Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Talentovaný designér ve svém ateliéru na nábřeží | Foto: Fernando Echeverria Talentovaný designér ve svém ateliéru na nábřeží | Foto: Fernando Echeverria

Ekvádorský designér našel inspiraci v moravském folklóru. Šít klasickou obuv je pro mě nuda, říká Fernando Echeverria

Pochází z Ekvádoru, ale dlouhodobě tvoří a žije v Praze. Jak mu hlavní město otevřelo dveře do světa designu? Proč nestačí, když obuvník perfektně ovládá své řemeslo? Co obdivuje na českém designu nejvíc a proč je gender v módě často zbytečně přeceňován? Dozvíte se v rozhovoru s Fernandem Echeverriou.

Cesta do Prahy

Jak se vám v současné situaci pracuje?

FERNANDO: Je to trochu pomalejší. Aktuálně spolupracuji s novou malou českou značkou Bergsmith Watches, pro kterou vyrábím řemínky. Jsem sice designér obuvi, ale abyste v těchto časech něco vydělali a udrželi řemeslo, musíte rozšiřovat své možnosti.

Model Mosaic proměňuje klasický střih na neotřelý. | Foto: Juand David CevallosModel Mosaic proměňuje klasický střih na neotřelý. | Foto: Juand David Cevallos

Původem jste z Ekvádoru. Jaký byl důvod příchodu do Prahy?

FERNANDO: Žiji tady deset let a přišel jsem do Česka kvůli magisterskému studiu. Bakaláře z produktového designu jsem ukončil ještě v Ekvádoru a shodou náhod jsem tam potkal svého tehdejšího přítele, Čecha, který tam pracoval. Tehdy jsem měl v plánu pokračovat ve studiu v Buenos Aires nebo Mexiku.

Ale on se mě zeptal, jestli bych nešel do Prahy. Tak jsem si na internetu našel UMPRUM, učil se česky, vytvořil si portfolio. A přijali mě. Do ateliéru Liběny Rochové.

Psaníčko Ursus inspirované zvířecím světem a organickými liniemi | Foto: Daniel QueiroloPsaníčko Ursus inspirované zvířecím světem a organickými liniemi | Foto: Daniel Queirolo

Čerstvý vánek

Jaké bylo studium v jejím ateliéru? Co vám dalo?

FERNANDO: Hned na začátku mi řekla, že se jí líbí moje tvorba, protože přinese trochu čerstvého vzduchu. Slovenští a čeští studenti většinou následují jisté tvůrčí linie. Ona chtěla v ateliéru někoho, kdo v tom bude odlišný.

V latinskoamerické kultuře je vše více barevné, barokní, texturované. Náš styl je jiný, více jižanský, španělský. Studium na UMPRUM pro mě bylo skvělou zkušeností, protože jsem se naučil vybalancovat svoje vzpomínky na domov, barvy a přírodu s evropskou vizualitou. Ta je klidnější, jednodušší. Díky studiu se můj styl definoval, vyvážil a je univerzálnější.

Pánské sandály, které byste jinde nenašli. | Foto: Fernando EcheverriaPánské sandály, které byste jinde nenašli. | Foto: Fernando Echeverria

Považoval jste svou jinakost za výhodu? Jako šanci dostat ze sebe víc?

FERNANDO: Ano. Proto tady pořád jsem, mám více svobody. Ekvádor je nádherná země, ale lidé tam nejsou bohatí, ani chudí. Bylo by to mnohem těžší živit se svou kreativitou tam. V Praze se cítím blízko všemu. Tady se tvoří, podniká, i sbírají kontakty lépe.

Rodinné řemeslo

Prý váš dědeček také vyráběl obuv.

FERNANDO: Ano. Věnovala se tomu moje rodina z tátovy i maminčiny strany. V Ekvádoru se každé malé město specializuje na jedno řemeslo. Moje rodiny byly z měst, kde pracovali s kůží. Můj dědeček pracoval celý život s kůží a byl v tom velmi dobrý. Bohužel zemřel, když mi byly čtyři roky, takže jsem se od něj nestihl nic naučit. Rodiče se pak přestěhovali do hlavního města studovat.

Maminka je pianistka, otec právník a přáli si, abychom všichni tři, jejich děti, byli ekonomové nebo lékaři. Nikdy by je nenapadlo, že by někdo z nás rád následoval rodinnou tradici. Všechny dědečkovy původní nástroje pro práci s kůží navíc darovali muzeu. Když jsem se doma ptal, nechali si jenom tři kusy. Pokračovat v této tradici je pro mě velice inspirativní, a i když jsem se od dědečka nic nenaučil, cítím, že to mám v krvi.

Mistrovská a kreativní práce s kůží, ale i smysl pro klasické střihy. | Foto: Fernando EcheverriaMistrovská a kreativní práce s kůží, ale i smysl pro klasické střihy. | Foto: Fernando Echeverria

Správný směr

Věděl jste od začátku, že se chcete věnovat tomuto řemeslu?

FERNANDO: Ne. V Ekvádoru jsem studoval produktový design a původně jsem toužil na UMPRUM studovat design skla. Ale bylo mi řečeno, že mi chybí zručnost. Nebyl bych na stejné úrovni se studenty, kteří předtím studovali sklo v Novém Boru a dobře znali techniku. Já nevěděl nic. Tak jsem to pojal realisticky a řekl si, že půjdu v dědečkových šlépějích. A už se tomu věnuji sedm let.

Co obsahovalo vaše portfolio, se kterým jste se hlásil na UMPRUM?

FERNANDO: Měl jsem tam keramiku, nábytek a také dva módní projekty a jeden projekt s obuví. Bylo to barevné, lokální a vizuálně silné. A myslím, že právě to se Liběně líbilo.

Odvážná obuv se vzhledem novodobé klasiky | Foto: Daniel QueiroloOdvážná obuv se vzhledem novodobé klasiky | Foto: Daniel Queirolo

V ohrožení

Na vašich sociálních sítích jsem si všimla, že jste byl v Ekvádoru učit výrobu obuvi.

FERNANDO: Jsem pořád v kontaktu se svou univerzitou. Pro ně je velice zajímavé, že jeden z jejich studentů se uplatnil v zahraničí. Není to běžné. Ale rád se se studenty, kteří se zajímají, podělím o své znalosti. Většinou učím týden nebo dva. Střihy, jak šít, historii bot nebo jak si vytvořit moodboard.

Bohužel obuvnické řemeslo upadá. Dnes je možné koupit si levnou botu kdekoliv. Myslím, že je nesmírně důležité věnovat se lidem, kteří v tradici touží pokračovat. Protože je jich málo. A také já stárnu a chci sdílet, co jsem se naučil. Obuvníci z Moravy nebo Prahy jsou si blízcí. Řekli mi: „Všechno, co víme, učíme jenom v rodině.“ Co se bohužel stává, je to, že jejich děti v tom nechtějí pokračovat a následovat je. Tradice se ztrácí.

To samé se stalo jednomu obuvníkovi v Kyjově. Vyráběl tradiční lidové boty, vypadají jako akordeon. Ale on pak zemřel, a nikdo se techniku od něj nenaučil. Byla ztracená. Já nechci být takový a nechávat si svoje zručnosti jenom pro sebe.

Moravia Shoes inspirované obuví z českého kroje | Foto: Fernando EcheverriaMoravia Shoes inspirované obuví z českého kroje | Foto: Fernando Echeverria

Obuv jako umění

Proč používáte tradiční techniky výroby obuvi?

FERNANDO: Pro mě je velmi důležité oživit obuvnictví. Většina obuvníků v Praze ale i Evropě je skvělých, jsou to řemeslníci. Ale je nesmírně těžké změnit jejich názor. Mají v hlavě jasně dané, jak se bota může vyrobit a jak má vypadat. Taková bota je technicky dokonalá. Já jako designér ale potřebuji inovovat, objevovat nové cesty a porušovat pravidla. Pro ostatní jsem možná divný, že vytvářím divné boty a nedodržuji pravidla.

Takový pocit máte z obuvníků v Česku?

FERNANDO: Ano. Ale vyhovuje mi to. Pro ně by bylo těžké nenásledovat pravidla a normy. Nejsou to designéři nebo umělci. Šijí perfektní obuv, ale ne designovou. Chybí jim kreativita, a přitom jejich obuv nosí prezidenti a hvězdy.

Je to podle vás způsobené českou povahou?

FERNANDO: Mentalitou, ale i nedostatkem tréninku. Při studiu designu je vašim hlavním cílem trénovat svou kreativitu. Když jenom vystudujete obuvnictví, pak jenom šijete obuv. Pořád vyrábíte ty samé modely, někdy měníte barvy. Já jsem se díky studiu naučil inovovat, vytvářet pořád něco nového. Šít klasickou obuv je pro mě nuda.

Model Ecolineal Wiener z vrstvených a řezaných zbytků kůže | Foto: Daniel QueiroloModel Ecolineal Wiener z vrstvených a řezaných zbytků kůže | Foto: Daniel Queirolo

Úcta k tradicím

Je model Moravia Shoes inspirovaný českým folklorem?

FERNANDO: Ano. Každý rok navštěvuji Kyjovské Svatomartinské hody. Jsou mi krásnou inspirací, ty barvy a textury. Model Moravia je skládací. Snažil jsem se vyrobit tradiční botu s novou technologií. Vrchní část je vyrobená z ohebného materiálu, a stejně tomu je i u tradičního modelu v kroji. Na botu si skládanou část můžete připnout. 

Všimla jsem si, že využíváte různé techniky. Klasické šití kůže, 3D tisk nebo vrstvení materiálů. Z hlediska technik jste velice různorodý.

FERNANDO: Kolekce Laminal, která vznikla technikou vrstvení, je velice speciální. Na Biennale v Madridu jsem s ní získal páté místo v kategorii Fashion design.  

V dnešní době je obtížné mít dostatek materiálů. Jsou drahé nebo se posílají s velikým zpožděním. V ateliéru se mi nakupilo množství zbytků, kusů látek, které jsem se rozhodl použít. Vymyslel jsem techniku, kdy se z materiálů vytvoří takový sendvič, pak se nakrojí jako sýr a objeví se krásné vrstvy a barvy kůže. Kolekce Laminal byla inspirovaná i českým kubismem. Ten opravdu obdivuji.

Pak pracuji také s 3D tiskem. Laser díky programu řeže kůži speciálních tvarů, jejichž ruční řezání by trvalo věčnost. Obecně miluji textury, protože jsou přítomné i v mé kultuře. Bohaté na barvy, geometrické tvary a symboly. Rád je reinterpretuji.

Ano, také vidím inspirace kubismem, secesní i jižanské inspirace dohromady.

FERNANDO: Protože jsme všichni jenom lidé. A je jedno, o jaký umělecký směr se jedná. Člověk odjakživa miluje symboly a barvy. A paradoxně tyto podobnosti nás od sebe odlišují.

I tvorba ze zbytků dokáže ohromit. | Foto: Fernando EcheverriaI tvorba ze zbytků dokáže ohromit. | Foto: Fernando Echeverria

Další kroky obuvi

V jaké technice vidíte vy budoucnost výroby a designu obuvi?

FERNANDO: Myslím, že budoucností bude tradiční technika. Doufám, že až tato pandemie pomine, lidé se naučí více ocenit tvorbu řemeslnou, pomalou a ruční. Ne tu dovezenou z Číny. A že bude pořád zesilovat trend nakupovat lokálně, méně a kvalitněji. Technika 3D výroby se stane tak běžnou a rozšířenou, že přestane být zajímavá. Člověk je víc než stroj, do své práce vnáší emoce. A taková práce je pak ceněná.

Vidíte budoucnost v recyklaci a upcyklaci?

FERNANDO: Ano. Je to moc zajímavá cesta. Jedna má klientka přišla do ateliéru s nádhernou koženou sukní zelené barvy a poprosila mě, jestli bych ji dokázal přetvořit na kabelku. Já ji ušil a byl jsem moc spokojený s výsledkem. Někdy máme ten správný materiál přímo pod nosem, tak proč ho nepoužít. Lokálně. Příroda pak nemusí trpět.

Sandálky Havana jsou přímo stvořené pro letní procházky. | Foto: Fernando EcheverriaSandálky Havana jsou přímo stvořené pro letní procházky. | Foto: Fernando Echeverria

Nezahálet

Na vašem webu jsem si všimla, že své výrobky posíláte do celého světa. Chtěl byste to v budoucnu změnit, přejít na lokální prodej?

FERNANDO: Můj design je spíše světový než lokální. A Češi, co se módy týče, jsou trochu stydliví. Neradi se příliš odlišují. Jednu kolekci jsem se také proto rozhodl udělat trochu míň extravagantní. Ale odvážnější modely jsou nesmírně oblíbené u Japonců, Němců, také jsem měl objednávky z Malajsie a Austrálie. Rád klientovi nabízím víc možností. Myslím, že moje tvorba by se měla klientovi přizpůsobovat. To je cesta, jak se na trhu udržet. Konkurence je vysoká, měli bychom být flexibilní.

Vyrábíte tedy obuv a doplňky také na míru?

FERNANDO: Ano, a tato možnost tady pořád bude. Dnes nesmíme být paličatí, rád nabízím víc možností.

Fernando kromě obuvi vyrábí i kabelky, pásky, peněženky a nově také klíčenky. Že by ideální dárek? | Foto: Fernando EcheverriaFernando kromě obuvi vyrábí i kabelky, pásky, peněženky a nově také klíčenky. Že by ideální dárek? | Foto: Fernando Echeverria

Jaký je váš nejoblíbenější model nebo kolekce?

FERNANDO: Kubista Shoes. Jsou ikonické a u klientů populární. Pak Natura Shoes, kde si můžete vybírat barevné kombinace. Ale nejvíce si cením Laminal Shoes. A také kabelku Morfus, která je organická a je to můj bestseller. S těmito modely jsem spokojený. To jsem já.

Silná inspirace kubismem v modelu Kubista | Foto: Fernando EcheverriaSilná inspirace kubismem v modelu Kubista | Foto: Fernando Echeverria

Co je u vaší značky víc populární, obuv, kabelky, nebo doplňky?

FERNANDO: Pamatuji si, že jsem před rokem pracoval na pěti párech bot najednou. Ale dnes bohužel už lidé tolik ven nechodí (smích), takže nové boty nepotřebují. Teď spíše vyrábím kabelky. Přizpůsobuji se okolnostem.

Morphus psaníčko se zajímavým nostalgickým tvarem | Foto: Fernando EcheverriaMorphus psaníčko se zajímavým nostalgickým tvarem | Foto: Fernando Echeverria

Mezinárodní občan

Cítíte se po deseti letech v Praze ještě jako cizinec?

FERNANDO: Je to složité. Říká se, že když jste v zahraničí více než pět let, stáváte se ve své rodné zemi turistou. Myslím, že už nejsem v Ekvádoru doma, ale taky se necítím stoprocentně doma tady. Vnímám se spíše jako mezinárodní občan. V Ekvádoru už nemám ty kontakty, ale tady, možná i kvůli mojí tváři a jménu, nemůžu být Čech na sto procent. Mám zde trvalý pobyt a snad brzo i občanství. Je celkem těžké pro Čechy akceptovat někoho s jiným jménem a vzezřením.

Loni jsem reprezentoval Českou republiku na Design weeku v Berlíně a všichni se mě na to ptali. Před čtyřmi lety to samé na Mercedes-Benz fashion weeku v Budapešti. Je těžké nemít z toho nějaké pocity. Umím mluvit česky, ale když mluvím, lidé se mě na to pokaždé zeptají.

Přesto jsem hrdý, že se můžu cítit akceptovaný tady v SmetanaQ. A i když nemám občanství a nenarodil jsem se tady, cítím se téměř jako Čech (smích).

Peněženka Aquarelle Caramel je ručně malovaná a šitá z pravé kůže. | Foto: Fernando EcheverriaPeněženka Aquarelle Caramel je ručně malovaná a šitá z pravé kůže. | Foto: Fernando Echeverria

Dobří přátelé

A jak jste propojen s pražskou scénou designu?

FERNANDO: Mám v ní hodně kamarádů. V SmetanaQ tvoříme hezkou skupinku designérů. Češi obecně jsou velice milí. Chvíli sice trvá, než si vás k sobě připustí, ale pak dokážou být skvělými kamarády. Jsou autentičtí a upřímní. Od začátku víte, jak na tom jste. Mám pocit, že tady jde v lidech číst lépe než tam, odkud pocházím.

Máte v plánu zůstat do budoucna v Praze?

FERNANDO: Nikdy neříkejme nikdy, ale já Prahu miluji. Je kosmopolitní, Německo i Rakousko jsou blízko. Líbí se mi český design, a i kdybych někdy chtěl žít jinde, část mě bude pořád česká.

Loni jsem vzal svoji kamarádku a talentovanou designérku porcelánu Evu Pelechovou do Ekvádoru. Aby představila svou práci a učila techniku. Rád tam představuji české umělce, od kterých se je čemu učit. Jste skvělí v keramice, módě a skle. Přál bych si víc sdílet, co umíte tak dobře. Bohužel letos nic podobného zrealizovat nejde. V budoucnu chci do Ekvádoru vzít nějakého skláře. Tam sklářství vůbec neznají. Jste od nich tak daleko.

Detail s přívěskem jezevčíka | Foto: Fernando EcheverriaDetail s přívěskem jezevčíka | Foto: Fernando Echeverria

Cestujete se svou prací hodně?

FERNANDO: Ano. Jak jsem již zmínil, byl jsem v Berlíně, Budapešti, něco budu posílat i do Madridu a každý rok jezdím do Ekvádoru. Jsou tam na mě pyšní a já zas pracuji také ve jménu své země. Abych ukázal, že nejsme jenom vývozci banánů a kakaa.

Udržet si pozici

Vytváříte vysoce kvalitní kožené výrobky a ceny se od toho samozřejmě odvíjí, je to náročné řemeslo. Cítíte se finančně soběstačný?

FERNANDO: Zeptejte se kteréhokoliv současného umělce. Jsme v krizi. Kromě tvorby také učím španělštinu a spolupracuji s magazínem v Ekvádoru. Když máte píli, systém a tvrdě pracujete, dokážete si vydělat. Ale musíte pořád tvořit, rozvíjet se. Když se zaseknete, někdo jiný vás dožene.

Takže cítíte silnou konkurenci?

FERNANDO: Hlavně u kabelek. Teď v této oblasti podniká každý. Já se snažím vyrábět je jinak. Protože si dnes klidně můžete koupit téměř stejný model jedné kabelky na více místech.

Kruhová kabelka Luna působí nadčasově a prakticky zároveň. | Foto: Fernando EcheverriaKruhová kabelka Luna působí nadčasově a prakticky zároveň. | Foto: Fernando Echeverria

Na vysoké noze

Teď položím trochu jinou otázku. Jaký je váš názor, jako designéra obuvi, na nošení podpatků muži?

FERNANDO: Moje dobrá kamarádka Karin Onderková se svou značkou Shoedaism vyrábí kolekci Cinderella project, která se skládá z modelů bot na podpatcích pro muže. Lituji, že nemám tu odvahu, jinak bych je moc rád nosil. Dnes je obzvlášť těžké prolomit tabu. A pro mě jsou boty posledním tabu.

V ulicích vidíte lidi v extravagantním saku nebo s extravagantními brýlemi. Ale z nějakého důvodu, který bych moc rád znal, se pořád bojí nosit trochu jinou obuv. Muž v růžovém saku je ještě v pohodě, ale když si vezme růžové boty, nespustí se z něj oči. To samé se mi stává s klienty. Říkají, jak se jim boty líbí, ale když je nosí, ostatní se jim místo do očí dívají na boty. To je pro mě velký kompliment.

Co se týče podpatků u mužů, je to asi spíše otázka pohodlí. A pak prolomení tabu. Současná móda je stále více genderově neutrální. Všechny moje produkty jsou unisex. A když někdo zatouží po modelu Kubista v ženském střihu nebo model Laminal pro muže, rád je udělám. Je těžké rozhodovat o pohlaví kolekcí.

Myslím, že to ani není důležité a nemělo by se to rozlišovat. Proč někomu přikazovat, že něco nemůže nosit, protože je to pro ženy, nebo muže? Nebo že nosit růžovou něco musí znamenat. Takové dedukce jsou hloupé.

Fernando je designérem obuvi, který svým stylem pozitivně vyčnívá. | Foto: Daniel QueiroloFernando je designérem obuvi, který svým stylem pozitivně vyčnívá. | Foto: Daniel Queirolo

I když je Praha světové město, pořád se stává, že na výrazněji oblečené osoby se na ulici někdy lidé zvláštně dívají. Máte stejný pocit?

FERNANDO: Před deseti lety tady žilo o mnoho méně cizinců. Dnes potkáte Francouze i Španěly. A Češi tak vidí, jak se co nosí a dokáží to pak lépe ocenit. Někdy je něco úplně jiného vidět produkt samotný a vidět ho na někom. Řeknou si Proč ne? Proč nejít dnes ven třeba v zelené bundě?

Další články