Slepá cesta sklárny AJETO
Sklárny AJETO proslavil designérský talent Bořka Šípka. V pozdních devadesátých letech byl koncept jejich sklárny v Lindavě kombinovaný s restaurací a prohlídkami pecí inovativní krok, který sklářské řemeslo zdatně popularizoval. Dnes jakoby ale firmě, založené v revolučním roce 1989 trojicí Petr Novotný, Bořek Šípek a Libor Fafala došel dech. Neobarokní estetika, jejímž nositelem byl Šípek, zůstala hlavní doménou značky a nikam dál se již neposunula. Stagnace je patrná i na webu AJETA, který rok 2009, z nějž pochází poslední příspěvek k historii, připomíná designem i strukturou. Těžkopádná prezentace značky tak jde bohužel ruku v ruce i s výrobky, které momentálně na svém e – shopu nabízí. Sklo, které mělo ambici prolomit tabu doby, má své období slávy za sebou a je dnes jen mementem, že vsadit na jedno jméno nestačí.
Zvěřinec pana Mosera
Tradice je svazující. Své o tom ví sklárna Moser, jejíž reputace se drží na vysoké úrovni již od roku 1857. Úctyhodná doba, po kterou dokázala hrát prim ve světě českého skla, zaslouží bezpochyby uznání. Ani dnes nerezignuje na spolupráci s mladými designéry a jimi dotovaná cena Ludwiga Mosera pro mladé talenty patří mezi špičku soutěží pro skláře v České republice. Jak říká Lukáš Jabůrek, umělecký šéf firmy: „Není třeba přijít s hotovou kolekcí, ale občas stačí nový impulz nebo zajímavý nápad, který se dá rozpracovat.“ Jeho slova stvrzuje Lustr pro Ludwiga Mosera, který navrhl Jabůrek ve spolupráci s Filipem Houdkem, absolventem UMPRUM. Je svěží, přesto stále opulentní a honosný. Bohužel ale v portfoliu výrobků najdeme stále spoustu těch, které byly jistě atraktivní v 70. letech minulého století, zato dnes se hodí spíše do uměleckoprůmyslového muzea. Šimpanz nebo Koně ve vlnách jsou snad jen spíš recesí než vážně míněným produktem. Přesto je třeba říct, že Moser se opravdu snaží. Stačilo by možná jen radikálně vytřídit svůj sklad.
Na hradě s Egermannem
Ještě delší historií než Moser se pyšní firma Egermann. Založena byla Bedřichem Egermannem už v roce 1832, od jeho vynálezu unikátní červené lazury uteklo ale již spousta času, který smyl vliv a váhu této novoborské sklárny. V nabídce nenajdeme v tomto případě vůbec nic, co by připomínalo fakt, že už nějakou dobu žijeme ve 21. století. Všechny produkty z této sklárny nejsou paradoxně ani tak zatížené estetikou komunismu, která trápí tolik jiných firem, ale zamrzly ještě v devatenáctém století. A ačkoliv se firma netají tím, že se zaměřuje na repliky starého skla, nemění to nic na tom, že se firma chlubí, že :"výrobky mají vysoce umělecký charakter." Inovátor Egermann by byl dnes asi ze stavu nabídky manufaktury nesoucí jeho jméno poněkud rozpačitý.
Padesát odstínů šedi - Crystalite Bohemia
Výrazně lépe se daří firmě Crystalite Bohemia. Ambiciózní značka, využívající dvě sklárny v Květné a Světlé nad Sázavou, se snaží s dobou krok držet. Bohužel ale na rozdíl od úspěšných jmen, jako je Lasvit nebo Bomma, má stále hodně co dohánět. Ačkoliv se podle generální ředitelky Crystalite Bohemia Markéty Rosmusové spolupráci s mladými designéry nebrání, s žádným z nich nespolupracují. „Je velmi těžké najít produktového designéra. Samozřejmě, řada mladých jsou velmi nadaní a jejich návrhy jsou realizovatelné v ruční výrobě, ale najdeme mezi nimi velmi málo těch, kteří dokáží vytvořit takový výrobek, který se dá masivně vyrábět v automatické výrobě, na automatických linkách,“ vysvětluje Markéta Rosmusová aktuální situaci ve firmě. Jak je ale možné, že zmíněné firmy dokázaly spoluprací se studenty navrhnout nápojové sety, které jsou jak dobře vyrobitelné, tak esteticky plnohodnotné? Právě na trhu úspěšné značky, které se pyšní ročním obratem přes 30 milionů euro, by měly být místem, kde se vedle sebe snese konzervativní dobře prodejná klasika s inovativní svěží tvorbou mladých designérů. Změnit zažité postupy by Crystalite Bohemia zaručeně zvedlo prestiž.
Proxima liqueur. Crystalite Bohemia.
Bizarní love story v režii Crystalexu
Největším výrobcem nápojového skla v České republice je firma Crystalex. Sídlí, tak jako mnohé jiné a menší sklárny, v Mekce sklářství Novém Boru. A víc než na výjimečnost a nové postupy sází na ověřený průměr. Sklo s nálepkou Crystalex netrápí ani tak problém nevkusu nebo zpátečnického designu, jeho klasické tvary ale rezignují na veškeré prvky osobitosti a nových trendů. Nepřehledná webová prezentace firmy dává tušit, že sem se čerstvý vítr stále ještě nedostal. Novinky v kolekci na rok 2017 s motivy srdíček už jen vyděsí, jestli se přeci jen nevkus nešíří rychleji než inovace.
Kolekce Crazy Neon. Crystalex.
Na konci s dechem
Na rozdíl od přelomu století, první republiky a 60. let , se zdá, že Českému sklu dochází dech. Mediální bublina živená silnými hráči na trhu, může lehce prasknout ve chvíli, kdy pátráte, jak se daří tomu zbytku z obrovského množství skláren, které na našem území fungovaly. České sklo je fenomén, který má obrovský potenciál. Žít ze slávy minulosti, ale už dávno nestačí.
A co s tím?
Na začátek možná postačí nebát se a nechat si poradit. „Zapojení designu do praxe firem řešíme v CZECHDESIGN na každodenní bázi. Měsíčně se na nás obrací desítky firem, které chtějí jít s dobou. Jsme pyšní, že jsme ke kvalitnímu designu pomohli již několika českým firmám,“ říká o současné situaci Jana Vinšová, manažerka naší organizace.
Rádi bychom se podívali i na další české firmy, které by design potřebovaly jako sůl. Rádi také poradíme firmám s tím, jak oslovit mladé designéry. Své tipy a dotazy posílejte na radka.machalicka@czechdesign.cz.