Zavřít

Milí designéři,
chceme zjistit, jak vám novinky o vašem oboru zprostředkovat co nejlépe.

Pomozte nám zodpovězením 7 otázek
Foto: Jan Hromádko Foto: Jan Hromádko

Designér vs. klient – 3 rady jak na ně a čtvrtá k tomu zdarma

Středoevropské designérské školy jsou relativně praktické. Učili nás nakreslit dům v perspektivní zkratce a zapamatovat si názvy hlavic antických sloupů, ale i zacházet s bruskou a sestavit moodboard. Co nás nenaučili je, jak podat daňové přiznání, jak se jako designér prosadit a sehnat si klienty, ani jak s nimi máme vést schůzky a jaké podepsat smlouvy.

V Czechdesignu pořádáme několik desítek soutěží pro designéry za rok (to z nás dělá nejzkušenějšího pořadatele designérských soutěží v ČR). Jednou z cest k úspěchu, o které často s designéry mluvíme, je využívat těchto příležitostí a hlásit se do soutěží – lokálních i mezinárodních – a snažit se uspět, nejlépe ještě ve škole. Umístění v soutěži je častým odrazovým můstkem k úspěchu.

Své by o tom mohli říci například grafik Radek Dostál, který na sebe upozornil umístěním v soutěži Nescafé Azera a svůj návrh tak dostal na police velkých českých supermarketů, designérka Veronika Janečková, která byla díky výhře v soutěži Model Young Package nominována na cenu Czech Grand Design a objevovala se v průběhu celého roku v médiích včetně televize nebo módní návrhářka Maria Nina Václavková, jejíž boty se výhrou v soutěži Talent designu dostaly až do Metropolitního muzea v New Yorku a která letos cenu CGD v kategorii Objev roku vyhrála.

Ráda bych ale dnes napsala něco praktičtějšího a každodennějšího. A protože daňová přiznání už máte v květnu všichni podaná (!), napíšu vám raději pár dobrých tipů, jak na schůzky s klientem.

Štěstí přeje připraveným: tři body projektového plánování

Úvodní schůzka s klientem je často zásadní. Vyjednáte si na ní podmínky následné spolupráce. Zkušený klient vám možná rovnou pošle vyplněný dokument – design brief. To vám zásadně usnadní práci, ale nespoléhejte na to zcela. Klient hlídá hlavně svoje zájmy a tak tam mohou některé pro vás důležité informace chybět. Navíc jsou design briefy zvyklí psát hlavně v korporátech, pro které ve většině případů pracují velké agentury. Designér na volné noze si bude muset poradit sám.

Jak se tedy ujistit, že jste si s klientem řekli vše potřebné? Pomoci nám v tom může projektové řízení. Nebudu vás zatěžovat složitějšími nástroji jako je logický rámec (šprti mohou dostudovat – může se hodit!). Pro naše účely bude stačit, když se budeme držet projektového trojúhelníku.

čas — peníze — rozsah = kvalita | Zdroj fotkyčas — peníze — rozsah = kvalita | Zdroj fotky

Základní teorie říká, že nelze měnit jeden vrchol, aniž by to ovlivnilo oba další. Více práce = více času a vyšší náklady. Nižší cena = méně času a tím pádem méně odvedené práce.

Příklad, ze kterého to bude jasnější: Domluva zní vytvořit plakát k letnímu festivalu. Dostanete text a fotografie, práce má být hotova za dva týdny a dostanete za ni 1 000 korun. Jasná domluva, všechny tři vrcholy máme určeny, můžeme jít pracovat. Jenže za dva týdny se klient ozve, že by vlastně potřeboval ještě anglickou verzi plakátu. A vy už přece máte vytvořený template, tak jen přelijete text a je to, no ne? Reálná odpověď často zní: „Ok, snad to nějak zvládnu.“ Ale je tu ten trojuhelník, pamatujete? Odpověď podle něj zní: „Ok, pošlete to, bude to stát 500 korun navíc a potřebuji na to další týden, protože jsem s tím ve svém rozvrhu už nepočítal.“ Realita bývá ještě o stupeň komplikovanější, ale vidíte ten směr, kterým se ubíráme, když začneme na trojúhelník myslet a na svých jednáních s klienty ho používat?

Čtvrtý bod pro designéry zdarma: smlouvy a licence

A protože jsme designéři a ne projekťáci, dostanete k trojúhelníku čtvrtou nejdůležitější věc k ohlídání na schůzkách zdarma. Autorsko-právní ujednání a smlouvy. Naskočila vám právě husí kůže? Tím spíš čtěte dál. Nejčastěji je spolupráce ošetřena smlouvou o dílo. Ta vám zaručuje základní rámec spolupráce. Její příklad se dá najít na internetu.

Druhou variantou spolupráce je faktura. Jenže ta se posílá až po odvedení práce a proto je dobré začít spolupráci alespoň objednávkouvyplacením zálohy (například na materiál). Jako designér tohle všechno potřebujete doplnit ještě licenčním ujednáním. Ve zkratce: říká kde, jak a kolik kusů vašeho díla má klient právo použít. I příklad licenční smlouvy se dá najít na internetu.

Zní to jako práce pro právníky? Ze začátku si určitě poradíte sami, třeba i s pomocí publikace Proč design, která je volně ke stažení. Další detaily najdete také v sérii článků Advokátka radí designérům, která vychází na czechdesign.cz. A až začnete právníka opravdu potřebovat, je to ten moment, kdy si můžete pogratulovat. V tu chvíli jste už opravdu profesionální designéři.

Michaela Holubec Birtusová, foto: Jan HromádkoMichaela Holubec Birtusová, foto: Jan Hromádko

Další články