Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Tereza Chytilová je mladá umělkyně, která se nebojí zpracovávat kontroverzní témata. | Zdroj: archiv Terezy Chytilové Tereza Chytilová je mladá umělkyně, která se nebojí zpracovávat kontroverzní témata. | Zdroj: archiv Terezy Chytilové

Fetiš, Bůh a menstruace. Tereza Chytilová ve své práci ukazuje na tabuizovaná témata, před kterými často zavíráme oči

Pomocí vyšívacího stroje přenáší na látku citlivá společenská témata, věnuje se módní tvorbě a nebojí se mluvit o svých prožitcích. Zeptali jsme se Terezy Chytilové na to, kde čerpá inspiraci, proč ji zajímá téma ženství nebo jak jí samotné pomáhá umělecká tvorba.

Své studium Tereza započala ve Velké Británii v ateliéru 3D Design v Plymouthu, na magisterské studium se vrátila do Česka, kde studovala nejdříve v ateliéru Architektury III u Imricha Vaška a následně se po absolvování meziateliérové stáže zabydlela v ateliéru Liběny Rochové (oboje UMPRUM). Ve své tvorbě se věnuje práci s látkami a vyšívání, které její práci dominuje. Pomocí těchto médií komunikuje citlivá a často tabuizovaná společenská témata týkající se sexuality, menstruace, ženství, feminismu anebo fetišismu či kastrace. Zajímá ji ale i spousta dalších společenských otázek, aktuálně například klimatická krize, té se věnuje například v projektu Noble Warning.

Terezy performativní fashion kolekce Noble Warning | Zdroj: archiv Terezy ChytilovéTerezy performativní fashion kolekce Noble Warning | Zdroj: archiv Terezy Chytilové

Co vás vedlo k tomu zobrazovat sexuální fetiš a upozorňovat na toto téma? Proč se právě o toto téma dlouhodobě zajímáte?

TEREZA: Ve zkratce jsem chtěla porozumět vlastní sexualitě. Opustila jsem přítele a jedním z důvodů bylo moje sexuální neuspokojení a pak následovala fáze hledání sama sebe a toho, co mi dělá dobře. Psala jsem tehdy eseje, které se točily kolem tématu pleasure. Psala jsem o alkoholu a cigaretách, ASMR, sexuálních hračkách, dotyku v architektuře a o asketismu. Poslední esejí byl Fetišismus v konzumní společnosti, který byl podkladem pro moji bakalářku.

Je to opravdu zajímavé téma a lidé velmi rádi sdílí i svoje zkušenosti, takže mi vlastně podněty chodily samy. Zároveň jsem strašně moc chtěla nějak definovat svoji sexualitu a svůj fetiš, který mám od malička, přestože byl na nějakou dobu silně potlačený. Byla to pro mě překážka v osobním životě, ale na druhou stranu vlastně hnací síla pro studium této tematiky a velká inspirace a zdroj porozumění. Psala jsem taky o fetiši obecně a nesoustředila jsem se na jednu oblast. Zajímala mne ta esence. 

Polštář Dirty Pillow spadající mezi Terezy práce týkající se fetišismu | Zdroj: archiv Terezy ChytilovéPolštář Dirty Pillow spadající mezi Terezy práce týkající se fetišismu | Zdroj: archiv Terezy Chytilové

Zajímá mne hodně komoditní fetiš a proč konzumujeme tolik věcí. Celý tenhle luxusní design, o kterém se zde píše, je založen na fetišizaci objektů, řemesla, krásných detailů z jakési úzkosti, kterou si v sobě neseme, a ta úzkost je tím pojícím prvkem pro jakýkoli druh fetišismu. Myslím, že se toho tématu nikdy nezbavím, i když teď z toho spíš využívám jen nabytých znalostí psychoanalýzy ve svojí metodice.

Jaký význam pro vás mají citáty z Bible?

TEREZA: Asi jeden rok jsem chodila do mládeže, kde se mluvilo o Bohu, četla jsem Bibli a celkově mi Bible přijde jako nejvýznamnější kniha pro naši kulturu. I lidi, kteří v křesťanského Boha nevěří, se snaží chovat dle přikázání. Jazyk, jakým je psána, je pro ni typický a dá se rozeznat, že je to citát z Bible, takže to pak může být dobrý základní kámen pro nějaké dílo.

Vyšívané citáty na útěrky, odkazující na citáty z bible | Zdroj: archiv Terezy ChytilovéVyšívané citáty na útěrky, odkazující na citáty z bible | Zdroj: archiv Terezy Chytilové

Polštáře sloužily jako kulisy k fotce, jež byla součástí básnické sbírky. Našla jste při spojení díla s poezií nějaké další rozměry? Povýšilo to nějak vaše dílo? 

TEREZA: Focení pro básnickou sbírku s Katkou Sýsovou jen znovu podtrhlo symbolický význam polštářů, jakožto náhradu za člověka, zde v konkrétní básni za lidi, kteří kvůli covidu nepřijdou. Poezie využívá obraznosti a symboliky, což je v designu pořád. Myslím, že nás v tvorbě hodně ovlivňuje jazyk, kterým mluvíme, může na tom být založen i vtip nějakého designového předmětu, který je do jiného jazyka nepřeložitelný. Já jsem se zatím poezií tolik nezabývala, ale jiní designéři poezie využívají při tvorbě jako např. Helena Dařbujánová, já mám svou poezii ve výšivce. 

Spolupráce s Katkou Sýsovou, propojení díla s poezií | Zdroj: archiv Terezy ChytilovéSpolupráce s Katkou Sýsovou, propojení díla s poezií | Zdroj: archiv Terezy Chytilové

Výšivka a ženství, kde přesně vidíte ten bod, kde se obě témata společně protínají? 

TEREZA: Bodem je, když jehlou píchnete do látky a vyšijete si něco, co potřebujete vyjádřit. Nemusí to být slovně, může to být podvědomé a nemusí to být jen pro ženy, přestože vyšívání je tradičně ženské médium a bylo také dlouho podceňované, třeba i tapisérie nestály vedle ‚velkých umění‘, kterým muži vládli jako malbě.

A co výšivky týkající se porodu a menstruace, nesetkala jste se někdy i s negativními ohlasy na toto téma?

TEREZA: Někdo mi řekl, že to dítě vypadá jak žába, a jiný, že je to nechutné a nechce se na to dívat. Další dva muži si nezávisle na sobě nevšimli, že nemá hlavu – ale to je spíš vtipné. Někdo jiný mi vymlouval, že to tak nemusí být, že je žena redukována jen na tělo, ale to bylo spíš nepochopení. Vyšila jsem určitou část skutečnosti záměrně, abych ji kritizovala. Z mojí strany tam byla nadsázka.

Pomohlo vaše umění nějaké konkrétní ženě?

TEREZA: Kromě mě nevím. Ale mělo by to pomoct trochu normalizovat tato témata.

Jak konkrétně pomáhá vám? Vidíte nějaké zlepšení po fyzické nebo psychické stránce?

TEREZA: Od menstruační bolesti mi výšivka opravdu nepomůže. Na to je horká vana, spánek, klid a brufen. Někdy mi pomůže panák slivovice, protože zabere dřív, a to si stihnu aspoň nahřát polštář. Tehdy mi pomohlo ji nakreslit, protože jsem ten den zvracela bolestí a proležela několik hodin ve vaně, že jsem byla zesláblá a mohla jsem jen sedět v kuchyni a kreslit si. Čím víc se o toto téma zajímám, tím víc to přijímám a jsem na sebe hodnější a nesnažím se před a po menstruaci podávat nějaký velký výkon. Nesnažím se vyrovnat lidem, kteří menstruaci nemají a zároveň se nesrovnávat s jinými, kteří při tom dokážou fungovat lépe. Tím se to dá i lépe snést a bolest je menší, když kolem toho není stres.

Vpravo: Výšivka menstruace, vlevo: výšivka porodu | Zdroj: archiv Terezy ChytilovéVpravo: Výšivka menstruace, vlevo: výšivka porodu | Zdroj: archiv Terezy Chytilové

Menstruace a umění celkově. Proč si myslíte, že je důležité na toto téma upozorňovat, především pak v umění a designu?

TEREZA: Mamka mi jednou řekla, že pokud chci muže umlčet, tak mám začít mluvit o menstruaci. Myslím, že bych svojí dceři chtěla dát jinou radu. Celé dospívání jsem se styděla, bála jsem se, že mě někdo uvidí při vyhazování vložky do koše nebo že ‚proteču‘. Taky, že někdo uslyší ten zvuk, jak si otevírám novou vložku. Vlastně všechno tohle je i otázka nějaké architektury a designu záchodů, protože pokud to není přijaté a lidi se stále stydí, tak např. zajistěte, že na každém záchodě bude koš, zazděný vršek a spodek, ať je tam soukromí, navíc když jsou teď menstruační kalíšky a musí se vymývat, tak by tam mělo být umyvadlo… Chtěla bych, aby se jakákoli mladá holka nemusela stydět, a tak jsem ráda, že pomáhám při tvorbě prototypu té deskové hry o menstruaci francouzské asociaci Bon‘ Sang, která je přesně cílená na dospívající dívky. Je tady velká část populace, která menstruuje, a proto velký prostor vyrábět menstruační pomůcky. 

Tereza se zabývá často tabuizovanými či kontroverzními tématy, mezi ně patří i téma menstruace. | Zdroj: archiv Terezy ChytilovéTereza se zabývá často tabuizovanými či kontroverzními tématy, mezi ně patří i téma menstruace. | Zdroj: archiv Terezy Chytilové

Kam až chcete ve své tvorbě zajít a čeho byste tak jednou ráda docílila?

TEREZA: Kam až to půjde, kam mě to zavede. Rozhodně mě zajímá orgasm gap, což je nerovnost v dosahování orgasmu heterosexuální dvojice. Chtěla bych třeba navrhnout nějakou sexuální pomůcku. Paradoxně jsem v jednom projektu s kamarádkou navrhovala cockring pro muže, který by sloužil i jako vibrátor pro ženu, ale zůstalo to v netestovatelné verzi prototypu. Tak třeba tohle. V módě bych chtěla nabourávat ideál krásy ustálený v Česku. V Anglii mají design culture založenou na odlišnosti a je to vidět i v tom, jak se tam lidé cítí ve svém těle. Přijímají se odlišnosti. Navíc je tam neslušné na lidi zírat a hodnotí se, co má člověk na sobě, ne jeho tělo, a to i v komplimentech.

Ve studentském projektu, kolekci nazvané Unique Client, navrhovala Tereza šaty pro klientku s fyzickým handicapem. | Zdroj: online.umprum.czVe studentském projektu, kolekci nazvané Unique Client, navrhovala Tereza šaty pro klientku s fyzickým handicapem. | Zdroj: online.umprum.cz

Tady v Česku mají lidé často pocit, že něco je krásné a něco ne. Podle mne je krása více subjektivní, než si myslíme, a každý má jiný vkus. Zažila jsem, že mi v Česku otevřeně tvrdili jako obecný fakt, že musím působit hubeně nebo mít dlouhé vlasy, abych se někomu líbila. Ostatní, i když třeba malé procento, se pak bojí před kamarády přiznat, že se jim víc líbí tlustší ženy. Celkově bych chtěla, aby se mluvilo o tématech, která jsou tabu. Aby se řešila citlivá témata jako sexuální obtěžování, znásilnění, domácí násilí, sexismus... Na to ale řešením není nový nebo lepší design, ale spíše jiná politika a vzdělání.

Další články