Gočárova galerie je novou značkou. Designéři ji měli navrhnout takovou, aby byla sebevědomá, vystupovala z davu a dostatečně se odlišovala od značek ostatních institucí. Měli navrhnout koncept, který bude vycházet z architektury Gočárových Automatických mlýnů, nového sídla galerie, bude hravý a použitelný pro interdisciplinární zaměření instituce.
Markéta Brávková a Martin Svoboda (návrh z 1. kola)
Autoři do soutěže připravili dva návrhy vizuální identity.
V první variantě pracují s inspirací vycházející z budovy a výtvarného vyjádření Gočára, které ovlivnily jeho cesty do Nizozemska. Jako hlavní značku vytvořili nápis GOGA ve vlastním písmu v černém obdélníku, který připomíná cihlu. Doplňuje jej písmo Wallop charakteristické výraznými vertikálními tahy a industriálním vzhledem.
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Markéta Brávková a Martin Svoboda
Aplikace vizuálního stylu na plakát na výstavy | Zdroj: Markéta Brávková a Martin Svoboda
„Cihlové zdivo je dalším výrazným prvkem. Ve vizuálním stylu definuje kompoziční síť grafických výstupů. Stejně jako v případě odhalené fasády na budově i zde je síť přiznaná. K barevnosti není potřeba složitých rozborů. Stačí dodat klíčová slova: cihlová, uklidňující holubí šeď a černá,“ doplňuje Markéta Brávková.
Varianta druhá pracuje s ornamenty z fasády Automatických mlýnů. „Vytvořili jsme sadu grafických prvků, které přímo vycházejí z ornamentů na fasádě. O jejich použití rozhoduje pořadí a součet číslic ve dni vernisáže. Následně slouží jako rám layoutu grafických výstupů,“ popisuje Martin Svoboda.
Celek doplňuje jednoduchá typografie autorského písma, inspirovaného skicami písma Futura Paula Rennera. Základní barevnost je černobílá vzhledem k použití reprodukcí výtvarných děl, případně doplněná dominantní barvou na reprodukci. Porota na práci autorského dua ocenila výborné pochopení instituce a její činnosti, což se propsalo do obsahu a systému návrhů. Nicméně až příliš různorodými způsoby, které ve výsledku nefungují jako celek. Vizuály jsou hravé, ale občas mohou působit příliš dekorativním dojmem a některé výstupy až vizuálním chaosem. Richard Bakeš a Lenka Bakešová, neboli studio Sharp Objects, představili koncept, ve kterém jsou hlavními motivy stylizované prvky fasády, konkrétně motiv vysokých obdélníkových vyzdívaných „oken“, který podtrhuje vertikální vyznění celé budovy a opticky ji zvyšuje. „Tomuto principu jsme přizpůsobili samotné hlavní logo galerie, které je tvořeno čtyřmi literami G, O, G, A. Tři z nich se skládají ze současného výškového fontu Formula. Zvýrazněna je oproti nim litera O, která symbolizuje kruh, jenž je rovněž častým motivem použitým na fasádě budovy, a zároveň se O v pravidelném kulatém tvaru objevuje v původním dobovém nápisu AUTOMATICKÉ MLÝNY,“ popisuje Lenka Bakešová. Pro ostatní texty bylo zvoleno písmo Neue Montreal. Dále autoři pracují se symbolem kruhu, vkládají do něj obraz či fotografie na velkých komunikačních formátech. „Kruh jako bazální symbol také volně asociuje kolo, tedy mlýn, O jako otevřenost, kruh jako pospolitost. O jako otevírání se všem formám umění. Významově také usilujeme o vyznění pozitivní povahy kruhu, kola a písmena O jako otevření se široké veřejnosti,“ doplňuje Richard Bakeš. Vertikálně pojednaný logotyp doplňuje prvek z fasády, tzv. vlaštovčí ocas objevující se na cimbuří. Vlaštovčí ocas použitý jako šipka dodává logotypu dynamiku a používá se jako motiv, který ukazuje směr nebo kde je třeba něco zdůraznit. „Černobílá barevnost je taktéž záměrně univerzální, protože typografie a logo mají za funkci nerušit a scelovat vizuální identitu instituce a ponechávat hlavní prostor pro komunikaci jednotlivých výstav, děl a umělců,“ komentuje Lenka Bakešová. Porota soutěže ocenila důraznost a jednoduchost návrhu. Chyběla jí ale aktuálnost a variabilita. Několikrát použitý princip vyplňování litery O obrázkem nebo fotkou hodnotila porota jako již často použitý. Klíčovým prvkem vizuální identity od Anymade studia je písmo GOGA, které obsahuje na míru vytvořené litery. Písmo je charakteristické literami písmene G, které reflektují geometrické a čisté tvarosloví Automatických mlýnů. „Předkládaná vizuální identita za nás respektuje vztah mezi architekturou, designem a uměním. Identitou galerie se stává balanc mezi těmito třemi důležitými aspekty, na nichž instituce a její identita stojí. Logo nemá být dominantním prvkem identity, je součástí ‚textových polí‘ a nese i stejnou velikost a stává se tak součástí toku informací,“ popisuje Filip Nerad z Anymade studia. Monumentalita mlýnů je dle autorů exkluzivním prvkem, jenž je třeba upřednostnit nejen pro vizuální potřeby galerie, ale i pro zachování čistoty veřejného prostoru. Autoři předložili sebevědomý koncept, který promlouvá současným jazykem a je velmi čistě zpracovaný. Výstupy jsou dány jasným gridovým systémem, který ale umožňuje dobrou variabilitu. Odkaz na budovu je patrný jen lehce prostřednictvím práce se spárou mezi cihlami. Naznačený infosystém budovy je sofistikovaný a velmi věcný. I přes to je dle poroty systém identity poměrně pevně semknutý, málo variabilní a zaměnitelný s vizuálními podobami dalších institucí. Návrh vizuální identity od Studia Divize primárně navazuje na historii budovy, její dekor a původní nápis. „Inspiraci jsme čerpali z historické podoby nového místa. Architektonické prvky, nazývané „vlaštovčí ocasy“, které jsou velmi signifikantní pro budovu Automatických mlýnů v Pardubicích, jsme přeformovali v diakritická znaménka, které jsou součástí názvu samotné instituce,“ komentuje Tomáš Brychta ze studia Divize. Hlavním prvkem identity je autorské písmo Automatic, které staví na základních geometrických tvarech, vycházejících z architektonického rázu budovy Automatických mlýnů a originálního návrhu nápisu. „Layout plakátů má definovaný řád (záhlaví a zápatí) avšak ve středové části nechává jistý prostor pro práci s kompozicí dle různých typů výstav, které galerie pořádá. Barevnost plakátů se odvozuje od prezentovaných děl konkrétních výstav, což je dalším faktorem, který zaručuje, že se během prvního roku neokouká,“ říká Karla Gondeková ze studia Divize. Navržená kampaň navazuje na konstrukční schéma písma Automatic, na dekorativní architektonické prvky a na odpočítávání času do slavnostního otevření. „Plakáty, a další výstupy, jsou postaveny na grafických elementech, které čerpají právě z výše uvedených motivů. Vzniká tak několik podob písmen „G“, „O“, „A“ prezentující zkratku galerie GOGA. Litery jsou postupně aplikovány na jednotlivé plakáty, které jsou navzájem propojené. Vzniká tak řada několika plakátů, které lze v rámci kampaně střídat, přesto je jejich podoba nezaměnitelná,“ doplňuje Sára Bergmannová ze studia Divize. Autoři dle poroty představili nápaditý, líbivý a čitelný návrh. Zaujala ji i kampaň k otevření, která je hravá a variabilní. V šíři přístupů prvků je ale koncept vizuální identity až příliš bohatý, kvůli čemuž je neuchopitelný. V soutěži se na prvním místě umístil koncept od Matěje Hanauera a Jana Matouška, který je představen v samostatném článku.
Geneze loga | Zdroj: Markéta Brávková a Martin Svoboda
Shrnutí vizuálního stylu | Zdroj: Markéta Brávková a Martin Svoboda
Vstupenka do galerie | Zdroj: Markéta Brávková a Martin SvobodaSharp Objects (návrh z 1. kola)
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Sharp Objects
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Sharp Objects
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Sharp Objects
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Sharp ObjectsAnymade studio (návrh z 2. kola)
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Anymade studio
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Anymade studio
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Anymade studio
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Anymade studioStudio Divize (návrh z 2. kola)
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Studio Divize
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Studio Divize
Návrh vizuální identity Gočárovy galerie | Zdroj: Studio Divize1. místo: Matěj Hanauer a Jan Matoušek
