Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Sada na výrobu vlastního ex libris | Zdroj: pamatniknarodnihopisemnictvi.cz, foto: Oto Palán Sada na výrobu vlastního ex libris | Zdroj: pamatniknarodnihopisemnictvi.cz, foto: Oto Palán

Fenoménu knižních značek vrací zašlou slávu. XVI. ročník Trienále českého ex libris ocenil ty nejlepší umělce

XVI. ročník Trienále českého ex libris se v loňském roce poprvé uskutečnil v novém formátu. Památník národního písemnictví přesunul tuto pravidelnou přehlídku do online prostředí, kde se skrze virtuální výstavu představily ty nejlepší práce z oblasti drobné grafiky. V Ateliéru Sýpka v Buštěhradu jsme se sešli se dvěma oceněnými umělci – Barborou Bieylonovič (cena GRAND PRIX) a Martinem Mulačem (cena Památníku národního písemnictví) – se kterými jsme si povídali o tom, co je na ex libris nejvíce přitahuje, jak vznikal kreativní balíček pro děti nebo jak může online forma výstavy zlepšit povědomí o ex libris neboli knižní značce, do jisté míry zapomenutém oboru.

Proč Ex libris?

Co vás na fenoménu ex libris nejvíce přitahuje? 

MARTIN: Já jsem se poprvé setkal s historií ex libris z 19. století na střední škole, konkrétně mě velmi oslovil český umělec Josef Váchal. Přišlo mi to už tehdy jako velmi zajímavý fenomén. Jeden z úkolů na škole bylo vytvořit si vlastní ex libris, což mě moc bavilo. Na dlouhou dobu jsem od toho ale upustil a pak jsem se někdy kolem roku 2006 dostal na výstavu, kde jsem viděl výstupy z Trienále českého ex libris. Když jsem je viděl pohromadě, velmi mě toto téma zaujalo.

Malíř a grafik Martin Mulač | Zdroj: Martin MulačMalíř a grafik Martin Mulač | Zdroj: Martin Mulač

Líbí se mi, že se ex libris nachází na pomezí užité grafiky, ale přitom je tam i dost volnosti, což osobně ve své tvorbě preferuji. Do Trienále jsem přihlásil portréty literátů, vytvořené technikou čárového leptu. Jelikož jsem bytostný kreslíř, je pro mě tato technika nejpřirozenější, ale mám rád i techniku tisku z výšky, např. linoryt a dřevoryt. Na Trienále jsme přihlásili i celý náš Ateliér Sýpka, takže se účastnili i naši studenti, úspěchem je, že i práce studentů se dostaly na výstavu, tudíž i do souvisejícího katalogu. Podařilo se nám v ateliéru vytvořit takovou ex libris atmosféru, a díky tomu jsme mohli intenzivně pracovat. Pro mě to nebyl až takový rozdíl od mé běžné tvorby, jelikož jsem grafiku vystudoval, aktivně se jí věnuji a v Ateliéru Sýpka pořádáme pravidelně grafické workshopy pod mým vedením.  

Barbora Bieylonovič | Zdroj: Barbora BieylonovičBarbora Bieylonovič | Zdroj: Barbora Bieylonovič

Pro vás, Barboro, to byl naopak vstup do neznámých vod, jelikož se spíše věnujete malbě. Co vás na ex libris nejvíce překvapilo? 

BARBORA: Je pravdou, že se věnuji převážně malbě, ale klasické grafice se již nějaký čas také věnuji, nejblíže mi jsou techniky tisku z hloubky, lept, suchá jehla a akvatinta. Ex libris byla pro mě výzvou a také mou prvotinou. Nejvíc je mi blízká grafická technika akvatinty. Oproti leptu, kde se pracuje s liniemi, je její postup blízký spíše malbě, pracuje se v ní v ploše s odstupňovanými odstíny jedné barvy, trochu připomíná malbu tuší. V mém ex libris – „Fáze ženy“ – jsem použila kombinace akvatinty, leptu a suché jehly, u každé grafiky jiným postupem, a to bylo pro mě to překvapení. Grafiky vznikly velmi spontánním způsobem a lišily se mým emočním zabarvením. Původně jsem je chtěla dělat pouze v akvatintě, ale v podstatě zcela nemilosrdně dopadly jinak, než jsem na začátku očekávala, ale tak to občas v tvorbě chodí. Když tvůrčí proces funguje, není čas přemýšlet.  

Kolekce Barbory Bieylonovič nazvaná „Fáze ženy“ | Zdroj: Barbora BieylonovičKolekce Barbory Bieylonovič nazvaná „Fáze ženy“ | Zdroj: Barbora Bieylonovič

U svých ex libris jsem vycházela z témat, kterými se zabývám již delší dobu. Fáze ženy patří pod takovou mou větší sérii obrazů a grafik s názvem TICHO. Momentálně v Muzeu umění Olomouc v Kavárně MUO probíhá výstava „TICHO! |...pssst!“, která je ale bohužel kvůli současným opatřením uzavřena.

Obraz ze série s názvem TICHO | Zdroj: Barbora BieylonovičObraz ze série s názvem TICHO | Zdroj: Barbora Bieylonovič

Bude se alespoň prodlužovat? 

BARBORA: Myslím, že snad ano. Měla by proběhnout i dernisáž. Ani já jsem výstavu fyzicky ještě neviděla, což mě velmi mrzí. Výstava, která se jmenuje Ticho, je vlastně celá v současné době v tichu, osamocená. 

Dva rozdílné přístupy

Martine, vy ve své tvorbě často zobrazujete literáty a umělce, z čeho tento zájem vychází? 

MARTIN: Oba máme velmi vřelý vztah ke knihám. Zájem o literaturu mě provází již od dětství. U nás v rodině byl vždy kladný vztah k literatuře. Na střední škole jsme měli takového zvláštního češtináře, přísného, ale spravedlivého. Pracovali jsme na různých literárních denících, které měly vcelku vysokou úroveň. Tam jsem se začal seznamovat s určitými prvky, hlavně mě zasáhlo 19. století a dekadence, kterou jsem začal hlouběji studovat. Poté, díky kontaktu s Ottou Urbanem, který je náš přední expert na českou a světovou dekadenci, jsem se dostal k dalším studijním materiálům. Pro mě je literatura důležitou oporou a ve své tvorbě na ni velmi často odkazuji. Láska ke knihám je spojena i s melancholickou stránkou člověka, což jsme my oba s Bárou. 

Martin Mulač věnoval soubor ex libris pěti literárním osobnostem. | Zdroj: Martin MulačMartin Mulač věnoval soubor ex libris pěti literárním osobnostem. | Zdroj: Martin Mulač

BARBORA: U mě je třeba melancholie nedílnou součástí mých krajin.

MARTIN: Já tyto prvky melancholie přetvářím do lidských charakterů. V mém díle se setkávají přední literáti, jako je například Charles Baudelaire s Edgarem Allanem Poem. Ten, kdo se o to zajímá, ví, že Baudelaire přeložil celého Poea a byl jím velmi fascinovaný. Nebo můžete zahlédnout H. P. Lovecrafta, jak si v pozadí dává fajfku a z rohu na něj kouká Friedrich Nietzsche s Ladislavem Klímou. Vytvoří se takový bizarní cirkus, ale zároveň propojení v symbiózu slavných literátů napříč dějinami.

Martin Mulač věnoval soubor ex libris pěti literárním osobnostem. | Zdroj: Martin MulačMartin Mulač věnoval soubor ex libris pěti literárním osobnostem. | Zdroj: Martin Mulač

Barboro, vy jste se zase zaměřila na téma ženy, které do jisté míry navazuje i na vaši tvorbu předchozí. Co vás na něm zajímá a jak k němu přistupujete? 

BARBORA: Mé ex libris vychází ze série obrazů Ticho, které jsem vystavovala v Olomouci. Kromě toho, že dělám i grafický design a učím tady v Ateliéru Sýpka, ještě pracuji pro neziskovou organizaci Tichý svět. Tam jsem někdy před dvěma lety byla oslovena s tím, že bych měla vytvořit čtyři obrazy, na kterých je žena, která má strnule prst před pusou. To pro mě byla taková estetická zakázka. Na tomto základě ve mně vznikla myšlenka ticha, kterou jsem si převedla do své tvorby. Začala jsem uvažovat nad tím, co vše se v tichu odehrává, až jsem se dopracovala k tomu, že naše různá vnitřní rozpoložení se odehrávají v jakémsi tichu. 

Tak vznikly i fáze ženy. Tyto fáze v předcházející malbě jsou čtyři a v grafice ex libris zatím tři. Ale postupně zjišťuji, že těchto fází je daleko víc. Ráda bych tedy tento cyklus rozšířila. Ženy se oproti mužům liší v tom, jaké mají vnitřní rozpoložení, a to mě fascinuje. Muži na různé situace reagují více stabilně nežli ženy. Nechci samozřejmě mluvit za všechny ženy. Já jsem si tyto fáze prošla někdy i během jednoho dne. Náš vnitřek funguje určitě jinak, a to jsem se snažila vyjádřit. Každý v sobě máme trochu šílenství, něhy, vzteku, hněvu a dalších fází a je jen na nás, jak to projevíme a jak s tím pracujeme. Mé obrazy vyjadřují něco, co se odehrává uvnitř, ale není to projevené.

Barbora Bieylonovič se ve svém souboru ex libris zaměřila na téma ženy. | Zdroj: Barbora Bieylonovič Barbora Bieylonovič se ve svém souboru ex libris zaměřila na téma ženy. | Zdroj: Barbora Bieylonovič

Jak zaujmout online? 

V současné době se mnoho výstav přesunulo do online prostředí, stejně tak i přehlídka Trienále českého ex libris, která probíhá virtuálně. Myslíte si, že má díky tomuto formátu tento obor šanci oslovit širší publikum? 

BARBORA: Myslím si, že by bylo dobré, kdyby možnost zhlédnout výstavu online byla standardem nebo aby každá výstava měla nějaký videozáznam, na který by se člověk mohl podívat zpětně. Rozhodně to díky tomu osloví více lidí. Samozřejmě, že zážitek z toho, jak dílo vnímáme naživo, přece jenom online prostředí nenahradí, jelikož nemůžeme vnímat jeho vibraci, a to, jak na nás působí. To se samozřejmě nedá videem, fotografií ani katalogem nahradit. 

MARTIN: To je, jako kdybyste přirovnávala sex k tomu virtuálnímu (smích).

BARBORA: To vyškrtneme (smích).

MARTIN: Samozřejmě tady stále přetrvává takový pocit marnosti. K čemu to je v dnešní době řešit výstavy? Myslím si, že virtuální výstava může přilákat více lidí, kteří by to jinak třeba vůbec neviděli, třeba z důvodu nedostatku času nebo proto, že se uměním nezabývají. Speciálně grafika, v níž má Česká republika prestižní postavení, ale bohužel moc „nefrčí“. Možná je to i tím, že se jí nedostává takové pozornosti. 

V Ateliéru Sýpka vedou výtvarné kurzy pro děti i dospělé. | Zdroj: Martin MulačV Ateliéru Sýpka vedou výtvarné kurzy pro děti i dospělé. | Zdroj: Martin Mulač

Samozřejmě ne každý má peníze na to, aby si za padesát tisíc korun koupil obraz, ale například právě grafika je dostupná za několik tisíc korun, i od dost známých jmen. Soutěž Trienále českého ex libris je právě i výzvou, aby lidé začali tvořit a vrátili se k něčemu, co má hodnotu. Tyto věci jsou prověřené staletími. 

BARBORA: Je přeci hodnotnější a zajímavější mít doma originální grafiku, ať už od známého či méně známého umělce, než mít plakát z Ikea. 

Tvorba Martina Mulače | Zdroj: Martin MulačTvorba Martina Mulače | Zdroj: Martin Mulač

Je pravda, že já osobně bych se k ex libris asi, nebýt této výstavy, nedostala. K tomuto, do jisté míry zapomenutému oboru, se díky online formě může dostat daleko více lidí. 

MARTIN: Každá ta forma má samozřejmě své pro a proti. Člověk neuvidí vystavená díla naživo, ale samotná výstava osloví širší spektrum lidí. Najednou teď vznikají výstavy, které jsou dlouhodobé, už ale pracují automaticky s novými možnostmi představení. Více se přemýšlí nad tím, jak výstavu k lidem dostat.

BARBORA: Tím, že se výstavy otevřely, to často skončilo. V současné době ale galerie začínají přemýšlet jinak, jak udělat dobré promo. I autoři se více prezentují online, dalo by se říct, že nám v tomto ohledu doba otevřela jiný pohled. Umění pro více lidí.

Balíček obsahuje vše k vytvoření ex libris. | Zdroj: pamatniknarodnihopisemnictvi.cz, foto: Oto PalánBalíček obsahuje vše k vytvoření ex libris. | Zdroj: pamatniknarodnihopisemnictvi.cz, foto: Oto Palán

Ex libris pro ty nejmenší

I k výstavě Trienále českého ex libris vzniklo video, jenž je součástí kreativního balíčku pro děti, na kterém jste se také podíleli. Můžete mi ho trošku více popsat? 

BARBORA: Byli jsme osloveni Památníkem národního písemnictví, zda bychom se podíleli na natočení edukačního videa pro děti v rámci projektu Karantéňan II., s návodem, jak si vyrobit vlastní domácí ex libris jednoduchým způsobem. Natáčeli jsme v Ateliéru Sýpka a na videu je vidět celý proces výroby ex libris formou gumorytu. Krok po kroku, tak, aby si děti mohly toto razítko samy vyrobit. K videu se posléze přidal ještě komiks návodu na výrobu ex libris. Martin dělal kresebnou část a já jsem ho pak poskládala dohromady, do trochu retro grafické podoby malé knihy, s využitím písma Albertsthal Typewriter od Lukáše Krákory. Navíc jsme dělali ve stejném designu nálepky a doprovodný grafický materiál.

Na videu je tedy návod, ke kterému je komiks s dovysvětlením?  

BARBORA: Komiks v tištěné podobě obsahuje stejný proces, jako je ve videu, je součástí kreativního balíčku, kde najdete i QR kód s odkazem na video. 

MARTIN: V Památníku národního písemnictví přišli s tímto nápadem i kvůli současné situaci s koronavirem. Ve videu vystupuje také Barbora Vlášková, kurátorka Trienále českého ex libris, která představuje jeho historii. My jsme chtěli do videa vnést trochu nadsázky, aby to bavilo i malé děti. Použili jsme formu gumorytu, díky kterému se dá nejsnáze za pár korun vyrobit knižní značka. K tomu ještě můj kamarád David Cajthaml vytvořil komiks o historii ex libris. Nás napadlo, že by komiksový návod mohl být jako malá kniha.

Balíček obsahuje vše k vytvoření ex libris. | Zdroj: pamatniknarodnihopisemnictvi.cz, foto: Oto PalánBalíček obsahuje vše k vytvoření ex libris. | Zdroj: pamatniknarodnihopisemnictvi.cz, foto: Oto Palán

BARBORA: Zajímavostí je, že je předsádka komiksu udělaná z ex libris gum, které jsme vytvořili na videu. 

Co dalšího tento balíček obsahuje?  

MARTIN: Balíček obsahuje vše na vytvoření ex libris. 

BARBORA: Konkrétně je to komiks o historii ex libris, komiks jak vyrobit ex libris, motivační dopis, 3 gumy, sada rydel, dřevěné držátko na razítko, razítkovací polštářek a inkoust, tužka, lihová fixa, papír na skici, kopírovací papír, pauzovací papír a oboustranná lepenka. 

Pro jak staré děti je určen? 

BARBORA: Myslím si, že třeba děti okolo šesti let by to ještě nezvládly bez pomoci dospělého, ale starší děti kolem deseti to zvládnou. Balíčky ale samozřejmě nejsou určeny jen pro ty nejmenší, i dospělý si může vyrobit vlastní knižní značku. Je to zábava pro celou rodinu. Výsledkem si pak děti mohou označit třeba své knihy nebo ho používat jako razítko a vyhrát si s ním po svém. 

MARTIN: V době této izolace je skvělé, že se mohou rodiče s dětmi zabavit zase jiným způsobem, než jsou zvyklí. 

Kreativní balíček je určen ideálně pro děti od 10 let. | Zdroj: pamatniknarodnihopisemnictvi.cz, foto: Oto PalánKreativní balíček je určen ideálně pro děti od 10 let. | Zdroj: pamatniknarodnihopisemnictvi.cz, foto: Oto Palán

BARBORA: Kdybych na tento balíček narazila v knihkupectví, určitě by mě zaujal, jelikož navazuje na historii a vzdělává, ale zároveň je připraven zábavným způsobem a je k němu i video. Navíc je v krásném retro designu.

MARTIN: Mám radost, že se k tomuto fenoménu může dostat i mladá generace. Je skvělé, že se zde bourají hranice konvence. Do jisté míry bylo i hodně kontroverzní, že tuto soutěž vyhrála Bára, která není primárně grafik. 

Jak těžké je proniknout do tohoto oboru, který je do značné míry dost uzavřený? 

MARTIN: Těžké to určitě je, ale právě třeba díky této soutěži je vidět, že je to dosažitelné. Samozřejmě je to i o štěstí, ale já věřím tomu, že člověk by se měl tomu, co dělá, věnovat co nejlépe a pracovat poctivě a zodpovědně. Dříve či později se najde někdo, kdo to ocení. Oba máme tento přístup i k našim studentům. Aby se naučili pokoře a práci. 

BARBORA: Jde také o to, abyste šli do hloubky, nejen po povrchu. Spousta lidí se může naučit pěkně kreslit, ale otázkou je, zda jejich umění něco říká, něčím promlouvá. Ať se klidně naši studenti někým inspirují, musí si ale zachovat sami sebe.  

Probíhá teď nějaká výstava, skrze níž se na vaše díla mohou zájemci podívat i online?

MARTIN: Já mám teď společnou výstavu na HAMU „Doba trvanlivosti“, ještě se spolužáky a profesory z Akademie. Také ale bohužel není otevřená. 

BARBORA: Oba teď připravujeme své webové stránky. První je na řadě Martin, poté stránky Ateliéru Sýpka a nakonec stránky i . Na menší výběr našich děl se můžete podívat na Instagramu. 

MARTIN: I na Facebooku jsme dohledatelní. Já jsem třeba teď měl hodinovou přednášku na Book in Progress. Nedávno jsem také své věci představoval v Národní galerii v rámci výstavy Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích. 

Další články