Tomáš Bárta vystudoval keramiku a porcelán spolu s produktovým designem. Ze všech materiálů a tvůrčích přístupů si nejvíc oblíbil zpracování porcelánu. A tomu se také začal věnovat. Od jednoduchých tvarů přešel k experimentování. Navrhl porcelánový jeřáb, stvořil nápaditou kolekci robotů. Ve svém novém projektu vynalézavě propojuje užitný porcelán s autorskými ilustracemi.
Zvýšená temperatura
S tvorbou začal Tomáš ještě v době studií, pořídil pece, soustruh a našel místo, kdy by mohl vyrábět porcelán. Jeho snem byla vlastní dílna a s tím spojená svoboda a svůj plán začal postupně realizovat. Koncem loňského roku spolu se svou manželkou založil vlastní značku s názvem hightemp studio. Motiv použitý pro grafické ztvárnění loga poznají jen znalci – znázorňuje žároměrky, které se používají při testování teploty v peci. Samotný název „hightemp“ se pojí s vysokou teplotou, která je nezbytná pro výpal porcelánu. Další konotací jména je zvýšená temperatura, kterou může vyvolávat nadšení z práce. Tomášovi s Andreou rozhodně entuziasmus nechybí.
Řemeslo a design
V malém studiu v pražských Vršovicích se odehrává vše – navrhování, výroba sádrových modelů, forem, odlévání porcelánové hmoty, glazování výrobků i výpal. Výslednému tvaru předchází mnoho návrhů, kreseb a modelování. Tato počáteční fáze má svůj řád. „Začínám skicováním, dělám si několik náčrtů. Potom experimentuji s různými tvary a pozorně si je prohlížím. Někdy mě něco hodně zaujme, ale když se na to podívám druhý den, zjistím, že to není ono. A tak začínám od znova. Některé návrhy vypadají dobře na počítači, ale to se nedá srovnat s pocitem, když model výrobku držím v ruce. Hrubé skici tak tvořím v počítači, z nich vyberu svých pět favoritů, z kterých vyrobím modely. Musím ale brát v potaz 15procentní zmenšení, ke kterému dochází při výrobě,“ vysvětluje Tomáš proces tvorby.
Hrnek hightemp | Zdroj: studio hightemp
Hrnek vyrobený hightemp studiem je zdánlivě obyčejný, jeho tvar je ale promyšlený do posledního detailu. „Chtěl jsem vyrobit hrnek s velkým objemem, následně jsem začal přemýšlet o tvaru. Napadlo mě spodní část trochu zkosit, vznikla tak hrana, která hrnek opticky zmenšuje. Spoustě lidem připadá, že jeho objem není půllitr. A to byl můj záměr – vyrobit objemný, ale opticky menší elegantní hrnek. Když máte něco celý život doma, mělo by to být na první pohled tvarově jednoduché, aby vám to časem nezačalo vadit. Když je něco moc křiklavého nebo přehnaného, tak to začne unavovat. Jako u některých písniček, které se časem ohrají,“ přibližuje Tomáš své myšlenky.
Inspirováno minulostí
Portfolio studia se stále rozšiřuje, ale některé produkty vznikly už během Tomášových studií. Je to například Baňka – váza ve tvaru laboratorní baňky. Může naplňovat představu o váze, která slouží jako dočasné úložiště masově produkovaných řezaných květin. „Baňkovité tvary mám rád. V dětství jsem se často pohyboval v laboratoři lékárny mojí maminky, obklopen těmito tvary, a to mě do jisté míry ovlivnilo. Květiny by bez chemické úpravy nejspíše nepřežily transport ze vzdálených zemí. V této váze se navrací do přirozeného laboratorního prostředí,“ promluvil autor o své inspiraci.
Váza Baňka, s dekorem. | Foto: Anna Marie Křížová
I s dalším výrobkem se pojí vzpomínky – Myjeme si ručičky, porcelánový držák na mýdlo ve tvaru pásového jeřábu je inspirován držákem na mýdlo ze 60. let. „Moje babička měla plastové magnetické držáky na mýdlo, které mi přišly skvělé ve svém principu, ale chtěl jsem ten nápad redesignovat. Svojí hravou formou děti motivuje k mytí rukou a dospělé potěší svou praktičností, kdy tím, že mýdlo visí, přebytečná voda z mýdla odkapává a mýdlo tak snadněji schne.“ Váza Panelák zase evokuje dům, kde Tomáš vyrůstal. „Kdo vyrostl na sídláku, tak možná cítil podobně jako my určitý odpor k těm stejnolitým panelovým strukturám, které ho obklopovaly. Časem se to však člověku zarylo pod kůži, až to tak trochu nostalgicky má vlastně rád. Předobrazem pro vázu Nopovka se stala nopová folie, která se používá při oddělení stavby od vlhkého okolního prostředí nebo k vytvoření drenážního systému. Pattern nacházející se na povrchu vázy funguje jako dokonalý grip, který zabraňuje vyklouznutí vázy z ruky a jejímu zničení.
Váza Panelák. | Zdroj: hightemp studio
Váza Nopovka. | Zdroj: hightemp studio
Trochu jiný robot
Kolekce sošek porcelánových robotů nese název Automatizací k lepším zítřkům? „Je to asi dvacet různých tvarů, které lze stavět do různých figur. V minulosti se využívala jako předobrazy různá šlechtická témata, např. motiv honu nebo jiné dobové figurální motivy. Já zachycuji současnou dobu,“ vysvětluje Tomáš.
Ze skicáku na porcelán
Tomáše od začátku lákala výzva propojit užitné výrobky se světem současné ilustrace. Ke spolupráci oslovil několik umělců a nápad se mu podařilo zrealizovat. Postupně vznikají malé série s výtvarnými motivy, které se nanáší na porcelánové hrnky, misky a vázy pomocí litografie. Ústřední barvou se stala kobaltová modř, někdy doplněna další barvou. „Modrý kobalt ve spojení s bílým porcelánem je evergreen. Já využívám původní techniku i materiál a snažím se vše propojit do současných tvarů a dekorů.“
Jako první se představil výtvarník Jan Vytiska. „Estetika jeho obrazů skvěle kontrastuje s porcelánem, který je mnoha lidmi vnímaný jako něco hezoučkého, miloučkého. Vyjímá se tam kontrast motivů, jako jsou vystříknuté oči, lebkouni. Tradiční materiál se tak zajímavě propojuje s estetikou syrové sugestivní ilustrace,“ říká Tomáš. Další série přináší motivy od ilustrátorky Evy Volfové nebo ilustrace George Radojčiće z Ateliéru radostné tvorby. Domlouvá se spolupráce s dalšími umělci a v plánu jsou také nové tvary – například talíře, tácy, mísy.
Snahou studia je vyrábět cenově dostupné produkty, které zároveň obsahují určitý nekompromisní estetický názor. „Chceme dělat produkty, které budou kvalitní funkčně i esteticky. Porcelán je velmi kvalitní materiál, většinou ale i kvůli své technologicky náročné výrobě vzniká ve velkých produkcích,“ přibližuje tvůrce svou vizi. Při tvorbě se nesvazuje jedním směrem. Rád se věnuje i volné tvorbě. „Baví mě objevovat různorodost. Právě teď rozvíjím myšlenku s motivy organických tvarů a vnitřního vesmíru, rozpracovávám také svůj starší návrh porcelánových reproduktorů.“ Do budoucna se chce Tomáš věnovat rozvoji svého studia a zároveň propagovat samotný porcelán, který vnímá jako jedinečný a tradiční materiál.
Tomáš Bárta ve svém studiu hightemp . | Foto: Anna Marie Křížová
Tomáš Bárta vystudoval Ateliér keramiky a porcelánu u MgA. Maxima Velčovského a MgA. Milana Pekaře na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Tomu předcházelo studium Ateliéru průmyslového designu na ČVUT u prof. akad. soch. Mariana Karla, doc. akad. soch. Alexia Appla, Ing. arch. Jana Fišera, MgA. René Šulce. Jeho výrobky byly představeny například na Made by Fire v Brně nebo na Czech Design Week v Galerii Mánes v Praze.