Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Portrét Jana Vaňka / Zdroj: nanovo.cz | Zrenovované křeslo a podnožka studia / Foto: Dita Havránková Portrét Jana Vaňka / Zdroj: nanovo.cz | Zrenovované křeslo a podnožka studia / Foto: Dita Havránková

Kdo byl zapomenutý vizionář, který pozvedl kvalitu československého bydlení? Nábytkem od Jana Vaňka se pyšnilo i Národní divadlo

Nadchli se pro opomíjený design a užité umění z produkce především bývalého Československa. Už přes 10 let se v dílně studia Nanovo věnují renovacím a prodeji originálního kvalitního nábytku převážně z druhé poloviny 20. století. A také jeho propagaci.

Svůj zájem nikterak nezatajují. „Máme rádi staré věci a máme k nim úctu!“ hlásí jejich web, a jak ukazuje jejich portfolio nabízených předmětů, mají pravdu. A ještě jsou v tom dobří. Jedno z letošních ocenění Designbloku, tedy druhé místo v kategorii Nejlepší nábytek, šlo právě jim. Vysloužila jim ho replika křesla T2407, které původně navrhl Viliam Chlebo v roce 1979. Jeho verze je použitá i v reprezentativních prostorách Nové scény Národního divadla v Praze. Nicméně, my dnes píšeme o tom, jak před několika měsíci zrenovovali sérii nábytku designéra Jana Vaňka, který se podílel například na vybavení vily Tugendhat.

Dřevěné křeslo z padesátých let od návrháře a designéra Jana Vaňka, které navrhl pro podnik Družstevní práce Krásná jizba. | Foto: Dita HavránkováDřevěné křeslo z padesátých let od návrháře a designéra Jana Vaňka, které navrhl pro podnik Družstevní práce Krásná jizba. | Foto: Dita Havránková

Ačkoliv se jeho jméno vyskytuje po boku známějších, jako je Jan Kotěra nebo Bruno Paul, málokdo ví, jak velký vliv měl sám Jan Vaněk na kvalitu československého bydlení. Narodil se do třebíčské rodiny majitele prosperující stolařské dílny a linii dědictví nepřerušil. Po studiu zpracování dřeva na průmyslové škole pracoval v nábytkářských dílnách v Mnichově, Stuttgartu a Heilbronnu. Právě v této životní kapitole se setkává s významnými osobnostmi evropské architektonické moderny, což má později velký vliv na jeho vlastní tvorbu a aktivity.

Když v roce 1911 přebírá v Třebíči firmu svého otce, přejmenovává ji na Uměleckoprůmyslové dílny. Na našem území se v té době jedná o první tovární výrobu nábytku vůbec. Produkci firmy směřoval Vaněk do sféry, která byla finančně dostupná pro širokou veřejnost. Na jejich produktech spolupracoval s předními českými i zahraničními jmény, jako již zmiňovaný Jan Kotěra nebo Bruno Paul, Rudolf Stockar a Josef Maria Olbrich. A protože neklesající prosperita podniku pobízela k jeho rozšiřování, rozhodl se Vaněk pro výstavbu zcela nového provozního komplexu. Třebíčský rondokubistický objekt navrhl pro podnik Josef Gočár a kromě výrobních prostor budova obsahovala kanceláře, výstavní prostory nebo byt majitele. 

Portrét Jana Vaňka / Dobový plakát Vaňkovy bytové společnosti | Zdroj: scd.sk / Jan Vaněk 1891–1962 civilizované bydlení pro každéhoPortrét Jana Vaňka / Dobový plakát Vaňkovy bytové společnosti | Zdroj: scd.sk / Jan Vaněk 1891–1962 civilizované bydlení pro každého

Když se podnik v roce 1921 dostal do finanční nestability, v rámci záchrany se z posledních sil spojil s firmou Karel Slavíček, umělecké nábytkové a stavební stolařství. Později se připojilo několik dalších firem, což vedlo k přejmenování na Spojené uměleckoprůmyslové závody s centrálou v Brně, později jen Spojené UP závody.

Ložnice na mezinárodní výstavě dekorativního umění a moderního průmyslu v Paříži v roce 1925. Realizace od Spojených Uměleckoprůmyslových závodů. | Zdroj: Jan Vaněk 1891–1962 civilizované bydlení pro každéhoLožnice na mezinárodní výstavě dekorativního umění a moderního průmyslu v Paříži v roce 1925. Realizace od Spojených Uměleckoprůmyslových závodů. | Zdroj: Jan Vaněk 1891–1962 civilizované bydlení pro každého

I po změnách a přesunu dál Vaněk navazoval spolupráce s výraznými autory tehdější architektornické scény s cílem umožnit všem vrstvám v zemi moderní a přitom dostupné bydlení. „Za zásadní kvality bytového zařízení považoval užitečnost, funkčnost a hygienickou bezpečnost. Produkce jeho podniku byla charakterizována kvalitními materiály a vysokou variabilitou, na které si zakládal,“ charakterizují vizionářovo smýšlení Nanovo. Poté, co je roku 1925 kvůli neustupujícím finančním problémům odvolán z vedení firmy Moravskou bankou, zakládá společně s architektem Stanislavem Kučerou a prokuristou Vilémem Hrdličkou firmu Standard bytová společnost. Společnými silami navrhovali nábytek mimo jiné i pro pražský hotel Avion nebo brněnskou vilu Tugendhat. Ve třicátých letech se Vaněk přesouvá z Brna do Prahy, kde se věnuje výstavnictví a projektování veřejných staveb. Umírá v roce 1962 a do té doby propaguje moderní způsoby bydlení, které si může dovolit každý.

Prodejna UP Závodů v Bratislavě | Zdroj: Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v BrněProdejna UP Závodů v Bratislavě | Zdroj: Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně

Ještě začátkem 20. let zahrnovala většina produkce Spojených uměleckoprůmyslových závodů především historizující nábytek. Po vzoru Bauhausu a Adolfa Loose ale Vaněk prosazoval standardizovanou výrobu typových účelných produktů bez dekorací. Praktičnost konceptu si brzy získala oblibu veřejnosti. „Mohla za to snadná a srozumitelná kombinovatelnost, možnost jednoduchých obměn a doplnění, bezproblémová údržba a samozřejmě dostupná cena. Podle Vaňkových předpovědí i přání předehnala produkce typového nábytku výrobu na zakázku,“ vysvětlují Nanovo. Právě rozšíření jejich průmyslové výroby mělo nevratný vliv na podobu československé bytové kultury i veřejných interiérů.

Stojací podlahová lampa vyrobena firmou ÚLUV podle návrhu Václava Rady. | Foto: Dita HavránkováStojací podlahová lampa vyrobena firmou ÚLUV podle návrhu Václava Rady. | Foto: Dita Havránková

Dřevěný stojan vyrobený v šedesátých letech podnikem ÚLUV. | Foto: Dita HavránkováDřevěný stojan vyrobený v šedesátých letech podnikem ÚLUV. | Foto: Dita Havránková

Konferenční stolek vyroben designérem Janem Vaňkem v podniku Krásná Jizba ve čtyřicátých letech. | Foto: Dita HavránkováKonferenční stolek vyroben designérem Janem Vaňkem v podniku Krásná Jizba ve čtyřicátých letech. | Foto: Dita Havránková

„Po Vaňkově odchodu převzal vedení Spojených UP závodů Vladimír Mareček a postupně se tak firma posunula k výrobě typového nábytku hladkých tvarů. Sériová výroba byla ve velkém zahájena v roce 1927 zakázkou skříní pro VUT v Brně a Vaňkova vize se stala realitou,“ vysvětlují Nanovo. Spojené ÚP závody také začaly s výrobou sestavovacího nábytku.

Jan Vaněk měl také nemalý podíl na záchráně československého řemesla před vymřením činností ve dvou podnicích: Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) a Krásná jizba. ÚLUV vznikl v roce 1948 sdružením několika značek a zanedlouho poté došlo k zestátnění velkých firem a k likvidaci řemeslníků a menších dílen. Podnik se tak stal jedinou záchrannou sítí pro československé řemeslníky. Krásná Jizba byla původně knižní nakladatelství, co se později přeměnilo v kulturní centrum, kde se pořádaly výstavy současných umělců. Po spojení s ÚLUV se začalo plně soustředit na prodej. Jan Vaněk navrhl pro oba podniky mnoho nábytku a na čas se také stal ředitelem ÚLUV.  

Další články