prvky jsou také vypínače a zásuvky. Místa, kde jsou v lince umístěné kuchyňské spotřebiče, jako je myčka, trouba a varná deska, mohou být označeny také pomocí jiného odstínu podlahy,“ říká Veronika Loušová. Ve školní kuchyni tak krémovou podlahu celku nahrazuje pod troubou hnědý čtverec stejného materiálu.

Orientaci v prostoru napomáhá také barevně diferencovaná podlaha - zde označuje umístění spotřebičů. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

3. Přímé i nepřímé osvětlení

Správné osvětlení je rovněž důležitým prvkem, který může značně pomoci s orientací v kuchyni při přípravě jídla. Zde ovšem víc než u jiných prvků platí, že co zraková vada, to jiné požadavky. Někdo potřebuje spíš rozptýlené měkké osvětlení celého prostoru, jiný se neobejde bez silného bodového osvětlení. Veronika k tomu dodává: „Obecně platí, že slabozrací lépe vidí, když je prostor osvětlen bílým světlem ve studeném odstínu.“ Ideální variantou je kombinace obou variant, tedy rozptýleného i přímého osvětlení, jež si lze podle potřeby přizpůsobit.

Ideální osvětlení kuchyně pro slabozraké je kombinace rozptýlených a bodových světel ve studeném tónu. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

Bodové osvětlení pomůže při krájení zeleniny, díky kontrastu pracovní plochy lze snadno nalézt nádobí i jídlo umístěné na pracovní desce. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

4. Boj se spotřebiči

Pokud je správně zvolený a vhodně použitý barevný kontrast ploch a prakticky vyřešené osvětlení kuchyně, nastává boj s kuchyňskými spotřebiči. Nabídka současné kuchyňské elektroniky se ve většině případů nese v duchu materiálového i barevného minimalismu, který nevidoucím osobám v podstatě znemožňuje jejich bezpečné používání.

Kontrastní hrany nábytku, úchytky, vypínače a zásuvky, ale i tmavý pruh ukončující pracovní desku jsou prvky nezbytnými ke snadné orientaci v kuchyni. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

Varná deska je vhodná pouze indukční nebo sklokeramická, plynové hořáky pro slabozraké nepřipadají v úvahu. Ideální variantou všech spotřebičů je „tlačítkové“ či obdobně hmatové ovládání, jež ovšem není úplně běžné. „V případě, kdy takový spotřebič na trhu není dostupný, lze si vypomoci nálepkami,“ podotýká Veronika s mírným povzdechem. Nálepky (nalepovací korálky různých tvarů, případně Braillovo písmo) snadno označí vypínání a zapínání nebo základní škálu teplot a pečících programů (v případě trouby).

Pokud není spotřebič

5. Design

Ačkoliv kuchyň pro slabozraké představuje náročnou disciplínu, množství požadavků hlavně na barevnost a kompaktnost ploch ovšem neznamená, že kuchyň musí být nutně nezvládnutá z hlediska designu. Veronika Loušová se ve všech svých projektech zasazuje o to, aby vytvořila nejen praktickou a funkční kuchyň, kde se lidé se zrakovou vadou budou moci rychle a efektivně naučit, jak si obstarat jídlo, ale její snahou také je, aby se lidé inspirovali a zjistili, že taková kuchyň může být i vkusná a líbivá. „Používám barvy a materiály, které splňují požadavky na funkčnost a zároveň se vzájemně příjemně doplňují a dělají kuchyni esteticky a vizuálně zajímavou,“ uzavírá komplexní téma Veronika.

Cvičná kuchyně v Plzni dokazuje, že kuchyň pro slabozraké rozhodně nemusí zanevřít na design. | Zdroj: archiv Veroniky Loušové

Cvičné kuchyně Tyfloservisu se nachází v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni a v Karlových Varech. Speciální školní kuchyně pro děti se zrakovými vadami realizovala Veronika Loušová v Praze na Hradčanech a v Radlicích. Všechny jsou navržené s důrazem na praktičnost provedení, aniž by ztrácely cokoli na estetické kvalitě a designu.