Jeden děkan školu nedělá. Je to o celkové dynamice. Fakulta umění a designu v Ústí nad Labem vítá novou děkanku

Nová děkanka Fakulty umění a designu Ústí nad Labem Zdena Kolečková. | Foto: Petr Trubač Nová děkanka Fakulty umění a designu Ústí nad Labem Zdena Kolečková. | Foto: Petr Trubač

Začátkem letošního roku si Fakulta umění a designu v Ústí nad Labem za novou děkanku zvolila profesorku Zdenu Kolečkovou. S jejím nástupem se z velké části proměnilo i vedení jednotlivých kateder a přístup k jednotlivým stupňům studia. Jaké další změny za jejího mandátu na fakultě proběhnou?

Fakulta umění a designu v Ústí nad Labem svojí specifickou lokalitou dokáže limitovat a zároveň inspirovat. S nepříliš šťastným místním historickým kontextem koreluje nádherná krajina Českého středohoří a úzké vztahy studentů i absolventů, kteří si Ústí nakonec vybrali pro život. Ústí je prostě svérázné, syrové a pulsující souostroví obývané komunitou tvůrců společně s Fakultou umění a designu místní univerzity a několika kvalitními kulturními institucemi, které hledá svou budoucí tvář. „Covid uspal naše aktivity a zároveň proměnil svět kolem nás. Fakultu musíme rozhýbat ve směru generace našich studentů i nároků současnosti,“ říká umělkyně, teoretička a pedagožka Zdena Kolečková, která na fakultě začátkem letošního roku přebrala roli děkanky. O tom, jak by mělo vypadat zázemí a přístup současné vysoké umělecké školy, v čem cítí největší potenciál fakulty a jakým směrem ji chce během svého mandátu vést jsme si začátkem prázdnin popovídaly mezi jejími vystavenými díly v Domě umění Ústí nad Labem.

Na vernisáž letošní výstavy diplomantů, která se odehrála v Domě kultury Ústí nad Labem, přišlo mnoho návštěvníků nejen z řad studentů fakulty. | Foto: Jiří Dvořák.Na vernisáž letošní výstavy diplomantů, která se odehrála v Domě kultury Ústí nad Labem, přišlo mnoho návštěvníků nejen z řad studentů fakulty. | Foto: Jiří Dvořák.

Pojďme začít u vaší výstavy Panna a Orel, která se v současné době odehrává v Domě umění Ústí nad Labem. Jakou koncepci jste spolu s kurátorem Jiřím Černickým zvolili? A jaké to je ocitnout se pod kritickým okem studentů na opačné straně, než stojíte obvykle?

ZDENA: Je to zvláštní pocit. V Ústí jsem sama nevystavovala téměř 30 let, naposledy v maličké galerii Suterén v roce 1994. Takže to byla velká výzva a zodpovědnost. S Jirkou Černickým se známe od přelomu 80. a 90. let a máme na sebe takové telepatické napojení. Mnohdy zkrátka nemusíme mluvit a přesto víme, že přemýšlíme o stejných věcech a tématech, celé roky vedeme takový dialog na dálku. V tématu výstavy jsme se snažili vztáhnout k dění posledních let, které osobně i jako společnost prožíváme. A ať už jsme uvažovali o covidovém období nebo válce na Ukrajině, přišli jsme na to, že se v těchto situacích velmi často chováme binárně a neustále se rozhodujeme mezi dvěma póly. Právě proto jsme zvolili název Panna a Orel.

Budova fakulty nabízí velkorysé prostory ateliérů i dílen. | Foto: Jiří DvořákBudova fakulty nabízí velkorysé prostory ateliérů i dílen. | Foto: Jiří Dvořák

Pandemické restrikce se jistě podepsaly i na chodu školy. Jaký dopad, zpětně zhodnoceno, toto období mělo na fakultu z dlouhodobého hlediska?

ZDENA: Během covidových opatření se proměnil způsob, jakým lidé přemýšlejí. Začali se usazovat v regionech a ze svých domovů komunikují s Prahou, která je odevšad kousek. To jsem pocítila na vnitřním prostředí Ústí, kam se začali studenti i absolventi navracet a postupně ho kultivovat. Lidé, kteří ve svých životech potřebují určitý přesah a kladou na své okolí jisté nároky, mění i prostředí, ve kterém žijí. Již s minimálním odstupem dvou postcovidových let cítím, že se díky jejich snahám Ústí posunuje na vyšší kulturní úroveň.

Z tohoto pohledu se snažíme město kultivovat samozřejmě také jako fakulta. Nyní například spolu s dalšími fakultami naší univerzity připravujeme velký projekt s názvem R.U.R. (Region univerzitě, univerzita regionu), a pokud se nám na tento projekt povede získat prostředky, budeme moci zafinancovat vznik nových uměleckých děl a velkou každoroční prezentaci designu v prostorách ústeckého Domu umění, která bude hledat témata rezonující napříč celou republikou.

Ústecký kraj i Ústí samo o sobě nelze nevnímat v kontextech nedávné historie. Má tento aspekt v koncepci vedení školy výrazné místo a není to pro studenty limitující?

ZDENA: Je to určitě jeden z klíčů, jak toto prostředí číst, a zároveň tento mezioborový přístup pomáhá pochopit, proč je situace v Ústí taková, jaká je. Přiznám se, že mi bylo vždycky líto, když si kolegové nebo studenti na umístění školy stěžovali. Já zasazení univerzity do místního kontextu naopak vnímám jako velmi zajímavý a inspirativní impulz, který sice v některých ohledech může člověka odrazovat, zároveň mu ale dodává pocit zodpovědnosti a možnost přispět k jeho proměně. Toto prostředí zkrátka nabízí mnoho pro tvůrčí sebevyjádření a já doufám, že tato aktivní výchozí pozice bude do budoucna stále patrnější.

Výstava klauzurních prací poskytuje skvělou příležitost ke zhodnocení úrovně studentských prací. | Foto Šimon Roubal.Výstava klauzurních prací poskytuje skvělou příležitost ke zhodnocení úrovně studentských prací. | Foto Šimon Roubal.

Předpokládáte tedy, že by prostředí Ústí mohlo nové studenty na fakultu naopak nalákat?

ZDENA: Ústí je ve své lokaci neuvěřitelné. V porovnání s kolegy ze Zlína nebo z Ostravy je vzdálenost naší fakulty od Prahy z hlediska každodenního individuálního transportu naprosto v pohodě. Ale abychom nebyli výlučně pragocentričtí, je pro nás důležitý i přesah do Německa. Zrovna jsme se vrátili z Bavorska, kde jsme domlouvali stáž pro absolventa fakulty pro letošní rok a našli jsme tam spoustu zajímavých partnerů pro budoucí spolupráci a rozvíjení tvůrčích činností v mezinárodním kontextu.

Dlouhá léta jste na fakultě působila jako vedoucí ateliéru Fine Art – toto místo jste se v rámci volby děkana rozhodla opustit…

ZDENA: Cítila jsem, že pro mě osobně není post děkanky s vedením ateliéru slučitelný. Obávala jsem se sama sebe, že bych mohla mít tendenci někomu nadržovat nebo podléhat pocitům dané situace, a já chtěla zůstat nestranná. Zároveň jsem ateliér vedla již od roku 2008 a měla jsem pocit, že už je to tak akorát na to, aby to člověka bavilo a aby byl jako pedagog uvěřitelný. V této změně jsem tedy viděla potenciál, jak posunout sebe i pracoviště.

Sklářská práce má v kontextu okolí Ústí dlouhou a bohatou tradici, na kterou se Ateliér skla snaží koncepčně navazovat. | Foto: Jiří DvořákSklářská práce má v kontextu okolí Ústí dlouhou a bohatou tradici, na kterou se Ateliér skla snaží koncepčně navazovat. | Foto: Jiří Dvořák

Kdo po vás ateliér nyní přebírá?

ZDENA: Velmi mě potěšilo skvělé obsazení konkurzu, a to jak z hlediska přihlášených, tak v rámci komise. Nakonec se nám ze sečtení hlasů vyprofilovala místní doktorandská dvojice Bára Hájková a Martin Krupa, kteří ateliér v kombinaci teoretičky a umělce jistě posunou dál.

Kromě vedení ateliéru Fine Art proběhla poměrně intenzivní výměna vedení kateder na celé fakultě. Jaké důvody k této transformaci vedly?

ZDENA: Již během období covidu a postcovidových opatření škola začala z různých důvodů hibernovat. Cítili jsme, že je třeba ji znovu po malých krůčcích rozhýbat. A i přes respekt k odborníkům, kteří v čele kateder stáli, jsme věděli, že je třeba vedení generačně posunout směrem k mladším ročníkům.

Ateliér keramiky studenty provede celým procesem, od koncepce a prvních návrhů, až po finální zpracování. | Foto: Jiří DvořákAteliér keramiky studenty provede celým procesem, od koncepce a prvních návrhů, až po finální zpracování. | Foto: Jiří Dvořák

Lze nyní hovořit o nějakých dalších konkrétních krocích, které chcete v rámci postu děkanky uskutečnit?

ZDENA: Funkční období trvá čtyři roky a já s hrůzou zjišťuji, že jedna osmina už je pryč. Nyní se ale nacházím v té pěkné konstruktivní části děkanského mandátu, během které je možné vymýšlet dlouhodobé plány a zkoumat stávající nedostatky. Jedním z nich je například stav technického vybavení školy. Proto pro doktorandy připravujeme nové profesionální fotografické pracoviště, dále pak pro všechny studenty lepší vybavení dílen, CNC, kvalitnější 3D tisk a další nezbytné technologie, bez kterých již škola v rámci současného vývoje oborů nemůže fungovat.

Dalším velmi důležitým bodem bude kompletní dokončení náběhu nových akreditací bakalářských i magisterských studijních programů. U studia na uměleckých školách se dříve počítalo s tím, že student projde všemi šesti lety bakalářského a magisterského studia a oba stupně tak na sebe kontinuálně budou navazovat. Často se ovšem stane, že student skončí již po bakaláři a je tak potřeba, aby už v prvních čtyřech letech získal plnohodnotnou přípravu na budoucí profesní profilaci. Proto se snažíme bakalářské studium individualizovat a magisterské transformovat do polohy, díky které se student naučí nabyté vědomosti a schopnosti zasazovat do širších rámců a měřítek. Ke studentům magisterského studia již nyní přistupujeme jako k budoucím odborníkům schopným v následujících letech formovat obor.

Festival Design Ústí v DUUL se letos poprvé přidal k mnoha dalším aktivitám lokální umělecké scény. | Foto: Šimon RoubalFestival Design Ústí v DUUL se letos poprvé přidal k mnoha dalším aktivitám lokální umělecké scény. | Foto: Šimon Roubal

O jaké ateliéry je ze strany nově příchozích studentů největší zájem a ve kterých vidíte potenciál vy?

ZDENA: Největší zájem bývá vždy o grafický design a pak už se to rok od roku různí. Většinou se ale objevuje velký zájem o technologicky a koncepčně širší a prostupnější formy designu. O něco méně studentů se pak hlásí na specifické designérské ateliéry, jako je například keramika a sklo, což je ovšem velká škoda, protože právě tato řemesla jsou v rámci místního dědictví historicky bohatá a důležitá. V ústeckém regionu se tyto obory v podobě manufakturní výroby profilovaly již od 18. století, a protože v současné době procházejí zásadními proměnami forem produkce, cítíme, že se tato relativně méně vyhledávaná zaměření mohou do budoucna stát tahouny, pokud vyrostou na jiném půdorysu, jako je autorský design, maloprodukce a sofistikovanější formy obchodu.

V loňském roce jste v rámci nově akreditovaných programů otevřeli ateliér hostujícího zahraničního umělce. Jak se vám tento program osvědčil? Můžete zmínit nějaké další zajímavé zahraniční spolupráce?

ZDENA: Loni jsme v pilotním programu hostili performera Hannese Eggera, kolegu z Faculty of Design and Art, Free University of Bolzano, u kterého přihlášení studenti následně absolvovali druhou klauzuru. Naši kolegové Jirka Thýn s Václavem Kopeckým ve stejnou dobu připravovali FUD Embassy, tedy dočasný výstavní prostor FUD na Staroměstském náměstí v Praze, a účastníci tohoto kurzu tak měli možnost své výsledky prezentovat i pražskému publiku. Letošního ročníku se chopí Marcus Neustetter z jihoafrického autorského kolektivu Trinity College, který se pohybuje na hraně designu, umění a urbanismu, a já doufám, že jeho působení povede k intenzivnějšímu propojení jednotlivých studijních programů a ateliérů.

Mezi další inspirativní setkání patří také nedávná rezidence islandského umělce Finnbogiho Péturssona, který vystavoval například na Ars Elektronice nebo na Benátském bienále, a diskuze s ním nás navedla k přemýšlení o minimalistických a úsporných formách současného umění. Nesmíme opomenout ani spolupráci se sbírkovou institucí Museum of Fine Art ve Splitu a jeho skvělou ředitelku sbírkové instituce Jasminku Babić. Takové diskuze a kooperace nás posouvají mílovými kroky dál.

Se Zdenou jsme si pohovořily uprostřed její aktuální výstavy Panna a Orel v Domě umění Ústí nad Labem. | Foto: Jiří DvořákSe Zdenou jsme si pohovořily uprostřed její aktuální výstavy Panna a Orel v Domě umění Ústí nad Labem. | Foto: Jiří Dvořák

Design se v rámci současných mezioborových diskuzí a spekulativních tendencí posunuje do širších měřítek vnímání. Pociťujete to taktéž na nových studentech? Přichází k vám pouze studenti z uměleckých oborů, nebo se okruh jejich zaměření rozšiřuje?

ZDENA: Svět se v posledním desetiletí výrazně proměnil a s ním i vnímání tvůrčích oborů. V současné době procházíme důležitými diskuzemi o statusu umělce a o obecné potřebě umělců ve společnosti. Z mého pohledu je důležité vést studenty ke schopnosti kreativního myšlení a vyjádření tak, aby byli schopni pružně reagovat na nové podněty a originálně řešit přicházející problémy. Proto i my sami v rámci komunikace s potenciálními uchazeči nekontaktujeme pouze umělecké střední školy, ale soustředíme se také na gymnázia a nevylučujeme ani technické školy. Již v současnou chvíli připravujeme „podzimní výkop“ komunikace včetně dne otevřených dveří s otevřenými ateliéry a s možností konzultací. Obecně se snažíme o co nejvstřícnější přístup k novým potenciálním studentům.

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně zahrnuje mnoho zajímavých vědních oborů. Probíhá mezioborové propojení i na této úrovni?

ZDENA: Jsem ráda, že nové vedení univerzity za námi stojí a současný pan rektor dokáže docenit potenciál naší fakulty. Vidí i širší aspekt „třetí role“ vysokých škol, které již v současné době nelze dělit výlučně na technické, přírodovědné, humanitní a umělecké, protože v souvislosti se současným technologickým a společenským vývojem jsou všechny obory stále více propojené. Věda a výzkum v přírodních vědách nemohou existovat bez etiky společenských věd a musí být nějakým způsobem „nadesignované“. Právě proto jsem ráda, že se v rámci univerzity stále více učíme komunikaci mezi fakultami a obecné soudržnosti a pochopení.

Lze vůbec za čtyři roky děkanského mandátu dosáhnout zásadních změn? A cítíte, že je na to fakulta připravena?

ZDENA: Věřím, že se na FUD našlo pevné jádro lidí, které to baví a kteří, když dostanou prostor, dovedou školu výrazně posunout. Jeden děkan školu nedělá. Je to o celkovém rozhodnutí a dynamice, která může rozhýbat veřejné mínění i prostor tvořený akademickou obcí. A to je pro mě nyní důležité.

Související

Nestihli jste osobně? Nevadí! Zimní sklizeň FUD UJEP je online
Ostatní

Nestihli jste osobně? Nevadí! Zimní sklizeň FUD UJEP je online

Redakce Czechdesign - 15. 3. 2023

Kde získáte interní informace o dění na FUD v Ústí? Škola spustila podcast, kde představuje jednotlivé ateliéry pěkně do hloubky!
Ostatní

Kde získáte interní informace o dění na FUD v Ústí? Škola spustila podcast, kde představuje jednotlivé ateliéry pěkně do hloubky!

Tereza Bíbová - 16. 2. 2023

Naším hlavním cílem je vzbudit v lidech pocit zvědavosti, shoduje se trojice, která stojí za působivým katalogem diplomantů na FUD v Ústí
Grafický design

Naším hlavním cílem je vzbudit v lidech pocit zvědavosti, shoduje se trojice, která stojí za působivým katalogem diplomantů na FUD v Ústí

Nikol Galé - 6. 1. 2023

job shop
výstava czd
kruh 2024 duben
shop 4/2024