Stačí jej jen pečlivě navrhnout, říká při obhajobě své diplomové práce tato čerstvá absolventka pražské UMPRUM. Svým dílem přispěla autorka do tolik potřebné diskuze nad současným nevyhovujícím stavem orientačního systému v pražském metru. Nekoncepční práce s odkazem Rostislava Vaňka, posledního designéra, který systému dodal tvář, neviditelné vstupy do podzemních vestibulů metra, chybějící směrové cedule a značení směru výstupu z metra, vizuální přesycení zbytečnými znaky a piktogramy, nevstřícnost vůči cizincům. To jsou jen některé z charakteristik současného stavu. Je zřejmé, že Praha marní svoji šanci učinit z vlastního metra jeden z pilířů své vizuální identity – je návrh Markéty Steinert možným řešením?
Markéta Steinert je jednou z absolventek Vysoké školy uměleckoprůmyslové, o níž bylo slyšet již během studia. Mimo jiné spolupracuje se studii Najbrt a Dynamo, podílela se například na redesignu drogerie Teta či návrhu výrazného vizuálního stylu Pražského Quadriennale.
I pod vlivem osobnosti Rostislava Vaňka, který dříve ateliér Grafického designu a vizuální komunikace vedl, si za téma své diplomové práce vybrala redesign orientačního systému v pražském metru. Stejně jako návrhy Vaňka a Rathouského počítá s propojením s navazující povrchovou dopravou. Tyto vize však v minulosti nebyly nikdy realizovány. I proto je gró Markétiny práce věnováno tomu, bez čeho se obyvatelé a návštěvníci Prahy neobejdou – značení ve vlastním prostoru metra. Komplexní návrh Markéty Steinert počítá s několika zásadními faktory. Je zamýšlen jako náhrada stávajícího nekoncepčního systému, jehož provedení nevyžaduje přemrštěnou investici ze strany Dopravního podniku, resp. města. Tomu jsou přizpůsobeny nosiče, jejichž formát odpovídá stávajícím, stejně jako volba možných dostupných materiálů. Nosiče jsou navíc v návrhu upraveny tak, aby se snížil počet nutných zářivek a zároveň se odstranily zbytečné stříšky, které zabraňují čitelnosti informačních tabulí. Systém přípravy tiskových dat počítá s větší automatizací práce, kdy část převezme počítač sám. Čistě prakticky se autorka dívá také na práci s uživateli wayfinding systému, které nechce přeučovat na zcela jiný systém. Naopak vychází z toho, co již v metru funguje. Pietně zachází s odkazem Vaňka a Rathouského, jimi daný grafický výraz cizeluje od porevolučních nánosů a přivádí do 21. století. Práce na orientačním systému velkého rozsahu, což prostor pražského metra bezesporu je, vyžaduje dodržení bezpočtu požadavků na funkčnost a uživatelskou přístupnost. Grafik se ve svém návrhu musí vyrovnat s povinnými standardizovanými označeními, jako jsou např. nouzové východy, stejně jako s požadavky na jednoznačnost a čitelnost sdělení. Práce Markéty Steinert nenechává diváka na pochybách, že k těmto nutným omezením přistoupila velmi zodpovědně a vytvořila funkční systém, který testovala do nejmenšího detailu. Součástí její práce je Manuál orientačního systému, ve kterém na 115 stranách uvádí veškeré možné aplikace s cílem prověřit, zda její systém nemá díry. Inspirovala se zahraničními příklady a přinesla mnohá zlepšení. Mezi detaily, které mohou citelně zlepšit orientaci pasažérů, patří například navržení vždy viditelných venkovních nosičů se znakem metra, promyšlení logického systému umístění směrových šipek na informačních tabulích, důsledné užití modré barvy pro komunikaci bezbariérovosti, použití angličtiny a v neposlední řadě pak vytvoření svislých tabulí („teploměrů“) značících směr jízdy vlaku metra. Na teploměrech svislých i vodorovných upozadila Markéta čísla kolejí, která pro běžného cestujícícho nejsou vůbec podstatná. Pro lepší orientaci při výstupu z metra pak autorka přistoupila k číslování exitů, které však vždy doprovází vysvětlující situační mapy se schematizovaným plánem zástavby na povrchu. Pro tuto mravenčí práci možná Markétě nezbyl čas na dotažení jednotlivých grafických prvků, které ve výsledku utváří dojem z celého wayfinding systému. Na tvaru piktogramů a samotného znaku metra je možné dále pracovat. Autorka se ve své diplomové práci vědomě pustila do odvrácené strany práce grafického designéra – jejím záměrem nebylo popustit uzdu své fantazii, ale ukázat, jak tento komplikovaný systém může v realitě jednoduše fungovat bez zbytečného chaosu a vizuálního přesycení. Nevyhovující stav, který Dopravní podnik a Metroprojekt již sedmnáct let svým amatérským přístupem prohlubují, dokázala studentka sama nahradit funkčním návrhem během pár měsíců. Ne samotný vzhled jejího wayfinding systému pro pražské metro, ale důkaz, že to lze dělat jinak a lépe, je ten nejlepší výsledek práce Markéty Steinert. Společně se svými kolegy z ateliéru Průmyslového designu, kteří vytvořili velmi kladně hodnocené koncepty nové tramvaje pro Prahu, Markéta dokazuje, že nastupující generace designérů má na to měnit zavedené pořádky a nabourávat staré struktury. A my jim fandíme. Více se o vývoji značení v pražském metru dozvíte v záznamu přednášky Rostislava Vaňka a v článku Ztracená identita pražského metra. Kampaň a vizuální styl Pražského Quadrinnale, zdroj: marketasteinert.com
Diplomová práce Markéty Steinert. UMPRUM. Zdroj: steinert.brandcloud.pro
Diplomová práce Markéty Steinert. UMPRUM. Zdroj: steinert.brandcloud.pro
Diplomová práce Markéty Steinert. UMPRUM. Zdroj: steinert.brandcloud.pro
Diplomová práce Markéty Steinert. UMPRUM. Zdroj: steinert.brandcloud.pro
Diplomová práce Markéty Steinert. UMPRUM. Zdroj: steinert.brandcloud.pro












