Počátky výroby piva na našem území nalézáme v době velmi dávné. Nejstarším doloženým českým pivovarem je Břevnovský klášterní pivovar založený roku 993, nachází se přímo v areálu Břevnovského kláštera v Praze. My vás vezmeme na jiná pražská místa, která vznikla teprve nedávno. Kromě samotných výroben piva můžeme očekávat restaurace s vlastní kuchyní a promyšlený design prostoru.
OSSEGG
Římská ulice je ukrytá za Vinohradským divadlem, své útočiště si tu našel nový minipivovar s restaurací OSSEGG. Navazuje na mateřský pivovar v Oseku a na odkaz původního oseckého pivovarnictví, které je spjato s Cisterciáckým opatstvím v Oseku založeným ke konci 12. století.
Do interiéru restaurace jsou tak v přenesené formě začleněny některé artefakty z kláštera. Například repliky původních portrétů zdejších opatů, neonové osvětlení vycházející z tvaru románského kamenného pulpitu nebo do kamene vytesaný citát opěvující znovuobnovení vaření piva. Své místo si tu ale našly i nové fotografie od fotografa Igora Zacharova.
OSSEGG těží z dispozičního řešení prostoru. Prosklenými okny vidíme celý interiér restaurace vyznačující se minimalistickým střídmým designem. Jeho zpracování se ujalo architektonické studio ADR, jež stálo i u zrodu dalších českých minipivovarů jako je pražská H1, H2 nebo Trautenberk v Krkonoších.
Prostor je rozdělen dvěma schody, sjednocující je naopak podlaha z masivního dubu, bílé stěny a černý podhled skrývající vzduchotechniku. Osvětlení je vyřešeno shluky žárovek, umožňující nastavovat různou intenzitu nasvětlení.
U vstupu restaurace dominuje nerezový barový pult s pípou, jehož čelní část je doplněna logem. Na míru vyrobené stoly jsou kombinací černé oceli a dubového dřeva, židle ze sortimentu TON, jiné jsou vyrobené na zakázku.
Srdce podniku se nachází v suterénu. Najdeme tu další možnost k posezení, ale především veškerou technologii potřebnou pro výrobu piva. Několik cylindricko-kónických tanků, samotnou varnu piva a spoustu dalšího, bez čeho se takový minipivovar neobejde.
Pro pivovarskou technologii bylo potřeba vyčlenit místo o délce více než 20 metrů, jejím výrobcem je společnost Strojírna Litvínov. Proti ní je umístěn dlouhý a úzký barový pultík s několika vysokými židlemi, umožňující sedět nablízko výrobě pivního moku.
Autorem vizuální identity je David Foldyna z agentury AD 13. Vytvořil nejenom nové logo, ale navrhl řadu dalších prvků, pomáhající dotvářet osobitý charakter OSSEGGu – třeba vlastní půllitry nebo pivní láhve.
Dva kohouti
Minipivovar s restaurací Dva kohouti patří spolu s Lokálem a Grils pod koncept Ambiente. Zakladatelé minipivovaru jsou sládek Adam Matuška a mistr výčepní Lukáš Svoboda. Dva kohouti spojují dvě řemesla: pivovarnické a výčepní, ale také moderní design s původními prvky.
Vzájemné prolínání současnosti s minulostí můžeme vnímat už v samotném výběru sídla podniku. Pražská čtvrť Karlín byla v roce 2002 zasažená devastující povodní, díky citlivé rekonstrukci se dostala zpět na výsluní. Vedle sebe tu stojí jak budovy nové, tak ty postavené v minulosti.
Dům u Města Hamburku je jeden z nejvýznamnějších objektů historické zástavby Karlína s ušlechtilým klasicistním průčelím. Objekt původního zájezdního hostince vznikl v letech 1828–1829 a dnes ho řadíme mezi naše kulturní památky.
Právě tady se usadili Dva kohouti.
Interiér nového minipivovaru s restaurací navrhla architektka Tereza Froňková. Do prostoru, kde dřív fungovala autodílna a prodejna s barvami, ale zasahovala jen minimálně. Na stěnách zůstaly zachovány zbytky staré malby, což umocňuje záměr zachovat co nejvíce původních prvků. Díky tomu může zároveň vyniknout to, co je naopak nové.
Podle návrhu architektky byl vyroben dlouhý a mohutný pult, který se stal jedním z dominantních prvků restaurace. Pod dřevěným obkladem je základ odlitý z betonu, betonový je i výčep s výčepní hlavou navrženou studiem Olgoj Chorchoj.
Stejní designéři jsou také tvůrci návrhu světelného kříže, který je umístěný na jedné zdi. Další stěnu pak zdobí ilustrace od Jakuba Matušky aka Maskera, který je spjatý také s pivovarem Matuška po nápojové i grafické stránce.
Součástí interiéru je nerezová pivovarnická technologie, která spolu s dalšími prvky přirozeně vytváří technickou a industriální atmosféru. Místnost pomáhají osvětlit žárovky od firmy Elektrosvit, celý prostor vyvažuje syrová betonová podlaha. Ke studené šedé a nerezové pak příjemně kontrastují dlouhé dubové stoly a lavice.
Na vnitřní část navazuje dvůr, kde je vytvořeno další sezení. Zde se podařilo zrecyklovat původní střešní trámy domu, nyní jsou z nich venkovní lavice.
Vizuální styl a logo je od tvůrců Studio Najbrt. Barevné provedení a název Dva kohouti znázorňuje propojení dvou světů – červená barva symbolizuje var při výrobě piva, studená modrá barva zase chlazení při jeho čepování.
Pivo Karlín
V Karlíně ještě chvíli zůstaneme, kousek od svahu vrchu Vítkov můžeme navštívit Pivo Karlín. Sídlí v přízemí kancelářské novostavby Butterfly Karlín.
Budova se od ostatní zástavby odlišuje svým tvarem založeným na čtyřech elipsách spojených do dvou křídel se středovým atriem. Její charakter také reaguje na historii strojírenských továren Karlína a zároveň tvarově vychází i z organického charakteru Vítkova.
Z této skutečnosti vychází i interiérové řešení minipivovaru s restaurací, jehož se ujal architekt Jan Hájek.
Prostor je charakteristický snahou neskrývat pivovarnickou techniku, ale naopak ji co nejvíce odhalit. V interiéru tedy co nejvíce dominuje její přirozená industriální krása, což podtrhují zvolené materiály a barevnost doplňků.
Kombinace železa, betonu a surového dřeva pomáhá skvěle dotvořit atmosféru průmyslové haly a vysoké stropy a viditelná nerezová vzduchotechnika tomu jen nahrávají. Na některých místech se objevují bílé kachličky jako připomínka pivovaru.
K posezení můžeme využít jak tvarově zajímavé židle, tak lavice s opěrkami, které svým rozložením vytvářejí jakési boxy s trochou soukromí. Použití černého čediče se dřevem vytváří na podlaze zajímavý efekt a přirozeně odděluje část odpočinkovou, od té barové.
Tvar budovy kopíruje dlouhý nerezový barový pult. Protilehlá stěna je od podlahy až ke stropu prakticky celá prosklená, což místo nádherně otvírá světu venku a naopak.
Celkové vyznění interiéru navazuje na záměr celé budovy – propojit novostavbu s karlínskou industriální historií.
Pivovar Spojovna
O spojení několika světů usiluje už svým názvem Pivovar Spojovna. Najdeme ho na hranici tří pražských čtvrtí – Chodova, Kunratic a Šeberova. Na tomto místě se střetávají rozdílné světy: studentský, v podobě vysokoškolských kolejí, business v nedalekém office parku a běžný život obyvatel sídliště.
Vizuálního stylu, podoby loga a dalších prvků, se ujalo Dynamo design. Zpracování ovlivnila jedna z hlavních myšlenek projektu – snaha spojovat lidi z různých čtvrtí a chutí. Autorem vizuálního konceptu je Vítek Škop, úspěšný v soutěži Czech Grand Designu.
Výslednou podobu realizoval tým pod vedením Libora Jelínka, grafik Petr Belák a copywriter a idea maker Martin Holub.
Architektonické řešení celé budovy i interiéru je dílem mar.s architects. Jelikož se jedná o novostavbu, vnitřní uzpůsobení se nemuselo přizpůsobovat žádným předem daným dispozicím. Dominantou interiéru se stal betonový výčep s průhledem do kuchyně. Prostor je doplněn masivními stoly, k posezení si můžeme vybrat lavice nebo židle z produkce TON. Důležitá místa v restauraci určují shluky velkých kulatých svítidel od výrobce Osmont.
Příjemné atmosféry je dosaženo kombinací vybraných materiálů. Místnost zateplují smrková prkna použitá na podlaze, stropě a na jedné ze stěn. Zajímavě působí na šedo natřené cihly otočené dutinkami do interiéru. Podlaha je částečně dřevěná, na exponovaných místech je pak použitá betonová stěrka.
Výrazným prvkem celého interiéru se staly ocelové tyče natřené na černo, opakují se hned na několika místech. Jsou použity pro nohy lavic a stolů a staly se nosnými prvky k uchycení osvětlení pod stropem a v neposlední řadě jako kostra dělících konstrukcí.
Spojovna nás ale zaujme ještě než vstoupíme dovnitř. Fasáda budovy je tvořena 3D rastrem ze smrkových latí, namořených černou barvou. Ze smrkového dřeva jsou i okna. Pevná schránka je otevřena jen v několika důležitých místech, jako je varna pivovaru a v restauraci. Ta je velkou prosklenou plochou propojena přes zastřešenou terasu se zahradou.
Kbelský pivovar
Posledním místem, kam se vydáme, jsou Kbely. Zde se nachází Kbelský pivovar, podnik se snahou obnovit zdejší zaniklou tradici. Pivo se tady vařilo už dříve, i když na jiném místě. Jeden z hrabat Czerninů ve Kbelích nechal v roce 1758 postavit pivovar, v roce 1929 se však vaření piva ukončilo.
Nynější Kbelský pivovar je novou stavbou, její dispoziční řešení a zvolená sedlová střecha ale koresponduje s okolním urbanismem. Tvar půdorysu kopíruje hranice pozemku, na kterém se v minulosti nacházelo staré stavení.
Celého projektu se ujal architekt Petr Švanda, který uplatnil své zkušenosti v navrhování jiných minipivovarů, jako například Muflon nebo Továrna ve Slaném. Při řešení interiéru byl kladen důraz na to, aby vynikla samotná technologie a byla viditelná jak zevnitř, tak zvenku.
Do prostoru restaurace přináší světlo velké skleněné plochy, což koresponduje s velikostí celého objektu. Vysoké stropy bez zbytečných podhledů a přiznané konstrukce a vzduchotechniky, to vše dodává místu osobitý charakter.
Dominantou je mohutný bar obložený dřevem a opatřený pivní pípou. Veškeré neprosklené části lemují lavice doplněné stoly z masivního dubu a židlemi TON. Příjemnou atmosféru pomáhá dotvořit obložení stěn i dřevěná podlaha v kombinaci s černým čedičem - je nerozbitný a současně působí líbivým dojmem.
Budova stojí na místě, kudy vede stará poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi. Tato skutečnost v pivovaru ožívá v podobě symbolického panoramatu, které znázorňuje koho nebo co lze na takové cestě potkat. Autorem myšlenky je Petr Voborský a s motivem se setkáme jak v názvech piva, tak v různých částech v interiéru. Vše je součástí vizuální identity zpracované studiem Artbureau, logo navrhl Aleš Pokorný.
V Kbelském pivovaru se designu daří. Že se tady pivo vaří, zjistí návštěvníci restaurace, ale i kolemjdoucí poutníci. Velkými okny z ulice je vidět veškerá pivní technologie i samotná paní sládková při přípravě místního nefiltrovaného a nepasterizovaného piva.
Protože každý ze zmíněných minipivovarů nabízí pivo připravované podle vlastních receptur, jeho chuť se liší od místa k místu. A rozdílně můžeme vnímat i jejich interiér.
