Kdybychom většinu výrobků, které na nás svými obaly útočí z regálů obchodů, z těchto obalů svlékli a prodávali bez obalu, bylo by to pozitivní nejen z ekologické stránky, ale i z té estetické. Pravděpodobně by docházelo k záměně téměř identického zboží konkurenčních značek, které spolu soupeří spíše než kvalitou nepříliš nápaditým obalem a reklamní kampaní.
Přitom dobrý obal dokáže rozechvívat naše srdce i desítky let poté, co byl nahrazen nějakým jiným. Na tuto nostalgickou vlnu poslední dobou najíždí i tuzemské obchodní řetězce, které nechávají balit své zboží do retro obalů.
Nezapomenutelné Granko
Když se mluví o retro obalech, každého hned napadne ikonické Granko s fotkou roztomilé blonďaté holčičky tisknoucí s plachým úsměvem červený hrnek. Ačkoli Granko měnilo později svůj obal několikrát, takové popularity ani kvality, jako s tímto jednoduchým designem, nikdy nedosáhlo. Když v roce 1979 začal státní podnik Čokoládovny vyrábět nový rozpustný kakaový nápoj, vypsalo vedle soutěže o název i soutěž o obal. Tehdejší vedoucí propagačního oddělení Čokoládoven, akademický malíř Karel Fojtů, se nechal inspirovat obaly v Německu, kde bylo populární dávat na výrobky fotky dětí. Vyfotil tedy svoji dvouletou dceru Veroniku. Obal měl úspěch a v soutěži vyhrál. Autor navrhl i typografii loga – červený nápis Granko.
Varianty současného loga Granka | Zdroj: tlacovespravy.wordpress.com
Stesk po holčičce
Obal s holčičkou vytrval až do devadesátých let, kdy se začal výrazně proměňovat. Holčičku nahradil bílý hrnek s červeným pruhem na žlutém pozadí, na kterém sedí kreslené postavičky Macha a Šebestové. Později došlo k další výrazné proměně, kdy pozadí za postavičkami zmodralo. Ještě později zmizely i postavičky a hrnek na modrém pozadí dostal červené puntíky. Proměňovala se i typografie loga, zůstala jen ta červená barva. Přibyl bůhvíproč obrázek sluníčka, které vysvítá za nápisem Granko. Dnes tak Granko můžeme koupit v tuctovém obalu bez nápadu, nebo si můžeme počkat na retro akci řetězců a nakoupit si holčičku s hrnečkem do zásoby. Jen tak z nostalgie.
Obal s holčičkou vytrval až do devadesátých let. | Zdroj: Nestlé
Život s Kofilou
Zatímco holčička proslavila kakao, chuť kávy budeme mít navždycky spojenou s kreslenou postavičkou mouřenína. Čokoládová tyčinka s kávovou příchutí Kofila vznikla už v roce 1923 v čokoládovnách Orion. Obal, kde na žlutém pozadí s vlnovkami a orionskými hvězdami sedí na nápisu Kofila postavička mouřenína, která v rukách drží šálek kávy a natěšeně na ni vystrkuje jazyk, navrhl výtvarník Zdenek Rykr. Obal přetrval až do devadesátých let s výjimkou roku 1965, kdy mouřenína vystřídal spartakiádní cvičenec.
Původní návrh obalu tyčinky Kofila z pera Zdenka Rykra, 1923. | Zdroj: Nestlé
Hledání tvaru
Moderní verze obalu se částečně podobá prapůvodnímu návrhu. Žlutá barva pozadí zůstala, změnily se jen ornamenty na žlutém podkladu. Původní orionské hvězdy mezi vlnovkami nahradila fádní kávová zrnka. Nápis Kofila se podstatně zvětšil, takže mouřenín musel nakonec sesednout a vzít zavděk okraji obalu. Později, asi aby mu nebylo líto, že už nesedí na Kofile, dostal pod zadek kousek opravdové Kofily. Nové hnědé pozadí mu ale příliš neprospělo, protože poněkud zapadl a už není tak výrazný.
Mladý vítr
V roce 2016 vyhlásila společnost Nestlé soutěž Kofila v limitovaném obalu, aby navázala na tradici spolupráce čokoládoven s výtvarnými umělci. Tyčinka Kofila pak na pár měsíců oblékla obaly vzešlé ze čtyř nejlepších návrhů. Všechny vítězné obaly se barevností inspirují původním Rykrovým návrhem, na třech z nich je i postavička mouřenína. Obalům mladých designérů se věnuje i článek Jindřicha Oukropce. Škoda, že se tyto obaly tiskly na tyčinky tak krátkou dobu. Jsou rozhodně zajímavější a poutají větší pozornost než obal současný. Marketéři Kofily se ale snaží dál. V roce 2018 přišli s další limitovanou edicí, tentokrát inspirovanou uměleckými styly 20. století: secesí, kubismem, pop-artem a street artem s modifikovanými postavičkami mouřenína i písmem, které má připomínat zmíněné styly. Hra s obalem tedy pokračuje.
Kofola vede
Když už se věnujeme čokoládově hnědým pochutinám, můžeme u této barvy zůstat i do třetice a přibrat do party další ze sladkostí, jejichž obalu a reklamní kampani je věnováno hodně péče – Kofolu. Kofola vznikla v roce 1960 jako náhražková limonáda namísto nedostupné imperialistické Coca-Coly a už od začátku si získala obrovskou oblibu. Zpočátku se Kofola, stejně jako další nápoje, prodávala v lahvích bez etiket. Design prvních etiket byl jednoduchý, tvořil ho pouze velký nápis Kofola na žlutém podkladu rozdělený po slabikách do tří řádků s červeně vyvedenými písmeny K, F, L a A a černými písmeny O. Další typ etikety se skládal z nápísu Kofola v hnědé barvě na žlutém podkladu.
V roce 1968 vzniklo první logo Kofoly, které mělo tvar kávového zrnka s nápisem kofola (s malým k) uvnitř. Obě písmena O byla rozdělena svislou čárou, díky níž vnitřek písmenek evokoval tvar kávových zrnek.
1. logo Kofoly | Zdroj: www.kofola.cz
Úspěšný návrat
Oblíbenost Kofoly přetrvala až do revoluce, v devadesátých letech v záplavě konkurenčních kofeinových nápojů ale začala skomírat. Až s novým majitelem se Kofola v novém tisíciletí dostala opět na výsluní hlavně díky promyšlené reklamní kampani s heslem „Když ji miluješ, není co řešit“ z roku 2001. V té době došlo i k výrazné modifikaci loga, kdy zůstal už jen nápis, opět s malým K, hnědá barva vystřídala dosavadní černou. V roce 2006 přibyl k nápisu bílý lístek lékořice v oranžovém čtverečku. Oranžovo-hnědo-bílá barevnost Kofole zůstala dodnes.
Současné logo Kofoly | Zdroj: Kofola
Díky specifické chuti, na kterou si pamatujeme z dětství, díky nezapomenutelným reklamám i tomu, že hodně pění a vypadá jako pivo, opanovala Kofola první příčky oblíbenosti mezi kofeinovými limonádami.
