Přinášíme druhý díl nových pražských kaváren, které byste rozhodně neměli minout.
Coffeespot
Espresso bar Coffeespot vznikl ve spolupráci s moravskou pražírnou kávy Coffeespot, nabízená káva je tedy výhradně z této pražírny. Provozovatelé espresso baru jsou rodina Hemmerova a Zločenko a je to jejich druhý podobný podnik.
Coffeespot sídlí v rohové budově postavené ve třicátých létech v Lucemburské ulici na Vinohradech. V minulosti se zde postupně vystřídalo několik různých majitelů, bylo tady třeba holičství, květinářství, instalatérské potřeby i pekárna. Myšlenka na pojetí celé koncepce se drží základního principu espresso baru - důvodem není poskytovat zážitek z dlouhého posezení, ale především kvalitní káva, třeba i do kelímku s sebou, zde navíc limitováno malým prostorem.
V espresso baru Coffeespot dostal šanci starší pult, zdroj: espresso bar Coffeespot
Nejvýraznější grafický prvkem je velké logo, které bylo zpracováno grafickým designérem Martinem Babíčkem už dříve, právě pro pražírnu Coffeespot. Logo je umístěno na vývěsním štítu i nad barovým pultem uvnitř a pomáhá dosáhnout jednotnou identitu místa, což je zde trochu náročnější. Espresso bar Coffeespot je totiž přesně tím podnikem, kdy design je řešen až v druhém pořadí a za pochodu.
Nynější podoba ještě není finální, na postupných proměnách se podílejí všichni majitelé, své umění zde uplatňuje především mladá designérka Anna Hemmerová. Místo má ale už nyní své kouzlo a nalezneme zde několik zajímavých detailů. Podlahu zdobí původní terazzo, což dokazuje úctu k minulosti a zároveň souzní s charakterem celého domu, stejný dekor se opakuje na jeho chodbách.
Coffeespot sídlí v staré budově. Rolety jsou původní a stále funkční, zdroj: Klára Rokosová
Zdrojem denního světla jsou dvě velké výlohy, opatřené svinovacími roletami z vlnitého plechu. Rolety jsou původní a přesto stále funkční, jejich výrobce Červinka-Rolety-Žižkov vznikl před více než sto lety. Špaletové části výloh slouží jako provizorní sezení uvnitř a místa je zde opravdu málo, celý prostor nemá ani patnáct metrů čtverečních.
Všechno je tu proto pojato úsporně a prakticky, využití dostal starší pult v odstínu třešně a chladící vitrína. Ostatní prvky jsou už nové – police ze světlého i tmavého dřeva a nerezový kuchyňský koutek z IKEA.
Výběr doplňků byl mnohdy učiněn z čistě úsporných důvodů, ale to jen nenápadně podtrhuje další snahu majitelů - skloubit původní staré věci s těmi novými a moderními.
Koncept 0
V okolí Krymské ulice to žije módou, je tady ale taky spoustu podniků nabízející kávu, mezi nimi nová kavárna Koncept 0. Její myšlenkou je spojovat místní komunitu a nabízet jednoduché řešení.
Uvnitř tak nalezneme minimalistický styl designu, jednoduché řešení kuchyně díky lokálním potravinám, to vše se snahou o co nejmenší odpad. Návrh interiéru kavárny se ujali architekta Petra Sladká, spolupracovali Hana Vaňátková a Adam Uchytil.
Vršovická kavárna Koncept 0 se vyznačuje minimalistickým stylem, zdroj: Koncept 0
Světlý prostor této vršovické kavárny působí vzdušně díky kombinaci přírodního dřeva a jemných barevných tónů textilu a doplňků. Místo obvyklých malých stolků zde našel uplatnění velký stůl s dlouhou lavicí, což podtrhuje jednu z myšlenek myšlenku kavárny – co nejvíc sdružit lidi k sobě. Sezení vytvořené na parapetu jedné z výloh naopak poskytuje zdánlivé soukromí.
Nábytek je vyroben především ze dřeva a probarvených HDF desek, s důrazem na funkčnost a obnovitelnost. Využití zde dostal také nábytkový systém značky Master & Master presentované na letošním Designbloku, masivní nábytek od RAP interiér a designové skříně Devoto. Světla ve tvaru kruhu korespondují s podsedáky stejného tvaru.
Samoobslužný barový pult v Koncept 0 má své místo hned u vchodu, foto: Klára Rokosová
Pozornost si zaslouží samoobslužný barový pult, který má své místo hned u vchodu do kavárny. Pult plní hned několik funkcí - je to především výstavní pult přístupný pro zákazníky uvnitř kavárny a přes prosklenou výlohu také dobře viditelný zvenku. Zároveň je to chladící pult se zajímavým řešením - nemá obvyklý prosklený kryt, pokrmy jsou efektně vystaveny na samostatných podnosech se skleněnými poklopy.
Kafe Pragovka
V minulosti se tady vyráběly automobily značky Praga, teď tu najdeme kulturní centrum Pragovka a taky novou kavárnu Kafe Pragovka. Majitelé jsou Martin a Ha Thann Špetlíkovi a při návrhu koncepce mohli dobře uplatnit své dřívější znalosti a představy, společně provozují rovněž Kafe Damu. Cílem obou kaváren je nabídka výběrové kávy a možnost posezení, Kafe Pragovka slouží také jako kulturní místo.
Původní industriální prostor opuštěné továrny je sám o sobě nádherný a výrazný, stal se tedy výchozím prvkem, kterému se přizpůsobila celá koncepce. Kafe Pragovka na první dojem zapůsobí svou rozlehlostí i vysokým stropem podepřeným železobetonovými sloupy, ty jsou raritou z dvacátých let, podobné můžeme vidět i na nákladovém nádraží Žižkov.
Vysoký strop v Cafe Pragovka je podepřený železobetonovými sloupy, zdroj: Cafe Pragovka
Dominantou kavárny je veliký bar, který zepředu vypadá jako svazek masivních trámů. Základem k jeho výrobě se stal neuskutečněný návrh baru právě pro Kafe Damu od designera Patra Háka, s jeho svolením byl návrh adaptován pro tento nový projekt. Od podoby baru se pak odvíjí volba dalších prvků kavárny, jejíchž základním materiálem se stalo dřevo a kov.
Na části bílých stěn je připevněná kovová konstrukce v podobě rastru využitým k zavěšení nabídkových tabulí nebo polic. V prostoru je rozmístěno několik železných stolů s deskou z dubových fošen, navržených a vyrobených studiem Eisen, k posezení slouží židle a křesla různých typů, tvarů a stáří.
Osvětlení kavárny je vyřešeno jednoduchými žárovkami zavěšenými na stropě a denní světlo prostoru dodává kovová stěna s průhlednými tabulkami. Nezachovaly se sice ty původní, ale mohly být použity jiné, zachráněné při demolici vedlejší haly.
Bar z masivního dřeva a logo z neonových trubic od Karolíny Strykové, zdroj: Cafe Pragovka
Výrazným světelným a zároveň působivým grafickým prvkem je logo z neonových trubic, které navrhla ilustrátorka Karolína Stryková. Tvorba autorky nás zaujala už dřív, když jsme sestavovali přehled zajímavých profilů na Instagramu.
Café V zahradě
Kavárenskou scénu v Nuslích obohatila Café V zahradě, kavárna inspirovaná skandinávským stylem a představou majitelek Dominiky Bavorové, Radany Dvořákové a Jany Zemanové. Ke spolupráci si přizvaly Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha, architekty ze studia ov architekti. Výsledkem celé snahy je útulné místo poskytující kromě hezkého designu také zajímavý způsob vnitřního uzpůsobení.
Dlouhý a úzký prostor je rozdělen do několika samostatných částí. Spojujícím prvkem se stala jak zvolená barevnost s převahou šedé a bílé, tak použité materiály. Části stěn jsou bílé, další efektně potaženy mramorově šedou stěrkou s praktickou omyvatelnou úpravou. Díky dřevu, textilu a použitými doplňky působí prostor teple a útulně.
Vstupní části kavárny dominuje barový pult vyrobený z dubového dřeva, u kterého se odehrává příprava kávy. Je zde také několik stolků i lavice s vysokou opěrkou potažená tmavě šedou látkou, vše vyrobených na míru truhlářstvím Atin. Působivý je především dřevěný obklad jedné stěny se zrcadlem, to navozuje dojem většího prostoru.
Zatímco záměrem této části je takzvaná rychlá káva, kousek dál, opticky odděleno velkou policovou stěnou, najdeme pohodlnější posezení. Úzký prostor umožňuje umístit stolky jen na jedné straně a místa tu není mnoho, na tento prostor ale navazuje zimní zahrada s efektním stropním oknem.
To ale není všechno, za dalšími prosklenými dveřmi je totiž vstup do vnitrobloku. Venkovní prostor je velkou devizou kavárny, vzniklo tady příjemné posezení a také zahrádka, na jejím návrhu a výsadbě rostlin se podílel zahradní architekt Aleš Kurz.
Pozitivní působení přírody můžeme vnímat i v interiéru, všude je spoustu živých květin a tento motiv je uplatněn také na polštářcích nebo ilustracích zdobících stěny. Z rostlinného tvaru vychází i logo, jehož autorem je grafik Michal Kukačka ze studia Les kanců, stejný prvek zdobí část stropu vstupní části. Díky celkovému zpracování a všem promyšleným detailům kavárna dostála svému záměru i názvu, kromě zážitku z výběrové kávy se tady můžeme cítit jako v zahradě.
eM3
Pražská čtvrť Barrandov se nachází zcela mimo rušné centrum. Příjemným překvapením je proto místní espresso bistro eM3 - nová kavárna s výběrovou kávou, vlastní pekárnou a zajímavým designem. Autory celé koncepce jsou sami majitelé Miroslav Strakoš, zakladatel konceptu bister Home Kitchen, a Andrea Číhalová.
Interiér kavárny je propracován do posledního detailu, barevně laděn do teplých a tlumených odstínů hnědé, šedé a černé. Místnost zútulňuje dubová podlaha, stejný materiál je použit také na obložení celé jedné stěny. Využití dřeva na těchto dvou velkých plochách je velmi působivé, navíc to prostor hezky sjednocuje.
V eM3 coffee je dominantou stůl sloužící pro přípravu kávy i posezení, zdroj: eM3 coffee
Většina ostatních zdí je potaženo šedou stěrkou, což místnosti dodává velmi osobitý styl. Tato syrovost navíc dokonale rezonuje s prostředím venku mimo kavárnu. Lokalita se totiž vyznačuje budovami soudobé architektury s jednoduchými tvary. Světlo do kavárny přivádí celá jedna prosklená stěna směrem do ulice, jejíž součástí jsou vstupní dveře.
Dominantou celého podniku je velký stůl v petrolejové barvě vyrobený z umělého kamene Hi-Mac. Stůl je umístěný uprostřed místnosti a slouží jak pro přípravu kávy, tak k posezení. Je možné obcházet ho ze všech stran, což úplně stírá rozdíl mezi hosty a personálem. Toto řešení pomáhá naplňovat myšlenku kavárny - cítit se zde tak dobře jako doma. Sezení je umožněno jak na barových židlích u stolu, tak na židlích a lavicích u několika menších stolků.
Prostor kavárny se vyznačuje barevnou souhrou, minimalistickou jednoduchostí a čistotou, bez jakýchkoliv zdobných prvků a zbytečností. Na realizaci se podílelo několik menších firem, většina nábytku a doplňků je vyrobeno přímo na zakázku.
Truhlářských prací se ujal Lubomír Srnský, dřevěnou podlahu a obklad zpracoval Jiří Hartman. Kovářské práce jsou dílem firmy Felux, umělý kámen dodala firma Cetecho, logo navrhl grafik Filip Kocián.
Koncepce eM3 coffee rezonuje s prostředím venku mimo kavárnu, zdroj: eM3 coffee
Když se do této kavárny vydáte tramvají, může vás zaujmout urbanistická koncepce tramvajové tratě Hlubočepy – Barrandov.
Na Barrandově se nachází také panelové sídliště, československý experiment, který dal domov třetině tehdějších obyvatel. Na toto téma doporučujeme k přečtení zajímavou publikaci Paneland.
A pokud se stejně jako my rozhodnete navštívit všechny zmiňované kavárny, přinášíme tip ještě na jednu knihu, a tu si můžete nosit s sebou - Praha moderní: průvodce pro architektonické začátečníky.
