Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Expozice 21. století. Prostory UPM se promění k nepoznání. Přinášíme výsledky projektové soutěže

V nádherných interiérech nově zrekonstruovaného Uměleckoprůmyslového musea se pomalu ale jistě rodí nová stálá expozice. CZECHDESIGN pro UPM zorganizoval soutěž na její kreativní řešení. Na začátku bylo 48 autorských týmů. Dnes vám představujeme vítězný návrh architekta Tomáše Vargy, grafického studia 20YY Designers a umělce Jakuba Jansy.

Expozice jako nevšední zážitek

Cílem soutěže bylo najít architektonické a grafické řešení expozice s názvem „UMĚNÍ - ŽIVOT - POHYB, Od středověku po současný design“, které zařadí instituci na úroveň světových muzeí. Stálá expozice, která bude čítat okolo 1,5 tis. exponátů, by měla reflektovat aktuální trendy ve výstavnictví, zároveň však fungovat v horizontu minimálně 8 let. Mezi kritéria hodnocení patřila architektonická, grafická a typografická kvalita návrhu, schopnost zprostředkovat návštěvníkům zážitek, funkčnost, udržitelnost a míra naplnění požadavků, vyplývající ze soutěžních podmínek.

Vítězný návrh

Autorský tým skládající se z architekta Tomáše Vargy, grafického studia 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček) a umělce Jakuba Jansy zvítězil s návrhem, který stojí na čtyřech základních pilířích:

  • zdůraznění kvality budovy a historického mobiliáře muzea,
  • kontakt s veřejným prostorem skrze výhledy z nezakrytých oken,
    které se stávají dalším exponátem,
  • celistvost instalace, která netematizuje jednotlivé sály, ale celé patro muzea
    otevírá návštěvníkovi a vybízí k volnému pohybu (vznikají tak prostory pro kino,
    lektorské přednášky a doprovodné programy),
  • snadná aktualizace exponátů a animační program, které mohou do stálé sbírky
    přinést živost a proměnu.

Návrh stálé expozice je rozdělen na dvě zóny – výstavní a odpočinkovou. Výstavní, která se nachází ve vnitřní části, disponuje kontrolovanými světelnými podmínkami. Odpočinková, vnější, využívá potenciál přirozeného světla díky otevřeným výhledům. Díky tomu návrh znovuobjevuje skryté výhledy do okolí UPM – na Starý židovský hřbitov, synagogu, Palachovo náměstí, Petřín a Rudolfinum – čímž je zařazuje do stálé sbírky UPM a pomyslně z nich vytváří další exponáty.

„Nejdůležitější pro nás je, že tímto gestem zapojujeme dům do veřejného prostoru a vzniká tak otevřené muzeum,“ uvádí autoři. Odpočinkovou a výstavní část od sebe odděluje modulární systém, který v kontrastu s historickou povahou prostoru vytváří unikátní spojení původního a vloženého. 

Jednotlivé sály jsou řešeny individuálně, aby splňovaly své dílčí účely. Návrh myslí také na exteriér neboli zahradu, kde vzniká prostor pro odpočinek a workshopy. Do zahrady je umístěna tribuna a vyhlídková věž, která kromě toho, že je svěžím designovým prvkem, signalizuje kolemjdoucím, že UPM ožilo.

Pohled na vyhlídkovou věž v zahradě UPM, ta slouží také jako poutač, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Pohled na vyhlídkovou věž v zahradě UPM, ta slouží také jako poutač, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Votivní sál, nové vstupní portály zvou návštěvníky do vestavěného pavilonu stálé sbírky, sál slouží jako odpočinková zóna a meeting point, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Votivní sál, nové vstupní portály zvou návštěvníky do vestavěného pavilonu stálé sbírky, sál slouží jako odpočinková zóna a meeting point, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Busty zakladatelů UPM se ve votivním sále promítají formou 3D modelů mramorových bust (3D scan) na digitální obrazovce, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček) Busty zakladatelů UPM se ve votivním sále promítají formou 3D modelů mramorových bust (3D scan) na digitální obrazovce, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Skica mobiliáře – variabilní regálový systém, historické vitríny doplněné o moderní světelné prvky, návrh sezení, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Skica mobiliáře – variabilní regálový systém, historické vitríny doplněné o moderní světelné prvky, návrh sezení, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Schéma pavilonu uvnitř budovy, černě vyznačena modulární obvodová stěna, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Schéma pavilonu uvnitř budovy, černě vyznačena modulární obvodová stěna, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Pohled do expozice módy, v pravé části vizualizace jsou patrné průhledy skrze celou budovu, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Pohled do expozice módy, v pravé části vizualizace jsou patrné průhledy skrze celou budovu, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Po celém vnitřním obvodu pavilonu vzniká depozitář z modulárního výstavního systému, v popředí Schulzovy vitríny se světelnými boxy, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Po celém vnitřním obvodu pavilonu vzniká depozitář z modulárního výstavního systému, v popředí Schulzovy vitríny se světelnými boxy, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Konstrukcí pavilonu definujeme dvě zóny skrze celé podlaží stálé sbírky. Výstavní (vnitřní) a odpočinková (vnější), zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Konstrukcí pavilonu definujeme dvě zóny skrze celé podlaží stálé sbírky. Výstavní (vnitřní) a odpočinková (vnější), zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Část pavilonu s ochozem, variabilní výstavní systém, umožnující různé možnosti instalace, v popředí světelné panely a současné zasklení na historických stolech, zdroj: 20YY Designers (Petr Bosák, Jakub Jansa, Robert Jansa, Adam Macháček, Tomáš Varga)Část pavilonu s ochozem, variabilní výstavní systém, umožnující různé možnosti instalace, v popředí světelné panely a současné zasklení na historických stolech, zdroj: 20YY Designers (Petr Bosák, Jakub Jansa, Robert Jansa, Adam Macháček, Tomáš Varga)

Pohled do chodby mezi vestavěným pavilonem a pláštěm budovy. Nezakrýváme okna, výhled se tak stává exponátem stálé sbírky. zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Pohled do chodby mezi vestavěným pavilonem a pláštěm budovy. Nezakrýváme okna, výhled se tak stává exponátem stálé sbírky. zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

 Projekční sál s obrazovkovou stěnou, prostor pro přednášky, lektorské oddělení, prezentace rezidentů, zde probíhají videoartové intervence do stálé sbírky (spekulativní dokumenty, video-eseje, klipy), zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček) Projekční sál s obrazovkovou stěnou, prostor pro přednášky, lektorské oddělení, prezentace rezidentů, zde probíhají videoartové intervence do stálé sbírky (spekulativní dokumenty, video-eseje, klipy), zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Pohled z vyhlídkové věže, směrem do zahrady UPM, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Pohled z vyhlídkové věže, směrem do zahrady UPM, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Tribuna v zahradě vybízí návštěvníky k volnému trávení času, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Tribuna v zahradě vybízí návštěvníky k volnému trávení času, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Celý návrh důstojně podtrhuje grafické řešení expozice a kampaně pro její propagaci. Hlavním motivem je sousloví „ART, LIFE,“, které označuje UPM a odkazuje na název stálé expozice „UMĚNÍ - ŽIVOT - POHYB“. Čárka za slovem LIFE symbolizuje nedořečené a vybízí k dosazení potřebného obsahu v libovolné formě (text, hashtag, obrazové sdělení), což však není podmínkou.

Grafická identita stálé sbírky navržená v souladu s navrhovaným architektonickým řešením – tedy jako otevřený modulární systém, který je schopen pojmout nejrůznější formy a varianty sdělení, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Grafická identita stálé sbírky navržená v souladu s navrhovaným architektonickým řešením – tedy jako otevřený modulární systém, který je schopen pojmout nejrůznější formy a varianty sdělení, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Grafická identita stálé sbírky, použité písmo Helvetica Now je svým způsobem předmětem vytaženým ze sbírky, avšak v této verzi, vydané počátkem roku 2019, písmem reprezentujícím minulost i současnost, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Grafická identita stálé sbírky, použité písmo Helvetica Now je svým způsobem předmětem vytaženým ze sbírky, avšak v této verzi, vydané počátkem roku 2019, písmem reprezentujícím minulost i současnost, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Hlavním poznávacím znakem identity stálé sbírky je sousloví „ART, LIFE,”, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)Hlavním poznávacím znakem identity stálé sbírky je sousloví „ART, LIFE,”, zdroj: Tomáš Varga, Jakub Jansa a 20YY Designers (Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček)

Porota soutěže složená z nezávislých odborníků i zástupců UPM (podrobný výčet členů najdete níže) oceňuje na návrhu několik rovin: „Návrh má silný, čitelný koncept a skvěle pracuje s architekturou budovy UPM. Pojetí návrhu je tradiční, ale dynamické a adaptabilní a neodvádí pozornost od exponátů. Oceňujeme také začlenění historického mobiliáře UPM, který návrh upravuje pro expozici pomocí moderních technologií. Návrh přinese návštěvníkům pestrost zážitků a prostorových řešení, současně nechybí srozumitelná, čitelná linka celku. Jako jediný ze soutěžních návrhů dobře pracuje s prostorem expozice nejen z hlediska návštěvníka-jednotlivce, ale také z hlediska návštěvnické skupiny. Grafický koncept stálé expozice je výrazný, otevřený a variabilní. Princip grafického řešení nabízí možnosti různého použití a vývoje v čase.“

Živost stálé sbírky

Koncepce předložená vítězným týmem počítá i s řadou prvků, které budou stálou expozici neustále aktualizovat. Oživování stálé sbírky bude probíhat v několika vzájemně propojených úrovních: umělecká a kurátorská intervence do stálé sbírky, animační program a rozšířená úvaha nad propagací a její přiblížení široké veřejnosti. 

Vítězný tým

Koncepce celého návrhu je dílem autorského týmu: Tomáš Varga, Petr Bosák, Robert Jansa, Adam Macháček a Jakub Jansa

Za architektonickým pojetím výstavní instalace stojí produktový designér a architekt Tomáš Varga, absolvent UMPRUM, který sklízel úspěchy například se svým konceptem pro Ulč Furniture (2013), za který byl oceněn 2. místem v soutěži Czech Grand Design nebo TON (2015), který mu vynesl 1. cenu v kategorii Exhibitor na prestižní londýnské výstavě Designjunction. 

Grafický design expozice, orientační systém, typografie a celá propagace byla pod taktovkou tria Petr Bosák, Robert JansaAdam Macháček z 20YY Designers. Tato sestava prokázala již v minulosti svůj um například při tvorbě orientačního systému pro Dům umění města Brna (2008), nebo při řešení expozice „Jiří Kolář: Úšklebek století“ v Národní galerii v Praze (2018).

Tým ve svých koncepcích pravidelně spolupracuje s umělcem Jakubem Jansou a v případě soutěže o stálou expozici UPM tomu nebylo jinak. Jakub Jansa je absolventem Ateliéru Supermédií na UMPRUM, ve své práci kombinuje různá média. V posledních letech buduje výstavní sérii Club of Opportunities, epizodický příběh o celeru. Skrze něj vyobrazuje současná společenská témata formou kombinující prvky subverzivního humoru a mysteriózního drama. Jeho práce byla prezentována například na Aténském bienále v roce 2018, v centru současného umění CEAAC ve Štrasburku, galerii Ausstellungsraum v Basileji nebo v Pioneer Works v New Yorku.

Jak se členové týmu staví k tématu expozic klasických muzeí? Na čem mají být podle nich postavené, aby byly atraktivní pro současného diváka? A jaké expozice je zaujaly?

Tomáš Varga: Muzea by se měla snažit vyváženě prolínat historické se současným. Zpravidla se budovy muzeí vyznačují svou velkorysou architekturou, kterou by měly nově tvořené expozice využívat v co nejširší míře. Asi jako nejtěžší úkol vidím hledání správného poměru mezi konzervativním a inovativním vystavováním, kde si často muzejní exponáty žadají spíš klasický přístup, aby vyzněly správně. Tento typ expozice většinou vzniká na delší období, v našem případě na 8 let, proto je nutné volit trvanlivá rěšení nejen materiálem, ale i stylisticky. Pracovat s trendy nebo expresivními přístupy nemusí obstát v čase. V tomto ohledu je výborné například archidiecézní museum Kolumba v Kolíně nad Rýnem. Dům od architekta Petera Zumthora zde stojí na základech románského kostela sv. Kolumby a s velkým citem propojuje muzejní sbírky se současným uměním.

Adam Macháček: Asi vždy záleží na konkrétním místě, pěstovaném vztahu ke kultuře a kulturní politice té které země. Jedním z komerčně nejúspěšnějších muzeí na tomto poli je bezesporu holandské Rijksmuseum, které nelze přehlédnout už na amsterdamském letišti, kde má svojí volně přístupnou pobočku včetně malé knihovny. Jedná se samozřejmě o chytře převlečený museumshop, kde se prodává třeba kuchařka inspirovaná obrazy ze stálé sbírky. Pohled na hlavní budovu v centru města je pak obrazem současného přebujelého turismu, kde stojí fronty lidí a při čekání na Noční hlídku pořizují stejná selfies, jako by byli v Museum of Ice Cream. I tak se instituce nenechá uspat a reaguje – třeba dočasným zákazem fotografování expozic s tím, aby si návštěvník exponáty skicoval (pomůcky k dispozici). Dobře fungující muzea dokáží reagovat na aktuální společenská témata a problémy, které se současnosti týkají.

Jakub Jansa: Zatraktivňování a omlazování je téma. Dnes chtějí být všichni instagramable, likable nebo alespoň sharable. Z klasických muzeí se stávají opičí dráhy nebo únikové hry. Hlavní heslo dneška je gamifikace a všechno má být alespoň trochu adventure. Osobně tyto strategie zkoumám ve své volné práci. Zajímá mě přemýšlet, kam až to vede a z čeho to vychází. Ale udělat z klasického muzea kabaret by mi přislo prvoplánové a nedůstojné. Nehledal bych na tento typ problému univerzální klíč. Správné řešení je v pochopení kontextu, charakteru instituce a její architektury a hlavně pochopení lokální kultury. Asi by bylo něco jiného navrhovat muzeální expozici třeba v Basileji, kde je široká veřejnost zvyklá navštěvovat galerie a muzea stějně intenzivně jako u nás lidé navštěvují multiplexy.

Výsledky soutěže

Každý z 5 soutěžních návrhů vynikal originálním pohledem na věc. Návrhy, které se umístily na 2. až 5. místě vám představíme v samostatném článku. Týmy se umístily v následujícím pořadí:

2. místo - Monument office (Václav Mlynář, Jakub Pollág, Tomáš Hnaníček, Anežka Hrubá Cíglerová, Josef Lepša)
3. místo - Expository (Jan Brož, Dominik Lang, Ivana Čobejová, Petr Bureš, Vojtěch Pecka)
4. místo - ORA (Jan Hora, Jan Veisser, Marek Nedelka, Richard Loskot)
5. místo - Aparat Studio (Tomáš Vrba, Pavel Holomek, Alina Matějová, Valentýna Filípková, Jakub Polách, Martin Hrdina, Luboš Zbranek, Jan Šrámek, Vendula Chalánková)

Nový formát soutěže

Do soutěže se hlásily autorské skupiny se svými portfolii na základě otevřené výzvy, kterou vyhlásil CZECHDESIGN. Základním kritériem validního soutěžního týmu bylo složení architekt/produktový designér/scénograf + grafický designér. Odborná porota vybrala z došlých 48 přihlášek 5 portfolií a jejich autory vyzvala k rozpracování návrhů stálé expozice. Z nich pak vzešel vítězný tým, který bude s kurátorským týmem UPM pracovat na finalizaci návrhu a realizaci celého řešení.

„Vítězný tým přinesl koncept s přesahy do návštěvnického zážitku a vytvořil skutečnou expozici 21. století, což byl hlavní požadavek soutěže. Jsme rádi, že celým nastavením soutěže, procesem, zadáním a výběrem se nám k tomuto výsledku podařilo dostat. Navrhli jsme, aby se do soutěže hlásily autorské týmy designérů a architektů, což se velmi osvědčilo a měl by to být precedens pro ostatní muzea. Při návrhu expozice a grafiky je totiž třeba, aby profese komunikovaly a vzájemně se podporovaly,“ hodnotí proces výběru Jana Vinšová, ředitelka CZECHDESIGN.

Jak soutěžní proces vyhovoval vítězům soutěže?

Tomáš Varga: Nutí to tým zamýšlet se nad celou akcí a její komunikací, takže je to pro toto zadání bezpochyb správně. Pokud se týmu daří dobře komunikovat a zohledňovat vzájemnou kritiku, tak má šanci vzniknout kompaktní návrh. U nás tato diskuze do poslední chvíle probíhala a konečný návrh to výrazně ovlivnilo. Co vidím jako největší pozitivum je to, že k sobě architektura a grafika nepřijdou odděleným výběrem hodnotící komise, ale dle preferencí autorů.

Jakub Jansa: Všiml jsem si, že většina oslovených zahrnula do svého týmu alespoň jednoho volného umělce. Na ostatních projektech spolupracoval třeba Domink Lang, Eva Koťátková nebo Richard Loskot. Všichni zmínění ve své práci přirozeně zohledňují práci s prostorovou kompozicí, architektonickou intervencí nebo site-specific. Opět bych v tom nehledal univerzální řešení, ale pro tento konkrétní úkol to mělo svůj význam. Ve výsledku je nejdůležitější, jak si zvolená skupina architekt-grafik-umělec sedne a jak dokáže spolupracovat. V našem případě to byl konstruktivní a intenzivní kreativní proces.

Robert Jansa: Iniciovali jsme takovou spolupráci, při které každý člen týmu přináší názorovou pestrost. Vychazíme z rozdílných pracovních zkušeností a zájmů o různé obory a fenomény s nimi spjaté. Toto spojení přineslo kritickou debatu, během které jsme v krátkem čase hledali ideální řešení. Na samotném výsledku spolupráce se jen těžko rozezná, co konkrétního kdo do projektu přinesl, protože se během navrhování vše přirozeně propojilo.

Odborná porota

Porota soutěže byla složená z nadpoloviční většiny nezávislých odborníků a zástupců vedení a kurátorů UPM. 

Nezávislá část poroty s hlasovacím právem: 
Lada Hubatová Vacková, kurátorka a teoretička designu, UMPRUM
Zuzana Lednická, grafická designérka, Studio Najbrt
Jan Němeček, designér, studio Olgoj Chorchoj
Adam Štěch, kurátor a teoretik designu a architektury, studio OKOLO
Petr Uhlík, Uhlík architekti

Nezávislá část poroty s hlasem poradním: 
Lenka Míková, Lenka Míková Architect
Jan Skřivánek, teoretik umění, Art + Antiques

Závislá část poroty s hlasovacím právem:
Helena Koenigsmarková, ředitelka UPM
Radim Vondráček, ředitel sbírek a výzkumu UPM
Iva Knobloch, kurátorka sbírky užité grafiky UPM
Dušan Seidl, vedoucí oddělení prezentace sbírek UPM

Závislá část poroty s hlasem poradním:
Vladimíra Sehnalíková, kurátorka edukační činnosti UPM
Michaela Kindlová, vedoucí oddělení marketingu a PR UPM
Sylvie Novotná, produkce výstav UPM
Kurátoři UPM: Konstantina Hlaváčková, Lucie Vlčková, Jan Mergl, Petra Matějovičová, Jiří Fronek, Mariana Kubištová

Na začátku dlouhé cesty

Soutěž je sice u konce, pro UPM a vítězný tým to však znamená začátek několikaměsíční spolupráce. Do celého projektu je zapojeno na 12 kurátorů, kteří budou s autory spolupracovat. Jejich společné úsilí povede k otevření stálé expozice rozkládající se na celém 4. nadzemní podlaží budovy o rozloze 1192 m². Návštěvníkům představí užité umění a design od středověku po 20. století. Otevření expozice veřejnosti je plánováno na květen 2020.

„Na spolupráci s vybraným týmem se těšíme, protože jejich koncepce konvenuje dlouhodobému záměru Uměleckoprůmyslového musea v Praze, podle něhož byla rekonstruována a zpřístupněna historická budova, v podstatě jako svébytný exponát. Návrh též respektuje podstatu muzejní činnosti, která se opírá o bohatství a schopnost výpovědi sbírek od minulosti po budoucnost,“ komentuje nadcházející spolupráci ředitelka UPM, Helena Koenigsmarková.
 

Další články