Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Horní řada zleva: Martin Psota, Kristina Maňáková, Richard Hladký. Spodní řada zleva: Petra Hejdusová, Tomáš Hořín, Pavlína Štefková. | Zdroj: Archiv FMK UTB Horní řada zleva: Martin Psota, Kristina Maňáková, Richard Hladký. Spodní řada zleva: Petra Hejdusová, Tomáš Hořín, Pavlína Štefková. | Zdroj: Archiv FMK UTB

Generace sněhových vloček. Kdo z mladých zlínských designérů stojí před velkou kariérou?

Do konce července probíhala v galerii G18 na půdě zlínské univerzity výstava diplomových prací studentů Fakulty multimediálních komunikací. Výstava komplexně představila mladou generaci, jíž její kurátorka symptomaticky nazvala generací sněhových vloček. Co je mladým tvůrcům společné, je snaha o reflexi současného světa převráceného naruby. Které práce stojí za pozornost a o jakých talentech ještě uslyšíme?

Každá je jiná, má unikátní tvar i strukturu – jedinečná kresba krystalů zmrzlé vody ale dohromady tvoří jednolitou bílou masu sněhu. Sněhové vločky, tak křehké, když tají na dlani, a zároveň tak pevné, když jsou pospolu. Kurátorka letošních zlínských diplomek, Helena Maňasová Hradská, vystihla současnou mladou generaci poměrně přesně. Každý mladý člověk chce být originální, ale hledat, ba co víc, najít svou vlastní identitu v globalizovaném světě, který je navíc sužovaný problémy, jaké bychom si před třemi lety dokázali jen těžko představit, je velice těžkým úkolem.

Vernisáž výstavy diplomových prací studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. | Foto: Jan SalačVernisáž výstavy diplomových prací studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. | Foto: Jan Salač

Přesto, anebo možná právě proto klade kurátorka Maňasová Hradská důraz na nutnost soudržnosti, na potřebu propojit se s ostatními, aby byl jednotlivec silnější. Její úvahy se odráží v mnohých pracích, které měla autorka těchto řádků možnost shlédnout v univerzitní galerii G18. K výstavě zpracovaly grafické designérky Karolína Hamplová a Veronika Kučerová jednoduchý a funkční katalog s haptickou obálkou, na níž množství drobných geometrických tvarů evokuje právě ony unikátní sněhové vločky.

Pouta svobody a odraz společnosti

Z obou ateliérů soustředěných na „moving image“, tj. z Animované tvorby a z Audiovizuální tvorby, byly na výstavě zastoupeny trailery k jednotlivým pracím. Studenti se ve své animované i hrané tvorbě soustředili především na téma společnosti a jejich místa v ní. Rezonují zde témata vnitřního světa jedince, mezilidských vztahů i vztahů mezi lidmi a zvířaty (v tomto případě psími spřeženími).

Trailery prací studentů ateliéru Animované a Audiovizuální tvorby, model jednomístného sportovního vozu Michala Juráně a akustické svítidlo z korku od Radima Šafaříka. | Foto: Matej ChrenkaTrailery prací studentů ateliéru Animované a Audiovizuální tvorby, model jednomístného sportovního vozu Michala Juráně a akustické svítidlo z korku od Radima Šafaříka. | Foto: Matej Chrenka

Nejrozsáhlejším projektem v historii fakulty se stal film režiséra Petra Januschky Ostrov Svobody, jehož produkčním je František eF. Horvát. Hlavní role v něm ztvárnili herci Judit Bárdos a Jiří Mádl. Netradičním výstupem je audiokniha Klekání od Šimona Fuxy, která posluchače přivádí do dětského světa sice bez obrazu, ale zato se silnou, zvukově dramaturgickou složkou.

Obuv jako terapie

Tradiční zlínský ateliér Design obuvi je na výstavě zastoupen třemi pracemi. Dvě z nich se pregnantně zabývají vlastní identitou a psychologií. Ngoc Yen Tran skrze své boty reflektuje tradiční vietnamský Festival Prvního Dne, svátek Nového lunárního roku, jehož tradice a zvyky dodržuje i generace Vietnamců, která se narodila již v Česku. Rozpor odlišných kulturních tradic se ukazuje jako hnací motor pro mnohé mladé kreativce.

Kolekce obuvi od Ngoc Yen Tran. | Foto: Matej ChrenkaKolekce obuvi od Ngoc Yen Tran. | Foto: Matej Chrenka

Syrové svědectví destrukce lidské osobnosti alkoholem představuje kolekce obuvi od Pavlíny Špunarové. Čtyři stádia alkoholismu, od sladkého začátku po trpký konec, ztvárňuje stejný počet typů bot. Kolekce zpracovává téma, které je české společnosti velice blízké, a jemuž se obvykle dostává jen velmi málo pozornosti.

Sklo bez skla

Zvláštním fenoménem se ukazuje ateliér Design skla, který, ačkoliv to jeho název jasně uvádí, se nezabývá pouze a výlučně sklem. Studují zde studenti, kteří se zajímají o volnou sochařskou tvorbu, jako je například Kristina Maňáková, jejíž site-specific instalace betonových kinetických objektů má k transparentní křehkosti skla skutečně daleko. Masivní objekty se vždy vztahují a vymezují vůči místu, do kterého jsou umístěny, a jejich roztočení lze chápat jako prostorové haiku.

Naproti tomu Alexandra Likhacheva ve své diplomové práci zkoumá neuchopitelné světlo a optické materiály. Při budování amorfních objektů pracovala s principem konstrukce i dekonstrukce. Vzniklé améby vznášející se nad zemí evokují nekonečnou proměnu hmoty v čase.

Alexandra Likhacheva, diplomová práce Konstrukce a Dekonstrukce. | Foto: Matej ChrenkaAlexandra Likhacheva, diplomová práce Konstrukce a Dekonstrukce. | Foto: Matej Chrenka

Aplikace pro duševní zdraví

Také studenti ateliéru Digitálního designu mají poměrně široké pole působnosti. Od komerčně úspěšné vizuální komunikace hudebních Cen Anděl Coca-Cola 2021 přes počítačové hry v retro stylu až po imerzivní VR vyprávění a mobilní aplikace.

Vizuální komunikace hudebních Cen Anděl Coca-Cola 2021 od Adama Komůrky. | Foto: Matej ChrenkaVizuální komunikace hudebních Cen Anděl Coca-Cola 2021 od Adama Komůrky. | Foto: Matej Chrenka

Velice zajímavou mobilní aplikací se jeví MoodGuard od Alberta Weise, která je určená pro sledování a podporu duševního zdraví uživatele. V době, kdy jsou psychické problémy stále veřejností tabuizovány, je podobný počin zásadní nejen pro osvětu společnosti, ale také pro uživatele samotné. Neslouží totiž jen lidem s psychickými problémy, ale pomůže také ostatním jako prevence a k dosažení zdravého psychického života a sebereflexe. Každý z nás zažívá výkyvy nálad, radosti i úzkosti a vzhledem k událostem uplynulých dvou let se není ani čemu divit. Projekty jako MoodGuard proto ve společnosti rozhodně mají své místo a zaslouží si pozornost. Jeho autor Albert Weis současně zpracoval také koncept aplikace LifeAssist, která by měla ulehčovat život seniorům.

Prototyp aplikace MoodGuard od Alberta Weise. | Foto: Matej ChrenkaPrototyp aplikace MoodGuard od Alberta Weise. | Foto: Matej Chrenka

Folklór, psychedelický rock i veganská kuchařka

Diplomové práce, které prezentují studenti ateliéru Grafický design, svým záběrem asi nejlépe vystihují onu generaci sněhových vloček. Najdeme zde lifestylové počiny související s hudební produkcí (vizuální styl hudebního klubu, klip k písni Lenky Dusilové a návrh vizuální komunikace psychedelické rockové skupiny), která je pro mladé lidi úzce spjatá s utvářením vlastní identity. S tou souvisí také další práce, jako je veganská kuchařka, autorské písmo podporující vietnamskou diakritiku, plakáty dokumentující kulturní vztahy mezi bývalým Československem a jihoslovanskými kulturami, manuál péče o pleť anebo aplikace pro dechová cvičení.

Venkovní prezentace diplomových prací studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. | Foto: Matej ChrenkaVenkovní prezentace diplomových prací studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. | Foto: Matej Chrenka

S identitou rovněž pracuje také vizuální styl folklórního spolku, který se snaží současnou grafikou přiblížit mladé generaci tradiční prostředí jihomoravského folklóru. Na podobném principu funguje také aktualizace dětské klasiky z pera Karla Čapka za pomoci softwarů 21. století, kterou vytvořila Denisa Novobilská. Na posledním místě, ovšem nikoli co do významu, je třeba zmínit také další práci zabývající se duševním zdravím a emocemi. Projekt Pavlíny Štefkové pomocí digitálních technologií napomáhá k pochopení a pojmenování jinak abstraktních pojmů emocí – jako je kupříkladu radost, strach, stud, zlost a mnoho dalších.

Práce se dřevem šlechtí

Oba zástupci ateliéru Produktový design sáhli po tradičním a obnovitelném materiálu – dřevu. Petra Hejdusová vytvořila sestavu výstavního nábytku, který lze snadno složit a rozložit, a díky tomu také převážet a skladovat. Richard Hladký pak sestavil v Česku stále tolik chybějící útulnu, v níž mohou pohodlně přespat dva lidé. Díky absenci jakýchkoli kovových či plastových prvků je exteriérový prvek celý ze dřeva, a tudíž plně rozložitelný, ať již v lese, nebo na louce. Ani po tom, co doslouží lidem, nezatíží své okolí odpadem. Prototyp domku můžete sami navštívit, na svých pozemcích ho nechala vystavět obec Bohuslavice v blízkosti kapličky sv. Huberta. České hory by si takových útulen zasloužily rozhodně mnohem více.

Richard Hladký navrhnul multifunkční exteriérový prvek pouze ze dřeva. | Foto: Matej ChrenkaRichard Hladký navrhnul multifunkční exteriérový prvek pouze ze dřeva. | Foto: Matej Chrenka

Realizace útulny Richarda Hladkého poblíž obce Bohuslavice. | Foto: Stanislava AdamováRealizace útulny Richarda Hladkého poblíž obce Bohuslavice. | Foto: Stanislava Adamová

Elektrické cargokolo i aktualizace Orwellova románu 1984

Studenti ateliérů Tvorba prostoruPrůmyslový design se zaměřili na různorodá témata. Design ručního šlehače, jednomístného sportovního vozu a obrněného hasičského auta doplňují návrhy jídelního stolu s úložným prostorem pro příbory, akustického svítidla z korku a minimalistického gramofonu. Tomáš Hořín navrhnul nákladní kolo poháněné pomocí elektromotoru, které by mohly využívat přepravní společnosti pro přepravu menších zásilek. Koncept je z ekologického i ekonomického hlediska rozhodně zajímavým počinem, upravenou verzi kola by mohli pro přepravu větších předmětů využívat také jednotlivci.

Elektrické cargokolo od Tomáše Hořína. | Foto: Matej ChrenkaElektrické cargokolo od Tomáše Hořína. | Foto: Matej Chrenka

Zásadní společenský rozměr pak má architektonická studie seniorského bydlení využívající faru a farní zahradu v centru severomoravské vesnice. Problém stárnutí generace a nedostatek ubytovacích kapacit pro seniory je palčivý již nyní, nutnost jeho vyřešení bude časem ještě důraznější.

Covid life a téma smrti

Marie Zdráhalová svou fotografickou sérií Covidum Vita vtipně reflektuje pandemickou dobu, která, ačkoliv se odehrála nedávno a dodnes se ve zprávách dozvídáme aktuální počty nakažených, jakoby se ztratila ve stínu dalších, mnohem fatálnějších událostí, které aktuálně lomcují globální společností. Snovou a jemnou poetikou naopak pracovala s termínem smrti Marcela Očenášová. Ve své fotografické sérii Shinigami si klade otázky v návaznosti na japonský termín Shinigami, který označuje různé entity spojené právě se smrtí a s tématem lidské duše.

Kolekce fotografií Covidum Vita od Marie Zdráhalové. | Foto: Matej ChrenkaKolekce fotografií Covidum Vita od Marie Zdráhalové. | Foto: Matej Chrenka

Ačkoli bychom neměli končit smrtí, v symbolické rovině si to určitě dovolit můžeme. Generace mladých dospělých, kteří během krátké doby přišli o bezpečný a radostiplný svět, v němž vyrůstali, se k tématu jejich bytí (a nebytí) na tomto světě vztahují velice intenzivně. Smrt je zde přeneseným významem pro vědomí duše a psýché, sebe-poznání a vědomí sebe sama ve společnosti, v níž se pohybujeme a žijeme. Klimatické změny i společenská krize nás nutí pokládat si nové otázky, na které se nejen studenti zlínské univerzity pokoušejí najít odpovědi. Zdali se jim to podaří, ukáže jen čas, nakročeno ale mají velice dobře.

Venkovní prezentace diplomových prací studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. | Foto: Matej ChrenkaVenkovní prezentace diplomových prací studentů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. | Foto: Matej Chrenka

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.

Galerie

Další články