Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Projektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUM Projektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUM

Jaký je TEN správný pohled na architekturu? Proč současné fotografie architektury vypadají, jak vypadají? Nová publikace Projektil 33 je plná otázek

Architektonický ateliér Projektil a Vysoká škola uměleckoprůmyslová společně vydali publikaci Projektil 33. Primárně to není kniha o architektuře, není katalogem k výstavě nebo portfoliem projektů, nefunguje ani jako učebnice. Proč tedy tuto knihu číst?

Protože tato poměrně obsáhlá kniha pohltí i ty, kteří se o současnou architekturu nijak zvlášť nezajímají. Publikace se zabývá pohledem na architekturu, klade zajímavé otázky nejen o architektuře a hledá na ně odpovědi. No dobrá, toto je hned několik poměrně dost zprofanovaných frází za sebou, pojďme se raději na tuto knihu podívat podrobněji.

Ano, publikace Projektil 33 naráží na zprofanovanost a povrchnost, povrchnost zobrazování architektury klasickou fotografií. Podrobuje ji kritice a hledá způsoby, jak jinak architekturu zobrazovat, vnímat a přemýšlet o ní. Podle kurátora Michala Nanoru, editora knihy, je architektura v běžné časopisecké produkci prezentována jako prázdná, zmrtvená forma, a proto v publikaci Projektil 33 hledá cesty, jak k zobrazování architektury přistupovat jinak – ideálně stejně, jako k zobrazování sochy nebo jiné krásné formy.

Projektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUMProjektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUM

Jak vidí architekturu módní fotografka, streetartový výtvarník nebo pájkaři ze Slovenska?

Na základě těchto úvah bylo osloveno 11 výtvarných umělců a 11 fotografů, kteří se pohybují na hraně uměleckého a dokumentárního nebo jinak referenčního vyjádření a v architektuře jsou víceméně nováčky. M. Nanoru každému z nich nabídl jednu realizaci ateliéru Projektil k subjektivní interpretaci. Při výběru staveb se zaměřil hlavně na ty veřejné, a v publikaci tak najdete například tři knihovny – nejznámější realizaci ateliéru Projektil - Národní technickou knihovnu v Praze - Dejvicích, Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové, Městskou knihovnu a kulturní centrum Vozovna v Praze, školu - ZŠ a ZUŠ v Líbeznicích, nábřeží - Maxipsa Fíka v Kadani,  lesopark Belveder v Praze Zbraslavi nebo poněkud netradiční muzeum - Muzeum barokních soch v Chrudimi a mnoho jmen známých umělců, jako jsou například Libuše Jarcovjáková, Václav Jirásek, Jiří Thýn, Eva Koťátková, David Krňanský, Jakub Matuška aka Masker nebo Michal Pěchouček, aj.

Projektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUMProjektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUM

Jejich přístupy, fotografie, kresby, modely a celkové vnímání architektury jako děje vás pohltí. Podařilo se jim totiž vytvořit subjektivně poetická zobrazení, která nabourávají zapouzdřenost žánru a rigidní představy o tom, co je architektura. V knize se tak setkáte s tím, jak se dají hrát piškvorky s knihovnicí, jak se tančí u tyče v kostele, jak vypadá model architektury od fotografky nebo se možná trošku zaleknete, co dělá krtek vypálený na překližce ve vzdělávacím centru. Ve výsledku se ale není čeho bát. Tyto obrazové interpretace architektury doprovází texty, které odbornou, ale častěji populárně zábavnou formou jednotlivé stavby více přibližují.

Jaký je TEN správný pohled na architekturu?

Za to nejzajímavější ale považuji množství rozhovorů s jednotlivými uživateli staveb a umělci, které jí dávají další rozměr. Při jejich pročítání nezalitujete, že jste se prokousali skrze všech 400 stran knihy. Odkrývá se v nich totiž mnoho zajímavých myšlenek z hodně širokého spektra – od klasické problematiky architektury, jako je zadávání, navrhování, realizace i užívání staveb přes jiné oblasti, jako je školství, výchova až k obecnému nastavení celé společnosti, formování vkusu nebo i charakteru lidí užívající prostředí a tedy i architekturu. V rozhovorech pak vyvstávají otázky, jaký je „ten správný pohled“ na architekturu, jak se lidé chovají ve veřejném prostoru, nebo jak fotografie architektury promlouvá o jejich uživatelích.

Projektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUMProjektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUM

Jen je ta kniha trošku děravá

Publikace nese „klasickou“ podobu odpovídající charakteru Projektilu. Pěkně ve středu, skrze celou mnohastránkovou knihu, je malá dírka…. jako od průstřelu. Ale znalce publikací, které vznikly ve spolupráci tohoto architektonického ateliéru s Petrem Babákem, Jaromírem Skácelem a Laboratoří, to ani nepřekvapí. Drží se tradice, protože „děravá kniha“ už v jejich spolupráci vznikla. Kromě tohoto vtípku je grafika pojatá pokorně a minimalisticky. Celek se tak čte jako román a nemusíte být erudovaným odborníkem na architekturu, aby vás chytla. S radostí si tedy dáte 11 staveb, 11 fotografů, 11 umělců – Projektil 33.

Projektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUMProjektil 33 | Foto: Barbora Fastrová, Zdroj: UMPRUM

Zajeďte tam!

Věřím, že otázky, které kniha klade, a hlavně jiný pohled na architekturu skrze oči, intuici, emoce i nemainstreamové vnímání umělců, vás navede k mnoha úvahám a potřebě vidět je osobně. Ty od Projektilu jsou většinou hravé, jednoduché, výrazné a snadno zapamatovatelné. Takže neváhejte a zajeďte tam!

----------------------------

Projektil

Studio Projektil pracuje s moderními materiály i technologiemi a za svoji práci získalo několik významných cen, např. hlavní cenu Grand prix architektů, cenu Klubu za starou Prahu, cenu státního fondu životního prostředí nebo cenu ministra životního prostředí. Všeobecně jsou známí používáním výrazných barev, velkým ohlasem na svoji práci ze strany odborníků i širší veřejnosti. Studio bylo založeno v roce 2002 architekty Romanem Brychtou (AVU škola architektury 1995), Adamem Halířem (FA ČVUT 2001), Ondřejem Hofmeisterem (FSt ČVUT 1995) a Petrem Leškem (FA ČVUT 1999).

Alternativního pohledu na architekturu se zhostili

fotografové: Tereza Havlínková, Jiří Hroník, Libuše Jarcovjáková, Václav Jirásek, Hana Knížová, Vendula Knopová, Michal Šeba , Jiří Thýn, Dušan Tománek, Václav Tvarůžka, Vojtěch Veškrna

umělci: Josef Bolf, Anežka Hošková, Jakub Jansa, Eva Koťátková, David Krňanský, Martin Kubát, Martin Lacko, Eva Maceková, Jakub Matuška aka Masker, Jarmila Mitríková & Dávid Demjanovič, Michal Pěchouček

Interpretované architektonické realizace:

Národní technická knihovna, PrahaSluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, Horka nad Moravou , Lesopark Belveder, Praha-Zbraslav, Vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada, Brno,  Nábřeží Maxipsa Fíka, Kadaň, Muzeum barokních soch, Chrudim, Studijní a vědecká knihovna, Hradec Králové, Městská knihovna a kulturní centrum Vozovna, Praha, Ateliér Malátova, PrahaZŠ a ZUŠ, Líbeznice , Vida! science centrum, Brno

Publikace, která se váže ke třetí výstavě zahájené v prosinci 2017 v Centru současného umění DOX v Praze, je dvojjazyčná.
 

Galerie

Další články