Nádobí nerovná se pomůcka
Jsou to tři roky, co italský designér Nicola Golfari uvedl na trh sérii objektů do domácnosti, kterou věnoval lidem s postižením i bez něj. Poukázal tak na nedostatečnou iniciativu designérů se v této oblasti angažovat a s tím spojenou nízkou úroveň její estetiky. „Touha navrhnout novou židli, nový stůl nebo novou lampu přichází přirozeně ke každému nadšenému designérovi,“ vyjádřil se. ,,Ale pro kolik z nás je zajímavé navrhnout koště, chodítko nebo televizi?“
I kvůli finanční situaci cílové skupiny se jedním z hlavních kritérií pro výběr nádobí stává cena. Běžně dostupná nabídka na trhu je kvůli tomu zeštíhlena do velmi úzkého plastového spektra, které vám případně nebude líto zničit. Průměrný dostupný talíř pro uživatele s disfunkcí má tak více než k talířům se zlatými okraji blíže k frisbee a pouzdru na kontaktní čočky.
Důstojné stolování každému
Prioritou byla už od prvotní koncepce stabilita a minimalistická elegantní estetika. „Cílem bylo skrz design zpřístupnit esteticky hodnotné stolování i osobám s různou mírou fyzického a mentálního hendikepu,“ vysvětluje Petra Kmošťáková. Set Hettie vznikl jako její bakalářská práce v ateliéru Produktový design, který na ústecké fakultě vede Jan Čapek. „Chtěla jsem zpracovat téma, ve kterém uvidím hlubší smysl a které by bylo něco víc než jen další ikonický design.“
„Mimo domácnosti jedinců je set určen do nízkokapacitních domovů pro zdravotně postižené s individuálnějším přístupem a vedením k samostatnosti,“ dovysvětluje koncepci autorka. Z důvodu masivnosti a hmotnosti jednotlivých kusů není vhodný do velkých zařízení jako náhrada klasického porcelánového nádobí. Klady ale toto negativum převyšují. Součástí výzkumu bylo také mapování přístupů pečujících institucí, aby bylo na jeho základě možno nabídnout důstojné stravování lidem, kteří jsou do značné míry závislí na jejich rozhodnutí.
Elegance v robustnosti
Set Hettie tvoří hluboký talíř na polévku a mělký na hlavní chod. Jejich devíza tkví v eleganci neobvyklých křivek, na kterých stojí celá podstata odpovědi na specifické potřeby. Kónický tvar talířům propůjčuje znamenitou stabilitu a speciálně tvarované dno dovoluje sníst i to poslední sousto lžící, jednou rukou a bez potřeby naklonění. Hluboký talíř je navíc dvoustěnný a při servírování horké polévky tedy nepálí. Mělký umožňuje snadnější úchop díky své výšce a širšímu praporu.
Ačkoliv atypické proporce bojkotují stohovatelnost jako takovou, jsou talíře do sebe navzájem sesaditelné, což spoří místo a ulehčuje jejich skladování.
Sesazené talíře také tvoří esteticky hodnotný celek. | Foto: Lilia Gutiérrez
Kromě elegantní bílé představila Petra talíře i v několika dalších barevných variantách. „Osoby s mentálním postižením často preferují barevnost ve věcech, které je obklopují. Představují nenásilný řád a usnadňují orientaci,“ vysvětluje chování atypických uživatelů. Otevírá se také prostor pro potisky a dekory s přesahem do edukační nebo psychologické roviny, které by mohly produkt posunout do nové, mnohem propracovanější dimenze.
Ukázka barevné varianty | Zdroj: archiv Petry Kmošťákové
Porcelán je materiál ušlechtilý sám o sobě. Jeho užití bylo pro projekt klíčové a to právě proto, že mu poskytuje valnou dávku kvalit. Sklovitá glazura slibuje neporézní a odolný povrch se snadnou péčí. „V porovnání s plastem také rozhodně produktu přináší mnohem větší míru důstojnosti,“ doplňuje autorka. „Dalším pozitivním aspektem oproti plastu je absence pachuti a nežádoucích látek, které se mohou do jídla vylučovat vlivem opotřebení. Navíc, z porcelánového talíře jídlo prostě líp chutná.“ Jeho využití mimo jiné otevírá potenciál pro lokální výrobu a pro českou produkci se tak nabízí produkt, který by neměl obdoby.
Potenciálu jsme si nevšimli jen my, ale i porota mezinárodní soutěže Best in Design, kde se Petra umístila na 3. místě. Práce byla též vybrána na výstavu Graduation Projects.
