Nechat si vyrobit kvalitní obal není úplně jednoduché. Ptali jsme se zakladatele Studia Činčera na to, proč zákazníci mají mylné představy o ceně, na co nejčastěji zapomínají a jak vůbec takové zadávání obalu probíhá. Jan Činčera také prozradil, co ho na jeho práci nejvíce baví a na čem si jeho studio zakládá.
Jak probíhá takové zadání obalu?
Na rozdíl od jiných oblastí designu můžeme říct, že u obalového designu je potřeba se při konzultaci co nejrychleji dostat až na hotový produkt. V tomto směru se snažíme své zákazníky trochu vychovat. Ne proto, abychom to měli pohodlnější, ale abychom se co nejrychleji dostali do procesu realizace.
Na co se v první řadě jako obalový designér ptáte svého zákazníka?
Co bude uvnitř obalu. Je to rozhodující věc, která ovlivní všechno ostatní. Obal musí podpořit stávající výrobek, musí na něj nějakým způsobem reagovat. V tomto směru je obal velmi závislý na věci, pro kterou je konstruovaný.
Papírová miska, Studio Činčera, S PAPER na Designbloku 2015, Foto: Jindřich Oukropec
S jakými zákazníky nebo zadáními si nejvíce lámete hlavu?
Nevyhledáváme extrémy v zadání, to pro nás není dobré. Extrémem mám na mysli situaci, kdy klient pošle technický výkres s tím, že to má celé vymyšlené a chce po nás, abychom to pouze udělali. To pro nás není vhodný zákazník, protože nám tím nedává žádný prostor pro naši představivost. Druhý extrém nastane, když klient naopak vůbec neví, co chce, to je možná ještě horší. S tímto typem zákazníků se komunikuje velmi těžko.
Kolik stojí obalový design?
Nacenění obalů je celkem složité. V povědomí lidí se bohužel usadilo to, co je uveřejněno na nejrůznějších packshopech na internetu. Zde jsou ale ceny velmi nízké, tyto obaly se totiž vyrábí ve velkých sériích, ne na zakázku. Počítá se s tím, že se budou vyrábět ve velkých nákladech.
Studio Činčera na Designbloku 2015, Foto: Jan Hromádko
Obaly z vašeho studia jsou tedy dražší?
Naše výrobky jsou v podstatě na míru a tím pádem dražší. Někdo si přečte v packshopu, že obal na hrnek stojí 12 korun, ale to opravdu neumíme. My nenutíme zákazníkům, aby byl obal přesně podle nás, ale chceme, aby naše obaly byly přesně na míru výrobkům, které si zákazník přeje zabalit.
Na co klienti nejčastěji zapomínají, když chtějí kvalitní obal?
Zapomínají na objekt, který má být zabalený. Ideální by bylo, kdyby zákazník přišel přímo s produktem, který chce zabalit, což není vždy možné. Někdy dostaneme technický výkres, kde chybí údaj o těžišti, které je pro obal velmi důležité. Bohužel se tedy stává, že děláme obal na věci, které nikdy nevidíme.
Jan Činčera, na přednášce Budoucnost designu, Foto: Jan Hromádko
Jaké další věci potřebuje obalový designér znát při tvorbě obalu?
Kromě toho, že chceme znát produkt, který má obal chránit, chceme znát i jeho příběh. O co se ve skutečnosti jedná, pro koho je produkt určen, k čemu slouží, proč se vlastně bude prodávat, na co výrobek reaguje atd. Zajímá nás, zda je to obal na jedno použití, nebo má naopak dlouhodobější funkci. Jestli se počítá s určitým tajemstvím při předávání, nebo má produkt čistě chránit při transportu atd.
Co vás na práci nejvíc baví?
Pro mě je vždycky vzrušující poznávat zákazníky, pro které nové obaly vytváříme. Je rozdíl mezi tím, když k nám přijde například paní doktorka z bezpečnostní agentury a chce po nás obal na medaili, a za chvíli mám schůzku, na které řeším obaly do restaurace nebo na keramiku. Zadavatel je jako solitér a je vždy naprosto jiný a mě baví se vciťovat do jeho potřeb. Ne se podbízet nebo „dávat si tam to své“, ale udělat to tak, aby to fungovalo přesně, jak má. Je tady velká otázka kompromisů. Na čem si jako studio zakládáte.
Papírový obal, Studio Činčera, COCKEREL na Designbloku 2015, Foto: Jindřich Oukropec
Co je pro vás při navrhování obalů to nejdůležitější?
Jak jsem naznačil, je to určitě funkčnost, ale také splynutí se zabaleným objektem. Naše práce by měla být, pardon za nevhodné slovo, ale chci, aby byla krásná. Krásná nejen vizuálně, ale také konstrukčně. Lidé si nesmí říct „krásný obal a ošklivý uvnitř“. Vždy se snažíme vytvářet obaly, které zaujmou a navnadí na předmět, který obal skrývá. Aby to krásné uvnitř bylo krásné právě kvůli tomu, jak je to zabalené. Obal by měl být jakýsi tichý společník, který objekt chrání, ale nezakrývá ho, nechává ho vyniknout, podtrhuje jeho podstatu.
JAN ČINČERA
Nejvýraznější obalový designér u nás absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou, obor Zpracování papíru a obalová technika. Zásadní pro něj bylo setkání s J. H. Kocmanem v roce 1983, který mu ukázal, že papír je nejen průmyslový, ale i poetický materiál. Od roku 1984 do roku 1989 pracoval ve Středisku obalového inženýrství Pražských papíren, po roce 1989 pedagogicky působil na Akademii výtvarných umění jako asistent profesora Miloše Šejna v ateliéru konceptuální tvorby. V té době se zajímal především o autorský papír a knihu. V roce 1994 založil s manželkou Zorou Studio Činčera, které společně provozují dodnes.
