Je současný porcelán jen zbytečný lapač prachu? Mladá generace dokazuje, že jejich práce má větší potenciál, než jen stárnout na poličce

Porcelánová soška jako nechtěný svatební dar v zasklené skříňce, na který se roky práší? Zapomeňte. Na výstavě Terra Alba v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně, která vznikla pro Designblok 2022 a jejímž kurátorem je Radek Wohlmuth, se odvíjí úplně jiný příběh.

Moře plné ostrůvků

Začíná to už architektonickým řešením vystavení jednotlivých děl, jehož autorem je Maxim Velčovský. Jako bílé ostrůvky v moři prázdna se vznáší stolky nepravidelných tvarů na nohách z nehoblovaného dřeva uzemněné v barevných plastových kýblech. Každý ostrůvek představuje jeden originální svět. Některé světy mají styčné body: umělci si pohrávají se samotnou materií porcelánu, která se pojí s něčím ušlechtilým a vznešeným, a povznášejí nejobyčejnější věci běžné potřeby na jedno použití na něco krásného a trvalého. Jednorázové kelímky od jogurtů autorky Evy Pelechové se mění v originální hrnky, porcelánové barely od oleje Daniela Piršče jsou křehkými vázami na květiny. Některé objekty nesou i silné ekologické poselství: na vzdouvajících se vlnách se místo ryb tyčí majestátní mořský tvor tvaru plastové lahve od aviváže nebo obal od zubní pasty jako noví obyvatelé moří a řek autora Antonína Tomáška.

Umělci si pohrávají se samotnou materií porcelánu, která se pojí s něčím ušlechtilým a vznešeným, a povznášejí nejobyčejnější věci běžné potřeby na jedno použití na něco krásného a trvalého. | Zdroj: Designblok

Život z porcelánu

Mnohé z vystavovaných děl si pohrávají s klasickými motivy porcelánových sošek a mění je na něco ryze současného. Do bukolické krajinky se tak vloudil bunkr, typický krajinný prvek našich horských hřebenů. Sošky zasněných pasaček, rokokových dívek a sličných afrodit známé z obýváků našich babiček zde vystřídali jiné hrdinky a hrdinové. Monika Martykánová vytvořila ztepilou matku superhrdinku třímající vysavač, mobil a libovolný počet dětí nebo soubor sošek Alegorie Covidu, výpověď o zvláštní době v čase covidu, ve které se dosud všední věci stávaly nedostupnými: pán na procházce se psy, kteří se stávají jediným prostředkem, jak vyjít ve večerních hodinách legálně ven, poslíček na kole rozvážející jídlo z uzavřené restaurace, žena, která si stříhá vlasy, protože do kadeřnictví nemůže a ofina už jí přepadá přes oči.

Autorem ostrůvků, které nesou porcelánové výtvory, je designér Maxim Velčovský. | Zdroj: Designblok

Někteří autoři mění funkci porcelánových talířů z běžného nádobí v kroniku života, jako je to u autorky sociálně-uměleckého projektu Tak to bylo Lenky Záhorkové, která umožnila seniorům, aby na talíře zachytili svůj život prostřednictvím ilustrací a slov, nebo talíře s přepisem rozhovoru s posledním majitelem porcelánové manufaktury autorky Quynh Trang Tran.

Jakmile prokličkujeme mezi ostrovy, čeká na nás poslední spočinutí u nebesky modrého oltáře autorky Nonny Lorenz. Desítky drobných barevných, až dětsky roztomilých keramických sošek v nejrůznějších situacích doplňují krátké komentáře mapující situaci ženy, umělkyně, cizinky, matky v naší společnosti, její zážitky a sny.

Každý ostrůvek představuje jeden originální svět. | Zdroj: Moravská Galerie

Výstava Terra Alba jako průřez toho nejlepšího v oblasti českého porcelánu posledních deseti let nenabízí jen líbivé dekorativní objekty, ale představuje silnou výpověď o současném světě, ve kterém se všechna zdánlivě silná společenská zřízení a uskupení mohou během chvilky proměnit v hromádku střepů. Proto vstupujte bez kabátů a pohybujte se mezi těmito křehkými světy velmi obezřetně.