Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Foto z briefingu účastníků soutěže v centrále v Lošticích | Zdroj: Czechdesign / Značka RAXI se zaměřuje na stojany na víno. | Zdroj: RAXI Foto z briefingu účastníků soutěže v centrále v Lošticích | Zdroj: Czechdesign / Značka RAXI se zaměřuje na stojany na víno. | Zdroj: RAXI

Firma na Olomoucku posílala své výrobky do světa už za první republiky. Dnes se výrobce dřevěných metrů soustředí na vývoj funkčních stojanů na víno

Loštice, obec na Olomoucku, v níž se mimo jiné nachází Muzeum gramofonů Tesla a Muzeum olomouckých tvarůžků, je zároveň i sídlem významné výrobní a obchodní společnosti. Přestože její hlavní výrobní artikl patří mezi základní pomůcky nejen designérů, řemeslníků, dalších profesistů i laické veřejnosti, málokdo se v tomto případě zajímá o historii a design takového produktu.

Pokud se ale o výrobci tohoto artiklu bavíte s designérskou špičkou, jakou je Jiří Pelcl, který mimo jiné letos vstoupil do Síně slávy Cen Czech Grand Design, ihned po dvou větách odpoví: „Já je znám, to jsou ti z Loštic.“ Řeč je o klasickém dřevěném skládacím metru, který má nezastupitelnou roli především v praxi v dnešní době odtržené od navrhování. Jak píše designér Matěj Coufal ve své nedávno publikované diplomové práci Metr – nástroj designéra (UMPRUM, 2021): „Zaměřování se za pomoci nových technologií odtrhlo v určitém rozsahu od hmotného předmětu jako takového. Klasický svinovací metr nebo truhlářský metr nahrazují lasery, skenery a nástroje ve virtuální prostředí.“

Řezání lamel, které jsou součástí každého budoucího metru. | Zdroj: Metrie s.r.o.Řezání lamel, které jsou součástí každého budoucího metru. | Zdroj: Metrie s.r.o.

Za výrobou skládacích dřevěných metrů stojí společnost Metrie s. r. o., momentálně patřící mezi čtyři největší producenty tohoto sortimentu v Evropě, která sídlí již téměř sto let právě v obci Loštice. Tato firma, jejíž začátky sahají až do první republiky, konkrétně do roku 1922, se již od 30. let minulého století soustředila na export svých výrobků do zahraničí. Hned v roce 1949 však byla dříve soukromá společnost znárodněna a o tři roky později se stala součástí koncernu KOH-I-NOOR. Značka Koh-i-noor, jejímž sídlem se v roce 1848 staly České Budějovice, byla před první světovou válkou největší tužkárnou na světě. Na svém kontě měla například ocenění z Grand Prix v Paříži z roku 1900 pro svůj model dnes již ikonické žluté tužky nebo také patent na tzv. verzatilky. Důvod, proč byla Metrie začleněna právě pod tento podnik, dnes není přímo známý. Předpokládat lze jistou blízkost jak materiálovou, tak v rámci vývozního portfolia. Toto spojení až do privatizace v roce 1992 však nadále oběma poskytovalo možnost vývozu produktů na zahraniční trhy. 

Skládací metr typu Block 52 z produkce firmy Metrie s.r.o. | Zdroj: Metrie s.r.o.Skládací metr typu Block 52 z produkce firmy Metrie s.r.o. | Zdroj: Metrie s.r.o.

Precizně spočítáno

V současné době společnost Metrie s.r.o. exportuje celkem 96 % ze své celkové produkce. Její výrobní portfolio tvoří kromě skládacích metrů dřevěná pravítka a podobný sortiment. Společnost si zakládá na tradiční české, převážně ruční výrobě, v rámci níž je kladen důraz na zvyšování kvality a inovace, včetně ekologicky šetrné výroby. 

Ředitel společnosti Petr John, jehož otec Petr John st. vedl společnost od roku 1987, k neustálému vývoji a zlepšování technik s úsměvem dodává: „Tradiční postupy se u nás používají vždy tak dlouho, dokud náš tým odborníků nevymyslí lepší postupy. Po určité době se tak z každého zlepšení stává opět zavedený tradiční postup, nad kterým je třeba se zamyslet s odstupem času a přehodnotit ho z nové perspektivy.“

Jednou z nových perspektiv této firmy bylo mimo jiné založení značky RAXI v roce 1992 specializující se na systémy pro uložení vína a další doplňkový sortiment v podobě podnosů, sklenic, karaf či popisovačů. Jednalo se tak o rozšíření portfolia výrobků s využitím dřeva, které je používáno i na hlavní výrobu skládacích metrů a pravítek. Právě dřevo a ocel patří mezi dva hlavní výrobní materiály, a to především z hlediska udržitelnosti, která je pro firmu zásadní.

Klasický stojan z aktuální kolekce značky RAXI. | Zdroj: RAXIKlasický stojan z aktuální kolekce značky RAXI. | Zdroj: RAXI

Zkušenosti s přesnými mírami se ani v produkci stojanů RAXI nezapřou. Tvořeny jsou dřevěnými hranolky a kovovými spoji představující tak esenciální komponenty, které je možné variabilně využít pro malé stojánky i pro skříňové sestavy. Díky své modularitě pak dokážou stojany a jejich sestavy pojmout na ploše jednoho metru až 110 lahví. Jedná se o plně funkční sortiment, který má na trhu své specifické místo, ať už v prostředí domovů, tak ve vinotékách či restauracích. 

Ukázka modularity stojanů RAXI | Zdroj: CzechdesignUkázka modularity stojanů RAXI | Zdroj: Czechdesign

Na všechny stejný metr?

Vedení značky RAXI nyní plánuje redesign kolekce či zcela novou podobu sortimentu vybavení a doplňků sloužících pro uložení, prezentaci a archivaci vína. Jejich autory budou produktoví designéři vybraní na základě probíhající soutěže, kterou má na starosti odborná organizace Czechdesign.

„My jsme odborníky na zpracování a výrobu, rádi proto otázku podoby budoucí kolekce přenecháme opět profesionálům právě v oboru designu,“ vysvětluje motivaci pro budoucí spolupráci s produktovými designéry Petr John.

Nelze říci, že by bylo podobné smýšlení na tuzemském trhu raritou, avšak samozřejmostí také není. Často jsou na vině obavy a nejistota ze správného nastavení budoucí spolupráce mezi designéry a firmou, ať už se jedná o licenční politiku zastřešující autorská práva, či finanční politiku a nastavení výše honoráře za provedenou práci.

Jedním z nešťastných příkladů z nedávné doby může být například mediálně sledovaná kauza obuvi Botas 66, která po dlouhých sporech skončila neshodou mezi designérskou dvojicí Jan Kloss a Jakub Korouš a vedením firmy Botas a.s.

Již zmiňovaný architekt a designér Jiří Pelcl hodnotí dnešní situaci takto: „Myslím si, že většina tradičních českých firem designérskou scénu příliš nesleduje. Pokud ve vedení firmy není nikdo, kdo se dlouhodobě zajímá o současný design, firmy si většinou ani nejsou jisty, na které designérské studio či jednotlivce by se mohli v této oblasti obrátit.“

Podle Pelcla však existuje i řada dobrých příkladů. Mezi nimi vyzdvihuje zejména sklárny, ať už nově vznikající, které si na spolupráci se sklářskými designéry i mladými talenty zakládají, tak také tradiční, do kterých nastoupil v polistopadové éře nový management. Konkrétně pak Bomma či Lasvit. Z dalších odvětví pak lze zmínit například Český porcelán, Linet či Ton. Ten je zástupcem tradiční firmy, do které po privatizaci nastoupilo nové vedení navazující spolupráci s domácími i zahraničními designéry, jako jsou například Olgoj Chorchoj, Arik Levy či německé duo kaschkasch.

Křeslo Split, které vzešlo ze spolupráce TON s izraelským designérem působícím v Paříži Arikem Levym | Zdroj: TONKřeslo Split, které vzešlo ze spolupráce TON s izraelským designérem působícím v Paříži Arikem Levym | Zdroj: TON

O soutěži

Jana Vinšová, ředitelka organizace Czechdesign, k soutěži pro značku RAXI zmiňuje: „Vždy nás těší, když můžeme uspořádat soutěž pro klienta, se kterým sdílíme vybrané hodnoty, jako je úcta k řemeslu, výběr kvalitních materiálů nebo úvahy o udržitelnosti.“ Zároveň dodává: „Tuto soutěž navíc od začátku koncipujeme tak, aby z ní nevzešel pouze vítěz pro konkrétní projekt, ale také dlouhodobý partner, který se bude moci podílet na rozvoji dalších produktových řad značky RAXI.“  

Do dvoufázové uzavřené soutěže na sortiment značky RAXI byli vyzváni tito účastníci:

  • Herrmann & Coufal
  • Boris Klimek a Lenka Damová
  • Other Projects Studio

Foto z briefingu účastníků soutěže v centrále v Lošticích | Zdroj: CzechdesignFoto z briefingu účastníků soutěže v centrále v Lošticích | Zdroj: Czechdesign

V rámci soutěže účastníci zpracovávali koncept řešení návrhu malého stojanu či návrhu skříně na víno pro značku RAXI, které budou nadále využívat již zmíněných specifických principů modularity.

Poměrně neobvyklé je však také volné zadání – soutěžící mohli navrhnout libovolný produkt doplňkového sortimentu spojeného s gastronomií či kus nábytku vhodný do interiéru. Jedná se tak o další položku vedoucí k rozšíření portfolia značky působící na českém a německém trhu.

Návrhy hodnotila porota složená ze zástupců firmy Metrie s. r. o. a z externích odborníků v tomto složení:

  • Iva Gottwaldová – ekonomická ředitelka Metrie s.r.o.,
  • Petr John – jednatel Metrie s.r.o.,
  • Hana Maulerová – grafička Metrie s.r.o. (hlas poradní),
  • Lukáš Lédl – designér, výrobce nábytku, spoluzakladatel značky Devoto,
  • Jiří Pelcl – architekt, designér.

Soutěž proběhla jako dvoukolová. Do druhého, finálového kola soutěže postoupili všichni tři účastníci, zároveň také za odevzdaný návrh v každém kole obdrželi autoři skicovné. Vítězové tohoto „měření sil“ budou představeni příští rok, kdy budou zveřejněny i ukázky podoby budoucích produktů.

Další články