Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek

Doprčic, to péefko! Lesk a bída tvorby novoročenek

Doprčic, to péefko! Orosí se grafik, kterého již upomíná klient, soused, strýc i kamarád. Už zase. Ono – udělat novoroční přání, to by uměl každý. Ale VYTVOŘIT NĚCO, a s originálním nápadem, to věru není vůbec jednoduché. Když máte poptávku od deseti různých lidí, je to už docela svízelná situace a připadáte si jako grafický jukebox. Někdo tam chce Prahu (ale s věžemi!), jiný Brno (s Kometou) a ten z Vrchlabí touží vyměnit svoji hlavu za hlavu sněhuláka. Zaplaťpámbů, aspoň dělá-li výtvarník přání pro vlastní přátele, bývá to svobodná hra a radost z tvorby.

Zkratka „PF“, z francouzského Pour féliciter, pochází z 19. století, kdy francouzština dominovala diplomatickým jazykům. Co na tom, že ve Francii se prý toto slovní spojení k příležitosti novoročního přání nepoužívá a původně bylo blahopřání omluvenkou za osobní absenci na setkání, provázenou kyselým úšklebkem, protože osobní neúčast se příčila dobrým mravům. Francouzštinu vytěsnila angličtina, zkratka zůstala, a to je dobře, protože kdyby se toto téma dostalo do spárů reklamních agentur a jejich múzami nepolíbených kreativců, mohly by vznikat podle potřeby zkratky mnohem méně poetické: ŠNR (Šťastný nový rok) anebo i děsivé – např. KGB (KOMERČNÍ GRATULACE BANKY), PRD (Přání Radosti a Dobra), ŠLUS (Štěstí a Lásku od Uhelných Skladů) nebo OPRUZ (Optimismus Prosperitu Radost Uznání Zdravíčko).

Novoročenky prof. Jana Solpery | Zdroj: archiv Kristiny FišerovéNovoročenky prof. Jana Solpery | Zdroj: archiv Kristiny Fišerové

V současné době se tradiční papírové kartičky s přáním do nového roku staly ohroženým druhem, pomalu se vytrácejí z našeho běžného života a s nimi i důvěrná sdělení doručená poštou. Přitom PF byla dříve specifickým uměleckým dílem, přístup do tiskárny měli jen profesionálové, většinou umělci, kteří se zabývali každým detailem tak, aby byl adresát vizuálně potěšen či pobaven.

Péefka známých výtvarníků jsou dodnes vyhledávaným sběratelským artiklem, například práce Jana Solpery, který jimi obdarovává nejen kolegy z pražské UMPRUM. Rostislav Vaněk pravidelně upravoval PF české sochařce a sklářce Jaroslavě Brychtové a rodině Stanislava Libenského. Svým přátelům posílal svou drobnou grafiku také Olbram Zoubek, český sochař. Krásná jsou grafická řešení novoročenek Oldřicha Hlavsy, Ladislava Sutnara, Jiřího Rathouského, Vladimíra Suchánka a mnoha dalších grafiků. Novoročenky se staly natolik reprezentativní vizitkou autorů, že Sdružení Bienále Brno oslovilo grafiky a ilustrátory, aby vytvořili novoročenky přímo pro výstavu v Moravské galerii (2004–2006).

 Ukázky vystavených archivních novoročenek | Zdroj: Sdružení Bienále Brno Ukázky vystavených archivních novoročenek | Zdroj: Sdružení Bienále Brno

Potřeba novoročního přání se v Česku nevytratila, jen nabrala novou podobu. Dřívější linoryty, dřevoryty, suché jehly, ale i podomácku tvořená, rafinovaná, skládaná osobní přání, lepená klovatinou nebo Herkulesem, nahradily elektronicky rozesílané novoročenky. Ty se hemží tu povedenými, támhle zase méně zdařilými nápady, jak využít dvou počátečních písmen PF (co třeba Pusu Fšem!?!). Navždy neshlédnutá zůstávají obří, pracně animovaná novoroční videa, která by se načetla až v únoru. Nepříliš oblíbená jsou též přání se zvukovou stopou, která na vás po otevření do svátečního ticha zblízka vykřikne VŠECHNO NEJLEPŠÍ! Fuj, to jsem se lekla.

Mladé páry, které zplodily potomka, využijí roztomilou nevinnost toho božího tvorečka, budliky budliky, ke stylizaci do role Ježíška v jesličkách, čímž uspokojí vánoční i novoroční poptávku najednou. Rodina i po letech nyvě vzdychá, ach, kdeže ty loňské sněhy jsou – ale ve čtrnácti už děti přemluvit nešlo a ani moc jako Ježíšek nevypadaly. Zvlášť děvčata ne.

Lidová tvorba | Zdroj: archiv Kristiny FišerovéLidová tvorba | Zdroj: archiv Kristiny Fišerové

Skutečná smršť novoročních přání nastává teprve v obchodním sektoru. Tam už není v bezpečí nic, co je člověku svaté. Přání, předstírající zájem, jsou ve skutečnosti reklamním sdělením a není před nimi úniku. Ideální příležitost, jak se vetřít svým logem pomocí sentimentální vizuální omáčky. 
Řadoví občané, vlastnící moderní elektronická zařízení, si navzájem posílají obrázková přání. Jsou víceméně stejná (stromek, svíce, hvězda, sníh). Liší se pouze textem. Texty jsou na internetu. Jsou každý jiný, a přesto rozeznat je od sebe není lehké. Nejčastěji se opakujícím rýmem je rok-krok, těsně za ním přáníčko-zdravíčko, ale na stupně vítězů se čím dál agresivněji snaží prodrat letošní objev roku, neokoukané šampíčko. 

Tak si tedy všichni přejme, ať jeho mladistvá svěžest a jiskra v novém roce 2021 nevyšumí do ztracena.

Další články