Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Hrdina & Pavlík, Portrét v notách / Portrait in Music, Lobkovický palác, Praha (s Tomášem Kovalčíkem, 2021) | Foto: Veronika Graulíková Hrdina & Pavlík, Portrét v notách / Portrait in Music, Lobkovický palác, Praha (s Tomášem Kovalčíkem, 2021) | Foto: Veronika Graulíková

I drobné zásahy dokážou proměnit města. Grafičtí designéři Martin Hrdina a Kristina Fišerová promluvili o veřejném prostoru

Poslední díl online cyklu architektura + design = se soustředil na málo diskutované, ale přesto důležité spojení architektury a grafického designu. Vztah obou disciplín z odlišných úhlů nahlédli grafická designérka Kristina Fišerová, která společně s Rostislavem Vaňkem vede magisterský ateliér grafického designu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, a architekt Martin Hrdina, jenž se prosazuje jako grafický designér a autor vizuálních kampaní, výstavních expozic a interiérů.

Jako první se slova ujal Martin Hrdina. V první části svého příspěvku představil svůj osobní a profesní vývoj, v jehož rámci se od studia architektury v Liberci a v Amsterodamu posunul ke grafickému designu. Současně ukázal příklady řady realizací, které oba obory propojují – především interiéry a související vizuální styly kaváren a také výstavní expozice. Podrobněji přiblížil svoji práci na návrzích brněnských kaváren Tungsram, Alfa, Atlas či bistra Franz. 

Hrdina & Pavlík, vizuální identita katedry biologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Brno (2020) | Zdroj: Martin HrdinaHrdina & Pavlík, vizuální identita katedry biologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Brno (2020) | Zdroj: Martin Hrdina

Dále vyjádřil své přesvědčení, že jako architekt i grafický designér by se měl podílet na rozvoji místa, kde žije a k němuž má vztah. Lokální přístup a používání trvanlivých materiálů a nadčasových forem navíc podle něj představují ekologický přístup k životu a tvorbě. První zakázky, které mu daly možnost se tímto směrem vydat, Martina Hrdinu přiměly se v roce 2008 po sedmi letech vrátit z Amsterodamu do Brna. Moravská metropole se od té doby proměnila ve výrazně živější, kosmopolitnější město.

Hrdina & Pavlík, provázek.dvůr (nádvoří Divadla Husa na provázku), Brno (2019) | Foto: KivaHrdina & Pavlík, provázek.dvůr (nádvoří Divadla Husa na provázku), Brno (2019) | Foto: Kiva

Následně si slovo vzala Kristina Fišerová. Ve svém příspěvku upozornila především na grafické neduhy ve veřejném prostoru. Příklady nevkusných, nefunkčních či kontroverzních řešení rozdělila do menších skupin – písmo v prostoru, nápisy na fasádách, orientační systémy na nádražích nebo úřadech atp. Kromě nízké kvality grafických prací Fišerová upozornila i na nevhodně vybrané materiály nebo špatnou čitelnost sdělení. Na závěr představila několik svých realizací, mezi nimi vizuální identitu ČVUT v Praze nebo monumentální murál na stěně skladištní haly poblíž kampusu Západočeské univerzity v Plzni. 

Kristina Fišerová, mural na fasádě haly CTPark, Plzeň | Foto: Alexandr DymKristina Fišerová, mural na fasádě haly CTPark, Plzeň | Foto: Alexandr Dym

Tak jako v předchozích třech dílech série oba přednášející v druhé části programu zodpovídali otázky sledujících a moderátora Petra Klímy z pořádajícího spolku. Těžištěm diskuze se stalo téma manuálů pro vizuální podobu městského veřejného prostoru a pobídek ze stran municipalit, které vedou ke zlepšení grafického designu v ulicích měst. Podle Martina Hrdiny ke zvelebování veřejného prostoru přispívají i drobné příklady kvalitně odvedené práce. Zodpovědný přístup designérů a úzká spolupráce grafiků s architekty by tak mohly přinášet nejenom kvalitně zpracované zakázky, ale zejména vlídnější prostředí pro celou společnost. 

Kristina Fišerová, vizuální styl ČVUT v Praze | Zdroj: Kristina FišerováKristina Fišerová, vizuální styl ČVUT v Praze | Zdroj: Kristina Fišerová

Další články