Jeho ručně tkaná tapisérie visela i v prezidentské vile. Výtvarník Antonín Kybal se zasloužil o rozkvět českého textilního výtvarnictví

Vlevo: Český výtvarník a pedagog Antonín Kybal. | Zdroj: www.muzeum-nmnm.cz
Vpravo: textilie Hmota ztvárněná | Zdroj: www.sbirky.moravska-galerie.cz
Vlevo: Český výtvarník a pedagog Antonín Kybal. | Zdroj: www.muzeum-nmnm.cz Vpravo: textilie Hmota ztvárněná | Zdroj: www.sbirky.moravska-galerie.cz

Výtvarník, pedagog a teoretik, zakladatel české školy tapisérie. Jedna z nejvýznamnějších osobností českého designu 20. století, muž, který navrátil slávu tradičnímu řemeslu a zachránil ho před úpadkem. Řeč je o Antonínu Kybalovi, jehož jméno je známé jak v České republice, tak v zahraničí, kde je o jeho dílo velký zájem i ze strany sběratelů. V listopadu minulého roku uplynulo přesně 50 let od úmrtí tohoto výtvarníka, v dnešním článku si proto připomeneme jeho život a dílo.

Život a cesta k textilnímu výtvarnictví

Antonín Kybal se narodil v Novém Městě nad Metují, ve městě, kde se svého času nacházela i průmyslová tkalcovna patřící jeho otci. Vztah k textilu a tkalcovně si tak Kybal pěstoval již od svého dětství a zůstal mu věrný celý život. Nějaký čas dokonce rodina v tkalcovně i bydlela a i rodinní známí a Kybalovi přátelé byli většinou s tkalcovnou nebo oborem nějakým způsobem spjatí. 

Návrh textilie od Antonína Kybala. | Zdroj: maharam.com, Foto: Jan BrodskýNávrh textilie od Antonína Kybala. | Zdroj: maharam.com, Foto: Jan Brodský

Než se ale k tvorbě textilního designu dostal, ušel kus cesty. Po maturitě zamířil nejprve na technickou školu, která se zdála být jeho rodině praktičtější volbou než kariéra umělce. Nakonec ale touha po tvorbě umění byla tak veliká, že se Kybal rozhodl na technické škole studium ukončit a zamířil na Uměleckoprůmyslovou školu do ateliéru sochařství profesora Josefa Mařatky. Už tehdy ho však přitahovaly barvy, a proto nakonec přešel k profesoru Arnoštu Hofbauerovi, kde studoval malbu a figurální kresbu. 

Malby Lískové keře od Antonína Kybala | Zdroj: artnet.comMalby Lískové keře od Antonína Kybala | Zdroj: artnet.com

Mimo to vystudoval ještě pedagogiku na Karlově univerzitě, aby rodičům dokázal, že se nebude muset spoléhat jen na umělecké řemeslo. Učitelství se začal věnovat hned po ukončení studia, ale dostatečně ho nenaplňovalo, a proto se povolání učitele brzy vzdal. Místo toho začal cestovat a na svých cestách maloval okolní krajinu. Právě díky této zálibě poznal blíže lidové umění a řemeslo, včetně textilního, které ho oslovilo a vrátilo zpátky ve svých vzpomínkách na dětství a tkalcovnu.

Antonín Kybal, Rybičky | Zdroj: Maharam.com | Foto: Jan BrodskýAntonín Kybal, Rybičky | Zdroj: Maharam.com | Foto: Jan Brodský

Od krajinek ke gobelínům

Svou uměleckou kariéru započal sice malbami krajiny, ale krátce na to se začal věnovat i návrhům textilií. V roce 1928 si založil vlastní ateliér v Praze, kde se věnoval jak ručním technikám, tak přípravě návrhů pro tovární výrobu. Jedny z jeho prvních tapisérií Rybičky a Dáma v závoji vznikly v jeho rodném městě. Se svou ženou Ludmilou, se kterou se seznámil na Uměleckoprůmyslové škole, sem jezdili do svého letního bytu a hojně je zde navštěvovali i jejich přátelé z uměleckých kruhů. Byla to právě jeho žena, kdo tyto tapisérie utkal podle Kybalova návrhu.

Antonín Kybal s manželkou Ludmilou při práci na předloze k tapisérii Dívka s holubicí, 1956 | Zdroj: www.maharam.com/stories Antonín Kybal s manželkou Ludmilou při práci na předloze k tapisérii Dívka s holubicí, 1956 | Zdroj: www.maharam.com/stories

Textilní design ve vilách slavných architektů

Kybal hojně spolupracoval i s předními českými architekty. Díky tomu se dostal k nejrůznějším zakázkám, šlo jak o návrhy textilií do bytů a rodinných domů, tak do veřejných prostor. Kybalova dílna byla jednou z mála, která vyráběla textilie přizpůsobené výrobním technikám a zároveň vyhovovala modernistickému stylu. Jeho textilie se vzory složenými z lineárních obrazců souzněly s tehdejšími funkcionalistickými trendy. Jedněmi z nejznámějších takových spoluprací byly návrhy do vily Zdeňka Sochora, textilního průmyslníka, kterou projektoval Josef Gočár. Kromě Gočára spolupracoval i s dalšími významnými architekty, například s Ladislavem Žákem, Vladimírem Grégrem nebo Karlem Caivasem. Jeho ručně tkané tapisérie se staly také součástí dalších exkluzivních interiérů, včetně československé prezidentské vily.

Koberec podle Kybalova návrhu, interiér s Kybalovými textiliemi | Zdroj: expozice v litoměřickém muzeuKoberec podle Kybalova návrhu, interiér s Kybalovými textiliemi | Zdroj: expozice v litoměřickém muzeu

Ve 30. letech byl také pověřován zakázkami sloužícími k reprezentativním účelům. V roce 1936 navrhl a ve svých dílnách realizoval koberce a okenní závěsy pro Pražský hrad, navrhl roušku na hrob sv. Václava ve Svatovítském chrámu anebo tapisérii Upálení mistra Jana Husa podle ilustrací Jenského kodexu pro Československou státní síň na Světové výstavě v New Yorku. Kybalovy produkty se také prodávaly v prodejnách Krásná jizba, kde dokonce převzal později funkci uměleckého ředitele po Ladislavu Sutnarovi. Úspěšné byly jeho koberce v tlumených barvách s geometrickými vzory, které se spolu s čajovými sadami Ladislava Sutnara staly nejprodávanějšími výrobky Krásné jizby během 40. let.  

Textilní intarzie na Mezinárodní výstavě keramiky, vpravo vzorek záclonoviny s hadovitým vzorem, 1938 (navrženo pro Krásnou jizbu) | Zdroj: vltava.rozhlas.cz, Foto: UMPRUMTextilní intarzie na Mezinárodní výstavě keramiky, vpravo vzorek záclonoviny s hadovitým vzorem, 1938 (navrženo pro Krásnou jizbu) | Zdroj: vltava.rozhlas.cz, Foto: UMPRUM

S příchodem války se rozhodl vyměnit svůj pražský ateliér za chatu v obci Ptáčov na Třebíčsku, kterou si sám postavil podle vlastního návrhu. Trávil zde svůj volný čas, který vyplňoval kresbami krajiny, často je doplňoval pastelem, akvarelem nebo jinými barevnými technikami, jelikož k barvám tíhl celý život. Tyto práce mu potom sloužily i jako podklady pro jeho textilní návrhy. Usilovně zde také pracoval na návrzích vzorů tkaných koberců, kterým se věnoval jak za války, tak ve své poválečné tvorbě.

Poválečná tvorba

V roce 1947 nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze jako vedoucí textilního ateliéru. Později se stal také profesorem a jeho výuka zde trvala až do roku 1970. Kybalova poválečná tvorba se musela řídit, podobně jako tvorba jiných umělců, tehdejším diktátem. Svá díla, přestože byla v duchu socialistického realismu, kdy se jednalo často navíc o politické zakázky, však zvládl realizovat s poměrně velkou rafinovaností.

Foyer hotelu Jalta s kobercem podle návrhu Antonína Kybala, 1958 | Zdroj: Dílo Antonína Kybala v muzejních sbírkách a úskalí dochování jeho uměleckého odkazu, Foto: Jiří Rublič Foyer hotelu Jalta s kobercem podle návrhu Antonína Kybala, 1958 | Zdroj: Dílo Antonína Kybala v muzejních sbírkách a úskalí dochování jeho uměleckého odkazu, Foto: Jiří Rublič

Od 50. let se podílel také na řadě návrhů pro budovy a výstavy reprezentujícího charakteru. Kromě československého velvyslanectví v Moskvě či československého centra ve Varšavě a Berlíně to byly také textilní návrhy pro Staroměstskou radnici nebo textilie pro hotel Jalta. Významná byla zakázka pro Expo 58 v Bruselu, kde vystavoval spolu s dalšími vynikajícími umělci, jako byli Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou, Jiří Trnka a Jan Kotík. Jednou z Kybalových prací zde byla i tapisérie, kterou vytvořil se svými studenty z ateliéru. Jednalo se o mapu Československa s obrázky památek. Pro československý pavilon na Expo 67 v Montrealu navrhl výstavu „Inspirace“, na níž byla prezentována tradiční československá řemesla ve vizuálně i prostorově působivé instalaci z textilních vláken.

Antonín Kybal v ateliéru Vysoké školy uměleckoprůmyslové | Zdroj: https://is.muni.cz/th/v6puz/Diplomova_prace.pdfAntonín Kybal v ateliéru Vysoké školy uměleckoprůmyslové | Zdroj: https://is.muni.cz/th/v6puz/Diplomova_prace.pdf

Kromě abstraktních motivů čerpal hojně inspiraci z ženské postavy, která se v jeho pracích často vyskytuje. Jedním z nejznámějších děl, kde tento motiv můžeme najít, je jeho tapisérie nazvaná Černá hodinka v ateliéru. Svou tvorbu celý život prokládal ještě publikační a pedagogickou činností, při které se zaobíral tvůrčími a technologickými otázkami. Od stylizovaných krajin po figurativní motivy vytvořil Kybal jak čistě abstraktní, tak silně expresivní kompozice pomocí textilních intarzií, prošívání a Art Protis. Kybal pracoval s gobelínem až do své smrti v roce 1971. V jeho díle můžeme vidět neutichající optimismus a lehkost, jeho charakteristický rukopis se zapsal do paměti i několika dalších generací textilních výtvarníků.

Barevnost typická pro tvorbu Antonína Kybala, stejně tak motiv ženské postavy | Zdroj: on-line sbírka Moravské galerieBarevnost typická pro tvorbu Antonína Kybala, stejně tak motiv ženské postavy | Zdroj: on-line sbírka Moravské galerie

Související

Narodil se před 109 lety, přesto stále inspiruje. Jiří Trnka zaštítil první mezinárodní sympozium ilustrace a animované tvorby v Plzni
Ilustrace

Narodil se před 109 lety, přesto stále inspiruje. Jiří Trnka zaštítil první mezinárodní sympozium ilustrace a animované tvorby v Plzni

Tereza Urban - 3. 12. 2021

 Výjimečná česká sklářka. Příběh Jiřiny Žertové, významné výtvarnice, která zasvětila život volné plastice
Ostatní

Výjimečná česká sklářka. Příběh Jiřiny Žertové, významné výtvarnice, která zasvětila život volné plastice

Nikol Galé - 22. 9. 2020

Textil se nenavrhuje, textil se tká. Vychází 300 stran o mimořádném výtvarníkovi
Kritika a teorie

Textil se nenavrhuje, textil se tká. Vychází 300 stran o mimořádném výtvarníkovi

Jana Mattas Horáčková - 29. 11. 2017

Historie krajky
 

Historie krajky

CZECHDESIGN.CZ - 24. 4. 2003

job shop
výstava czd
kruh 2024 duben
shop 4/2024