Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Zlínu udává ráz ojedinělá funkcionalistická architektura. Odkaz Tomáše Bati vnímáme téměř na každém kroku, aniž si to uvědomujeme. Tovární budova, archiv SMZ Zlínu udává ráz ojedinělá funkcionalistická architektura. Odkaz Tomáše Bati vnímáme téměř na každém kroku, aniž si to uvědomujeme. Tovární budova, archiv SMZ

Kouzlo Zlína. Odkaz Tomáše Bati vnímáme téměř na každém kroku, aniž si to uvědomujeme

Čím je Zlín tak zajímavý? Městu udává ráz ojedinělá funkcionalistická architektura. Najdeme zde architektonické skvosty, ať už jde o historické stavby ze slavné baťovské éry, tak ty moderní. Sídlí zde firmy, kterým design dopomáhá k úspěchu. Město můžeme nazvat také líhní nové generace designérů.

Na začátku musíme zmínit právě Tomáše Baťu, jehož osobnost měla pro rozvoj celého města ohromný vliv. Jeho odkaz vnímáme téměř na každém kroku, aniž si to v první chvíli uvědomíme. 

Architektura

Správní budova firmy Baťa č. 21 je jedním z vrcholných děl moderní československé konstruktivistické architektury mezi dvěma válkami. Baťův mrakodrap nechal postavit Jan Antonín Baťa ve Zlíně podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936–1938. Vzhledem k výšce stavby se jednalo o druhou nejvyšší budovu Evropy.

Budově se říká „jednadvacítka“ podle čísla 21. Mrakodrap má 16 pater a výšku 77,5 m. Během výstavby se uplatnil standardní zlínský modul 6,15 × 6,15 m, který byl použit u většiny budov stavěných firmou Baťa.

Nosná konstrukce objektu je železobetonová, obvodový plášť tvoří ocelová dvojitá okna a cihelná vyzdívka se Slavíkovými obkladačkami. Zajímavostí je výtah – kancelář šéfa firmy o rozměrech 6 x 6 metrů, klimatizovaná, s umývadlem.

Správní budova 21 ve Zlíně. Baťův mrakodrap nechal postavit Jan Antonín Baťa ve Zlíně podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936–1938. Vzhledem k výšce stavby se jednalo o druhou nejvyšší budovu Evropy, zdroj: archiv SMZSprávní budova 21 ve Zlíně. Baťův mrakodrap nechal postavit Jan Antonín Baťa ve Zlíně podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936–1938. Vzhledem k výšce stavby se jednalo o druhou nejvyšší budovu Evropy, zdroj: archiv SMZ

V době meziválečného rozmachu bylo ve Zlíně postaveno přes dva tisíce domků. „Typický baťovský domek je malý domek z režného zdiva obklopený zahrádkou. Na začátku vývoje toho typu byl architekt Jan Kotěra, kterého si do Zlína přizval Tomáš Baťa, aby mu vystavěl jeho vlastní vilu a také udělal zastavovací plán čtvrti Letná,“ říká architektka Jitka Ressová.  Zajímavosti o architektuře baťovského Zlína si můžete poslechnout ze záznamu Českého rozhlasu.

V době meziválečného rozmachu bylo ve Zlíně postaveno přes dva tisíce domků. Na začátku vývoje toho typu byl architekt Jan Kotěra, zdroj: archiv SMZV době meziválečného rozmachu bylo ve Zlíně postaveno přes dva tisíce domků. Na začátku vývoje toho typu byl architekt Jan Kotěra, zdroj: archiv SMZ

Vila Tomáše Bati. Reprezentativní vila se nachází v rozlehlém parku, v současné době zde sídlí nadace Tomáše Bati. Základní tvar budovy byl navržený a rozestavěný stavitelem Františkem Novákem. O finální dokončení požádal Tomáš Baťa architekta Jana Kotěru, který provedl několik dispozičních změn: zasáhl do vnějšího vzhledu a architekturu exteriéru výrazně zjednodušil, upravil ústřední dvoupodlažní halu. Vila Tomáše Bati je jednou z více než dvaceti zajímavých vil, které se ve městě nachází. 

Vila Tomáše Bati ve Zlíně. Reprezentativní vila se nachází v rozlehlém parku, v současné době zde sídlí nadace Tomáše Bati, zdroj: archiv SMZVila Tomáše Bati ve Zlíně. Reprezentativní vila se nachází v rozlehlém parku, v současné době zde sídlí nadace Tomáše Bati, zdroj: archiv SMZ

Památník Tomáše Bati je ikonou, na kterou můžeme nahlížet z několika pohledů, tak jako ostatně na všechny stavby, nejenom ve Zlíně.

Z pohledu architekta památník svým významem výrazně překračuje hranice České republiky. Byl vytvořen ve zcela ojedinělých historických souvislostech prudkého rozvoje moderního Zlína jako výrobně-sociálně-kulturně-civilizačního fenoménu. Památník pomyslně završil urbanistickou strukturu města budovanou Tomášem Baťou a F. L. Gahurou od poloviny 20. let. Neméně zajímavý je i pohled historika. Impulzem pro vznik Památníku Tomáše Bati byla tragická letecká nehoda, při níž 12. července 1932 zahynul Tomáš Baťa společně se svým pilotem Jindřichem Broučkem nedaleko otrokovického letiště.

Pokud vás zajímá celá historie, můžete již od května památník navštívit.

Památník T. Bati ve Zlíně. Památník pomyslně završil urbanistickou strukturu města budovanou Tomášem Baťou a F. L. Gahurou od poloviny 20. let, zdroj: archiv SMZPamátník T. Bati ve Zlíně. Památník pomyslně završil urbanistickou strukturu města budovanou Tomášem Baťou a F. L. Gahurou od poloviny 20. let, zdroj: archiv SMZ

Obchodní dům služeb ve Zlíně je známá dominanta města, postavená firmou Baťa v roce 1931 podle návrhu architekta Františka Lydie Gahury. Byla to jedna z prvních staveb na nově se formujícím náměstí Práce.

Při jeho umístění architekt respektoval dráhu železniční vlečky směřující z továrny do cihelny, ale také konfiguraci terénu. Zadní technické zázemí pak doplnil v roce 1934 Vladimír Karfík. Významným výtvarným prvkem dotvářejícím fasádu byly i četné reklamní nápisy. Celková architektonická koncepce budovy byla ale znehodnocena úpravami ze 70. let. Po jeho rekonstrukci získal obchodní dům novou, moderní tvář. Cílem bylo provést vše s respektem k baťovské architektuře. Po dohodě s památkáři se budově částečně vrátil původní vzhled, pro nějž bylo typické zejména neobvyklé členění oken. V nejnižších dvou podlažích sahají od podlahy až ke stropu a směrem nahoru se zužují.

Obchodní dům služeb ve Zlíně  je známá dominanta města, postavená firmou Baťa v roce 1931 podle návrhu architekta Františka Lydie Gahury, zdroj: archiv SMZObchodní dům služeb ve Zlíně je známá dominanta města, postavená firmou Baťa v roce 1931 podle návrhu architekta Františka Lydie Gahury, zdroj: archiv SMZ

Kongresové centrum Zlín je umístěno v centru města. Moderní budova postavená v roce 2010 je určena pro pořádání kulturních, společenských a vzdělávacích akcí, poskytuje rovněž zázemí pro nové sídlo zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů.

Projekt navrhla architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná spolu se svým týmem spolupracovníků z firmy AI Design. Jedním z největších oříšků pro tým architektů bylo navržení 60 metrů dlouhé a 90 tun vážící střechy kongresového centra. Eva Jiřičná se nechala inspirovat přírodou. Vybrala si rostlinu tzv. rozsivku (anglicky Diatom), jednobuněčnou řasu s křemičitou schránkou.

Jádrem Kongresového centra je velký multifunkční sál pro 850 sedících diváků, který je na úrovni přízemí a má dva balkony. Ocelová konstrukce střechy je atypická, než s jakými se obvykle na stavbách setkáváme. Stavba získala několik ocenění: Stavba roku 2010 Zlínského kraje – Hlavní cena v kategorii Stavby občanské vybavenosti. Inside World Festival of Interiors. Kongresové centrum Zlín bylo vybráno mezi 5 nejlepších budov/interiérů světa roku 2011 ve své kategorii, Barcelona 2011.

Kongresové centrum ve Zlíně. Projekt navrhla architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná spolu se svým týmem spolupracovníků z firmy AI Design, zdroj: archiv SMZKongresové centrum ve Zlíně. Projekt navrhla architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná spolu se svým týmem spolupracovníků z firmy AI Design, zdroj: archiv SMZ

Park desetiletí

Příznivce zahradní architektury ve Zlíně zaujme park Komenského, který získal 1. místo v soutěži Park desetiletí

Revitalizace parku byla provedena na základě architektonicko-urbanistického návrhu, jež bylo dílem autorského týmu Václav Babka, Pavel Mudřík, Lucie Radiová, Zdeněk Sendler. Záměr vycházel především z nutnosti pozvednout park na úroveň plnohodnotného významného městotvorného objektu, urbanistického prvku, veřejného městského parku v pravém slova smyslu, který se stane cílem pobytu lidí a místem setkávání, relaxace, stane se kvalitní a svébytnou součástí vybavení moderního města.

Park Komenského ve Zlíně získal 1. místo v soutěži Park desetiletí, zdroj: archiv SMZ Park Komenského ve Zlíně získal 1. místo v soutěži Park desetiletí, zdroj: archiv SMZ

Baťův institut

Baťův institut ve Zlíně vznikl konverzí dvou továrních budov bývalého Baťova továrního areálu. Dříve industriální budovy se změnily v moderní kulturní centrum, které se řadí svým konceptem a expozicemi k evropským unikátům. Ve 14|15 Baťově institutu sídlí Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.

Baťův institut. Ve 14|15 Baťově institutu sídlí Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, zdroj: archiv SMZ Baťův institut. Ve 14|15 Baťově institutu sídlí Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, zdroj: archiv SMZ

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně se věnuje především českému a slovenskému výtvarnému umění a architektuře 19. až 21. století. Spravuje a buduje sbírku uměleckých děl, pořádá rovněž výstavy, vzdělávací programy. Tuto činnost doplňuje o akce propojující různé obory kultury. Jejím cílem je stát se jedinečným místem nevšedního vzdělávání a prostorem pro aktivní setkávaní s uměním. Jedním z podstatných cílů galerie je i stimulace výtvarného života v regionu.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně má pro stálé expozice ve 14|15 Baťově institutu vyhrazeno celé 3. nadzemní podlaží. Expozice Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost představuje historii firmy Baťa od jejího založení v roce 1894 až do znárodnění československé části koncernu po druhé světové válce. Do expozice jsou organicky začleněny bývalé stálé expozice muzea umístěné v Obuvnickém muzeu a na zlínském zámku.

Začleněním kolekcí obuvi a obuvnických strojů do expozice vyplynulo z faktu, že základ sbírek byl tvořen původními baťovskými sběry a výrobky. Expozice o historii zlínského filmu vychází z tvorby světoznámých tvůrců animovaného filmu Hermíny Týrlové a Karla Zemana a dalších generací filmařů, jakož i z vytvoření skupiny hraného filmu pro děti a mládež a následně dodnes existujícího dětského filmového festivalu ve Zlíně.

Galerie G18

Galerie G18  je novou kulturní platformou Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Orientuje se na současné trendy a tendence formující aktuální design a umění – především v české a evropské oblasti.

Výstavní koncepce, která spočívá v ročních tematických cyklech, chce představit, prodiskutovat a popsat aktuální formy a témata hýbající současným mladým designem a uměním a přiblížit je nejenom studentům, ale i všem zájemcům široké veřejnosti. Výstavy budou doplněny o diskuze, přednášky, workshopy, animace a dílny tak, aby byla galerie G18 schopna postihnout témata i mimo možnosti formy výstavy a zprostředkovat je nejenom studentům UTB, ale také široké veřejnosti.

Výstavní prostory galerie se nachází v nové budově U18 v přízemí věže B a stejně jako celou budovu je navrhla architektka Eva Jiřičná. 

Galerie G18  je novou kulturní platformou Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, Výstavní prostory stejně jako celou budovu navrhla architektka Eva Jiřičná. zdroj: AGZLINGalerie G18 je novou kulturní platformou Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, Výstavní prostory stejně jako celou budovu navrhla architektka Eva Jiřičná. zdroj: AGZLIN

Univerzita Tomáše Bati

Po Tomáši Baťovi je pojmenována místní veřejná vysoká škola univerzitního typu. Díky Fakultě multimediálních komunikací na Univezitě Tomáše Bati ve Zlíně je město doslova líhní nové generace designérů a dalších umělců.

Unikátní je spolupráce napříč všemi studijními obory FMK (design, film a marketing) při realizaci společných projektů v rámci Komunikační agentury, předmětu, který umožňuje studentům využít získané teoretické znalosti v praxi. Jedním z nejrozsáhlejších projektů, který obohacuje kulturní život ve Zlíně je již tradičně každoročně pořádaný Zlin Design Week

V souvislosti s Univerzitou Tomáše Bati se ještě zmíníme o novém objektu, jemuž vdechla život rovněž architektka Eva Jiřičná. Od roku 2018 jej využívají studenti Fakulty humanitních studií. Stavba získala ocenění: Stavba roku 2017 Zlínského kraje, Cena Grand Prix arch. Pavla Nováka, Cena hejtmana Zlínského kraje. 

Interiér nové budovy, kterou využívají studenti Fakulty humanitních studií, UTB ve Zlíně od architektky Evy Jiřičné, zdroj: archiv SMZInteriér nové budovy, kterou využívají studenti Fakulty humanitních studií, UTB ve Zlíně od architektky Evy Jiřičné, zdroj: archiv SMZ

Gastronomie

Zlín určitě nabízí spoustu lákadel také našim chuťovým buňkám, ať už vyhledáváme kulinářské zážitky nebo jen posezení u dobré kávy. My se ale budeme pro tentokrát držet odkazu Tomáše Bati a vrátíme se do jedné zmiňované budovy, do obchodního domu.

Zde se nachází Bistrotéka Valachy, gastronomický koncept s moderním pojetím interiéru zahrnující bistro s obchodem, kornuterii i kavárnu. V letošním roce se součástí Bistrotéky Valachy stal také Bar 1931. Název vzdává hold předkům, kteří tuto stavbu právě v roce 1931 vybudovali.

Bar 1931, zdroj: Bistrotéka ValachyBar 1931, zdroj: Bistrotéka Valachy

Jiným místem mající kořeny v době dávno minulé je Budova č. 13. Dříve byla součástí původního areálu tehdejších Baťových závodů, nyní se po rekonstrukci otevírá novým možnostem. Na historii okazuje svým retro-industriálním designem Kavárna Továrna, kterou najdeme v suterénu.

Kavárna Továrna sídlí v suterénu Budovy č. 13, zdroj: Kavárna TovárnaKavárna Továrna sídlí v suterénu Budovy č. 13, zdroj: Kavárna Továrna

Když jeden den nestačí

Zmínili jsme jen zlomek toho nejzajímavějšího, co lze ve Zlíně vidět. Na webu Informačního centra města Zlín najdete další informace včetně interaktivní mapy, ke stažení jsou zde rovněž informační brožury. A pokud chcete raději prohlídku města absolvovat s místním průvodcem, i to je možné. 

Uvažujete-li navíc navštívit některou z firem ze Zlína a blízkého okolí, které se díky skvělému designu prosadily ve světě, jeden den vám stačit nejspíš nebude.

Můžete využít třeba stylové ubytování v hotelu Moskva, stavbě z roku 1933, dříve také společenský dům. Původní návrh pochází od architekta Miroslava Lorence, ale hotel byl nakonec dokončen podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Dnes je interiér hotelu samozřejmě přizpůsobem nárokům moderní doby. Ale ani tato unikátní stavba by nevznikla, nebýt Tomáše Bati a jeho firmy.

Hotel Moskva ve Zlíně byl postaven v roce 1933, zdroj: Hotel MoskvaHotel Moskva ve Zlíně byl postaven v roce 1933, zdroj: Hotel Moskva

Další články