Na začátku má o kuchyni každý své představy vycházející z toho, v kolika kuchyních jste vařili, jakou jste měli doma nebo viděli u přátel, jaká se vám líbí například na Pinterestu nebo v katalogu. Do představ, které může mít každý z rodiny jiné, vstupují reálná omezení jako umístění dveří a oken, rozvod vody, přívod plynu nebo rozpočet. V neposlední řadě do toho vstupuje fakt, že z obrázku se nám těžko odhadují vzdálenosti mezi skříňkami nebo reálná výška.
Návrh kuchyně od firmy Ikea, foto: Michal Hančovský
Zajímejte se
Na začátku je velmi důležité ptát se hodně a na všechno. Přátelský, místy až neformální rozhovor o zdánlivě banálních věcech, jako je třeba počet talířů, množství vařících osob v kuchyni nebo povídání si o běžných každodenních rituálech a zvycích odhalí a navede zákazníky k pojmenování jejich skutečných potřeb a výrazně jim usnadní následné plánování a rozvržení budoucí kuchyně. Skrze zdánlivě nepodstatné detaily se utváří konečná představa o rozmístění a fungování jednotlivých kuchyňských zón a také představa pohybu samotného člověka v prostoru kuchyně.
Návrh kuchyně Adama a Lídy převedený do modelu 1:1, foto: Michal Hančovský
Model návrhu kuchyně 1:1 zase poskytuje opravdu jasnou a doslova hmatatelnou vizualizaci, nezbytnou k utvoření vize o dobře fungující kuchyni šité na míru zákazníka. Po konzultaci odcházíte s použitelnou představou, jak by měla kuchyně vypadat.
Stáří na vlastní kůži
Pokud je těžké si z obrázku představit vzdálenosti mezi skříňkami, ještě těžší to je se stářím. Pro navození a pocítění skutečné tíhy stáří a jeho problémů s hybností v Blumu s oblibou využívají ostaršující skafandr Age Explorer. Pocítíte, jaké to je mít revma nebo šedý zákal. Z jejich dlouhodobých výzkumů pak vychází i tři hlavní elementy, na základě kterých rakouská firma pomáhá architektům i koncovým zákazníkům dobře navrhnout kuchyň: plynulost, pohyb a prostor.
Co bylo popsáno v předešlých řádcích, jste mohli zažít na vlastní kůži 29. listopadu na workshopu Jak vzniká kuchyně, kterou oceníte i ve stáří. Adam a Lída přišli se svým návrhem rohové kuchyně do malé garsoniéry, i když původně rohovou kuchyň vůbec nechtěli. Kuchyně by měla sloužit jim, jako zatím bezdětnému páru, a posléze stárnoucím rodičům. Žili nějaký čas v zahraničí v podobně nevelikém prostoru s malou kuchyní, kde zjistili, že nepotřebují nijak zvlášť velkou kuchyň, ale perfektně fungující. Dozvěděli jsme se, že neplánují mít myčku, jelikož nemají ani mnoho nádobí a skladové prostory na potraviny nemusí zabírat tolik místa. Za to by chtěli větší jídelní stůl pro večeře s přáteli. To bylo tedy zadání pro Richarda Sajdla, konzultanta firmy Blum i pro všechny zúčastněné. Nejdiskutovanější byla otázka týkající se využitelnosti rohů v kuchyních. Všichni se shodli, že je nemají rádi a neradi je řeší běžně používaným systémem tzv. „ledvinek“. Z hlediska praktického rozvržení prostoru a organizace práce v rohu kuchyně, se nabízí výsuvný systém zabudovaný přímo do rohu, pokud se nad rohem nachází například varná deska nebo hlavní pracovní plocha u menších kuchyní. Další variantou je, pro starší osoby méně praktická, policová skříňka se systémem skládacích dvířek, kam se mohou ukládat méně často používané předměty. Diskutovaly se rozměry myčky v závislosti na frekvenci mytí nádobí a velikosti kuchyně. Pokud myčku opravdu chcete i do malých prostor, volte velikost ne menší než 45 cm, radil jeden z účastněných designérů. Menší velikosti se dle něj a většiny přítomných nevyplatí, ale rozhodně se vyplatí myčku mít, i když jste zvyklý nádobí průběžně odmývat. Dalším zajímavým tématem bylo vhodné umístění spotřebičů v prostoru kuchyně. Zazněla dobrá zpráva pro opravdu malé nebo netypické prostory kuchyně: blízkost lednice a trouby není velkým problémem. Spotřebiče se ve svém chodu nijak neovlivňují. „Tedy pokud neotevřete horkou troubu a lednici zároveň,“ dodal Richard Sajdl. Pod vedením interiérové designérky Veroniky Loušové, věnující se navrhováním kuchyní pro slabozraké a nevidomé pro Tyfloservis, se diskuze vedla o zcela praktických, a pro dobře navrženou kuchyň, nezbytných věcech. Role interiérového designéra nebo architekta, je tedy klíčová v tom, aby dokázal pochopit vše o člověku, páru nebo rodině, pro kterou kuchyň navrhuje. Obzvlášť když by měla vydržet alespoň 25 let nebo lépe do vysokého stáří uživatele.
Nasazování speciální přílby Age Explorer, foto: Michal HančovskýZtížené rozpoznávání předmětů a čtení s helmou Age Explorer, foto: Michal HančovskýŽádné divadlo
Kontroverzní rohy
Malý zkušební sestavovací model kuchyně, foto: Michal HančovskýTetris s kuchyňskými spotřebiči
Zabráni do práce..., foto: Michal Hančovský
