Zákon designu

Proč ses rozhodl pro studium právě na Prague City University?

ŠIMON: Odjakživa jsem se věnoval něčemu uměleckému. Tak jsem začal hledat školy a tahle mi padla do oka. Studium je v angličtině a to mi přišlo jako super začátek, protože nechci zůstat celý život v České republice. Taky mi přišlo užitečné mít titul, který je britský, mezinárodní. Navíc jsem měl známou, která tady dostudovala a byla moc spokojená, tak jsem to zkusil.

Jakto, že sis vybral právě grafický design?

ŠIMON: Rád jsem maloval, a tak jsem přemýšlel, co bych mohl dělat. Ze začátku jsem si pořád říkal, že by mě nejvíc bavil interiérový design, ale od toho jsem nějak pomalu upustil a začal jsem chodit na kurzy grafického designu. Tam jsem zjistil, že to mě bude bavit nejvíc a přihlásil jsem se na grafický design.

Rozhovor se Šimonem Kremrem proběhl v prostorách Prague City University. | Foto: Jakub Boháč

Praxe nadevše

Jaká je tvoje zkušenost s Prague City University? Nasbíral jsi dostatek praktických zkušeností?

ŠIMON: Určitě, třeba 90 % předmětů je zaměřeno právě na praktickou část. Na začátku prvního roku jsme měli předmět, který byl zaměřen na teorii, a to byl ohromný skok z práv, která jsem předtím rok studoval. To byla krásná změna. Ze začátku ale bylo studium těžší, než jsem si myslel. Množství programů, které jsme se museli naučit.

Ale vše šlo dobře, učitelé nám pomáhali. Tyto zkušenosti využívám dodnes. I díky tomu jsem neměl problém najít si práci. Teď při studiu mám dvě práce a škola v tom hrála velkou roli. Jednu z nich mám díky absolventce, která si otevřela svoje grafické studio. 

Vizuální identita Šimonova vlastního studia | Zdroj: archiv Šimona Kremra

Studium toho, co vás baví

Co ještě opravdu využíváš ve své každodenní práci?

ŠIMON: Základ jsou programy. Po celou dobu studia se taky učíme porozumět zadáním a uspokojit potřeby zadavatele. Abychom naplnili brief, naučili se komunikovat. To bude přínosem pro mou práci už napořád.

Kterou tvou zručnost ti pomohlo studium vytříbit, jak tě dokázalo nasměrovat?

ŠIMON: Ze začátku jsem nevěděl, kterou část grafického designu bych chtěl dělat. Na Prague City University jsou předměty úplně na všechno. Učíme se webovky, animaci, 3D design, tisk, branding. A pak si můžeme vybrat, čemu se chceme věnovat. Od začátku mě nejvíc bavil branding a tomu se věnuji dodnes. A asi mě to už nepustí. Snažím se teď přiučit ještě web designu. Letos máme víc učitelů na jeden předmět. Byli nám rozřazeni podle toho, na co se kdo z nás zaměřuje. Abychom se mohli věnovat tomu, co nás zajímá.

Když máte talent a podnětné vzdělání k tomu, nic není nemožné. | Foto: Jakub Boháč

Cesta do New Yorku

Letos jsi byl vybrán, aby ses zúčastnil konference pro studenty designu v New Yorku. Jak se ti to povedlo?

ŠIMON: Náš učitel Ondřej Fučík nám poslal e-mail, že se v New Yorku pořádá konference pro studenty designu a že to můžeme zkusit. Několik z nás proto poslalo dotazník a portfolio, a vybrali mě. Bylo to dost nečekané. Dva měsíce před odjezdem mi napsali, všechno bylo hrazené. Stačilo jenom říct, kdy chceme letět a odkud. Vše zařídili. Připravit jsme si měli akorát práce, na které jsme nejvíce hrdí. Ty se prezentovaly na konferenci. 

Jak vypadal program konference?

ŠIMON: Byla to dvoudenní konference, většina uchazečů byla z USA. Čtyři větší prezentace prezentovali umělci a studia, pro nás všechny. Pak jsme byli zařazeni do menších skupin. Tam jsme si vybrali, jaké menší prezentace chceme od kterých umělců mít. Osobnější povídání s umělci ale nebylo až tak podnětné. Měl jsem velká očekávání, nebo jsem si vybral méně zajímavé osobnosti, kdo ví.  

O hodně užitečnější ale byly velké prezentace studií. Ukázali nám celý pracovní proces: jak postupují při designu, jak prezentují svým klientům, všechny své postupy. Tyto prezentace trvaly dvě hodiny a součástí byla i diskuze. 

Pod záštitou jaké organizace konference proběhla?

ŠIMON: Princeton University. A spoluorganizátor byl magazín Business Today. 

Redesign knihy nejen o interiérovém designu | Zdroj: archiv Šimona Kremra

Do finále

Nyní jsi v posledním ročníku oboru Grafický design. Co tě před ukončením ještě čeká? 

ŠIMON: Bakalářskou práci mám už napsanou. Byla odeslána do Británie a dostali jsme i předběžné známky. Čeká nás závěrečný projekt a prezentace a potom výstava závěrečných projektů celého ročníku. 

Co je tvůj finální projekt?

ŠIMON: Prototyp aplikace. Snažím se ji propracovat co nejvíc. Včetně merche, plakátů a podobně. Chtěl jsem vytvořit něco, co není povrchní. Má aplikace se snaží propagovat konopné mléko. Ukazuje lidem, jak si ho mohou sami vyrobit, informuje je o všech benefitech. Prezentuji ji 3. 6. 

Ve své práci se tedy věnuješ grafickému designu. Zmiňoval jsi, že i web designu? 

ŠIMON: Ano. Když jsem pro některé klienty vytvářel branding, často chtěli, abych jim řekl, jak bude vypadat web. Tak se to chci naučit, abych rovnou dokázal vytvořit i web.  

O studiu, práci grafického designéra, i tendencích jeho klientů. | Foto: Jakub Boháč

Práce při studiu

Pracuješ na volné noze, nebo pro někoho? 

ŠIMON: Pro Mendéz co. studio a pak jako in-house designér pro firmu, která má několik e-shopů. Já je spravuji, a věnuji se grafice kolem nich.  

Který z tvých projektů tě zatím nejvíce reprezentoval? Kde ses cítil nejvíc sám sebou?

ŠIMON: Stěží bych vyjmenoval jenom jeden takový. Když jsem ale nedávno vytvářel vizuální identitu pro šperkařství, hrozné mě to bavilo. V těchto odvětvích designu se můžu víc kreativně vyřádit.

Jsou klienti otevření novým nápadům, nebo je náročné najít shodu mezi jejich a tvou představou?

ŠIMON: Často se stává, že i když si klient najde grafického designéra, už má v hlavě svou vizi a jenom chce, abych ji zhmotnil. Když vědí, co chtějí, je těžké jim říct, že existuje i lepší možnost, jak značku propagovat. Jiným logem, jinou myšlenkou. Ale mám i klienty, kteří nepřichází od začátku s jasnou vizí. V takovém případě mám volnou ruku.

Šimonův bakalářský projekt, propagující konopné mléko, obsahuje kampaň, vizuální identitu a mobilní aplikaci. | Zdroj: archiv Šimona Kremra

Podle sebe

Zajímáš se o 3D design? Vidíš v něm budoucnost designu? 

ŠIMON: Na Prague City University jsme měli dva předměty, kde jsme se učili s programem na 3D design. Moc mě to bavilo. Pak jsem od toho ale upustil. Trochu mě to mrzí. Ale práce v 3D trvá týdny. Se školou a prací jsem neměl čas se učit dál. Myslím ale, že je to spíše aktuální trend a že se často využívá i tam, kde se nehodí. O moc radši mám minimalistické designy.

Jak vypadá tvůj tvůrčí postup? Začínáš u rešerší, nebo nanečisto?

ŠIMON: Prvním krokem je kontrola konkurence. Mám hrozný strach z toho, abych nepřišel s něčím podobným. Jednou jsem zjistil, že můj nápad už měl někdo jiný. Musel jsem jít jinou cestou. 

Naši učitelé by byli nejradši, kdybych řekl, že si ze začátku kreslím do sešitu a vymýšlím to v ruce. Nikdy jsem tomu nepřišel na chuť. Začínám tvorbou v programech. Rovnou se do toho vrhnu a tvořím od nuly. Z jednoho nápadu se pak snažím udělat tři varianty a ty co nejvíce zdokonalit, aby byl dostatek možností pro klienta.

Ukázka vizuální identity vytvořené pro internetový obchod se šperky Lu-Ji | Zdroj: archiv Šimona Kremra

Cestou minimalismu

Je podle tvé zkušenosti minimalismus pořád trendem v grafickém designu?

ŠIMON: Záleží na klientovi. Moje práce je v 99 % minimalistická a čistá. Vědí, že právě to ode mě mohou očekávat. Poslední půl rok se začínám směřovat do jednotného stylu. Ale myslím, že se to ještě bude měnit. V posledním projektu ve škole jsem ale zkusil udělat něco jiného, co bych od sebe nečekal. A stejně jsem se vrátil ke svému stylu. 

Na čem zrovna teď pracuješ?

ŠIMON: Na vizuální identitě značky, která vyrábí svíčky, a ve studiu Mendéz Co. pracuji na vizuální identitě pro jazykovou školu. Plus pořád pracuji na zmiňovaných e-shopech. 

Co bys chtěl v oboru ještě zkusit, udělat, dokázat?

ŠIMON: Dostal jsem se na školu do Lisabonu, na University Institute of Lisbon, obor Art Marketing and Art Markets. Trochu změna. Zůstávám pořád v tvořivém zaměření, ale s důrazem i na marketing a business stránku. Může se to hodit. 

Šimonovy grafické práce spojuje především minimalismus. | Foto: Jakub Boháč