Magdaléna Buzová
Magdaléna Buzová zakončila bakalářské studium úspěšným projektem „Bydlení+“, které získalo titul Stavba Jihomoravského kraje 2019 v kategorii studentských prací, Cenu děkana Fakulty architektury VUT a titul vítěze soutěže 8zVUT o nejlepší bakalářskou práci. Pracovala na něm pod vedením Mgr. Ing. arch. Szymona Rozwałlky, MgA. Svatopluka Sládečka a Ing. arch. Nicol Galé. V současné době pokračuje v magisterském studiu.
Magdaléna Buzová | Zdroj: Magdaléna Buzová
Pavilon Nadějná vyhlídka
Doplňující ateliérový projekt Magdalény Buzové, který nese název Nadějná vyhlídka, vznikl pod iniciativou Masarykova onkologického ústavu. Studenti z ateliéru MgA. Svatopluka Sládečka a Ing. arch. Nicol Galé měli za úkol vytvořit návrh venkovního pavilonu pro pacienty a zaměstnance ústavu, který by měl být do budoucna umístěn mezi Bakešovým a Masarykovým pavilonem s výhledem na panorama Brna.
Pro Magdalénu je Nadějná vyhlídka první samostatnou realizací. | Zdroj: Magdaléna Buzová
„Pavilon loučení pro onkologické pacienty je tvořen jednoduchým obdélníkovým objemem, jehož hlavní účel je vytvořit novou páteř exteriérového prostoru mezi jednotlivými pavilony nemocnice, a zdůraznit tak hlavní pohledovou osu směřující na panorama Starého Brna a Pálavské vrchy. Táhlý objem je stávajícím chodníkem rozdělen na dvě části – intimní prostor pro pacienty a jejich rodiny a komunitní venkovní respirium pro zaměstnance ústavu. I přesto, že je finální podoba obou objektů podmíněna rozdílným konceptům, formálně jsou stále propojeny nejen za pomocí kontinuální vizuální linky, ale také díky opakujícímu se motivu otvorů, které se propisují do jejich dílčích částí,“ uvádí Magdaléna v deskripci svého návrhu.
Vizualizace ateliérového projektu Magdelény Buzové | Zdroj: Magdaléna Buzová
Pro Magdalénu je Nadějná vyhlídka první samostatnou realizací, v minulosti se na projektech podílela vždy jen jako členka většího týmu. Výstavby by se projekt mohl dočkat již tento rok. Návrhy zdravotnických staveb se Magdaléna začala zabývat ale až v poslední době. „Na zdravotnické stavby jsem se na sklonku svého studia začala zaměřovat, jelikož pocházím z lékařské rodiny a na střední škole jsem dlouhou dobu váhala nad kariérou ve zdravotnictví. Nakonec jsem se však rozhodla pro architekturu, která byla mým dlouholetým dětským snem. Jsem také velmi ráda, že mohu tvořit pro onkologický ústav a jeho pacienty, jelikož je rakovina nemoc, která naši rodinu v mém dětství silně zasáhla. Tudíž je to pro mě to ‚nejlepší z obou světů‘,“ popisuje Magdaléna důvod, proč ji zdravotnické objekty přitahují.
Výstavby by se mohla Nadějná vyhlídka dočkat již tento rok. | Zdroj: Magdaléna Buzová
Viktor Schwab a Matěj Ondruch
Studenti posledního ročníku magisterského stupně FA VUT v Brně Viktor Schwab a Matěj Ondruch v současné době pracují na své diplomové práci o chráněném bydlení pod vedením Ing. arch. Luboše Františáka, Ph.D. z Ústavu urbanismu. V týmu tohoto zkušeného pedagoga se jim minulý rok podařilo vypracovat rovnou dva vítězné návrhy zajímavých rekonstrukcí. „Soutěž je jedna z možností, jak se, již coby student, přiblížit praktické činnosti architekta. Mimo to se zmíněné soutěže slučují s naším oborem magisterského studia a mohou pro nás být jakýmsi osvědčením míry získaných vědomostí a schopností. Vzhledem k pravděpodobnému brzkému ukončení studia může výhra s trochou štěstí generovat možnost budoucí práce, případně první realizace,“ pochvaluje si účast v podobných soutěžích Matěj Ondruch.
Studenti FA VUT v Brně Viktor Schwab (vlevo) a Matěj Ondruch (vpravo) | Zdroj: archiv studentů
Zbraslavské náměstí
První úspěšný projekt, který vyhrál soutěž o nejlepší návrh rekonstrukce Zbraslavského náměstí, zabodoval v konkurenci dalších třiceti návrhů architektonických týmů z celé Evropy, které se snažily najít nejlepší řešení přestavby hlavního náměstí v historické zástavbě. „Zásadním cílem návrhu je vytvořit příjemné místo pro pobyt a jasně definovat prostor náměstí, rozšířit předprostor stávajícím domům na náměstí, navrhnout atraktivní místa ve stínu stromů a zejména umožnit tradiční kulturní a společenské aktivity na nově vydlážděném prostranství. Při návrhu jsme se ztotožnili se zásadami a principy uvedenými v Manuálu tvorby veřejných prostranství, dále navazujeme a souladně rozvíjíme podněty a doporučení vzešlé z analýzy a potenciálu území. Veřejný prostor náměstí je vnímán především jako zpevněná plocha, proto jeho význam podtrhujeme kvalitou a formou uspořádání kamenné dlažby. Protože, jak hezky definoval IPR, náměstí je tradičním veřejným prostranstvím. Reprezentuje město, lokalitu, společenství a je místem setkávání, orientačním bodem, salonem města,“ uvádějí v explikaci autoři návrhu.
Vizualizace návrhu rekonstrukce Zbraslavského náměstí | Zdroj: Viktor Schwab a Matěj Ondruch
Vizualizace návrhu rekonstrukce Zbraslavského náměstí | Zdroj: Viktor Schwab a Matěj Ondruch
Návrh rekonstrukce Zbraslavského náměstí | Zdroj: Viktor Schwab a Matěj Ondruch
Rekonstrukce Ješutova náměstí a náměstí II. odboje v Bystřici
Druhým výrazným projektem, na kterém rovněž pracovali pod vedením Ing. arch. Luboše Františáka, Ph.D., je návrh rekonstrukce Ješutova náměstí a Náměstí II. odboje, tedy dvou nejvýznamnějších veřejných prostranství, která se nacházejí v centru města Bystřice. „Zásadním cílem návrhu je vytvořit příjemné místo pro pobyt, jasně definovat roli obou bystřických náměstí a navrhnout adekvátně prostorné volné plochy pro hromadné společenské aktivity i atraktivní místa pro komorní setkání ve stínu stromů. Znovuoživení a zatraktivnění centra města chceme dosáhnout dostavbou chybějících funkčních městských domů v prolukách, důvtipným prostorovým konceptem, použitím kvalitních kamenných dlažeb, výběrem vhodných stromů a doplněním veřejného prostoru atraktivními akcenty a prvky mobiliáře.“
Studenti ateliéru architekta Martina Kaftana
Studenti ateliéru pod vedením B.Arch. Martina Kaftana, MSc., Ph.D. v rámci výzkumného projektu FA VUT v Brně navrhli novou podobu stanice CZ*ECO Nelson v Antarktidě. Do budoucna by tato stanice, skládající se z hlavní budovy o kapacitě osmi lůžek a samostatného skladu pro umístění technických zařízení, mohla podpořit Český polární výzkum v této oblasti. Na realizaci spolupracuje FA VUT také s Českým antarktickým nadačním fondem a polárním výzkumem na Masarykově univerzitě.
Vizualizace Polární stanice | Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Autoři museli samozřejmě přihlédnout k extrémním podmínkám, které na ostrově Nelson panují, a podle toho přizpůsobit použité materiály a postupy. Jednou z výzev, se kterou se musel tým potýkat, byla optimalizace tvaru budovy a jejího konstrukčního systému a výstavby. „Konkrétně jde o to, že jsme se snažili vymyslet co nejefektivnější metodu výstavby bez mokrých procesů, kde bude stavba postavena ze systému rámů a boxů z modulárních dílců, z nichž většina už se přepravuje předchystaná na montáž v Antarktidě, aby bylo možné postavit stavbu jen s pomocí pár lidí. Náročné bylo také skloubit vybraný pravidelný stavebnicový systém s nepravidelným tvarem budovy tak, aby byla zachována jednoduchost výstavby a montáže. Také bylo třeba vymyslet inovativní nebo ‚neobvyklý‘ způsob zakládání, jelikož nezakládáme do hloubky země. Další výzvou byla a jsou okna. U nich se řešila ochrana proti nárazovému větru, tepelné mosty, sklon oken a působící UV záření,“ popisuje největší úskalí celého projektu jeden ze studentů, který na návrhu s ostatními spolužáky pracoval.
Na ateliérovém tématu návrhu stanice CZ*ECO Nelson v Antarktidě, která bude mít několik využití, studenty lákal mimo jiné i fakt, že by se mohl v budoucnu realizovat.
„Kromě samotného polárního výzkumu zde bude probíhat i testování nových materiálů a technologií s možným uplatněním například ve vesmírných programech. V návrhu je kladen důraz na modularitu, použití přírodních materiálů a udržitelnost. Součástí je i energetický koncept. Na rozdíl od vnitrozemí Antarktidy, kde jsou velmi nízké teploty a nízká vlhkost vzduchu, je pobřeží ostrova Nelson unikátní proměnlivou teplotou, vysokou vlhkostí vzduchu a silnými nárazovými větry. Právě místní podmínky jsou hlavními činiteli ovlivňující výslednou podobu stanice,“ uvádějí autoři projektu.
