David Valner, úspěšný český designér a výtvarník, jehož primárním materiálem je sklo. Působí v designovém studiu David Valner Studio v Olomouci a také spolupracuje s otcem a jeho týmem v rodinném sklářském ateliéru Valner Glass Production v Přibyslavi. Jeho tvorba sklízí úspěchy po celém světě. Jak David Valner svou kariéru začínal a jak jeho směřování ovlivnila studentská léta? O své práci vypráví s neuvěřitelnou pokorou a skromností.
Davide, kdo a kde ve vás probudil touhu věnovat se právě sklu?
DAVID: Mimo rodinné sklářské zázemí bylo prvním podnětem, který mě formoval a utvrdil v tom, že se chci věnovat sklu, studium na střední škole v Železném Brodě. Bylo to skvělé prostředí, velmi dobří kantoři, zázemí, ale i fakt, že se důraz kladl jak na řemeslo, tak na výtvarnou stránku věci. Ve čtvrťáku nám pak zprostředkovali přednášky od vedoucích ateliérů skla na vysokých školách. Pamatuji si, že tam tenkrát představoval svůj ateliér i Rony Plesl, prezentoval se tam i ateliér Design skla ze Zlína. Tam jsem o něm slyšel poprvé.
David Valner - úspěšný český výtvarník a designér skla. | Foto: Tereza Valnerová
Rozhodující pro mě byla tenkrát přednáška od Jiřího Šuhájka, při níž jsem se utvrdil, že se přihlásím na Fakultu multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (dále jen FMK). Ateliér Design skla tam již vedl Petr Stanický, ke kterému jsem jel jako zájemce o studium na konzultace. Pro mě to bylo ideální, přál jsem si studovat spíše pod nějakým sochařem než čistě designérem a jak jsem Petra Stanického poznal, líbilo se mi, že inklinoval spíše k volnému umění.
Vázy Fungus získaly nominaci na Ceny Designbloku 2020. | Foto: Tereza Valnerová
Studentská léta ve Zlíně
V čem bylo pro vás studium ve Zlíně specifické?
DAVID: My jsme tenkrát nastupovali teprve jako druhý ročník, všechno bylo takové čerstvé. Provizorní prostory ateliéru, několikrát jsme se i stěhovali. Vlastně jsme byli takoví piloti, testovali na nás, zdali má vůbec smysl nějaký ateliér Design skla na FMK nadále rozvíjet (smích). Zpětně to beru jako obrovské plus, i když jsme si na nic ani tenkrát nestěžovali. Neměli jsme tam moc vybavení, veškerou práci jsme většinou dělali ve Valašském Meziříčí, kam jsme na huť jezdívali tvořit první produkty. Nikam se nespěchalo, na všechno jsme měli dostatek času.
Váza z kolekce Fungus, kterou navrhl David Valner. | Foto: Tereza Valnerová
Bylo pro mě velmi důležité, že Petr Stanický nebyl výhradně zaměřený na sklo, sám tvořil z různých materiálů. To nám jako studentům dávalo obrovský prostor a volnost, aby mohly vznikat zajímavé věci. Pokud jsme měli silnou myšlenku, kterou jsme obhájili, mohli jsme si v podstatě pracovat, na čem jsme chtěli. Významným elementem v rámci studia pro mě byla také kombinace Petra Stanického a jeho tehdejší asistentky Michaely Spružinové. To byla silná dvojice, která nás podporovala, ať už jsme se rozhodli tvořit směrem do designu, nebo více do volného umění. Tam dle mého započalo velmi dobré formování směru celého ateliéru. Studoval jsem tam bakaláře tři roky.
Vázy Fungus byly vyrobeny v roce 2018 u Valner Glass Production. | Foto: Tereza Valnerová
Mezinárodní výstavy a stáže
JE něco, čeho litujete, že jste v rámci svých studentských let nevyužil víc?
DAVID: Určitě lituji toho, že jsem tehdy nevyužíval více svých spolužáků z jiných oborů. Například fotografů nebo spolužáků z audiovize, kteří uměli zpracovat skvělé vizuální podklady. Možná jsme si ještě plně neuvědomovali, jak důležitý je vizuální doprovod, aby se naše tvorba dostala více mezi lidi. Jak důležité je mít ke všem věcem krásné fotky či zajímavá videa.
Na Fakultě multimediálních komunikací jsme se podíleli i na mezioborových projektech, kam byly zapojené všechny ateliéry, například jsme tvořili ocenění v rámci projektu Zlínský pes či Duhová kulička. Nicméně kdybych to mohl ještě vrátit, určitě bych sbíral více kontaktů. Vysoká škola vám udává nějaký základ vašeho zaměření, ale ty kontakty, které tam máte možnost sesbírat, jsou k nezaplacení. To mi bohužel došlo až později.
Inspirací pro kolekci Fungus byly pro Davida především houby a plísně. | Foto: Tereza Valnerová
Je mi líto také toho, že jsem v rámci bakaláře neodjel na Erasmus do zahraničí, to se mi pak podařilo až na magisterském oboru v Ústí nad Labem. Ve Zlíně jsme ale měli skvělé možnosti účastnit se mezinárodních výstav, např. s ateliérem skla z holandského Amsterdamu nebo výstavy tří českých škol v německém Cosfeldu. Díky konexím Petra Stanického na Gerrit Rietveld Academii jsme mohli spolupracovat na mezinárodní výstavě a podívat se na rozdílné přístupy a práce studentů právě z Amsterdamu. To pro mě bylo asi nejvíc, vidět další možnosti, nové techniky.
Zůstáváte v kontaktu s někým ze studií?
DAVID: Ano, určitě. I když ne všichni zůstali v oboru skla, dokážeme se nad tím pořád společně bavit. Občas si s některými voláváme, abychom si nasdíleli a předali zkušenosti. Nás bylo v ročníku asi deset a ročník nad námi šest studentů, pořád jsme s pár lidmi nějak v kontaktu.
Kolekce Recovered history spatřila světlo světa v roce 2018. | Foto: Tereza Valnerová
Kdybyste se mohl vrátit do nějakého momentu studia ve Zlíně, co by to bylo?
DAVID: Asi návrat do třeťáku, to už jsme měli pocit, že už za sebou máme nějaké znalosti. Byli jsme si jistější a zároveň jsme byli celkem sepjatý ateliér. Dělali jsme si filmové večery, užívali jsme si studentského života. Navíc jsme tehdy měli ateliér přímo ve Svitu, v továrním areálu. No a kromě tohoto bych určitě zopakoval ty výstavy, to bylo skvělé.
David Valner, úspěšný absolvent ateliéru Design skla na FMK UTB ve Zlíně | Foto: Tereza Valnerová
Budovat studio společně s celým týmem
Ví se o vás, že rozvíjíte své studio v Olomouci a zároveň spolupracujete s otcem v ateliéru v Přibyslavi. Co chystáte do budoucna? Budou nějaké změny?
DAVID: Určitě zůstávám u skla. Před covidem jsem měl v plánu rozšířit portfolio o nové materiály, což mě pořád drží, ale trošku to odkládám. Chci pořád zůstat u užité tvorby, ale rád bych se ještě více přibližoval ke hraně uměleckého objektu. V rámci covidu to pro mě bylo těžké období, ubylo výrazně zakázek. Uvědomil jsem si ale, co jsem měl do té doby a že si vážím toho, co mám. Chci ještě více vypilovat to, čemu se věnuji teď. Technologie, kterou používám, ještě určitě není plně vyčerpaná. Takže neplánuji dělat žádné obraty.
Vázy Aquarelle navrhoval Davidův otec Aleš Valner. | Foto: Tereza Valnerová
Moc si přeji, aby naše studio postupně rostlo, abychom mohli oslovit další designéry a rozšířit náš tým. Já a táta Aleš Valner se věnujeme designu a moje manželka Tereza Valnerová dělá skvělé fotografie. Společně často podnikání vzájemně konzultujeme. Důležitým bodem je tátova sklárna, jsou tam šikovní skláři, které znám úplně od mala. Jsme tým a tímto směrem bych to chtěl rozšiřovat i nadále.
Objekty pro celém světě
Kde můžeme vidět vaše práce? Chystáte teď nějaké výstavy?
DAVID: V České republice je asi nejbližší událostí Designblok, kde budu součástí výstavy v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Nově mám také své věci v Nookart Studiu. Je to čerstvý projekt dvou šikovných dam, které se rozhodly přestavět byt na galerii. Stále spolupracuji také s Mimokolektivem v Olomouci nebo Object storem v Brně.
Kolekci Recovered bude prezentovat David Valner na letošním Designbloku. | Foto: Tereza Valnerová
Radost mám i ze zahraničních projektů. Moje objekty jsou nově součástí kolekce Rossana Orlandi Gallery, která byla teď nedávno i součástí milánského design weeku. Byl jsme osloven také americkým galeristou a moje práce již brzy budete moci vidět v galerii The Future Perfect v San Franciscu v USA. V neposlední řadě je to také síť obchodů The Webster, která je velmi kurátorsky zajímavá. Dobře se daří ve Švýcarsku a něco se rýsuje i v Holandsku, ale na to si musíte ještě počkat.
Tvorbu výtvarníka a designéra Davida Valnera najdete pod značkou David Valner Studio, které sídlí v Olomouci. Spolupracuje ale také se svým otcem, který má rodinný sklářský ateliér Valner Glass Production v Přibyslavi. David Valner je jedním z mnoha úspěšných absolventů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Během následujících měsíců se můžete těšit na další rozhovory s designéry, kteří začali svoji cestu designu právě ve Zlíně.
Článek vznikl v rámci placené spolupráce.
