Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Veronika Pařízková, šéfredaktorka online magazínu Czechdesign. Foto: Štěpánka Paseková Veronika Pařízková, šéfredaktorka online magazínu Czechdesign. Foto: Štěpánka Paseková

Když chybí podpora. Září pohledem šéfredaktorky

Září je měsícem designových festivalů. Paříž, Londýn i Vídeň zvou návštěvníky, aby si prohlédli, co nového designéři vymysleli a jaké trendy lze v příští sezóně očekávat. Často je ale cesta do cílové destinace zbytečná. Nenarazíte zde ani na nic zásadního ani inspirativního. My jsme se přesto do dvou destinací vydali. Stálo to aspoň trochu za to?

Důmyslný MAK

Vídeň stojí pro milovníky designu za návštěvu rozhodně kvůli jedné věci. Tou je místní uměleckoprůmyslové muzeum MAK (Museum und Labor für angewandte Kunst). V působivé budově z 19. století od architekta Heinricha von Ferstela narazíte na invenční a neortodoxní výstavy designu, které vás donutí přemýšlet nad obsahem tohoto slova jinak. Design tu zkrátka není synonymum jen pro „pěkné“ (ale často zbytečné) věci, nýbrž pro celý systém nástrojů a řešení klíčových problémů dneška. Člověk by doufal, že na podobné vlně se sveze i místní design week. Opak je ale pravdou.

MAK sází na zajímavý program uprostřed klasických kulis. Foto: wien.infoMAK sází na zajímavý program uprostřed klasických kulis. Foto: wien.info

Zbytečná cesta

Vienna Design Week se konceptem podobá pražským festivalům, jako jsou Designblok a Czech Design Week. Organizátoři si vytipují zajímavou, opuštěnou budovu, do které na několik dní místní designéři a firmy přemístí své novinky. Vídeň měla tento rok štěstí na architektonickou třešinku. Bývalá budova Austria Banky z roku 1978 nad nádražím Františka Josefa od architektů Kurtä Hlaweniczka a Karla Schwanzera brzy lehne sutí. Navštívit její impozantní útroby by tak byl zážitek i bez probíhajícího týdne designu. Ten samotný byl totiž jen obvyklou fádní přehlídkou, kde objevíte sto variant židle a mističky. Žádný velký přesah, žádná velká sláva. Smutným a výmluvným stvrzením, že do Vídně čerpat inspiraci nemá cenu jezdit, je fakt, že většina dalších míst, označených v katalogu jako součást přehlídky, měla zavřeno nebo na uvedené adrese vůbec nebyla. S pověstnou rakouskou precizností je zdá se schluss.

Budova Austria Bank hostila letošní vídeňský design week. Foto: FlickrBudova Austria Bank hostila letošní vídeňský design week. Foto: Flickr

Podpora? Nula

O londýnském festivalu, který patří na mezinárodní scéně mezi špičku, už jsme psali. Úroveň jednotlivých prezentací zde má bohužel také kolísavou úroveň. Může nás ale těšit, že zde už (minimálně) druhý rok po sobě září čeští „reprezentanti“ – instituce i jednotlivci. Kvalitní národní prezentaci souhrnně představující český design v celku se nám však nepodařilo mít už dlouho. Kde je chyba, je těžké určit, ale situaci rozhodně nepomáhá fakt, že Česká republika nemá žádné oficiální centrum designu. Design centrum bylo zrušeno v roce 2007 bez náhrady, a nejen v zahraničí je vidět, že to byla chyba. Českým firmám a mladým talentům by bezpochyby velmi pomohlo. Na Slovensku ho mají, proč ne my?

V Londýně narazíte i na propadáky Foto: LDFV Londýně narazíte i na propadáky Foto: LDF

Zážitek

Kam stojí za to vyrazit na výlet? Brtnice na Vysočině je malebná sama od sebe, od letošního roku má ale jedno lákadlo navíc. Nově otevřený rodný dům designéra a architekta Josefa Hoffmana je drobným zázrakem. Pod správou ho má tandem Moravská galerie v Brně s výše zmiňovaným vídeňským muzeem MAK. Radost by v našich podmínkách dokázala vzbudit i samotná spolupráce tohoto typu, která příliš častá nebývá. Jak je ale v Brtnici vidět, nese velmi sladké plody. Rodný dům nabízí v zásadě klasický pohled na tvorbu zakladatele vídeňské secese, kurátorsky by mohl být možná i důmyslnější. Obdivuhodná je ale práce na „doprovodném“ programu, nadstavbě, která chtě nechtě často dojem z návštěvy definuje. Od dokonalého dětského koutku, který by zasloužil metál, až po provizorní venkovní sezení s mobilní kavárnou, MG opět dokázala, že ví, jak má fungovat významná instituce. Ne pro sebe, ale pro lidi.

V létě nabízí muzeum stylové posezení, zážitek čeká i vevnitř. Foto: CzechdesignV létě nabízí muzeum stylové posezení, zážitek čeká i vevnitř. Foto: Czechdesign

Maloměstská kavárna

I další pochvala směřuje na Vysočinu. Se zápalem a obdivuhodnou tvrdohlavostí provozuje kavárnu v Chotěboři Lenka Dolanová. Nedávno otevřený, jednoduchý, stylově čistý až minimalistický podnik by vás v Praze či Brně asi příliš nepřekvapil, v desetitisícové Chotěboři ale zaujme. Snad si i starousedlíci, zvyklí na turka a laskonku v cukrárně na náměstí, časem zvyknou chodit do Zastavkafe. Kromě ilustrací od lokálních umělců, časopisů typu Raketa a samozřejmě i sójového latté se tam seznámí s estetikou, která se na českých maloměstech stále příliš nezabydlela. A přitom by byla často potřeba jako sůl.

Jednoduchost a detaily. Kavárna Zastavkafe v Chotěboři. Foto: CzechdesignJednoduchost a detaily. Kavárna Zastavkafe v Chotěboři. Foto: Czechdesign

Vám v Praze doporučujeme zajít se v říjnu podívat do nově otevřeného hračkářství Hugo chodí bos, na křest knihy o architektovi Janu Šépkovi do Národní galerie a určitě vyrazit do nového muzea horolezectví od hipposdesign v Turnově. Tak pěkný podzim.

Další články