Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Investor zamýšlel využít prázdný objekt pro vystavování obrazů ze své sbírky. Adaptace skeletové budovy pro novou náplň nebyla jednoduchá – obsah byl větší než budova. Proto se autoři rekonverze z Ječmen Studio rozhodli korunovat budovu jednoduchou nástavbou. | Foto: KIVA Investor zamýšlel využít prázdný objekt pro vystavování obrazů ze své sbírky. Adaptace skeletové budovy pro novou náplň nebyla jednoduchá – obsah byl větší než budova. Proto se autoři rekonverze z Ječmen Studio rozhodli korunovat budovu jednoduchou nástavbou. | Foto: KIVA

Ječmen studio vrátilo lesk bývalé fabrice na telegrafy. Po letech chátrání dnes hostí galerii, kavárnu i kinosál

Už dávno neplatí, že moravské metropole lákají pouze na svá historická centra. Poblíž olomouckého nádraží se dnes častou zastávkou stala nejen pro svůj gastronomický um vyhlášená restaurace Entreé. Byla by ale škoda opomenout návštěvu nedaleké budovy Telegraphu. Ta slučuje hned několik funkcí pod jednou střechou, a to galerii, coworking, kavárnu, kinosál, ateliér, rezidenční byt pro umělce a skvostnou loftovou nástavbu, kde se můžete i ubytovat. Všechny zóny jsou do puntíku vyladěné. Interiéry dispozičně a barevně promyšlené a zařízené především lokální produkcí a z dostupných materiálů.

Olomoucké kulturní centrum Telegraph 

Majitel Robert Runták budovu bývalé továrny na telegrafy pořídil koncem roku 2015. Jeho celoživotní vášeň k výtvarnému umění ho přivedla k myšlence v ní vybudovat prestižní uměleckou galerii. Příběh vývoje projektu byl dlouhý a po zhruba roce přemítání se návrh ustálil na šesti různých funkčních zónách, přičemž nechybí galerie ani majitelova sbírka uměleckých děl, která jsou v různých obměnách v budově vystavena. 

Nad vstupním foyer je probouraný světlík přes výšku celé budovy, který láká objevit vyšší patra. | Foto: KIVANad vstupním foyer je probouraný světlík přes výšku celé budovy, který láká objevit vyšší patra. | Foto: KIVA

Budovu protíná neomítnutá stěna z červených těžkých akustických cihel oddělující schodiště a nový provoz na patrech. | Foto: KIVABudovu protíná neomítnutá stěna z červených těžkých akustických cihel oddělující schodiště a nový provoz na patrech. | Foto: KIVA

„Vhodný prostor jsem hledal minimálně rok. Tahle příležitost přišla náhle a měl jsem zhruba jen dva dny na to, abych se rozhodl, zda do pořízení půjdu, nebo ne,“ vypráví majitel a odvážný investor Robert Runták. Telegraph sídlí v bývalé továrně na telegrafy a o jeho citlivou rekonstrukci a nástavbu se zasloužili olomoučtí architekti Ječmen, s kterými Runták spolupracoval již na dvou předchozích projektech. Budovu si pamatuji od dětství. Občas jsem kolem ní chodíval a vždy se mi líbila. Co se týče polohy mimo centrum, je to přesně to, o co jsem stál. Chceme, aby za námi lidé cíleně přišli anebo přijeli,“ míní Runták, jenž je na poli trhu s uměním velmi výrazným jménem. 

Na pevno v každém patře architekti využili jeden a půl modulu pro technické zázemí a půl modulu pro výtah a nový světlík. | Foto: KIVANa pevno v každém patře architekti využili jeden a půl modulu pro technické zázemí a půl modulu pro výtah a nový světlík. | Foto: KIVA

Nástavba na budově slouží jako loftový hotel k ubytování nebo jako prostor pro pořádání akcí. | Foto: KIVANástavba na budově slouží jako loftový hotel k ubytování nebo jako prostor pro pořádání akcí. | Foto: KIVA

Budova původně sloužila jako továrna na výrobu telegrafů. | Foto: KIVABudova původně sloužila jako továrna na výrobu telegrafů. | Foto: KIVA

Cestou dialogu 

Coby šéf exekutorského úřadu čelí Runták neustálému zpochybňování, zda je původ jeho finančních prostředků etický. Upřímně si myslím, že celý ten příběh kolem mě je neskutečným způsobem nafouknutý. Pokud má někdo problém, ať ho klidně má. Snažím se dělat věci tak, jak jsem přesvědčený, že by se měly dělat. Já s mnoha lidmi nesouhlasím, u mnohých se mi nelíbí, co říkají nebo dělají, ale jsem schopen bavit se prakticky s každým. Domnívám se, že stejně by k tomu měli přistupovat i ostatní,“ komentuje Runták, který by rád touto platformou reprezentoval určité přístupy, hodnoty a postoje, o nichž je přesvědčen, že by se měly ve společnosti dále šířit. Nikoli však elitářským způsobem. Telegraph jde cestou názorného příkladu, inspirace, průběžně vedeného, nikdy nekončícího dialogu. 

Hranice svobody uměleckého vyjádření a vandalismu je tenká. Před dvěma lety ji Telegraph Gallery důkladně prověřila. | Foto: Jonáš BláhaHranice svobody uměleckého vyjádření a vandalismu je tenká. Před dvěma lety ji Telegraph Gallery důkladně prověřila. | Foto: Jonáš Bláha

Eva Blažková, architektka z Ječmen Studio. | Foto: Anželika RybakEva Blažková, architektka z Ječmen Studio. | Foto: Anželika Rybak

A dialog vede Telegraph napříč různými vrstvami a skupinami společnosti. Nevyhýbá se upřímné a otevřené komunikaci, svobodnému projevování vlastních názorů a kontroverzním tématům, která mohou společnost štěpit, jako tomu bylo 17. listopadového dne v roce 2019, kdy se u příležitosti otevření galerie na fasádě budovy Telegraphu objevil nápis „Kolik ti platí…“. Fotografie z tohoto večera zůstala zvěčněna na merchi v podobě triček. Na triko jsme měli skvělé ohlasy. Velmi rádi dáme v Telegraphu prostor lidem nebo skupinám lidí, kteří se třeba vůči mně vymezují negativně. Je důležité, aby se lidé spolu bavili a snažili se navzájem alespoň o základní pochopení,“ komentuje incident Runták, který ten večer vyústil v demonstraci studentů z FaVU VUT. 

Kavárna s terasou ve třetím patře je oproti těm tradičnějším v přízemí náročnější na provoz. Avšak díky kombinaci funkcí, atraktivitě galerijního programu a vyprahlosti okolí, funguje. | Foto: KIVAKavárna s terasou ve třetím patře je oproti těm tradičnějším v přízemí náročnější na provoz. Avšak díky kombinaci funkcí, atraktivitě galerijního programu a vyprahlosti okolí, funguje. | Foto: KIVA

Podlahy jsou z probarveného betonu a v místech znečištěných dehtem byl strop nahrazen pohledovým trapézovým plechem. | Foto: KIVAPodlahy jsou z probarveného betonu a v místech znečištěných dehtem byl strop nahrazen pohledovým trapézovým plechem. | Foto: KIVA

| Foto: KIVA| Foto: KIVA

Industriální variabilita v barevné rozličnosti

Komunikace mezi investorem a architektem bývá velmi intenzivní, dle zkušenosti se ale Robertu Runtákovi vyplatilo architektům důvěřovat a naslouchat. „Já si pana Runtáka vážím jako klienta. Takových, kteří nechají architektům volnou ruku, není mnoho. Lidé mají dojem, že oboru stavebnictví a architektury rozumí a nedokážou naši práci docenit,“ nastiňují spolupráci architekti Eva Blažková a Lukáš Blažek z Ječmen Studio. Zadání bylo určeno jednotlivými funkčními zónami a přáním pana Runtáka bylo vystavení obrazů z jeho sbírky. A to se také povedlo. Ústředním místem pro prezentaci uměleckých děl se stal loft, manýristicky pojatý salon v černé barvě, který nechává obrazy dokonale vyznít a působit tak na diváky.

Prostředí pro práci a občerstvení kontrastuje překvapivé prostředí pro slavností pobyt. Loftový byt pro milovníka umění odkazuje na salony měšťanských bytů 19. století (například použitím dřevěné zdobné podlahy) a zároveň se stává novým salonem společenské elity. | Foto: KIVAProstředí pro práci a občerstvení kontrastuje překvapivé prostředí pro slavností pobyt. Loftový byt pro milovníka umění odkazuje na salony měšťanských bytů 19. století (například použitím dřevěné zdobné podlahy) a zároveň se stává novým salonem společenské elity. | Foto: KIVA

Hlavní prostor obepíná ochoz, který dává návštěvníkovi možnost pozorovat obrazy/objekty zavěšené na jevištních tazích. | Foto: Anželika RybakHlavní prostor obepíná ochoz, který dává návštěvníkovi možnost pozorovat obrazy/objekty zavěšené na jevištních tazích. | Foto: Anželika Rybak

Barevnost je vůbec v celé budově Telegraphu sofistikovaně promyšlena. Prostory neprochází jedna ucelená barevná paleta. Je naopak rozličná. Tmavne a graduje, patra se přibarvují od čistě bílé galerie v přízemí po zastřeně zelené prvky v druhém podlaží, kde se nachází coworkingové centrum. Příjemný světlý prostor kombinuje zcela otevřenou kancelářskou krajinou a samostatné kanceláře. Na malém prostoru dokázali architekti vytvořit plnohodnotné pestré prostředí, a proto není divu, že získala Cenu poroty v soutěži Kanceláře roku 2021. Třetí patro kavárny se zbarvuje do červených až vínových odstínů. Z kavárny vede vstup do multifunkčního sálu se zázemím produkce, který nejčastěji slouží jako kino. S kavárnou se o patro dělí byt s velkým ateliérem pro hostujícího umělce. Poté už vystoupáte po hnědém kovovém schodišti do černého loftu, jenž je pomyslnou třešničkou na dortu. 

Stavebně je loft ocelová opláštěná nástavba z obyčejného sendvičového panelu. | Foto: KIVAStavebně je loft ocelová opláštěná nástavba z obyčejného sendvičového panelu. | Foto: KIVA

„V interiéru jsme využili různé druhy průmyslového materiálu, které podporují industriální atmosféru, například trapézový plech nebo vroubkovaná guma původně určená pro dopravníkové pásy dnes slouží jako ozdobný prvek. Vzpomínky na průmyslovou minulost cítíme v přiznaném železobetonovém žebírkovém stropu se stopami po olejových skvrnách,“ popisují architekti. Kromě toho využili práci místních designérů, truhlářů a řemeslníků. Například jídelní stůl pochází z dílny brněnských restaurátorek, jehož motivy intarzie vychází z hanáckého šátku. Dále jsou použity židle TON, čalouněný nábytek z MM interiér z Luhačovic, odkládací stolky od Jindřicha Halabaly, venkovní mobiliář od Egoé, osvětlení od Lucie Koldové nebo věšáky od Master & Master. 

Coworking získal Cenu poroty v soutěži Kanceláře roku 2021. | Foto: KIVACoworking získal Cenu poroty v soutěži Kanceláře roku 2021. | Foto: KIVA

Bývalé tovární prostředí připomínají barvy a materiály. Stoly jsou tvarované jako ponky, knihovny jako skříňky v šatnách pro dělníky. | Foto: KIVABývalé tovární prostředí připomínají barvy a materiály. Stoly jsou tvarované jako ponky, knihovny jako skříňky v šatnách pro dělníky. | Foto: KIVA

Budova Telegraphu v dnešní podobě podtrhuje původní ráz města a není výsledkem sebestředné architektury. Nejen zdejšímu okolí nabízí inspirativní prostředí pro práci i umění a je přívětivým prostředím pro setkávání se. Architekti dokázali zachovat romantiku staré továrny, ač z ní zůstal památkářsky zachovaný její plášť a uvnitř pouze očištěný skelet. Provokativní a ambiciózní projekt od samého začátku je ve svém konečném důsledku důkazem pragmatické stavby za použití obyčejných a dostupných materiálů a maximálního využití prostor bývalé výrobní haly pro vyšší účely.  

Ložnice kombinují industriální estetiku s moderním uměním. | Foto: KIVALožnice kombinují industriální estetiku s moderním uměním. | Foto: KIVA

Obytná část loftu se otevírá nejdříve do zahrady, přes ni pak do střešní krajiny. V téměř dekadentním prostoru vás neopustí myšlenka velkolepého večírku. | Foto: KIVAObytná část loftu se otevírá nejdříve do zahrady, přes ni pak do střešní krajiny. V téměř dekadentním prostoru vás neopustí myšlenka velkolepého večírku. | Foto: KIVA

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.

Další články