České země v minulosti bývaly textilní velmocí, která v produkci kvalitních látek dokázala svého času soutěžit i s proslaveným Manchesterem. Za první republiky desítky továren zásobovaly odběratele tím nejlepším, co bylo v Evropě té doby možné vyrobit. A na vysoké úrovni se drželi i tehdejší návrháři a oděvní firmy. Zlaté časy naší konkurenceschopnosti jsou ale ve světě textilního průmyslu dávno pryč. Svůj podíl na tom má pochopitelně globalizace a obecné změny, které trh v novém tisíciletí postihly. Dobíhat stále zrychlující se „fast fashion“ je velmi těžké. České oděvní firmy, kterým se v minulosti dařilo, ale jakoby se vrátily na startovací čáru z které dosud nevyběhly.
Když tradice zkrachuje
Obleky OP Prostějov nebyly synonymem pro kvalitu jen za tuhé normalizace. Severomoravský podnik vybudoval svůj tehdejší monopol především na troskách znárodněných firem, jako byl například úspěšný a respektovaný podnikatel Jaroslav Nehera. Ten dokázal oděvnímu byznysu vštěpit podobné renomé jako Baťa obuvi.
Prostějovský gigant OP Prostějov ale nedokázal obstát v tvrdém boji nového milénia a v roce 2010 zkrachoval. Jeho jméno zjevně stále láká a tak dnes na trhu najdeme firmu s podobným názvem i předrevolučním sortimentem - Móda Prostějov. Společnost se hrdě hlásí k prostějovské tradici a na svých stránkách potvrzuje, že využívá um místních oděvářů. Ten ale podle nabízeného sortimentu zůstal svázaný s dobou dávno minulou.
Gró Módy Prostějov tvoří pánské obleky, kterým v zásadě není třeba nic vytýkat. Rozpačité pocity se ale vynoří při pohledu na kompletní dámskou kolekci. Neforemné, nelichotivé a nenápadité. V dámské kolekci firmy vládne nudná rutina, díky které se česká ulice honosí přívlastkem nevkusná.
Móda Prostějov. Zdroj. modaprostejov.cz
Košilatá Triola
Až do roku 1919 se datuje historie firmy Triola. Založena byla v Horním Jiřetíně a po celou dobu své dlouhé existence se zaměřuje na spodní prádlo. Ustála svízele únorového převratu i listopadové revoluce a své zákazníky má i dnes.
Strategie firmy ale upomíná spíše k lascivním kalendářům, které si v devadesátých letech muži rádi lepili do skříněk. V případě Trioly je to určitě velká škoda. Jejím problémem se totiž nezdá být ani tak nabízené produkty, které jsou v případě spodního prádla funkční a jednoduché, ale těžkopádná prezentace. Lehkonohé klišé, na kterém staví, bohužel není ani trochu sexy a přitažlivé, jak by si firma vyrábějící spodní prádlo jistě zasloužila.
Plavky Triola. Zdroj. www.triola.cz
Strašidelná pyžama
Ještě mnohem delším rodokmenem než Triola se pyšní další výrobce spodního prádla a pleteného zboží, havlíčkobrodský Pleas. Jeho základy položil v roce 1873 Josef Mahler a firmě se s menšími intermezzy podařilo přežit až do dnešních dnů, kdy stále zaměstnává 700 lidí.
V nabídkovém katalogu značky, ale nenajdete nic, co by vás propojilo s rokem 2017. Noční košile, pyžama, dokonce i dámské kalhotky, to vše připomene prádelník vaší babičky. Ať už se jedná o obrazové motivy, dezény látek nebo střihy, Pleas se tváří, že jeho jediným zákazníkem může být ke vkusu lhostejný člověk. A zdá se, že v Čechách se mu stále daří.
Pyžamo Pleas. Zdroj. www.pleas.cz
Etiketě navzdory
Špatnou pověst v oblékání si Češi vydobyli ale především díky své lásce k outdooru. Kalhoty do přírody a do hor s gustem oblékají, i když se vydají za kulturou. A zdaleka se nejedná jen o pány.
Lídrem, a to velmi úspěšným, je firma Alpine Pro. Největší mediální úspěch si vysloužila realizací olympijských kolekcí pro české sportovce, a nechtěně tak globálně stvrdila, že Češi a smysl pro vkus nejdou dohromady. Ačkoliv marketing firmy sveřepě tvrdí, že na kolekcích spolupracuje s návrháři, výsledek je jednoznačný propadák. Překombinovaná barevnost, infantilní motivy a tvrdošíjná lhostejnost k atypickému střihovému řešení.
Sportovní oděvy mají jistě svá specifika, ale stačí zmínit Britku Stellu McCartney a její kolekci pro Adidas, díky které i zarytí odpůrci pobytu v přírodě nakupují nepromokavé bundy. Olympijská kolekce Alpine Pro.
Modla jménem cirkus
Textil nejsou ale jenom oděvy. Prostředí kolem nenápadně, ale o to výrazněji definují i tkaniny, používané na ložní prádlo, závěsy, ubrusy nebo utěrky. Společnost Vesna se tomuto segmentu věnuje už od roku 1960. A zdá se, že výhody čistého a jednoduchého stylu si do svého genofondu nevetkala. Každá látka se tak pyšní divokým, přezdobeným dezénem.
Místo aby zvolená textilie podtrhla charakter prostoru, případně ho nenásilně zvýraznila, látka se značkou Vesna každou místnost odsoudí k definitivní prohře. Toto zboží přesně shrnuje přetrvávající neduhy českého textilu. Laciné, světské pozlátko, které ctí, že víc je líp. Víc barev, víc vzorů, víc zbytečných motivů. Každé ze zmiňovaných firem by stačilo ubrat z té vizuální agrese, kterou trpí. Pak by možná opět české ulice mohly konkurovat těm pařížským a londýnským, jak tomu bylo před bezmála sto lety.
Ložní prádlo Vesna. Zdroj. www.vesna.cz
A co s tím?
Na začátek možná postačí nebát se a nechat si poradit. „Zapojení designu do praxe firem řešíme v CZECHDESIGN na každodenní bázi. Měsíčně se na nás obrací desítky firem, které chtějí jít s dobou. Jsme pyšní, že jsme ke kvalitnímu designu pomohli již několika českým firmám,“ říká o současné situaci Jana Vinšová, manažerka naší organizace.
Rádi bychom se podívali i na další české firmy, které by design potřebovaly jako sůl. Rádi také poradíme firmám s tím, jak oslovit mladé designéry. Své tipy a dotazy posílejte na radka.machalicka@czechdesign.cz.
Všechny firmy jsme před psaním článku oslovili s prosbou o reakci a poslali jim několik otázek na téma design a spolupráce s návrháři. Žádná z nich nám neodpověděla.