První výstava ze zmíněného cyklu proběhla v rámci Bienále Brno 1996 a byly na ní prezentovány práce výjimečného knižního grafika Oldřicha Hlavsy. V následujících ročnících byla představena tvorba Josefa Týfy, Jaroslava Švába, Adrieny Šimotové, Stanislava Kolíbala a Milana Grygara.
Jiří Rathouský se věnoval grafice už od maturity na karlínské reálce v roce 1942. Po válce začal studovat na pražské technice, odkud přešel ke studiu výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity (1945–1949). Již na počátku padesátých let měl vyhraněný zájem o krásnou knihu a písmo a začal pracovat pro různé nakladatelské subjekty.
Podílel se na designu československých expozic na světových výstavách EXPO 67 v Montrealu a EXPO 70 v Ósace. Společně s manželkou Dorou Novákovou stáli u zrodu tvůrčí skupiny Máj v roce 1957 a Horizont v roce 1959.
Pro své koncepční myšlení byl předurčen k úspěšné realizaci informačních a orientačních systémů. K jeho dílům patří informační systémy pro hotely Intercontinental v Praze a Thermal v Karlových Varech. Jeho nejvýznamnější zakázkou z přelomu šedesátých a sedmdesátých let byl variabilní integrovaný pražský dopravní informační systém, který se uplatnil pro trasu C pražského metra. Autor však počítal s jeho rozšířením i na další dopravní prostředky MHD.
Originální abecedu pod názvem Metron vypracoval v letech 1971–1972 Jiří Rathouský ve spolupráci s designérem Petrem Tučným. Kromě písma Metron, inspirovaného abecedou Syntax-Antiqua Hanse Eduarda Meiera, vznikla pro staniční hodiny Pražského metra i řada překlápěcích číslic s názvem Digita. Rathouského písmo Metron se dočkalo zásluhou Marka Pistory a Františka Štorma digitalizace ve Střešovické písmolijně.
Rathouského rozhled v oblasti současného výtvarného umění a tvůrčí myšlení nacházely od konce padesátých let uplatnění v návrzích knižních obálek. Jeho rukopis je rozpoznatelný na celé řadě knižních titulů a jeho úsilí o koncepční řešení vytvořilo výraznou tvář mnoha knižních edic. Z jeho dílny pocházejí grafické značky nakladatelství Albatros, Artia, Československý spisovatel, Orbis a Olympia. Je i autorem léty zažité značky Národního divadla v Praze ve tvaru korunky z lipových listů nad iniciálami ND, která byla v roce 2003 nahrazena novým logem Milana Jaroše.
Rathouského originální design se uplatnil zejména v edici Mladé cesty nakladatelství Mladá fronta, pro niž navrhl unikátní knižní řadu s potištěnými textilními přebaly, v nichž se inspiroval lettrismem, informelem a objekty současného umění (Úniky Karla Pecky, 1966, Protokoly Václava Havla, 1966). Výjimečné jsou i jeho knižní obálky pro hudební tituly, u nichž dokázal grafickou zkratkou evokovat charakter a rytmus hudby; příkladem je ediční řada s názvem Hudba na každém kroku ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (KLHU), později Státní hudební vydavatelství (SHV). Již v šedesátých letech použil dnešními grafiky oblíbený motiv: složený plakát ve formě knižního přebalu (Běží Zátopek, Olympia Praha 1967.
Realizoval řadu kulturních plakátů, z nichž mnohé se staly vizuálními ikonami doby. Patří k nim plakát pro výstavu Mladé umění skupiny Máj 57 v Obecním domě v Praze, filmový plakát Starci na chmelu z roku 1964 a série plakátů pro kongres ATYPI pořádaný v roce 1969 v Praze. Vedle četných designérských zakázek se Jiří Rathouský věnoval volné grafice, vytvářel grafické listy s přírodními motivy a byl aktivním členem Spolku českých umělců grafiků Hollar. V 70. a 80. letech pravidelně vystavoval se členy profesního sdružení Typo & a v letech 90. s jeho nástupnickou organizací, pražským TypoDesigClubem.
Doprovodná výstava 23. mezinárodního bienále grafického designu Brno 2008 Ambit Místodržitelského paláce Moravské galerie v Brně, Moravské náměstí 1a, výstava potrvá do 5. října 2008.
