Dopřávat víc

Líbeznice jsou místem, kde žije přibližně tři tisíce lidí z velmi pestré škály obyvatel. Jeho součástí jsou jak novousedlíci z blízkého města, tak konzervativní část starousedlíků, kteří zde vyrůstali. To vede samozřejmě k ne úplně jednotnému názoru na to, jaké by podoba a fungování jejich obce měly být, a je potřeba brát v potaz všechny druhy potřeb a názorů svých obyvatel. „Těžíme z obrovského potenciálu, který každému místu přinášejí noví obyvatelé s novým pohledem na věc, a snažíme se budovat obec stejně přívětivou jak pro ně, tak i pro lidi, kteří se v Líbeznicích narodili, vyrůstali tady a představují jakousi přirozenou konzervativní část komunity,“ říká starosta k rozmanitosti obyvatel Líbeznic.

Interiér tělocvičny v centru Na Chrupavce | Zdroj: atelierm1.cz

„Líbeznice jsou typickou suburbánní oblastí, ve vzdálenosti půl hodiny od centra Prahy. Velká část obyvatel tedy do hlavního města každodenně dojíždí za prací. O to víc se snažíme, aby Líbeznice nebyly jen noclehárnou, kam lidé přijíždějí přespat, ale pulsujícím místem, kde existuje čilý komunitní život. Ten k nám samozřejmě láká i řadu lidí z okolí,“ podotýká Martin Kupka, starosta Líbeznic.

Za málo peněz hodně muziky

Právě za Kupkovo více než desetileté působení se Líbeznice tolik proměnily a dnes by měly být pro spoustu menších obcí a vesnic příkladem toho, že lze i za málo peněz získat hodně muziky. Jak se vlastně Líbeznicím daří financovat četné architektonické počiny? Vedení Líbeznic umí efektivně nakládat s financemi, kdy se například u klasičtějších budov, jako je radnice, čerpalo z dotací na zateplení budov a finance byly chytře využity tak, že kromě zateplení proběhla i finančně nenáročná, ale vizuálně a funkčně efektivní úprava budovy.

Budova radnice v původním stavu a po architektonické úpravě ateliérem M1 architects. Budově byla přistavěna jednoduchá věž z pár cihel, a tím se z ní stala ikona města, která dává jasně najevo svůj účel. | Zdroj: atelierm1.cz | Foto: Petra Hajská

„Většina nových staveb by nevznikla, kdybychom pro ně nezískali finanční podporu. Čerpali jsme zejména na rozšiřování kapacity škol v prstenci kolem Prahy. To byl jeden z podstatných zdrojů peněz pro velké stavby,“ osvětluje starosta financování staveb. Nejde ale jen o to mít potřebné finance, důležité je umět s nimi správně naložit. To se v případě architektury i péče o veřejný prostor v Líbeznicích daří především díky konání architektonických soutěží. Pro určitou stavbu nebo prostor tak vznikne hned několik možných řešení od různých autorů.

Šatna fotbalistů ve sportovním centru Na Chrupavce | Zdroj: atelierm1.cz

„Podařilo se nám dokonce ukotvit v územním plánu, aby všechny nové veřejné stavby vznikaly zásadně na základě architektonických soutěží. Ty jsme si za tu dobu osahali. Osobně je pokládám nejenom za nejlepší způsob, jak vybrat kvalitní dílo, ale každá ta architektonická soutěž je pro mě i pro kolegy ve vedení obce obrovskou inspirací a také školou, jak obec do budoucna formovat. Dáváme si záležet, aby výběrové komise byly co nejkvalitnější, a já každé setkání s porotci beru jako intenzivní kurz urbanismu,“ dodává starosta. Za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží byla Líbeznicím dokonce udělena Cena ministerstva pro místní rozvoj ČR za rok 2020.

Při stavbě sportovního centra nezapomněli architekti ani na zpracování přilehlého veřejného prostoru kolem budovy. | Zdroj: atelierm1.cz

Staré souzní s novým

Kvalitní architektonickou práci je potřeba odvést nejen na úplných novostavbách. Možná ještě o něco těžším úkolem je provést ji i při opravách a renovacích budov klasičtějšího typu. U těch bylo potřeba, aby architekti v Líbeznicích navazovali na stávající budovy a revidovali jejich funkci v rámci obce, pracovali s důslednou regulací vizuálního smogu nebo třeba zpracovali také veřejný prostor, který k budovám náleží.

Nová podoba Domu služeb od ateliéru M1 architects | Zdroj: atelierm1.cz | Foto: Petra Hajská

„Architekti u nás od první chvíle zacházeli se svojí myšlenkou tak, aby co nejlépe zapadala do prostředí obce, která se historicky formovala jako zemědělské zázemí Prahy se spoustou prostých hospodářských staveb a stodol. A tak u nás máme řadu budov, které mají spíše konzervativní výraz, jako je současná podoba radnice, domu služeb anebo hasičárny, i když se pochopitelně odlišují v tom, jak pracují s barvou, tvarem, materiály. Držíme se ale stále určité skromnosti venkovských budov.“

Hasičská zbrojnice v Líbeznicích od studia Ehl a Koumar architects | Zdroj: ehl-koumar.cz | Foto: Jakub Kolek, Jan Lankaš

Vedle toho vznikají v Líbeznicích ale také odvážnější stavby. Prvním krokem ustupujícím od tradiční linie staveb byl pavilon Základní a základní umělecké školy, kterou pro obec navrhli architekti ze studia Projektil. Ve vztahu k ostatním budovám v obci se jedná o budovu neobvyklého půdorysu, s využitím syrového vzhledu pohledového betonu v interiéru. „Když architektonický ateliér Projektil malý rondel dokončoval, tak jsme kantory vzali na poměrně dlouhou exkurzi do Národní technické knihovny, aby si na estetiku pohledového betonu zvykli a sžili se s ní. U dětí jsme se tolik nebáli, protože ještě zdaleka nemají tak silně ukotvené stereotypy vnímání, a také se to potvrdilo – hned jak děti do toho objektu přišly, velmi rychle se zabydlely a rozhodně ho nevnímaly jako nějaké studené a neosobní prostředí.“

Grafické řešení od studia Kultivar v interiéru školy je inspirováno sluneční soustavou. | Zdroj: archiweb.cz

U této stavby však proběhly i kontroverzní reakce, kdy místní dospělé veřejnosti připadala budova na první pohled chladná. Už při první návštěvě, při pohledu do vnitřního atria, při pohledu na vnitřní navigační systém a typografii, kterou tam tvůrci využili, roztáli, a i tahle stavba má dneska v Líbeznicích pozitivní odezvu. „Navíc jsme informovali obyvatele i o technickém řešení, které je pokročilé, úsporné, a tím velmi sympatické, i díky tomu se budova těší oblibě,“ dodává starosta Kupka.

Interiér školy byl pro obyvatele Líbeznic zprvu kontroverzním tématem. | Foto: Andrea Thiel Lhotáková

Další na menší obce netradiční budovou je třeba sportovní a komunitní centrum Na Chrupavce. Jejím autorem je architekt Jan Hájek, který se podílí také na nespočtu drobných úprav, jež formují veřejný prostor Líbeznic. Požadavky na vytvoření haly byly poměrně náročné, jelikož v sobě měla skloubit tělocvičnu, skautskou klubovnu, posilovnu, hudební sál, kinosál a mnoho dalšího, a podpořit tak přirozenou potřebu lidí sdružovat se a vytvářet kolektiv. 

Fasáda dřevěné lamelové budovy centra Na Chrupavce se od počátku těšila oblibě. | Zdroj: ateliér M1 architects | Foto: Petra Hajská

Zde, stejně jako u mnoha jiných projektů, byl problém s nedostatkem financí. Za pomoci architekta se však podařilo dosáhnout optimálního řešení univerzálních prostor a budovy soudobého výrazu, která souzní s okolím. „Chrupavka měla od počátku pozitivní ohlasy. Využití dřeva a typické lamelové fasády si našlo v Líbeznicích úplně přirozenou přízeň,“ dodává Kupka.

Na veřejném prostoru záleží

Je to právě prostor bezprostředně náležící k jednotlivým budovám, jehož důmyslnou úpravou dělají architekti krok navíc. Propojení prostoru obepínajícího budovu spolu s veřejným prostorem pomáhá k lepšímu ukotvení nové stavby do okolního prostředí a dovoluje i dalším stavbám volně se k nim připojovat a vytvářet tak soudržný celek. Tento přístup můžeme sledovat právě třeba u nové základní školy nebo sportovní haly, kde architekti nechávají prostranství svým způsobem otevřené nadcházejícím dialogům s budoucími stavbami.

Sportovní areál Duhovka volně navazuje na objekt školy. | Zdroj: atelierm1.cz

„Dobře formovaný veřejný prostor vytváří příležitosti k setkávání lidí. Tím vlastně naplňuje myšlenku skutečně demokratického fungování obce, kde lidé žijí spolu, nikoli vedle sebe. Navíc jsem toho názoru, že čím kultivovanější prostředí je, tím příznivěji ovlivňuje i postoje a myšlení lidí. A platí také to, že čím lépe se veřejná prostranství udržují a uklízejí, tím méně se stávají terčem vandalských útoků a tím méně tam vzniká nový nepořádek,“ říká starosta obce a dodává: „Vyzkoušeli jsme si, že zkrátka platí, co známe i z některých zemí za našimi hranicemi, totiž že uklizená a ošetřená veřejná prostranství vedou i obyvatele k tomu, aby se na veřejných místech chovali ohleduplně a aby podobně opečovávali i své nejbližší okolí.“

I malé intervence do veřejného prostoru můžou přispět k jeho zlepšení. | Zdroj: atelierm1.cz

Drobnými zásahy, které vycházejí vstříc a komunikují s obyvateli, jsou umisťování laviček, úprava tribuny kolem fotbalového hřiště, situování stojanů na kola v blízkosti budov nebo jen úprava lávek přes potok či bezbariérový přístup ke kapličce. Pro celé území je pak připravená prostorová koncepce parku ve formě zeleného prstence od architektonického studia M1 architekti, kteří se podíleli v Líbeznicích také na několika dalších projektech. Zelený prstenec by měl Líbeznice po obvodu objímat a vytvořit tak zelenou promenádu, ale také větrolam a izolaci od okolního hluku či poskytovat stín. Na zelený okruh pak volně navazují vyhlídky, posezení, schůdky, pergoly a hrací prvky.

Líbeznice má obepínat zelený prstenec, který bude poskytovat stín, ale také bariéru proti hluku či prachu z okolí. | Zdroj: atelierm1.cz

Vytvářet to společně

Samotní obyvatelé dostávají v Líbeznicích dost prostoru na to, předkládat své nápady a spoluúčastnit se na formování prostředí, ve kterém žijí. Běžné je tady sousedské setkávání, vedení diskusí a workshopů na toto téma. „Máme samozřejmě zájem na tom, aby lidé obec spoluvytvářeli, protože když ji budou sami přímo ovlivňovat, bude jim na ní pochopitelně víc záležet a budou ji třeba taky více chránit a brát opravdu za svou. A tak od první chvíle pořádáme nejrůznější veřejné diskuse nebo dílny, a to i s mladými lidmi. Na jednom z takových setkání vnikla například myšlenka na skatepark v Areálu zdraví. Myslím, že lidé to v sobě mají, ale když jim obec nejde dílnami nebo diskusemi naproti, sami se neodhodlají něco začít vymýšlet nebo měnit,“ komentuje starosta.

Úprava podoby kaple panny Marie s sebou přinesla i zlepšení přístupu do kaple a lepší začlenění do okolního prostoru. | Zdroj: libeznice.cz

Celou proměnu obce odstartoval projekt rekonstrukce Obřadní síně, kde bylo potřeba předělat ji na místo s důstojnou atmosférou a vzhledem. Od té doby proběhla celá řada realizací a v současné době se dokončuje rekonstrukce ulice v nejstarší části obce, kde by měl vzniknout opět kvalitní veřejný prostor na základě architektonické soutěže. V nejbližší době se dostane pozornosti také dalším místům. „Pokud jde například o knihovnu, máme připravený projekt její modernizace. A také bychom chtěli vytvořit lepší podmínky v Areálu zdraví v podobě důmyslného betonového skeletu pro občerstvení a gastronomii a přemýšlíme o vybudování fitness a zázemí stolních tenistů. I k tomu chystáme architektonickou soutěž,“ dodává starosta Kupka.

Interiér koncertního sálu v nástavbě ZŠ od architekta Jana Hájka | Zdroj: atelierm1.cz

Chce to odvahu

A co radí starosta Líbeznic dalším obcím, které by chtěly pro své obyvatele vytvářet podobně přívětivé prostředí k životu? „Myslím si, že nejdůležitější je právě odvaha. Odvaha k rozhodnutí vydat se cestou možná náročnější, ale pro dobrý výsledek bezpochyby přínosnou. A dodávám, že to je pro vedení obce cesta mnohem inspirativnější a v dobrém smyslu slova zábavnější.“

Základní škola, tzv. Malý rondel, a přilehlý sportovní areál Duhovka | Zdroj: atelierm1.cz