Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
V polovině března se pro veřejnost otevře muzeum legendárních kladenských věžáků, Foto: Karel Pazderka, zdroj: Město Kladno. V polovině března se pro veřejnost otevře muzeum legendárních kladenských věžáků, Foto: Karel Pazderka, zdroj: Město Kladno.

Designová záře nad Kladnem. 5 důvodů, proč do industriálního města za architekturou a uměním

Město obklopené ze všech stran lesy, ve kterém odumírá kdysi slavná Poldovka, město horníků a úspěšných hokejistů. Tak nějak by mohlo vypadat obecné povědomí o Kladně. Ani místní patrioti by o něm zcela jistě neřekli, že je centrem umění, architektury či designu. Přinášíme několik tipů, které vás možná vyvedou z omylu (nebo taky ne). Ale stojí to za prověření!

Dům Válovek

Brýle, nedopalky cigaret, stojany, zbytky tub s barvami, dokumenty i fotografie – v ateliéru výtvarnic, sester Jitky a Květy Válových, zůstalo všechno tak, jak to zanechala Jitka, která před devíti lety zemřela. Válovky, jak se sestrám odjakživa říkalo, spolu v tomto domě s malou zahradou žily i tvořily celý život. Nikdy se neprovdaly, neměly děti, zůstaly svobodné. Dělily se o cigarety i jeden malý ateliér, ve kterém vznikaly i monumentální velkoformátové obrazy. Dům sester, jejichž tvorba patří bezpochyby do kontextu moderního evropského umění, nedávno zpřístupnila jejich rodina. 

Jitka a Květa ve svém domě, foto: Martin Stecker, zdroj: archiv sester Válových.Jitka a Květa ve svém domě, foto: Martin Stecker, zdroj: archiv sester Válových.

Sestry do sebe narážely, nadávaly si. Obě pořád s cigaretou, popel jim neustále padal na zem. Cigaretu musely mít u tvoření v ruce. To byl jejich rituál,“ vypráví Marie Vydrová, paní Majka, která s oběma sestrami kdysi trávila večery, teď spravuje jejich pozůstalost. Návštěvy přijímá v obývacím pokoji, jehož atmosféra je dodnes prostoupená nočními debatami o umění. 

Ateliér sester Válových, foto: Václav Cílek, zdroj: archiv sester Válových.Ateliér sester Válových, foto: Václav Cílek, zdroj: archiv sester Válových.

Během normalizace sestry žily v ústraní, nemohly vystavovat a stýkaly se jen s pár přáteli.

„[Kladno] nás předurčilo především k tomu, že jsme měly vždycky hovno. Ale výtvarně nás samozřejmě, hlavně v začátcích, formovalo. Po ukončení absolutoria jsme jezdily na doly a do hutí a potom tvrdě makaly. Kreslily jsme, malovaly, někteří bezvadní chlapáci nás nemohli neinspirovat. Žily jsme mezi nimi,“ popsaly sestry vliv rodného města.

Jitka ve svém studiu, zdroj: archiv sester Válových.Jitka ve svém studiu, zdroj: archiv sester Válových.

Ateliérem v domě č.p. 6 v Bendlově ulici, ve kterém tvořily jedny z našich nejvýznamnějších umělkyň 20. století, ale v němž se také scházeli třeba Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Jiří Sopko nebo Ester Krumbachová během tzv. Setkání, vás individuálně provede paní Majka spolu s kurátorkou a výtvarnicí Dagmar Šubrtovou. Díky podpoře Nadace Agosto Foundation jí v počátku pomohla dům oživit a systematicky třídit uměleckou pozůstalost. Loni dům Válovek podpořila Nadace pro současné umění a společnost Gestor - ochranný svaz autorskýLetos se bohužel ocitl zcela bez finanční podpory. 

Ester Krumbachová, Květa Válová and Adriana Šimotová. 1983, zdroj: archiv sester Válových.Ester Krumbachová, Květa Válová and Adriana Šimotová. 1983, zdroj: archiv sester Válových.

Ještě pár dní (do 16. února) je v kladenském zámku k vidění výstava Jitka a Květa Válovy – Z kladenských zápisníků, kterou připravila Dagmar Šubrtová.

„Výstavu pořádáme taky trochu proto, abychom Kladeňákům připomněli, že tu žily významné umělkyně, kterým se nedostává širší pozornosti,“ říká Dagmar Šubrtová. Obecné povědomí o významu uměleckého díla sester Válových je podle ní v Kladně v mnoha ohledech velmi chabé. Kdo by se chtěl s dílem sester Válových seznámit, je možné dům navštívit po dohodě na emailové adrese dumvalovek@email.cz.

Jitka a Květa při přípravě kartonu pro skleněnou mozaiku Orchidejí, 1977, zdroj: archiv sester VálovýchJitka a Květa při přípravě kartonu pro skleněnou mozaiku Orchidejí, 1977, zdroj: archiv sester Válových

Muzeum věžáků

Symbol přepychu a luxusu ve své době představovaly kladenské věžové domy, jejichž hlavním architektem byl Josef Havlíček. Velkoryse řešená vstupní hala s koženými sedačkami, střešní vyhlídka s výhledem do kraje, dokonale promyšlená dispozice, podlahové vytápění i kryt civilní obrany – nejen díky těmto prvkům se kladenské věžáky zařadily mezi nejvíce ceněné architektonické objekty své doby. Právě teď v jednom z nich vzniká muzeum, které se pro veřejnost otevře v polovině března.

Sídliště Kladno-Rozdělov, zdroj: Muzeum věžáků.Sídliště Kladno-Rozdělov, zdroj: Muzeum věžáků.

Spolu s městem Kladno se na koncepci muzea podílí Roman Hájek a Alexandr Němec ze spolku Halda, autoři knihy Sídliště Kladno-Rozdělov: Historie, architektura, urbanismus a všední život, která mapuje příběh sídliště od prvních skic, začátek výstavby v roce 1953 až po finální práce.

Model sídliště Kladno-Rozdělov, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.Model sídliště Kladno-Rozdělov, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.

„Domy měly v počátku v podstatě hotelový provoz s čtyřiadvacetihodinovou službou. Byl tam vrátný, který dohlížel na dění ve vstupních halách, kde se čile scházeli nájemníci u stolků a taburetů. Když se šlo večer za zábavou, nemuseli jste si brát ani klíče,“ popisuje unikátní atmosféru věžáků Roman Hájek.

Expozice v jednom z bytů, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.Expozice v jednom z bytů, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.

Expozice návštěvníkům přiblíží historii věžáků, urbanistický koncept celého sídlište Kladno-Rozdělov i kolektiv architektů vedený Josefem Havlíčkem, s nímž spolupracovali Karel Filsak a Karel Bubeníček. Zajímavým tématem je architektonický styl věžáků inspirovaný francouzským modernistickým architektem Augustem Perretem.

Dobový nábytek z konce 50.let, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.Dobový nábytek z konce 50.let, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.

„Havlíček byl nejen schopný architekt, ale i skvělý rétor a vyjednavač, jeho postavení bylo i přesto, že nebyl členem strany, velmi silné a navíc byl respektovaný architektonickou komunitou. I proto byl v době vrcholné sorely schopný před soudruhy obhájit každou kliku, barvu fasády i neutrální motivy na domovních znameních,“ vysvětluje Roman Hájek.

Vstupní hala, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.Vstupní hala, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.

Součástí prohlídky bude ukázkový byt s unikátním vestavěným nábytkem, který návštěvníky přenese do konce 50. let, a také kryt civilní obrany.

„Část krytu je ponechaná tak, jako bylo mělo právě dojít k leteckému útoku, aby na návštěvníky mohla dolehnout ta ponurá atmosféra,“ říká Roman Hájek. V tomto místě budou také objasněny všechny mýty a legendy o věžácích, třeba o propojení krytu s podzemím kladenské nemocnice a rozdělovským lesem. Prohlídka bude zakončena na střešní terase, odkud je za velmi příznivého počasí dokonce vidět Ještěd a obyvatelé ji v prvních letech využívali za slunných dnů k opalování a relaxování. 

Součástí expozice je prohlídka krytu, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.Součástí expozice je prohlídka krytu, foto: Tomáš Rasl, zdroj: Muzeum věžáků.

Vojtěšská huť

Zanikající průmyslový komplex bývalých kladenských železáren zvaný Vojtěšská huť, které v polovině 19. století založil podnikatel Vojtěch Lanna, měl kdysi zásadní vliv na život města i jeho obyvatel. Tehdy tu byla zapálena první vysoká pec na spalování koksu. Dnes objekt plný torz budov chátrá a vzpomínky na zašlou slávu objektu oživují zděné pece připomínající donjony středověkých hradů.

Vojtěšská huť v dobách minulých, zdroj: https://www.arxstudio.cz/.Vojtěšská huť v dobách minulých, zdroj: https://www.arxstudio.cz/.

Poslední výrobní objekt, který se ještě podařilo zachránit, je budova strojovny Bessemerové ocelárny z konce 19. století, jejíž rekonstrukci svěřil nový majitel Jiří Koldinský architektovi Ivanovi Sládkovi ze společnosti ARX STUDIO architekti.

Objekt po revitalizaci, zdroj: https://www.arxstudio.cz/.Objekt po revitalizaci, zdroj: https://www.arxstudio.cz/.

Při rekonstrukci se rozhodli respektovat industriální charakter budovy, jejímž základem je ocelová konstrukce obezděná pálenými cihlami. Hlavními použitými materiály jsou kov a dřevo. Při geologickém průzkumu byly objeveny rozsáhlé sklepní prostory, které byly rovněž renovovány.

Základními materiály jsou zde kov a dřevo, zdroj: https://www.arxstudio.cz/.Základními materiály jsou zde kov a dřevo, zdroj: https://www.arxstudio.cz/.

Halu strojovny, která je dnes využívaná pro různé kulturní a společenské akce, je možné spojit s naučnou stezkou industriálním prostorem, který patří k nejstarším ve středních Čechách, a neměl by ji minout žádný obdivovatel industriálních památek.

Dominantním prvkem je cihlová fasáda, zdroj: https://www.arxstudio.cz/.Dominantním prvkem je cihlová fasáda, zdroj: https://www.arxstudio.cz/.

Lávka přes dřetovický potok

Pěší cestou z kladenské čtvrti Vrapice na přilehlý hřbitov potkáte skromnou minimalistickou lávku z černého betonu zasazenou do zajímavého přírodního kontextu Dřetovického potoka, která získala Čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu 2019. Za drobným, ale pozoruhodným zásahem do krajiny stojí architekti Ondřej Císler ze studia AOC architekti a Petr Tej z Kloknerova ústavu ČVUT v Praze. 

Lávka získala čestné ocenění Finalista České ceny za architekturu 2019.

Lávka, která zaujme na první pohled výraznou černou barvou, tvoří nevšední prostorový koncept pro sochu světce Jana Nepomuckého od umělce Jana Hendrycha. Společně vyjadřují zajímavý dialog mezi radikálním architektonickým konceptem a sochou vycházející z tradiční barokní tradice.

Lávka v souladu s okolní přírodou, foto: BoysPlayNice, zdroj: Aoc architekti.Lávka v souladu s okolní přírodou, foto: BoysPlayNice, zdroj: Aoc architekti.

Architekti pojali lávku jako „magický portál mezi světem živých a mrtvých“. Nadpozemský ráz – navíc v místě, kde bychom takový objekt nečekali – umocňuje dojem, že se lávka téměř vznáší. Pokud existuje mapa esteticky zajímavých drobných poutních míst, lávka přes Dřetovický potok by na ní neměla chybět.

Lávka vede přes dřetovický potok, foto: BoysPlayNice, zdroj: Aoc architekti.Lávka vede přes dřetovický potok, foto: BoysPlayNice, zdroj: Aoc architekti.

250 let čtvrti Podprůhon

Křivolaké uličky, obyčejné malé domky s malými dvorky v údolí pod kladenským zámkem. Svět sám pro sebe, který se jakoby zpozdil o pár desítek let za zbytkem města, místo s unikátním geniem loci – to je dělnická čtvrť Podprůhon. Loni oslavila 250 let výročí vzniku.

Unikátní čtvrť Podprůhon, foto: Jiří Hanke, zdroj: Spolek Podprůhon.Unikátní čtvrť Podprůhon, foto: Jiří Hanke, zdroj: Spolek Podprůhon.

O parcelaci prvních pozemků na tomto místě rozhodli břevnovští benediktini, kteří koupili kladenské panství za 140.000 zlatých, v roce 1769. Díky svažitým pozemkům nebyla jejich cena nikdy příliš vysoká, vždy tu bydleli drobní řemeslníci, později hutníci a horníci. 

Bukovská ulice v roce 1977, foto: SURPMO, zdroj: Spolek Podprůhon.Bukovská ulice v roce 1977, foto: SURPMO, zdroj: Spolek Podprůhon.

„Čtvrť si díky své geografické výlučnosti zachovala specifický charakter – od centra města je oddělena hranou údolí a táhne se západovýchodním směrem údolí na pozemcích, které nebyly zemědělsky hodnotné. Zatímco se původní zástavba Nového Kladna a částečně i centra města stala obětí asanace města v 70. a 80. letech minulého století, Podprůhon nevyužitelný k velikášským urbanistickým projektům reálného socialismu si žil svým životem. I dnes jsou ve čtvrti protkané úzkými uličkami a schodišti zachovalé hornické a dělnické domky z počátku minulého století, i když dnes často divoce rekonstruované a přestavované,“ vysvětluje Vladimír Líba ze Spolku Podprůhon, čím je tato čtvrť v kontextu města unikátní.

Sousedská fotografie, zdroj: Sládečkovo vlastivědné muzeum.Sousedská fotografie, zdroj: Sládečkovo vlastivědné muzeum.

Pozvolna mizející poetiku kladenské čtvrti zachytila kniha Pamět Podprůhonu. Historie, příběhy a lidé kladenské dělnické čtvrti loni vydaná Spolkem Podprůhon ve spolupráci s nakladatelstvím Halda s fotografiemi Jiřího Hankeho. Nejzajímavější místa lze projít po naučné stezce Podprůhonem.

Kladenské dvorky, foto: Filip Zoubek, zdroj: Spolek Podprůhon.Kladenské dvorky, foto: Filip Zoubek, zdroj: Spolek Podprůhon.

Podprůhonské domky jsou mezi místními nejvíce vyhledávané díky tradiční červnové akci zvané Kladenské dvorky, jejichž duchovním otcem je umělecký kovář Viktor Stříbrný. Právě na jeho zahradě se v roce 1983 konalo první výtvarné „Setkání v zahradě“, které tuto tradici uměleckého setkávání založilo. Dodnes je festivalem umění a hudby, na kterém místní amatérští nadšenci vystavují vedle uznávaných umělců a do společných výtvarných počinů se může zapojit veřejnost.

Další články