Knížky nebudou, budeme dělat menu restaurací, ale já se s tím nechci smířit, říká Bára Müllerová, která stojí za populárním festivalem ilustrace Lustr

Desátý ročník LUSTRU, největší přehlídky ilustrace a komiksu u nás, se nezadržitelně blíží. Vyzpovídali jsme Báru Müllerovou – ilustrátorku, grafickou designérku a mimo jiné také jednu z pořadatelek festivalu, co si myslí o situaci na české ilustrátorské scéně. Koho by označila za vycházející hvězdu současné ilustrace a co přeje LUSTRU do dalších let? Nicméně doporučujeme nezůstávat jen u rozhovoru. Přijďte se do Holešovické tržnice na vlastní oči přesvědčit, že česká ilustrace má co nabídnout a rozhodně se ve světě neztratí.

LUSTR slaví 10 let, je to podle vás už hodně, nebo ještě málo? Je to ještě dítě, nebo už se naučil vše, co má?

BÁRA: LUSTR během deseti let hodně vyrostl. Původně vznikl jako showcase ve stylu „vystav, co chceš“, kdy tehdejší organizátoři oslovili pár ilustrátorů, které měli rádi, a každý dostal samostatný pokojíček v nevyužívané budově. Dneska má festival každý rok pět nebo šest samostatných výstav, na kterých spolupracujeme s kurátory z celého světa, a ten netematický showcase je jen jednou z nich. Hlásí se do něj stovky autorů a autorek z celého světa a my každý rok sestavujeme poroty z odborníků na poli ilustrace i komiksu, aby vybrali ty nejzajímavější. Festival roste, ale je nutné ho pěstovat jako křehkou a vzácnou rostlinu, o kterou se staráte po celý rok, mnoho let. Ta naše rozkvétá vždycky v září, ale celý rok ji zaléváme a opečováváme – třeba skrz networkování se zahraničními partnery, kteří pomůžou dovézt do Prahy hosty z ciziny nebo naopak uspořádat výstavu českých tvůrců a tvůrkyň u nich doma. Dobrá síť zahraničních kontaktů, to je něco, co nevypěstujete přes noc, ani za rok, ale mám fakt radost, že dneska už lidi v zahraničí LUSTR znají a má dobré jméno mezi ilustrátory, kurátory i organizátory podobných festivalů. 

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

A jestli se už LUSTR naučil všechno, co mohl… To asi ne, ale hodně jsme se posunuly. Já se na něm začala organizačně podílet v roce 2020 po tom, co jsem na festival napsala opravdu hodně kritickou recenzi do A2. Ředitelka Nadia Bilinová, která v té době festival organizovala sama, což zpětně vůbec nechápu, mě tehdy vyzvala, abych se k ní přidala a abychom společně festival proměnily. Dneska jsme spolu s Janou Jarošovou, kurátorkou plzeňské Moving Station, tým tří holek a všechny jsme se během práce pro LUSTR naučily hrozně moc. Hodně nám v tom pomáhá odkoukávat příklady dobré praxe od kolegů ze zahraničí, třeba spolupráce s Maru Aguzzi z Gran Salónu México nebo s Dennisem Elbersem z holandského festivalu Graphic Matters byla hodně inspirativní, donutila mě položit si spoustu otázek a zpřesnit moji vizi, co s festivalem dál dělat. Jednou z věcí, na kterou bych se chtěla do budoucna víc soustředit, je napojování ilustrátorů * ilustrátorek a komiksových tvůrců * tvůrkyň na nakladatele, tady i v zahraničí. A díky spoustě know-how od organizátorů zahraničních festivalů teď máme taky konkrétní nápady, jak na to.

Kdo stojí za festivalem LUSTR? Nadia Bilinová, Bára Müllerová a Jana Jarošová. | Foto: Adriána VančováKdo stojí za festivalem LUSTR? Nadia Bilinová, Bára Müllerová a Jana Jarošová. | Foto: Adriána Vančová

Co vás osobně nejvíc baví na organizování festivalu? Co je při organizaci festivalu tohoto typu nejtěžší?

BÁRA: Popravdě, já jsem nikdy nesnila o tom, abych něco organizovala. Vystudovala jsem grafický design se zaměřením na knižní tvorbu a sama se věnuji hlavně ilustraci. Vadilo mi ale, že na scéně chyběli kurátoři, kteří by do ilustrace a komiksu prostřednictvím výstav přinášeli nějaký kontext, podtext, kteří by těmi výstavními celky nabízeli nějaké zajímavé metanarativy… A to mě na práci festivalové kurátorky a dramaturgyně hodně baví, je to hravá, snivá práce, nebo aspoň její část. Skvělé na ní taky je potkávání lidí, co sdílí stejné vášně, vlastně se spoustou svých současných kamarádů jsem se potkala poprvé na LUSTRU. Přála bych si, aby to byla událost, která nefunguje jen jako představování krásných prací širokému publiku, ale která má co nabídnout taky komunitě studentů a profesionálů a nějak ji tmelí. Rok od roku tomuhle taky věnujeme větší a větší část programu a myslím, že to funguje dobře. Je strašně důležité se potkávat, dělit se o know-how, navazovat spolupráce, nebo si taky jen tak společně zanadávat na mizerné honoráře a šílené deadliny…

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

Ilustrace dlouhodobě patří mezi velmi žádané obory pro studium, obecně lze říct, že zájem o ni je zdaleka největší. Dokáží se ale dnes ilustrátoři dobře uživit?

BÁRA: Hm, to je možná otázka spíš na vysokoškolské pedagogy, ti mají asi lepší povědomí o svých absolventech… Ale obecně se ilustrací určitě uživit dá, zvlášť pokud se člověk orientuje spíš na komerční sféru, nevadí mu kreslit reklamy nebo storyboardy, výborně se platí u filmu. Tomu všemu ale musíte hodně přizpůsobit svůj styl a projev, není to rozhodně pro každého. V téhle sféře máte určitě mnohem větší šanci na uplatnění, pokud to, co děláte, je spíš takové barevné, veselé a buclaté, když to řeknu úplně primitivně. Knižní trh je, díkybohu, mnohem otevřenější množství stylů a expresí, vychází řada vizuálně i koncepčně neobvyklých děl, ale tady člověk neustále naráží na finance. Můj osobní finanční „vrchol“ bylo 30 Kč/hod za knížku, která vyšla u předního českého nakladatele, byla podpořená Ministerstvem kultury a později zabodovala v nominacích na Nejkrásnější českou knihu i Zlatou stuhu. Honoráře ve vydávání knih pro ilustrátory i komiksové kreslíře jsou často naprosto mimo realitu. I tomu se chceme s LUSTREM věnovat, takový první výkop bude debata mezi ilustrátory, nakladateli a zástupci Ministerstva kultury, kterou povedeme v pondělí 25. 9. od 15:00 v rámci festivalu v Holešovické tržnici, v hale 40. Vstup je zdarma a budeme rádi, když debatu přijdou podpořit všichni, komu na vydávání krásných knih taky záleží.

Festival každoročně přináší širokou ukázku tvorby ze světa ilustrace a komiksu. | Foto: Adriána VančováFestival každoročně přináší širokou ukázku tvorby ze světa ilustrace a komiksu. | Foto: Adriána Vančová

LUSTR pravidelně do ČR vozí i zahraniční tvůrce, jak si ve srovnání s cizinou vede česká ilustrace – má nějaké typické rysy?

BÁRA: Zrovna minulý týden jsem se o tomhle bavila s Filipem Blažkem, který říkal, že v grafickém designu se ty typické české rysy dnes úplně ztrácí. Já myslím, že u ilustrace to tak úplně neplatí. Loňská hlavní výstava LUSTRU se zaměřovala na expresivní tendence v české ilustraci, protože si myslím, že právě ta hodně divoká linka kresby, často navíc inspirovaná dětskou tvorbou nebo gotikou, je pro tu naši tradici hodně signifikantní. Klíčovou postavou je určitě Jiří Šalamoun, vedle něj Václav Kabát, Květa Pacovská, Alois Mikulka… S touhle gardou se musí dodneška každý ilustrátor nějak popasovat a nějak se postavit k jejich odkazu, a i kdyby je sám přímo neznal nebo neznala, stopy jejich vlivu prostě prosakují do tvorby mnoha jeho nebo jejích současných kolegů. Tuhle inspirační linku jsem se aspoň snažila vyprávět tou loňskou výstavou Divočáci, kde jsme propojovali současné tvůrce a tvůrkyně s autory starších generací. 

Ukázka tvorby z loňského ročníku LUSTRU. | Foto: Adriána VančováUkázka tvorby z loňského ročníku LUSTRU. | Foto: Adriána Vančová

Samozřejmě ale ty „národní styly“ nemají žádnou obecnou platnost a spoustu, spoustu autorů se jim úplně vymyká. Všechno se hrozně globalizuje, což vidíme hlavně na přihláškách, co chodí do open callu… U spousty věcí ani nemůžete říct, z jaké části světa přišly. Mě ale osobně hodně zajímají spíš ty zvláštní, specifické věci s jasným názorem, globální trendy mě moc neberou. Letošní hlavní výstava LUSTRU pozvala dohromady deset kurátorů z různých zemí, aby vybrali to nejzajímavější ze svých lokálních scén, od Belgie po Taiwan. Tématu lokálních scén se bude věnovat také právě host z Taiwanu, kurátor Taipei Illustration Fair Andy Yen, ve své přednášce o specifikách asijské ilustrace a globálních trendech. Těším se na ni, je to dobré téma.

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

No a pokud se ptáte, jak si čeká ilustrace vede v mezinárodním kontextu co do kvality, tak můžu říct, že rozhodně skvěle. Máme tu podle mě jednu z nejbohatších, nejroztodivnějších scén na celém světě, jsem na nás v tomhle hrozně pyšná. A přála bych si, aby se o tom po světě víc vědělo.

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

Vy jste vystudovala Grafický design na FUD v Ústí. Mění se v průběhu času přístup k studentům ilustrace? Žádá si dnešní doba jiné ilustrátory, než tomu bylo ve společnosti před 20 lety?

BÁRA: Tak to je těžká otázka, já na FUD učila všehovšudy dohromady pět let a před 20 lety mi bylo dvanáct, takže se mi špatně porovnává… Podle všeho je ale na všechno dneska mnohem míň času, občas se musím fakt smát, když mi někdo nabízí práci na knížce, u které je deadline nastavený tak, že bych asi musela používat jen ty úplně první skici a z knížky číst jen nadpisy. Od toho se dost odvíjí techniky, které si můžete dovolit použít, a během času se víc a víc ztrácí ruční práce, jež v sobě přitom mívá něco hodně intimního, krásu nezáměrných chyb, neopakovatelnost. Doba přeje digitální kresbě, která je mnohem efektivnější, odpadne zdlouhavé čištění skenů, nepotřebujete velký ateliér zašvihnutý od barev, protože se všechno udělá hezky čistě na tabletu… Výsledky se sobě navzájem ale stále víc podobají, někdy jsou taky dost bezkrevné, ty zašpiněné prsty a nechtěné kiksy tam prostě chybí. Takže podle mě si doba žádá od ilustrátora pořád víc hlavně rychlost, ale je to mor. Když se tak zamyslím, tak svoje studenty na tohle asi moc nepřipravuju. Snažím se hlavně, aby našli něco osobitého, co do kresby vtisknou, ať už je to vtip nebo atmosféra, a aby svoje nápady a rozlet dokázali skloubit s kvalitním řemeslným provedením. To řemeslo, to je možná něco, na co se teď v posledních letech všemožných dekonstruktivistických stylů tolik nedá… Ale já v těch věcech prostě často vidím, že ten autor není vykreslený, že tam ty základy chybí. To žádná trendy stylizace nezakryje, určitě ne dlouhodobě. A u komiksu ještě míň než v ilustraci.

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

Koho byste označila za vycházející hvězdu současné ilustrace?

BÁRA: Tak to dost záleží na optice… Když jsme loni vybírali s porotou ankety Czech Grand Design nominanty do druhého kola hlasování o Ilustrátora roku, objevilo se tam několikrát jméno Jakuba Bachoríka jako takové vycházející hvězdy… Pro mě už to byl ale pár let dobře etablovaný mladý autor. Takže pokud bychom mluvili o hvězdách, které teď dobývají srdce nějakého širšího publika, byla by to pro mě třeba Anastasia Stročkova, Přemysl Černý, Alžběta Zemanová a Magda Rutová nebo Štěpánka Jislová a Matyáš Namai v komiksu. Z mladých autorů, které nejde přehlédnout v rámci té užší komunity, bych vypíchla třeba podle mě nesmírně talentovanou Barboru Satranskou, Marto Kelbla, Lucii Lučanskou, Tomáše Staňka a Julii Černou, ze slovenské scény pak třeba Líviu Suchou a Alexandru Buricovou. 

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

Úspěch ale vyžaduje hodně dovedností a těmi většími hvězdami se často stanou spíš ti, kdo v tom umí chodit po té manažerské a business stránce. Hodně talentovaných kreslířů bohužel zapadne, protože tohle neumí a nemají kolem sebe nikoho, kdo by jim s tím pomohl. Práce ilustrátora je práce na volné noze, takže pokud nemáte agenta nebo vás nezastupuje agentura, což v Česku skoro nikdo nemá, tak jste taky svůj vlastní PR specialista a manažer, není to lehké! Před pár lety jsem takhle velmi fandila třeba Laně Kasianově nebo Františce Loubat, o kterých jsem si myslela, že budou „the next big thing“, a popravdě dneska vůbec netuším, kde jim je konec a co dělají. Další velké úskalí v kariéře ilustrátorky je potom mateřská, pokud zmizíte ze scény na pár let, možná si na vás už nikdo ani nevzpomene, ale snažit se po nocích nakreslit světobornou knížku po celodenní šichtě hlídání děcka, musí být fakt, ale fakt dřina. Takže pro mě je hvězda taky každá holka, která večer vůbec vezme tužku do ruky, a naprostá superstar pak ta, které se podaří po mateřské tak velkolepý comeback, jakou byla třeba knížka Pan Nikdo a bílá tma, jež vyšvihla Darju Čančíkovou Bogdanovou mezi tři finalisty na ocenění Ilustrátor roku 2022. Výčet je ale hodně nekompletní, těch skvělých, osobitých talentů je tu fakt hodně a každý rok objevujeme nové!

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

Váš obor je hodně spjatý s knihou, čtenářů je ale čím dál tím méně, vliv na to má i rostoucí cena papíru a energie, malá nakladatelství mají problémy přežít... Pociťují ilustrátoři, že jsou součástí těžkých časů, nebo se naopak zvedá zájem o jejich práci v jiných odvětvích?

BÁRA: Nevím, jestli se dá říct, že ubývá čtenářů, někde jsem četla, že rok před covidem vyšlo prý na světě nejvíc knižních titulů v historii. Ale růst cen tisku na nás samozřejmě dopadl hned, a dost razantně. Samozřejmě že si můžeme říct, ok, knížky nebudou, budeme dělat něco jiného, třeba menu restaurací, reklamu a hudební plakáty, nedá se nic dělat, ale já se s tímhle nechci smířit. Celé svoje studium jsem se zaměřovala na knižní design a ilustraci, miluju knížky a jako Češi máme v knižní úpravě naprosto fenomenální tradici, to přece nemůžeme jen tak zahodit! I proto organizujeme na LUSTRU kulatý stůl se zástupci Ministerstva kultury, o kterém jsem už mluvila, ale v hlavě mám i další plány, jak na ten problém upozornit a jak se pokusit situaci posunout. Už jen z toho sobeckého důvodu, že bych chtěla jednou kupovat krásné knížky českých autorů a autorek svým dětem i svým vnoučatům, ale teď prostě hrozí, že vytvářet je si budou moct dovolit jen ti privilegovaní, kteří jsou finančně zajištění odjinud.

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

Festival LUSTR má novou adresu. Co nového návštěvníkům a vystavujícím přinese?

BÁRA: Je to tak, po mnoha letech v Kampusu Hybernská jsme se přestěhovali do Holešovické tržnice. Abych řekla úplně upřímně, sama jsem zvědavá, jak tam festival nakonec vyzní. Opravdu hodně času letos trávíme plánováním výstavní architektury, stěhování je dost náročné, nemáme to místo ještě osahané… Ale jsem moc zvědavá, jak si to sedne. Velkou výhodou tržnice je to, že je víc zapojená do běžného fungování města, narozdíl od nejužšího centra si máte v okolí snáz kam dojít na oběd, dát si kávu, dokonce nakoupit zeleninu nebo nafukovací zvíře do bazénu v hale naproti… Jsem zvědavá, jestli se díky tomu podaří na festival pozvat i návštěvníky, kteří by jinak nepřišli. Příjemné bude i to, že LUSTR zabere na šest dní tři sousedící haly, takže v tržnici vytvoříme takové ilustrátorské hnízdo, kde bude prostor na koukání, tvoření, setkávání, poslouchání, party i kávu s přáteli. Já se na tu změnu těším a jsem fakt zvědavá.

Letošní ročník LUSTRU zavítá do Holešovické tržnice. | Foto: Adriána VančováLetošní ročník LUSTRU zavítá do Holešovické tržnice. | Foto: Adriána Vančová

Moc se mi líbí váš nově spuštěný web Illustration Index. Mohla byste celý koncept stručně představit?

BÁRA: Illustration Index je web, který by měl sdružovat festivaly ilustrace, komiksu a umělecky orientované zinfesty z celého světa. Je to takový rozcestník, kde se člověk dozví základní info, kde a kdy se co koná, a pak se posune už na webovky akce, která ho zaujme. Zatím máme v databázi festivaly, které jsme dokázaly vyrešeršovat během minulého roku, ale seznam pořád doplňujeme a hlavně zveme zahraniční partnery, jako jsou kulturní centra nebo nezávislí kurátoři, aby doplnili svoje tipy. Potom oslovujeme organizátory samotných festivalů, kteří získají přístupové údaje a budou si moct informace o svých akcích na webu sami aktualizovat.

Tuhle funkci vlastně dřív plnily časopisy o ilustraci, jako španělské Minchō nebo Varoom vydávaný britskou Asociací ilustrátorů, jenže oba během covidu zanikly. Od té doby se člověk neměl kde dočíst, kam se může zajet podívat nebo kam coby výtvarník poslat portfolio nebo přihlášku do open callu. Minchō i Varoom byla fakt skvělá ambiciózní a fresh periodika s výbornou úrovní kulturní žurnalistiky, a když ani ona nepřežila nárůst cen papíru a nepříznivou kulturní politiku, bylo nám jasné, že tudy cesta prostě nevede. Do světa tedy s 10. LUSTREM vypouštíme web a doufáme, že se ujme.

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

Co byste LUSTRU popřála k narozeninám?

BÁRA: Napadají mě tři věci, které jsou dost citlivé. Finanční stabilitu, věrné publikum a podporu profesní komunity. Já vím, že to čtenáři asi slyší ze všech stran a že to už nikoho nezajímá, ale ona je ta práce v kultuře opravdu spíš takový luxusní koníček než placené povolání. Jenže sponzoring velkých komerčních subjektů by nás posunul někam, kde nechceme být… Ani si nemyslím, že by diváci stáli o to, aby na ně koukal zpoza každého rohu reklamní banner a vyskakovaly hostesky s nápoji od globálních brandů. Pro LUSTR uděláte nejvíc, když zkrátka přijdete. Není nic smutnějšího, než když přijede super zajímavý host z druhé strany světa a na jeho program skoro nikdo nedorazí jen proto, že třeba prší a je zima. Tak se nenechte přemlouvat a dorazte!

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

U té ilustrátorské a komunity je prostě hezké, když to někdo vezme trochu za své a do podoby festivalu se víc zapojí – přichystá workshop, přednášku, komiksové čtení… Oni se nás lidi hrozně stydí, ale my budeme rády, když se nám někdo ozve i sám, že má nápad a něco přichystá. Takhle třeba vznikl loni Japonský salonek, se kterým se nám ozvala ilustrátorka Saki Matsumoto a přichystala pro LUSTR přehlídku současné japonské ilustrace, podobně jsme do týmu přibraly kolegyni Janu Jarošovou, kterou jsme původně potkaly jako šikovnou a proaktivní vystavující. 

Opening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána VančováOpening loňského LUSTRU v Kampusu Hybernská. | Foto: Adriána Vančová

Letošní ročník je co do programu enormní, s nejnašlapanějším programem a největším počtem zahraničních hostů. Je to jubilejní ročník, tak jsme si mákly, aby stál za to. Myslím, že do budoucna by ale LUSTR už růst neměl, že by to už nebylo ku jeho prospěchu. Skrze ty tři věci, které jsem zmínila, bych mu přála, aby si zachoval atmosféru komunitní akce, kde můžete potkat svoje oblíbené tvůrce nebo nakladatele v příjemně neformální atmosféře. A přitom aby pořád přinášel nové a neokoukané věci, ale jeho organizace pro nás byla do budoucna nějak udržitelná. Budovat kulturní organizaci je totiž v současných podmínkách trochu jako stavět na tekutých píscích.

Související

Tomski&Polanski slaví 10 let
 

Tomski&Polanski slaví 10 let

Výstava
22. 9. 2023 - 26. 9. 2023

Papír Fest
 

Papír Fest

Festival
11. 11. 2023, 00:00 - 23:59

Knižní veletrh LITR 2023
 

Knižní veletrh LITR 2023

Veletrh
22. 9. 2023 - 24. 9. 2023

Lustr 2023
 

Lustr 2023

Festival
21. 9. 2023 - 26. 9. 2023

Kdyby moje kniha přiměla někoho jít na procházku, splní svůj účel. Lucie Lučanská vytvořila působivé dílo, které bystří naše smysly
Grafický design

Kdyby moje kniha přiměla někoho jít na procházku, splní svůj účel. Lucie Lučanská vytvořila působivé dílo, které bystří naše smysly

Jana Mattas Horáčková - 11. 9. 2023 - 6 min.

Nudné, nezajímavé, výtvarně nenápadité. Knihy určené ke vzdělávání mládeže jsou doslova tristní, říká Xénia Hoffmeisterová
Grafický design

Nudné, nezajímavé, výtvarně nenápadité. Knihy určené ke vzdělávání mládeže jsou doslova tristní, říká Xénia Hoffmeisterová

Tereza Urban - 12. 7. 2023 - 8 min.

Zvyšuje se kvalita studentských prací a fungují staré texty v nové podobě. Soutěž Nejkrásnější české knihy roku vyhodnotila situaci na českém trhu
Grafický design

Zvyšuje se kvalita studentských prací a fungují staré texty v nové podobě. Soutěž Nejkrásnější české knihy roku vyhodnotila situaci na českém trhu

Redakce Czechdesign - 30. 5. 2023 - 13 min.

Narodili se v ČSR, po válce ale byli vysídleni za hranice. Ilustrátoři zmapovali příběhy odsunutých německých dětí a jejich strastiplných vzpomínek
Ilustrace

Narodili se v ČSR, po válce ale byli vysídleni za hranice. Ilustrátoři zmapovali příběhy odsunutých německých dětí a jejich strastiplných vzpomínek

Anna Novák - 23. 2. 2023 - 9 min.

Ilustrátoři hrají prim! Jak se povedl další ročník festivalu Lustr v Hybernské?
Ilustrace

Ilustrátoři hrají prim! Jak se povedl další ročník festivalu Lustr v Hybernské?

Sabina Ježková - 26. 10. 2022 - 5 min.

Žádný kýč a ošklivé obrázky. K výročí i narozeninám darujte stylová a nekonvenční přáníčka
Ilustrace

Žádný kýč a ošklivé obrázky. K výročí i narozeninám darujte stylová a nekonvenční přáníčka

Zuzana Šimerová - 3. 11. 2022 - 6 min.

výstava czd
web expo
SHOP Snoubení
job lab 2024