Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Zdeněk Vacek, prsten z kolekce Báze | Foto: Ondřej Přibyl Zdeněk Vacek, prsten z kolekce Báze | Foto: Ondřej Přibyl

Klenot mezi českým designem. Zdeněk Vacek tvoří šperkařské solitéry a zachycuje vibrace myšlenek v precizním řemesle

Letošní návrat avantgardního klenotníka Zdeňka Vacka mezi aktivní tvůrce vzbudil vlnu nadšení u české designérské scény i široké veřejnosti. Zdeněk působí v oboru na profesionální úrovni již 20 let. Za tu dobu nejen dokonale ovládl zlatnické řemeslo, ale také překročil jeho hranice do nejrůznějších kreativních oblastí. Získal široký rozhled, který dává klenotnické značce umělecký, technologický i společenský přesah. Setkání se Zdeňkem a jeho šperky je vždy transcendentálním zážitkem, který ve vás zažehne touhu stát se nositelem těchto jedinečných artefaktů. Objevte jejich kouzlo v rozhovoru o tvorbě, budování značky i o tom, proč je důležité volit správná slova.

Klenoty Zdeňka Vacka najdete na našem e-shopu

Zdeňku, ty se označuješ za avantgardního klenotníka. Dočetla jsem se, že nesouzníš s označením šperkař, které se v češtině často užívá. Možná to souvisí právě s tvými vlastními zkušenostmi a přístupem ke šperku. Proč tedy nechceš být označován šperkařem?

ZDENĚK: Inspiroval mě zajímavý rozhovor s jedním psychologem, který si všiml, že v životě používá spoustu slov zbytečně a že ta slova jsou často prázdná. Začal si dávat pozor na to, jakým způsobem věci pojmenovává a proč, mluvil mnohem méně a naučil se vybírat odpovídající slova. Zjistil, že se mu ulevilo. Zklidnil se. Pozoroval jsem to pak i na sobě a uvědomil si, že člověk má volit slova tak, jak to opravdu cítí a jaký pro něj mají význam. Mně osobně tedy slovo šperkař přijde příliš obecné, když si ale řeknu klenotník, evokuje to ve mně vzácné šperky, klenoty a práci, která za nimi stojí. A s tím se ztotožňuji. Slova jsou taková zaklínadla. Když je vyslovíš, ovlivňují, co se děje, a stávají se realitou.

Zdeněk Vacek, náušnice Bones z kolekce Báze | Foto: Ondřej PřibylZdeněk Vacek, náušnice Bones z kolekce Báze | Foto: Ondřej Přibyl

Svoboda 

Vlastní značku jsi spustil letos v květnu po dlouholeté spolupráci s Danielem Poštou v rámci Zoryi. Ty jsi ještě před Zoryou nastoupil sólovou dráhu, dokonce ses účastnil vůbec prvního Designbloku v roce 2005. Máš pocit, že bys nyní navazoval na své začátky před 15 lety? A v čem je ten začátek odlišný?

ZDENĚK: Jak se to vezme. V přístupu k tvorbě jsem navázal na to, co jsem dělal před setkáním s Danem – pokračuji tedy v individualitě a v zakázkové výrobě. Jsem teď zase opravdu sám za sebe, nemám vedle sebe toho partnera. Partnerství mezi námi bylo ve firmě i v životě. Měli jsme na sebe neskutečný vliv, byli jsme na sebe nonstop napojení. Konec Zoryi považuji teprve za opravdový rozchod, nejen ve smyslu konce firmy, ale i osobně, byť se může zdát, že už to proběhlo před lety. Teprve teď se naše životy fakticky rozdělily. Objevuji úplně novou svobodu a je to jedním slovem hustý. A k tomu logicky přišla větší odpovědnost. Ale zpátky k otázce – můj nový začátek je jiný. Jsem starší, mám zkušenosti, je to celistvější. Vím, co chci.

Zdeněk Vacek, náhrdelník Bones z kolekce Báze | Foto: Ondřej PřibylZdeněk Vacek, náhrdelník Bones z kolekce Báze | Foto: Ondřej Přibyl

Tým kolem Zoryi byl velmi početný, už se dalo mluvit o firmě. Jak vypadá tvůj tým teď?

ZDENĚK: S Danem nás nikdo neučil, jak se dělá firma. Všechno jsme dělali pocitově. Když si na to teď vzpomenu, zvládli jsme to skvěle. Pak přišel konec a tým o dvanácti členech se rozutekl. Jsem moc rád, že se teď lidi z původní party nabalují zpět. Znovu si ale nastavujeme způsob, jak budeme pracovat. Máme zkušenosti, víme, že jsme dosáhli určité úrovně a chceme ji posouvat zase dál. Navíc jde o úplně jiný model fungování. Už nemám tak rozsáhlou nabídku, nejsem firma o dvanácti lidech, není nás tolik. No, i když – už je nás sedm! Známe se dlouho a to náš rozjezd podstatně zjednodušuje. Máme mezi sebou skvělou synergii, umíme spolu živelně pracovat, známe svoje up and downs.

Kolekce Báze Zdeňka Vacka | Foto: Ondřej PřibylKolekce Báze Zdeňka Vacka | Foto: Ondřej Přibyl

Individualita

Mohl bys představit koncept své značky a šperků? Z čeho v tvorbě vycházíš? 

ZDENĚK: Koncept, to je moje oblíbená otázka (smích). Já se sám sebe jednou za čas ptám, co světu přináším. Co říkám svojí prací? Umím vytvořit krásnou věc. Moje práce udělá radost někomu dalšímu. Zdobí lidi. Je to talisman různých období a milníků. Je to osobní. Řemeslem se dá říct mnoho. Už teď vím, že jsem toho v tomto směru předal hodně, přesto to chci ještě posunout dál. Víc k tomu teď neřeknu. A z čeho vycházím? Aktuálně z toho, jak se svět totálně přenastavuje. Blíží se věk Vodnáře, mého znamení. Lidstvo se kdysi kolektivně rozhodlo pro cestu fungování mužskou energií a kam nás to dovedlo. Teď přirozeně započne vláda žen a to je super, ale nikdy nemůže fungovat něco, co není v rovnováze. Čili hledání vyrovnání mužské a ženské energie. To je velké téma. To mě zajímá! Zajímá mě současný život. Město. A naproti tomu základní principy, prapudy a síly, které jsou v nás tak silně zakódované. Všechno tohle se odráží v mých špercích, které nejsou pro každého.

Zdeněk Vacek při tvorbě vychází ze svého vnímání a estetiky. | Foto: Václav JirásekZdeněk Vacek při tvorbě vychází ze svého vnímání a estetiky. | Foto: Václav Jirásek

Na svém webu hovoříš o „posunuté“ estetice, která tě v tvorbě provází. Jak vzniklo tohle vymezení a v čem svůj pohled nebo názor považuješ za odlišný?

ZDENĚK: V minulosti už jsme se párkrát setkali s tím, že lidé kolem nás zkoumali, co vlastně všechny naše šperky spojuje. Modely, které jsme vytvořili s Danem nebo jsou z mých rukou, jsou rozmanité a od sebe odlišné, přesto je spojuje určitá estetika. Docela trvalo, než jsem si tuhle odlišnost uvědomil a dokázal na sobě ocenit. No, a dnes jsem za to rád. Vím, že dělám specifické věci a je skvělé, že to veřejnost cítí stejně. 

MARIE (Zdeňkova pravá ruka, pozn. redakce): Zdeněk neprošel žádným ateliérem s dominantní osobou učitele, která by jeho směřování ovlivnila. Tvoří niterně, ze sebe, a to je v jeho špercích čitelný moment.

Technologie versus řemeslo

Můžeš přiblížit, jak se do šperkařské tvorby promítají moderní technologie? Jaké z nich využíváš? 

ZDENĚK: Už v minulosti jsme vyrobili několik šperků pomocí 3D programů, kolekce Báze je ale celá virtuální. S Danem Gonzalezem jsme si našli nové pluginy a cesty, jak pracovat s 3D technologií do hloubky. Vůbec třeba nepoužíváme šperkařské nástroje, to je zbytečně svazující. Bastlíme dohromady všechno možné. Hodně nás to baví a někdy se u toho i nasmějeme. Aniž bychom to plánovali, celá pandemická situace takovému způsobu práce v podstatě dobře nahrála a dala nám čas se do toho ponořit. Nikdy jsem si nepředstavoval, že budu schopen celou kolekci ze zlata navrhnout u virtuálního zlatnického stolu a často dokonce on-line. 

I když ale pracujeme s 3D tiskem, šperk musí být vyvážený co se týče poměru technologie a řemesla – musí tedy vždy projít mýma rukama. V dílně do šperků vsazujeme kameny, používáme řadu osvědčených postupů nebo pak kombinujeme ručně montovaný kus s tištěným. A vymýšlíme v tomhle směru další tajné triky. Vznikne tak klenot, u kterého člověk nepozná, jak je vyrobený. Baví mě ta hra, kdy přemýšlíš, jestli je šperk starožitný nebo nový, vyrobený ručně nebo za pomocí nějaké technologie. Nebo ani nevíš, co to vlastně je. To vnímám jako přidanou hodnotu.

Za každým klenotem Zdeňka Vacka stojí hodiny práce. | Foto: Klára KudláčkováZa každým klenotem Zdeňka Vacka stojí hodiny práce. | Foto: Klára Kudláčková

Vzpomínám si, že jsi v rozhovoru v rámci Zoryi nastínil směřování vlastní tvorby k propojení klenotnického řemesla se zvukem, pohybem a videem. Jak nad tímto propojením uvažuješ? Daří se ti to uskutečnit?

ZDENĚK: Mně nestačí být „jen“ zlatník a klenotník. Po zkušenostech, kterých jsem dosáhl, chci svoje řemeslo ještě více obohatit. Věřím, že může být rozmanitější a přesto komplexní. Na světě všechno se vším souvisí, dnešní svět stojí na propojení. Já teď používám k vyjádření klenotnické řemeslo, jako práce mě to baví, ale lákají mě i další věci. Současné technologie jiná propojení umožňují, dá se třeba vrtat zvukem, řezat světelným paprskem a další. 

Šperk považuji za luxusní suvenýr z doby, kdy vznikl, a to chci přenést i do vztahu k médiu, který ho bude doprovázet – video, hudba, zvuk, pohyb. Pohyb k životu patří, miluji tanec a hudbu. Láká mě video nebo film, který by ke šperku nebo kolekci vznikl a byl by zároveň reklamou i nezávislým vizuálním klipem. Sám o sobě plnohodnotný. Pro takovou spolupráci jsem už teď oslovil současné umělce. Spousta nápadů jsou zatím vize, ke kterým směřuji, některé jsou už na dosah. Každopádně vím, že až se povedou zrealizovat, bude to pecka.

Hodnoty

Jak jsi zmínil, šperky tvoříš primárně ze zlata a drahých materiálů. V nabídce například nenajdeme stříbro, což je pro české prostředí nezvyklý přístup. Nebojíš se, že by kvůli vysoké ceně spojené se zlatem nevznikla po tvých špercích dostatečná poptávka? 

ZDENĚK: Nebojím. Přestože jsou šperky ze zlata, kolekce obsahuje i drobné, dostupnější modely. V Čechách se klientela naštěstí posunula, je náročnější, vybíravější a nebojí se investovat, když se do šperku zamiluje. Navíc práce se zlatem mě hodně baví, miluji ten materiál, barevné odstíny – aktuálně u mě vítězí oranžový. Budu vytvářet také šperky z titanu. Zkrátka před ničím nezavírám dveře.

Zdeněk Vacek, prsten z kolekce Báze | Foto: Ondřej PřibylZdeněk Vacek, prsten z kolekce Báze | Foto: Ondřej Přibyl

V souvislosti s klientelou se nabízí otázka, jestli chceš proniknout i na zahraniční trh? Promýšlel jsi jakým způsobem? 

ZDENĚK: Určitě chci a jsem v tomhle trochu nedočkavý, zároveň si ale uvědomuji, že to musí nejdřív velmi dobře klapat tady doma, kde máme pořád spoustu práce. Nikam se tedy nevrhám střemhlav. Mapujeme možnosti a teprve se rozhodujeme, s kým a jak se spojíme pro další směřování. Ale přiznávám, že se občas zasním.

Uvažoval jsi, zda existuje někdo, komu bys šperk neprodal, protože nesouzníš s jeho názory nebo politikou? Měl by podle tebe vůči tomu designér vůbec zaujímat takové stanovisko? 

ZDENĚK: Ve svém věku už mám nastavené určité zásady, které ctím. Zároveň nikoho nesoudím, protože vím, že nás formuje, kde a s kým jsme vyrostli, ovlivňuje nás prostředí, ve kterém se pohybujeme, zrcadlíme dobu, ve které žijeme. Na druhou stranu věřím v jednoduchou matematiku – jakou energii vysíláš, takovou přitahuješ. Takže zpátky k otázce – ano, morální rovina pro nás hraje roli, peníze nejsou všechno.

Zdeněk Vacek, náušnice z kolekce Báze | Foto: Ondřej PřibylZdeněk Vacek, náušnice z kolekce Báze | Foto: Ondřej Přibyl

V současném designu aktuálně rezonuje téma plagiátů, kterému jsme se věnovali i v samostatném článku. Jak tuhle stránku vnímáte vy? Podnikáte v rámci značky nějaké kroky, abyste kopírování předešli, zvažujete patent? 

ZDENĚK: Se Zoryou jsme kopírování řešili několikrát. Existovali lidi, kteří dělali totožné věci, ale v horší kvalitě provedení. A byli to například naši externí spolupracovníci, tedy dodavatelé! Na tohle téma jsme narazili i s Jiřím Pelclem. Shodli jsme se, že bojovat proti tomu je vyčerpávající a nakonec je vždycky důležitější, která věc je lepší a dotaženější. 

MARIE: Patentovat šperky se navíc nevyplatí, stačí pozměnit malý detail a už oficiálně nejde o kopírování. Zdeňkovy šperky jsou ošetřeny značkou a certifikátem, aby bylo jasné, odkud pochází, nemluvě o kvalitě zpracování. S dodavateli zároveň podepisujeme dohodu, že know-how zůstane pod pokličkou.

Děkujeme Zdeňkovi a Marii za inspirativní rozhovor a pozvání do studia. | Foto: Klára KudláčkováDěkujeme Zdeňkovi a Marii za inspirativní rozhovor a pozvání do studia. | Foto: Klára Kudláčková

Další články