Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Dvacet let Designbloku. Zpovídáme dvojici Jan Plecháč a Henry Wielgus

Designblok letos slaví dvacítku a to už je pořádný důvod k oslavě! Za dvacet let se přehlídka českého designu etablovala v uznávaný středoevropský festival, který vyhledávají významné osobnosti světového designu. Festival nicméně stojí na nadšení a lásce k designu nejen organizátorů, ale především umělců, kteří zde vždy na podzim prezentují to nejlepší ze své tvorby. Proto Designblok oslovil klíčové osobnosti českého designu, které se do historie Designbloku nějak výrazně zapsali. Sérii pěti velkých rozhovorů, které společně s festivalem Designblok připravil CZECHDESIGN, hlavní mediální partner festivalu, pouštíme do světa právě nyní. A kým jiným začít než autorskou dvojicí Jan Plecháč a Henry Wielgus? Sympaťáci, kteří se do našich srdcí zapsali nejednou výjimečnou instalací, ostatně jejich práce získala ocenění za nejlepší instalaci výrobce už čtyřikrát za sebou!

Jak se vám pracuje v designérském tandemu? Jak si dělíte práci? Co když máte oba geniální nápad na realizaci určitého zadání, jak to řešíte?

J. P. To se mění a vyvíjí během let. Jeden z nás přinese nápad, který dál rozvíjíme, nápady probublávají docela dlouhou dobu.

H. W. Nevím, jak pracují ostatní studia, ale my se asi odlišujeme v tom, že o věcech hodně diskutujeme. Rok před tím, než jsme založili studio, jsme chodili do hospody a nejlepší nápady si kreslili na ubrousek. V tom období se může zdát, že nic neděláme. Prostě sedíme a mluvíme.

Instalace pro firmu Lee, Designblok 2014. Jan Plechac & Henry Wielgus. Foto: Martin ChlumInstalace pro firmu Lee, Designblok 2014. Jan Plechac & Henry Wielgus. Foto: Martin Chlum

Panuje podobná symbióza i při výběru zakázek?

J. P. Tam jsou dvě roviny. Co se týče produktů, vždy jsme měli štěstí, že za námi přišel výrobce, oslovil nás a vznikla spolupráce, kterou jsme ani nemuseli iniciovat. Druhá rovina jsou instalace, které připravujeme např. pro Designblok. O tom diskutujeme a někdy dokonce přemýšlíme, jestli by ten investor vlastně na Designbloku měl vystavovat. V jednu dobu jsme těch instalací připravovali docela hodně, věnovali jsme tomu celé léto a na konci jsme se ohlédli a řekli jsme si: Udělali jsme několik instalací, ale nebyli jsme se ani jednou vykoupat. To se také mění v průběhu let.

To bylo v roce 2014. Prezentace nových svítidel pro Lasvit, kolekce nábytku pro značku Křehký, laserová show pro Heineken, fosforeskující kuličky v Superstudiu Hra, to jsou namátkou jen některé z veleúspěšných instalací. Odnesli jste si zlaté polínko, zkrátka byl to „Váš ročník“. Jak probíhala příprava tolika instalací najednou a jak jste to zvládali produkčně?

J. P. To se s odstupem času ukázalo jako zlomové. Byli jsme dva a jedna stážistka ze školy, zvládli jsme to bez stresu a hádek, celkem jsme měli asi osm instalací najednou, všechno se povedlo a fungovalo, každá instalace byla úplně jiná a měli jsme z toho skvělý pocit.

H. W. Byla v tom spousta energie, ale ze dne na den to skončilo. Na mě z toho pak padla prázdnota.

J. P. Na Henryho z toho pak padla skepse, protože instalace jsou něco, co nemá přesah nebo trvalou hodnotu. Zboříte stánek, vyvezete na skládku a příští rok znovu od začátku.  

Cena za nejlepší instalaci, Designblok 2014. Jan Plechac & Henry Wielgus pro firmu Heineken, realizace: CIANT, Foto: Kryštof Kalina Cena za nejlepší instalaci, Designblok 2014. Jan Plechac & Henry Wielgus pro firmu Heineken, realizace: CIANT, Foto: Kryštof Kalina

Úspěšné instalace s koncem přehlídky skončí na skládce??

J. P. Ano, a jde o to, že na té skládce se pohřbí všechno: nejen materiál, ale i myšlenka a energie.

Nelze to řešit jinak, z hlediska udržitelnosti?

J. P. Začali jsme na tom pracovat. Pro firmu TON jsme navrhli instalace, se kterými se prezentují na světových veletrzích. Je to taková variabilní stavebnice ze segmentů, které se obměňují. Skvěle to vypadá, je to jednoduché na stavbu i složení a využívají to už třetí rok. Z toho máme radost. Pro Křehký jsme udělali zrcadlové bludiště v rámci výstavy Avant Garde v Brně a Moravská galerie ho pak použila na další výstavu. 

Cena za nejlepší instalaci, Designblok 2015. Jan Plechac & Henry Wielgus pro firmu TON. Foto: KIVACena za nejlepší instalaci, Designblok 2015. Jan Plechac & Henry Wielgus pro firmu TON. Foto: KIVA

Pro Designblok jste vytvořili oceňované prezentace pro komerční značky zvučných jmen, Chanel, Nespresso, Lee, Heineken - proč ta spolupráce již nepokračuje?

J. P. Co firma, to jiný příběh. Heineken pokaždé vypisuje tendry. My jsme pro ně udělali dvě super instalace a potřetí jsme si řekli: My se nechceme stále dokola účastnit tendrů, chceme vztah založený na důvěře. S firmou Lee šlo o úspěšnou spolupráci. V době v naší instalace na Designbloku se jim zdvojnásobil objem prodeje v Palladiu (smích). Pak se to překlenulo v jinou formu spolupráce, například jsme pro ně navrhli prodejnu. S Chanelem byla složitější komunikace, ale instalace, ve které se mísily skleněné kapky a mražené kapky vody s parfémem byla úspěšná a na základě toho nás oslovil Lasvit, že by chtěli kapkové lustry zařadit do své kolekce. Doteď když cítím Chanel no. 5, tak si na to vzpomenu. S Nespressem spolupracujeme dál a také s firmou TON.

Cena za nejlepší instalaci, Designblok 2017. Jan Plechac & Henry Wielgus pro firmu TON. Foto: Lucy Creative AgencyCena za nejlepší instalaci, Designblok 2017. Jan Plechac & Henry Wielgus pro firmu TON. Foto: Lucy Creative Agency

H. W. TON je firma, se kterou rozvíjíme dlouhodobější vztah a spolupráci na více rovinách, má to pro nás smysl, navíc TON má rozhodně na Designbloku své místo.

J. P. Nicméně ty instalace byly poměrně na začátku naší kariéry, a proto pro nás byly klíčové. Pro Heineken jsme vytvořili instalaci, která neměla obdoby, tím, že nešlo o prezentaci produktu, ale o zážitek. Měli jsme dobré zadání: Udělejte cokoliv, aby z toho byl wow efekt na 7 vteřin. Byla to instalace, která člověka přiměla k zastavení, vytrhnutí z všednosti, tak jak jsme to třeba viděli v Miláně. Podobně instalace pro Lee, která byla složená z papírových vlaštovek a vizuální efekt byl perfektní. Měli jsme s tím úspěch a na základě toho nás pak oslovily další firmy. Byl to i první důležitý příjem pro naše studio.

Co pro Vás znamená prezentace na zdejší přehlídce oproti přehlídkám v zahraničí?

H. W. Designblok je srdeční záležitost, na něm jsme vyrostli a díky němu jsme se třeba i dostali k designu. Je to pro nás motivace něco udělat a většinou vznikne něco, z čeho máme radost. Pak jezdíme do Milána do galerie k Rossaně Orlandi, to je také specifické místo, galerie se zvláštním mixem věcí od vybraných designérů.

J. P. Designblok jsme vždycky považovali za skvělou akci, ale přišla nám v něčem lokální. Jenže pak nás na Designbloku potkala Rossana Orlandi a to nám změnilo optiku. Myslíme si, že Designblok dostal evropský a možná i světový dosah tím, že zve osobnosti, které mohou designérům pomoct probojovat se do světa. V Miláně už jsme před tím vystavovali, ale Rossana nás oslovila právě tady.

Instalace firmy Chanel v Art House v Colloredo-Mansfeldském paláci, Designblok 2014. Foto: Zuzana KučerováInstalace firmy Chanel v Art House v Colloredo-Mansfeldském paláci, Designblok 2014. Foto: Zuzana Kučerová

Jak vlastně vypadá vaše prezentace u Rossany Orlandi?

H. W. Je součástí veletrhu Salone del Mobile, ale není na výstavišti. Je to u ní ve Spazio Rossana Orlandi, což je místo pro kurátorsky vybrané designéry.

J. P. Když vystavujete v Miláně pod svou vlastní značkou, tak se můžete ztratit, u Rossany jste na super adrese, kam většina lidí během veletrhu zabrouzdá.

H. W. Je to fantastická příležitost.

Zajímá vás práce ostatních kolegů, nebo se během Designbloku soustředíte především na svou práci?

J. P. Na Designbloku se rádi potkáme s kamarády designéry na skleničce a při té příležitosti zjistíme, co udělali nového, nicméně díky dosahu médií už člověk hodně věcí ví dopředu.

Henry Wielgus ladí instalaci pro firmu TON, Designblok 2017. Zdroj: TONHenry Wielgus ladí instalaci pro firmu TON, Designblok 2017. Zdroj: TON

Sledujete nějakou akci nebo výraznou osobnost světového designu?

J. P. Úplně původně jsme sledovali Droog Design, jeli jsme se na ně v Miláně podívat přes půl města, bylo to novátorské a pankáčské. Švýcarská vysoká škola designu ECAL pro nás bývala meta a zajímavé srovnání s VŠUP, kde jsme studovali.

H. W. Nendo míval zajímavé instalace. Na začátku jsme nasávali všecko, ale po pár letech jsem cítil, že to člověka spíš zahltí a sebere chuť cokoliv dělat.

J. P. Několik let po sobě jsme chodili na Toma Dixona, který v Miláně vždy prezentoval novinky. Ale poslední dobou už by mě nenapadlo tam jít.

H. W. Tom Dixon měl jiné věci než ostatní, vždy to bylo nabité energií, zajímavá místa, velkolepé instalace, mělo to šťávu. Nevím, jestli se změnilo naše vnímání, nebo on změnil politiku, začalo nám to připadat laciné, ať už co se týče materiálu i provedení. Začal to být v první řadě marketing a v tu chvíli to pro nás ztratilo kouzlo.

J. P. Poslední roky máme Miláno spíš spojené s poměrně silnými zážitky, které se týkají naší vlastní práce. Objevil nás tam Cappellini, Lasvit, atd.

Kolekce Polygons pro LASVIT představená na Designbloku 2015. Foto: Martin ChlumKolekce Polygons pro LASVIT představená na Designbloku 2015. Foto: Martin Chlum

Rozptyl vašich realizací je neuvěřitelný, zaškatulkovat vaši práci je absolutně nemožné, co vás v poslední době oslovuje nejvíc, na co se zaměřujete?

J. P. Teď momentálně nepracujeme.

Nepracujete?

J. P. Máme za sebou více než osm let intenzivní práce. Mít vlastní studio je poměrně náročně, navíc jsme měli celkem strmý start, rychle jsme se dostali do světa a s tím se pojí vysoká očekávání. Neměli jsme žádné zkušenosti, ani nikoho kdo by nám předal know-how. Spolupráce designérů a výrobců je relativně nová záležitost, která tu za minulé doby nebyla a tudíž nemá tradici.

H. W. Neměli jsme čas se zastavit a získat odstup. Já se v tuhle chvíli snažím očistit od nánosů myšlenek, názorů, představ. Balast, který se časem nahromadil, chci nechat za sebou.

J. P. Opustili jsme náš starý ateliér a rekonstruujeme nové studio. Dáváme si rok na regeneraci. Užíváme si rodiny a hezkého počasí.

Další články