Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Když někdo běží, je to běh, když přiběhne, je to už příběh. A když přiběhne pozdě... Pozdní příběhy (O českých autobusových nádražích)

Pokud přibíháte na autobusové nádraží na poslední chvíli, vaše šance najít nástupiště rapidně klesají. Většina z nich má tak komplikovaný systém značení, že nejsou příliš uživatelsky přátelská. Našinec je celkem zvyklý, ale pozor, přijíždí turista ze zahraničí! Vystupuje z autobusu, rozhlíží se a má 30 vteřin na to, aby si udělal svůj první dojem. Ještě neví, že právě přicestoval do země, kde zítra znamená až pozítří (anebo také nikdy) a kde čtyři z pěti autobusových nádraží čeká rekonstrukce. Komu z vás se pravda neprotiví, pojďte, podíváme se statečně na některá z nich tak trochu i jeho očima.

Praha Černý most

AN na Černém mostě je důležitou dopravní spojnicí. Tento temný betonový labyrint prověří vaše orientační schopnosti. Pořád někam jdete bludištěm nadchodů a podchodů, ve kterých se z podsvětí prosakujících vod tvoří podivné krápníky, zdoláváte další a další schody a pokaždé se vynoříte jinde, než jste doufali.

Zamáváte svému odjíždějícímu autobusu a zase stoupáte po točité rampě do neznámých výšin, abyste zjistili, že jste stále na stejném místě, které připomíná dlouhý, temný, špinavý sklep. Mobiliář, kterého se štítíte dotknout jen pouhým pohledem a torza rozpadávajících se odpadkových košů ve vás vyvolají mrazení a znepokojující otázky, například – odkud se tu vzala ona bizarní sezení kolem tajemných zelených sudů…? 

Autobusové nádraží Černý most | Zdroj: archivAutobusové nádraží Černý most | Zdroj: archiv

Kdyby v široce rozvětvené deltě chodeb rozvěsili ampliony, nejvhodnější znělkou hlášení by zde byl hudební motiv ze seriálu Akta X. Nutno ale pochválit velmi praktický přímý vstup do metra, z jehož značení těží i autobusový informační systém.

Plzeň, centrální autobusové nádraží (CAN) 

Pokud máte rádi „únikovky“ – únikové hry, tady budete ve svém živlu. Přicházíte pět minut před odjezdem svého spoje. Hra začíná. 
V zoufalé časové tísni se snažíte dovtípit odjezdového místa. Máte jen jeden odjezd. Nápovědu nemáte žádnou. Čas běží, vy po chvilce již také. Nazdařbůh klopýtáte pekelným tunelem, ze kterého se odlupují kusy stropu a konečně nacházíte ceduli, kde je (asi pro cizince) česky napsáno: MEZISTÁTNÍ LINKY. Plzeňské centrální AN k nelibosti únikovkářů letos končí. Ale vážně, už tu začínalo být životu nebezpečno. 

Plzeň, centrální autobusové nádraží | Zdroj: archivPlzeň, centrální autobusové nádraží | Zdroj: archiv

Zcela chyběla bezbariérová zařízení a zdolávání strmých schodů mohla starším seniorům připadat jako výstup na osmitisícovku. Zato nově otevřené AN v blízkosti hlavního nádraží, byť má jen třetinovou kapacitu, je čisté, přehledné a funkční. Zdá se, že to půjde. Výstavba dalších autobusových terminálů a účelových komunikací vedoucích z Plzně se již plánuje. Studie vypadají slibně, těšme se! 

Plzeň, centrální autobusové nádraží | Zdroj: archivPlzeň, centrální autobusové nádraží | Zdroj: archiv

Praha Florenc

Znáte číslo svého nástupiště a za chvilku vám to jede? Hodně štěstí! Autobusové nádraží na Florenci je pěkně zmodernizované. I cizinec žasne. Informační tabule jsou zde i v jazyce anglickém, prodej jízdenek u většiny dopravců dokonce v ukrajinštině. Ale když přijíždí autobus stejné barvy, jakou mají lavičky a číslo stání, a vám již trochu slábne zrak… Hola! Jaká to skvělá příležitost vyzkoušet dalekohled od Ježíška a nové titanové brýle! 

Autobusové nádraží Praha Florenc | Zdroj: archivAutobusové nádraží Praha Florenc | Zdroj: archiv

Šedá čísla obkreslená černým outlinem jsou na světle zelené ploše málo kontrastní. Digitální infotabule jsou umístěny i na nástupištích, jen musíte dojít až k nim, jejich malá písmena z větší vzdálenosti také nepřečtete. Jinak je ale AN na Florenci jedno z nejpřehlednějších v Praze. Jako bonus dostáváte pocit bezpečí, který vyvolává nudící se ochranka a uklidňující, moudrý hlas, který vám z reproduktorů doporučuje, že si máte hlídat kufr a peněženku. 

Florenc nabízí čisté sociální zařízení, čekárnu s velkým informačním displejem, můžete se zde připojit na WIFI nebo přistoupit k barovému pultu, kde si konečně (no sláva!) poručíte panáka… (jééé, promiňte, tak ony jsou to informace…)

A dva klenoty na závěr.

Praha Holešovice

Viděla jsem mnoho nástupišť v zemích tzv. třetího světa. Někde to byla jen plechová bouda v polích hned vedle prasečího chlívku a kurníku, se státní vlajkou na dřevěném stožáru. Navštívila jsem ale též nejmodernější terminály rychlodrah japonských a francouzských, kde ze všech těch nejprogresivnějších technických vymožeností až přechází zrak. Podle holešovického nádraží k těmto zemím nepochybně patříme i my.

Zatímco v těch nejvyspělejších zemích se snaží vědci i fantastové sestrojit stroj času, aby v něm mohli cestovat do dávné minulosti, autobusové nádraží Praha-Holešovice již takovou cestu dávno nabízí, zcela grátis a ještě k tomu povinně. Zde se skutečně přemístíme v čase hluboko do minulého století. Člověk se maně rozhlíží, zda ze zatáčky nevyjede autokar s mávajícími pionýry nebo žebřinák s veselými venkovany v krojích. 

Autobusové nádraží Praha Holešovice | Zdroj: archivAutobusové nádraží Praha Holešovice | Zdroj: archiv

To, co dokáže vytvořit špičkový ajťák ze Silicon Valley pouze ve virtuální realitě, s pomocí digitálních triků, animace a projekce hologramů, to český člověk uměl již před lety postavit holýma rukama v Holešovicích. Je zbytečné se zde rozepisovat o jednotlivostech této velkolepé stavby, která nemá ve světě obdoby, i cizinec se užasle rozhlíží, zjevně hledaje pokladnu, kde se za tuto show vybírá vstupné.

Celé nádraží je jedna velká feérie vytříbeného socialistického vkusu, budovatelský sloh jen trochu kazí informační cedule, které již bohužel – soudě podle písma – vznikaly na novodobých počítačích Atari. Žerty stranou, stručně a suše shrnuto – rekonstrukce nezbytná.

Brno Zvonařka

Je s podivem, že hollywoodští tvůrci ještě neobjevili toto magické místo. Jak skvěle by se tu vyjímal děj sci-fi thrilleru Roury z vesmíru! I použité písmo jako by pocházelo z jiných, nám zcela nepochopitelných světů. Ponechme stranou zmateného zahraničního turistu (neměls jezdit do Brna), zde již ani protřelý místní rodák – dobře znalý fines a nástrah rázovitého nářečí – neuhodne, zda je na hodinách čas odjezdu, skóre zápasu Komety nebo aktuální index tokijské burzy.

Autobusové nádraží Brno Zvonařka | Zdroj: archivAutobusové nádraží Brno Zvonařka | Zdroj: archiv

Na stavbu samotnou nelze hledět jinak než s jakousi zvrácenou zálibou a úžasem. Masivní železná konstrukce nese tisícitunovou střechu, která je současně odstavnou plochou pro autobusy a statečně odolává všem pokusům slunečních paprsků o vniknutí do objektu.   
Mehr licht ab! Více světla – volali bychom s Goethem, ale není čas.

Odjezdy jednotlivých spojů je nutno doslova dešifrovat ze žluté A4 s místem stání zatrženém fixou. V prostoru pod digitálními hodinami, připomínajícími nedoluštěnou křížovku, si lze u stánku s moravskými suvenýry zakoupit plážový ručník s Che Guevarou, hledícím do dáli (až tam odkud odjíždějí spoje na Kyjov), dále tzv. zateplené tepláky, tibetský buben nebo čínskou metličku na šlehání. 

Autobusové nádraží Brno Zvonařka | Zdroj: archivAutobusové nádraží Brno Zvonařka | Zdroj: archiv

Pro svoji kuriozitu má toto AN kouzlo turistické atrakce a jeho návštěva je zážitkem. Zejména v noci. O rekonstrukci tohoto záhadného místa již v nejbližších měsících není pochyb. Na brněnskou Zvonařku si ještě i po letech doma rádi vzpomenete, pokaždé, když budete (v turbanu s Che Guevarou) jednou rukou šlehat vajíčka a druhou si k tomu (pěkně po tibetsku) bubnovat (ve svých nových, zateplených teplákách).

Dobré zprávy nakonec 

I v menších městech se situace mění k lepšímu. Dobrým příkladem budiž Strakonice, Blansko nebo Beroun. Přehledný informační systém, čistá nástupiště. Dobře funguje i AN v Pardubicích a za pozornost stojí nové terminály a změny, které se chystají v Liberci, Benešově, Mohelnici. Nové nádraží bude v Lanškrouně, modernizaci dokončil Český Krumlov, nový projekt představí město Most… Čile se rekonstruuje a modernizuje na mnoha dalších místech ČR. V Praze projde konečně změnou autobusové nádraží na Smíchově i Na Knížecí.

Autobusová nádraží Strakonice/Pardubice | Zdroj: archivAutobusová nádraží Strakonice/Pardubice | Zdroj: archiv

Navzdory místy zaostalé infrastruktuře přepraví české autobusy denně stovky tisíc cestujících. Tak tedy šťastnou cestu pasažéři, pevné nervy. A až potkáte na nádraží cizince, kterému to právě ujelo a dnes už mu nic nejede, naučte ho u piva nějaké hezké české přísloví, třeba: Kdo pozdě chodí…

Další články