Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Roman Kvita. Ateliér produktový design. Foto. Jan Hromádko Roman Kvita. Ateliér produktový design. Foto. Jan Hromádko

Jak se loučí s UMPRUM

Kde jinde hledat ty nejvíc progresivní, odvážné a přelomové návrhy v českém designu než na výstavě diplomových prací Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Jejich katedry designu i užitého umění si už řadu let hýčkají elitní image, a je tak přirozené, že většina těch nejtalentovanějších míří právě sem. Diplomky jsou pomyslnou třešinkou - co je na nich letos nejzajímavějšího?

Začněme v Ateliéru skla, kde se diplomanti tento rok museli vypořádat s krátkodobou náhradou na pozici vedoucího ateliéru. Ronyho Plesla na čas vystřídal Marcel Mochal ze studia Llev.

Na kvalitě studentů se to ale nikterak nepodepsalo. V instalaci vysloveně září především trojice svítidel Lukáše Houdka.

Hravý designér, který už během studia projevil ironický smysl pro humor a nadsázku (pivní lahve Louis Vuitton nebo svítidlo ve tvaru basketbalového koše) si tentokrát vzal na paškál oblíbený objekt českých chatařů - rybářský prut. Tvarosloví prutu slouží jako nosná základna pro světlo, které je tvořené křišťály. Kontrast, který se mu podařilo dosáhnout tímto netradičním, až drzým spojením, je absolutně funkční, nadčasový a osobitý zároveň.

Jeho svítidlo si díky ohebnému tělu zachovává puristickou lehkost, zároveň však volba ověsů z křišťálů, které jsou jakoby lapené v rybářské síti, dodá celkovému vyznění punc exkluzivity. Houdkova schopnost kombinovat vysoké a nízké, klasické a moderní, jeho sympatická revolta vůči tradicím – to vše je pro budoucnost českého designu velký příslib.

Lukáš Houdek. Ateliér skla. Foto. Jan HromádkoLukáš Houdek. Ateliér skla. Foto. Jan Hromádko

Ateliér, který změny naopak čekají, je Design nábytku a interiéru.

Po dlouhých letech opouští jeho vedení profesor Jiří Pelcl. Jeho nástupce sice ještě není oficiálně vybrán, víme ale, že to bude jeden z dvojice Ondřej Tobola – René Šulc. Mezi třemi diplomanty nejvíc potěší práce Františka Zelinky Zakázaný nábytek.

Jak sám přiznává v úvodu své diplomové práce, pokoušel se hledat koncept, který není příliš komplikovaný a složitý. Něco, co je na první pohled jasné, zřejmé, ostatně jako samotná funkce nábytku. Jako výchozí bod si zvolil zákaz jíst ze země. Že se na zemi nejí slýcháme od dětství a toto NE máme zafixované jako nekompromisní a věčné. Zelinka nám ale díky svému návrhu jídelního stolu povoluje toto tabu porušit.

Jako desku stolu použil klasické parkety - můžeme tak z čistým srdcem jíst „z podlahy“ a přitom se nezpronevěřit zažitým pravidlům. Čistý design a provedení stolu, který na první pohled svůj vtipný kontext v zásadě skrývá, je jen dalším plusem Zelinkovy diplomky.

František Zelinka. Ateliér design nábytku a interiéru. Foto. Jan HromádkoFrantišek Zelinka. Ateliér design nábytku a interiéru. Foto. Jan Hromádko

Nejsilněji zastoupený byl tento rok Ateliér produktového designu, kde diplomovala výrazná a silná generace studentů.

Václav Mlynář, který je veřejnosti známý především jako polovina úspěšného studia deForm, letos ukončil studia také na špičkové Royal College of Art v Londýně. Do Prahy se vrátil, aby se se studiem rozloučil rafinovaným technologickým vynálezem nazvaným Továrna. Hledá možnosti propojení moderních prostředků, jako jsou 3D tiskárny, frézy a lasery, s tradiční řemeslnou výrobou. A především zkoumá, jak zpřístupnit tyto možnosti co nejširšímu spektru zájemců, což může znamenat přelomový bod ve světě designu. Ve chvíli, kdy nástroje, doposud výsadně dostupné v bohatých a velkých firmách, budou moci využívat i menší designérské značky nebo jednotlivci, bude možná reálných designérských výstupů mnohem víc.

Václav Mlynář. Ateliér produktový design. Foto. Jan HromádkoVáclav Mlynář. Ateliér produktový design. Foto. Jan Hromádko

Ateliér je dlouhodobě známý svoji spoluprací s velkými firmami. Se značkou Brokis se ve své diplomové práci spojil Lukáš Kuba, který se zaměřil na vývoj interiérového osvětlení a nazval jej Membrane.

V anotaci ke své práci přibližuje světlo jako „membránu, která reaguje na interiérovou akustiku a svojí tenkostí a propustností umožňuje rezonanci v různých tónech světla dle denního užití.“ Výsledkem je užitý design, který se hodí jak do portfolia etablované české firmy, tak do většiny interiérových realizací.

Lukáš Kuba. Ateliér produktový design. Foto. Jan HromádkoLukáš Kuba. Ateliér produktový design. Foto. Jan Hromádko

Co se do interiéru nehodí, ale využije to v budoucnosti nejeden z nás, je projekt Romana Kvity.

Designér, který na sebe upozornil už během studia ziskem Bavorské státní ceny za kolekci skla Sphere nebo založením studia NARKi, kde spolu s malířem Dominikem Běhalem umně kombinují staré malířské techniky s moderním nábytkem, šel ve své diplomové práci poněkud jinou cestou. Představuje zde projekt URNYY. A ano, navrhuje urny, kde spočine popel z lidských ostatků.

Kvita nenavrhl jen jeden prototyp „designové“ urny, ale vytvořil komplexní značkovou řadu, která může na trhu konkurovat zavedeným klasickým produktům. Už samotná volba tématu je působivá, zabývat se smrtí není sexy ani cool, Kvita ale dokazuje, že to tak být nemusí. Tři vystavené urny jsou provedené ve vkusných, čistých, nadčasových liniích. Vynikají jako samostatný designový solitér, schránka, která si dokonalé provedení zaslouží. Ostatně má sloužit navěky.

Roman Kvita. Ateliér produktový design. Foto. Jan HromádkoRoman Kvita. Ateliér produktový design. Foto. Jan Hromádko

Volha SafronovaAteliéru keramiky také vychází za společenského tématu, zaměřila se na rodinu. Otevírá návštěvníkům okno do světa své vlastní rodiny, protože volí princip asociativního zpodobnění členů svého příbuzenstva.

Na prázdný stůl uprostřed ateliéru posadila dokonale zpracované figury medvěda nebo havrana. Jsou to osobité sochy, které nesou stopy po Volžiných přibuzných, nám možná trochu skryté, přesto i díky svému preciznímu zpracování detailů působivé.

Volha Safronova. Ateliér keramiky. Foto. Jan HromádkoVolha Safronova. Ateliér keramiky. Foto. Jan Hromádko

Krásné diplomové práce najdete také v Ateliéru módní tvorby, který hraje všemi barvami díky oděvům Terezy Rozálie Kladošové nebo v Ateliéru K.O.V., který potvrdil svoji roli sebevědomého konceptualisty, pojímajícího šperk jako intelektuální disciplínu, což potvrzují práce Kláry Chrudinové, Veroniky Ďuricové i Jessiky Hoffmeistrové.

Tereza Rozálie Kladošová. Ateliér Módní tvorby. Foto. Jan HromádkoTereza Rozálie Kladošová. Ateliér Módní tvorby. Foto. Jan Hromádko

Diplomky 2016

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

náměstí Jana Palacha 80

Vernisáž 21. 6. 2016

Otevřeno 22. 6. - 29. 6. 2016 

www.umprum.cz

Galerie

Další články