Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Novinová písma mívají poněkud zúženou kresbou a těsnější prostrkání: srovnejme Times New Roman (červeně, Stanley Morison & Victor Lardent, 1931) a Comenii Serif (zeleně, František Štorm, 2009). Novinová písma mívají poněkud zúženou kresbou a těsnější prostrkání: srovnejme Times New Roman (červeně, Stanley Morison & Victor Lardent, 1931) a Comenii Serif (zeleně, František Štorm, 2009).

Jak na písmo, aby se četlo samo? Díl I.

Dokážete rozpoznat patkové od bezpatkového písma? A Helveticu od Arialu? Znáte písma od českých písmařů, která hezky vypadají a zároveň jsou skvěle čitelná? Grafik a písmař Jiří Toman ze studia Sudetype popisuje pro CZECHDESIGN v třídílném seriálu zásady přístupné typografie – první díl o tom, jak vybrat správné písmo a jeho velikost, přinášíme právě teď!

Písmo je jako zápis mluveného slova jedním z nejzákladnějších prostředků pro šíření vzdělanosti či obecněji informací. Zvláště v souvislosti se stále většími vzdálenostmi, na které lidstvo chtělo (a zajisté nadále chce) své zprávy předávat, se písmo stalo projevem člověka doslova nepostradatelným. A to i v dobách, kdy je možno stejně jednoduše sdílet i zvukové resp. hlasové záznamy ve více než dostatečné kvalitě.

Jakožto vizuální prostředek (pomineme-li specifické případy primárně haptického písma Braillova) s sebou dále nese — ne nepodobně jako zabarvení hlasu mluvčího — i své estetické a emotivní stránky. A stejně jako nedokonalý řečník výrazně ztěžuje příjem zprávy (třebaže jej na druhé straně může obohatit po jiných stránkách), i nevhodně zvolené či chybně použité písmo může zásadně ovlivnit přístupnost předávané zprávy, a to zejména osobám, jejichž zrakové funkce jsou zhoršeny — ať již vadou od narození či kvůli postupujícímu věku.


Pojďme se tedy v tomto článku podívat na několik základních doporučení, která bychom měli při práci s písmem dodržovat, chceme-li výsledný text učinit co nejpřístupnějším. Záměrně však nepoužíváme výraz pravidel, ale doporučení. Ačkoliv je jen na zdravém úsudku typografa, která doporučení se rozhodne následovat a která záměrně porušit, pamatujme, že tato doporučení nevznikala ad hoc, ale na základě dlouhodobých zkušeností typografů a čtenářů.

Volba písma

Zřejmě nejzásadnějším momentem pro budoucí podobu a čitelnost textu je výběr vhodného písma. Pro delší texty volíme spíše patková písma klasických proporcí, která méně unavují oko čtenáře. Raději však vybírejme z písem knižních, nikoliv novinových — u novinových (nejrozšířenějším zástupcem je zřejmě Times New Roman, navržený Stanleym Morisonem a Victorem Lardentem roku 1931 pro britský deník Times) totiž bývá snaha o minimální únavu čtenářova oka poněkud potlačena ekonomikou tisku — což se projevuje i jejich zúženou kresbou a těsnějším prostrkáním, což nejenže oko více unavuje, ale takovýmto písmem vysázený text také vyvolává dojem „přehuštěnosti“, což je zvláště nevhodné u učebních textů. Vhodnou volbou je nestárnoucí klasika v podobě písma Baskerville, ale nebojme se ani modernějších písem, jakými jsou např. Comenia Serif od Františka Štorma (Storm Type Foundry), Lava od Petera Biľaka (Typotheque), Skolar od Davida Březiny (Rosetta) a další písma spadající do kategorie přechodové antikvy.

Velkou pozornost při výběru písma věnujme i korektní podobě diakritických znamének (zejména dostatečné, vzájemně vyvážené velikosti a správného umístění). Nezapomínejme totiž, že diakritika tvoří nedílnou součást písma a přímo ovlivňuje i míru čitelnosti a schopnosti redundance textu. Rychlým testem může být porovnání zápisu „d“ a apostrofu (d’) a „d“ s háčkem (ď). Vypadají-li apostrof a háček stejně, neřkuli jsou i totožné mezery mezi znaky, písmu se obloukem vyhněte.

diakritická znaménka: měla by mít adekvátní velikost, být vzájemně vyvážená a dostatečně odlišná od podobných interpunkčních znamének diakritická znaménka: měla by mít adekvátní velikost, být vzájemně vyvážená a dostatečně odlišná od podobných interpunkčních znamének


Bezpatková písma můžeme volit u kratších textů (tj. o délce jednotek odstavců či několika řádků). Jakékoliv prvky písma, které jej činí „zajímavým” (ať již ozdobné zakončování tahů, netradiční proporce, nekonzistentní vertikální metriky či různorodé dekorace tahů), jdou většinou přímo proti čitelnosti. Nebojme se tak střídmosti a jednoduchosti — bezpatková dynamická písma s mírným kontrastem tahů (Gill Sans, Frutiger, …) či příp. jednoduché grotesky a neogrotesky (Helvetica Neue, …) budou zajisté vhodnou volbou.

nebojme se střídmosti a jednoduchosti, které vedou k dobré čitelnosti nebojme se střídmosti a jednoduchosti, které vedou k dobré čitelnosti

Velikost písma, kompozice a délka řádku

Dobře zvolené písmo je však pouze prvním z mnoha kroků. Zásadní úlohu pro přístupnost textu hraje i velikost písma, délka řádku a kompozice v rámci ohraničujícího média.
Písmo volíme ve velikosti vyhovující cílové skupině čtenářů. U mladších čtenářů (8–11 let), seniorů či osob s vadami zraku tak použijeme písmo větších velikostí (např. 12–14 b pro tištěná média), zatímco pro běžného „zdravě vidícího“ čtenáře můžeme použít standardní velikost (8–11 b). Meziřádkový proklad volíme tak, abychom při čtení neměli tendenci jednotlivé řádky přeskakovat či se naopak vracet na řádek již přečtený. U většiny písem se ideální proklad bude pohybovat mezi 120 % (tj. 12 b pro 10b písmo) a 140 % (tj. 14 b pro 10b písmo). Délka řádku by neměla přesahovat 70 znaků, vyhýbáme se však i příliš krátkým řádkům (pod 40 znaků).


Při rozhodování o kompozici stránky (zrcadle sazby) pamatujme na dostatečně velké okraje stránky. Nejen z důvodů estetických, ale především funkčních – prázdné místo umožňuje dostatečně oddělit okolní vizuální vjemy od vlastní sazby a tím podpořit čitelnost textu. Výše uvedené pak platí jak pro tištěná, tak elektronická média, jejichž specifiky se budeme zabývat příště.

Galerie

Další články