Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Ústředním tématem osmého ročníku konference reSITE byla regenerace. Vystoupilo mnoho osobnostní, mezi ně patřil také architekt Chris Precht, zdroj: reSITE, Alexandra Siebenthal  Ústředním tématem osmého ročníku konference reSITE byla regenerace. Vystoupilo mnoho osobnostní, mezi ně patřil také architekt Chris Precht, zdroj: reSITE, Alexandra Siebenthal

Když někoho nezajímá architektura, jak ho bude zajímat to, jak žijeme? Konference reSITE 2019 nabídla téma Regenerace

Ve dnech 19.9. - 20.9. se v Praze uskutečnil osmý ročník konference reSITE. Akce se tradičně věnovala otázkám udržitelného rozvoje měst a životního prostředí. Ústředním tématem se tentokrát stala regenerace. Součástí konference bylo mnoho inspirativních přednášek, panelové diskuse, live mic stage a letošní novinka v podobě odpoledních intenzivních kulatých stolů. Která témata byla stěžejní a co nás zaujalo?

Konference reSITE představila více než padesát osobností napříč různými obory, kteří se s účastníky podělily o své nápady a názory. Mezi všemi rezonovalo téma regenerace, zájemcům byla nabídnuta i regenerace těla, díky lekcím ranní jógy nebo během po Praze. Dojem z celé akce umocnilo místo konání, které bylo zasazeno do sálu multifunkční haly Forum Karlín. Tvář samotného interiéru této budovy se odvíjí od propojení okolních původních továrních hal s moderním designem. Umění propojit moderní trendy s tradičními prvky je součástí dobré architektury, také to bylo na přednáškách několikrát zmíněno.

Eva Jiřičná a Greg Lindsay na konferenci reSITE Forum Karlín zdroj: reSITE, Jakub ČervinkaEva Jiřičná a Greg Lindsay na konferenci reSITE Forum Karlín zdroj: reSITE, Jakub Červinka

Propojení mezi obory i samotnými lidmi

Konference mezi sebou propojuje názorové lídry, starosty a zástupce měst, architekty, plánovače, investory, inovátory, designéry, ekonomy, umělce a aktivisty i studenty z desítek zemí, a velmi si na tom zakládá. Propojení bylo možné vnímat i v představených tématech.

Role hostujícího kurátora se již podruhé ujal Greg Lindsay, urbanista, novinář a řečník, odborník na budoucnost měst, technologií a mobility. Před začátkem samotné akce avizoval účast významných zahraničních řečníků pokrývající různorodé oblasti: architekt Thomas Heatherwick, Reza Merchant - CEO, The Collective, Ravi Naidoo - zakladatel DesignIndaba, Kate Wagner - zakladatelka McMansion Hell, Bianca Wylie - TechReset Canada, starostka Inês de Medeiros z Portugalska, starosta Christopher Cabaldon - West Sacramento z Kalifornie. Přednášejích a panelistů bylo více než padesát, z české a slovenské architektonické reprezentace nechyběla ani Eva Jiřičná, Ondřej Chybík, Tomáš Císař, David Čený nebo primátor Bartislavy Matúš Vallo.

Součástí konference byly inspirativní přednášky a panelové diskusí, zdroj: reSITE, Tomáš PrincSoučástí konference byly inspirativní přednášky a panelové diskusí, zdroj: reSITE, Tomáš Princ

Různé způsoby regenerace

Hned v úvodu zmínil svůj pohled na regeneraci zakladatel konference Martin Barry: „Když přijdeme o někoho nebo o něco, je čas pro regeneraci. A tedy může vzniknout něco nového,“ a dodal, že tato skutečnost platí v životě i v architektuře. Jako příklad uvedl povodeň v Karlíně v roce 2002, která paradoxně přinesla do této čtvrti život.

Druhým typem regenerace je regenerace průběžná. „Mnohé se můžeme naučit od přírody. Například požáry mohou být vnímány také jako přirozený způsob určité regenerace. Dříve se tímto způsobem vypalovala pole,“ připomněl Martin Barry. Chápání správného významu přírody se stalo jednou ze spojujících linek většiny přednášek. Dalšími často zmiňovaným faktorem byl odkaz k minulosti nebo vztah danému místu.

Zakladatel konference reSITE Martin Barry mluvil o regeneraci, zdroj: reSITE, Tomáš PrincZakladatel konference reSITE Martin Barry mluvil o regeneraci, zdroj: reSITE, Tomáš Princ

Tyto myšlenky propojuje nový pražský koncept Manifesto. Vznikl regenerací neatraktivního prostorů a nedlouho po jeho dokončení se stal oblíbeným místem. Projekt má dopad na mnoho lidí a umožnil také vznik nových pracovních příležitostí. „Jak toho dosáhnout? Tržnice vedle dálnice? Mnozí se divili, že chceme proměňovat takové místo, když jsme začali s druhou instalací. Pracovali jsme s odkazem místa.“ přiblížil tvůrce projektu Martin Barry chvíle, kdy plánoval v pořadí druhé Manifesto na pražském Smíchově.

Důležitost přírody

Důležitosti vnímání přírody v architektuře připomněl Yosuke Hayano z MAD Architects. „Atchitektura má emoční propojení s přírodou. Abychom regenerovali, budeme se muset přizpůsobit.“ S tímto přístupem se věnuje všem svým projektům, ve své praxi se také snaží uplatňovat asijskou filosofii. „Čínská zahrada Suszhou má různé perspektivy, když vstoupíme dovnitř, vnímáme jinak. Důležité pak vidíme v kontextu s okolím“.

O propojení přírody s architekturou mluvil Yosuke Hayano, zdroj: reSITE, Tomáš PrincO propojení přírody s architekturou mluvil Yosuke Hayano, zdroj: reSITE, Tomáš Princ

Jak spustit emoce u lidí a kde začíná design? To se Yosuke Hayano snažil přiblížit v souvislosti s rybkami aku. „I když je neslyšíme, i ony chtějí lepší prostředí. Jak můžeme uslyšet hlas ryb? Jak pro ně můžeme vytvořit design?“  Následně ukázal model vytvořený na základě sledování, kde se rybky nejvíce pohybují. „Tady začíná design. Snažíme se vyslechnout skryté hlasy společnosti.“ Architekt se v přednášce rovněž podělil o další myšlenky a také důvody pro realizaci některých konkrétních realizací.

Příroda je velkým tématem také pro dalšího významného architekta, kterým je Chris Precht. Publiku představil několik svých projektů, ve kterých jsou přírodní prvky součástí architektonického řešení. A nejenom to, například projekt Farmhouse propojuje architekturu s dalšími oblastmi života - inovativní koncepční modulární systém nabízí v obytných věžích pěstovat jídlo sloužící k vlastní spotřebě nebo ke sdílení se svou místní komunitou.

Architekt Chris Precht představil svůj projekt Farmhouse, zdroj: reSITE, Alexandra SiebenthalArchitekt Chris Precht představil svůj projekt Farmhouse, zdroj: reSITE, Alexandra Siebenthal

Chris Precht se také publiku svěřil s některými osobními postřehy. „Povolání architekta není zrovna zdravé. Pracujeme přes čas. Černá barva našeho oblečení často odráží i naše rozpoložení. Ale můžeme vyrazit do hor, na trek. Můžeme pracovat na svých projektech. A projekty pak odrážejí to, jak žijeme.“ Jeden z jeho oblíbených stavebních materiálů je bambus, což koresponduje právě s jeho snahou přiblížit se k přírodě. Způsob regenerace města podle něj přímo souvisí s rozvojem nás samotných. „Čím víc to děláme, tím víc rosteme. Je to podobné jako podstata města - může růst fasádou.“

Poukázal také na propojení zemědělství s architekturou v souvislosti s rozvojem nových staveb a upozornil na častou neekologičnost architektury, která se projevuje způsobem realizaci některých staveb. Podle Chrise Prechta je velmi důležité, abychom architekturu uměli vnímat a chápat. K tomu mohou pomoci promyšlené projekty. „Když vše vypadá stejně, koho můžeme inspirovat? Když někoho nezajímá architektura, jak ho bude zajímat to, jak žijeme?“

Jak zlepšit život ve městech

Většina přednášek se dotkla důležitého tématu - zlepšení života ve městech. Zaznělo zde spoustu nápadů, inspirace a představení konkrétních možností, jak lze zlepšení dosáhnout.

Architekt a vývojář Guy Perry ukázal několik světových měst jiným pohledem, než jsme zvyklí. Na základě sesbíraných dat vysvětloval, jak spolu s délkou a kvalitou života souvisí veličiny jako jsou - výskyt oxidu uhličitého, počet hodin strávených on-line, ale i třeba doba obyčejné chůze pěšky. Právě s chůzí souvisí skutečnost, jak velká rozloha městského prostoru lidem pohyb umožňuje.

Guy Perry vysvětloval, jak s délkou a života souvisí různé veličiny, zdroj:  reSITE, Tomáš PrincGuy Perry vysvětloval, jak s délkou a života souvisí různé veličiny, zdroj: reSITE, Tomáš Princ

„Město by mělo nabídnout alternativu, jak nebýt online. Může se stát jakousi tělocvičnou,“ podotknul a zároveň připomněl sílu komunity sounáležitosti a dialogu při procesu změn. Jako příklad uvedl město Varšava. „Přestože je zde vysoká vzdělanost, je zde také vysoká porodnost. Pozitivní je i vysoká délka dožití a nízká kriminalita.“ Důvodem je podle něj právě životní prostředí, které se přetváří – regeneruje. To se stalo na základě potřeb a připomínek lidí, kteří zde žijí „Hovořili s obyvateli, přišli mladí i staří. Vznikl pocit sounáležitosti, lidé si komunitu vytvořili sami“ vysvětlil Guy Perry.

O městě přívětivém pro život hovořil Christopher Cabaldon, zdroj: FB City of West SacramentoO městě přívětivém pro život hovořil Christopher Cabaldon, zdroj: FB City of West Sacramento

Christopher Cabaldon je starosta města West Sacramento v Kalifornii. Na konferenci promluvil o tom, proč se město může stát pro život přívětivé. Impulsem pro začátek změn ve West Sacramentu stala výstavba velkého baseballového stadionu. Nešlo ale jen o samotnou stavbu, ale také o změnu postoje místních obyvatel. Zatímco dřív mohli mít lidé pocit bezvýznamnosti, po dostavbě stadiónu se jejich vnímání změnilo. „Jakoby lidé získali novou identitu, dostali hlad po změnách. Když máme baseballový stadion, proč bychom nemohli mít i hezké ulice?“.

Díky pozitivnímu smýšlení a zájmu lidí o okolní prostředí, se všechny změny lépe prosazují a také uskutečňují. K rozvoji města napomáhá zapojení moderních trendů, ale důležité je také neopomíjení stárnoucí populace. „Starší lidé, jsou nová identita. A bylo by chybou dívat se na ně jako na lidi, kteří mají jen potřeby.“

Řešení bytové situace lidem nabízí Reza Merchant, zdroj: The CollectiveŘešení bytové situace lidem nabízí Reza Merchant, zdroj: The Collective

Reza Merchant zlepšuje život lidí ve městě díky svému projektu The Collective. Popudem k jeho založení byla osobní zkušenost s bydlením při studiu v Londýně. Nedostatek kvalitního a cenově dostupného ubytování pro něj a spolužáky vyřešil vytvořením vlastní agentury na sdílené bydlení. Druhou fází jeho vize se stala regenerace jiného místa, původně zanedbaného prostoru. Postupně se proměnilo v místo spojující několik různých skupin lidí, věkových generací. Vznikly zde bary, holičství, restaurace, kanceláře, místo pro kulturní aktivity, pro hru kriket.

Projekty se staly velmi úspěšné a jejich dosah je globální. Reza Merchant přesto stále žije v garsonce 20 m². Způsob jeho vlastního života se nezměnil, protože se nezměnil ani jeho pohled na věc. Hnacím motorem k jeho činnosti je pro něj snaha po něčem nehmotném. “Pocit naplnění vzniká z toho, že jste udělali něco pro lidi, pro svět.“

Galerie

Další články