Jindřich Halabala, významný český designér, se v letech 1925–1955 podílel na revoluci v nábytkovém průmyslu. Jeho spolupráce se Spojenými uměleckoprůmyslovými závody v Brně přinesla sériově vyráběný nábytek vysoké kvality za dostupnou cenu, který si mohli pořídit i lidé z nižších sociálních vrstev. Vznikl tak nejen kvalitní sériový nábytek, ale také několik ikonických produktů, jež ovlivnily český i světový design. Možná, že některý z nich stojí u vás v kuchyni či obýváku.
Na bytovou krizi designovým nábytkem
Halabala přinesl do českých domácností nejen špičkový design, ale také funkčnost a dostupnost. Jeho tvorba reagovala na bytovou krizi 20. let a stala se součástí rozsáhlého projektu sociálního bydlení té doby. Jeho designové produkty nejen zdobily domácnosti, ale také napomáhaly vytvářet pohodlí a praktičnost.
Vznikaly tak nezapomenutelné kusy nábytku, které leckdy znamenaly zásadní průlom v bytovém designu, zároveň byly cenově dostupné pro obyčejné zákazníky a odpovídaly současným požadavkům na bydlení. Byl první, kdo přišel s konceptem takzvaného sektorového nábytku, ať už se jednalo o skládatelné univerzální skříňky nebo soustavu praktických a pohodlných rohových sedacích souprav pro byty s omezeným prostorem. Jeho návrhy měly inovativní konstrukční prvky, jako jsou výklopné stolky, úložné prostory a rozkládací mechanismy, které umožňovaly využít každý centimetr prostoru.
Mnoho Halabalových návrhů dodnes považují odborníci na bytový design za ikony, které změnily svět designu.
Legendární křeslo
Křeslo H 269 znamenalo významný mezník v kariéře Jindřicha Halabaly. Zároveň se stalo ikonou a symbolem moderního českého designu. Křeslo, které navrhl v roce 1930, mělo inovativní tvar i ergonomii. Použitím nových materiálů a technologií zpracování ohýbaného dřeva přinesl do tehdejší výroby nábytku zcela nový prvek. Křeslo H 269 bylo populární jak v Československu, tak i v zahraničí, a stále je jedním z nejvýznamnějších děl Jindřicha Halabaly. Na trhu bylo od roku 1933 až do padesátých let.
Legendární křeslo H 269, lidé mu říkali lyže. | Zdroj: Modernista, foto: Ondřej Kocourek
Legendární H 269 vyráběly Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně v pěti variantách. Pevnému modelu, díky dlouhým podpěrám, které sahají hluboko pod sedák, začali lidé říkat lyže. Kromě pevné varianty existovaly také modely se třemi způsoby nastavení opěradla nebo rozkládací křeslo Siesta. Označení písmenem H pravděpodobně souvisí se jménem jeho návrháře.
Ikonické křeslo bylo oblíbené u mnoha významných osobností. Mezi známé majitele tohoto křesla patřili například československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, spisovatel a novinář Karel Čapek či dirigent Václav Talich.
Obýváková stěna v českých domácnostech
Dříve byly v domácnostech pouze speciální nábytkové kusy, určené přímo do jednotlivých místností a pro danou funkci. Například v jídelně stála vitrína, kredenc, stůl a šest židlí. Ložnice byla vybavena dvěma postelemi, nočními stolky, prádelníkem a dvěma skříněmi. S průmyslovým rozvojem velkých měst se však byty v domech začaly postupně zmenšovat, aby se do nich vešlo co nejvíce lidí, kteří se do měst stěhovali za prací. Do malých místností se vešlo čím dál tím méně nábytku. Bylo pak nutné přizpůsobit ho aktuálním potřebám. Například příborník v jídelně využívat na prádlo nebo knihovnu na klobouky.
Jindřich Halabala se svými spolupracovníky přišel na zásadní zlepšovák. Univerzální nábytek, který se dal sestavovat podle potřeby a využít v různých místnostech.
Takzvaný „sestavovací nábytek“ se rychle stal převratnou novinkou druhé poloviny 20. let, která byla oproti stávajícím mohutným kusům nábytku s přesně vymezenou funkcí variabilní, lehká a mobilní.
Spojené uměleckoprůmyslové závody vyráběly sestavovací nábytek po dobu téměř dvaceti let ve dvou základních řadách: H (1928–1935) a E (1935–1947). Jejich produkty byly vzorem pro další výrobce nábytku, kteří je přejímali a napodobovali i reklamu a způsob prodeje „UP“. Pod vedením Jindřicha Halabaly byla starší sestava zdokonalována a nakonec rozvinuta ve vylepšenou a upravenou druhou variantu.
Právě z těchto návrhů poté vycházel nechvalně proslulý poválečný sektorový nábytek.
Posaďte se prosím… na židli bez předních noh
Židli z ohýbaných kovových trubek, která byla v té době velmi moderním prvkem nábytkového průmyslu, přetvořil Jindřich Halabala na ikonický designový počin, jenž zásadně ovlivnil pohled na design nábytku.
Bez předních noh, přesto skvěle vyvážená Halabalova židle s dvojím pérováním. | Zdroj: Wikipedie
Jde o stejný princip ohýbání trubek jako u jiných modelů, jen je použit opačně. Znamená to, že otevřená část písmene „U“ je na Halabalových modelech na zadní straně. Princip „vorderbeinlos“, tedy „bez předních noh“, uplatňovali jen francouzský architekt André Lurçat a berlínský designér Marx Verch. Jindřich Halabala vypracoval tři modely židlí s několika variacemi. Tyto židle jsou známé od roku 1931. Nejznámější z nich je židle s dvojím pérováním, kde Halabala využil kombinaci obou principů pérování současně, jak vzad, tak vpřed. Dvojité pérování znamenalo, že i když židle neměla přední nohy, uživatel neměl pocit, že padá. Na židle použil jako potah různé druhy příze, ale i jiné materiály, například vyplétal konstrukci ratanem.
Všestranný designér
Záběr jeho práce byl opravdu velmi široký. Od stolků a stojanů na květiny, přes komody, lampy, židle, ikonická křesla s obloukovitými područkami až například po koberce s grafickými a květinovými vzory. Halabala byl jedním z prvních designérů, kteří začali experimentovat s novými materiály, jako je ocelový trubkový rákos, a kombinovali je s tradičními dřevěnými prvky. Tím přinesl do svých návrhů nejen moderní vzhled, ale také větší odolnost a funkčnost.
Přestože je nejvíce známý svým nábytkem, Halabala také přispěl k architektonickým projektům. Spolupracoval s významnými architekty své doby a navrhoval inovativní interiéry pro veřejné budovy, jako jsou hotely a kavárny. Jeho výrobky zdobí mnoho českých filmů a nachází se i v domácnostech významných osobností. Halabalovo dílo je spojnicí mezi českým kubismem, art dekem a klasickým evropským designem. Jeho komerčně úspěšné návrhy byly také silně ovlivněné designovým jazykem hnutí Bauhaus.
Propagace má informovat i inspirovat
Nezabýval se pouze navrhováním nábytku. Byl přesvědčený, že nábytek potřebuje specifickou propagaci, která by zákazníky informovala i inspirovala. Proto se snažil ovlivňovat strategie prodeje a propagaci firmy. Fotografoval interiéry a jednotlivé kusy nábytku, které poté zpracovával do kvalitních tištěných prospektů. Kromě toho také vydal několik publikací zabývajících se tématy nábytku a bytového zařízení.
Na jeho popud byla v Brně otevřena prodejna s výstavními prostory a proškoleným personálem. Bylo zde 30 kójí s mobilními mezistěnami, které byly vybavené jako kompletně zařízené byty včetně imitací oken a instalovaných doplňků jako koberce, peřiny, ale i brýle nebo noční prádlo, aby si zákazníci dokázali barvitěji představit, jak to u nich doma může vypadat.
Nábytek, který má ve vínku nesmrtelnost
Nábytek navržený ve Spojených uměleckoprůmyslových závodech je dodnes ceněný pro svoji designovou výjimečnost a nepřekonatelnou funkčnost. Slovy syna Jindřicha Halabaly, prof. Jindry Halabaly: „Máme 21. století a nábytek z 30. let dvacátého století je zase obdivovaný, uznávaný a užitečný! Musí to být tím, že v křestním listě tohoto nábytku byly obsaženy vlastnosti, díky kterým je stále životaschopný.“ (z knihy Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Dagmar Koudelková a Anežka Šimková. Praha: Grada, 2018, s. 106.)
Ze stolařské dílny mezi legendy designového nábytku
Jindřich Halabala se narodil 24. května 1903 v Koryčanech do rodiny stolaře Štěpána Halabaly. Svou profesní dráhu odstartoval ve Valašském Meziříčí, kde studoval Státní československou odbornou školu pro zpracování dřeva. Cenné praktické zkušenosti současně získával ve stolařské dílně svého otce. Hned po škole nastoupil na praxi do Spojených uměleckoprůmyslových závodů v Brně a současně pokračoval ve studiu nábytkové tvorby a interiéru na Uměleckoprůmyslové škole v Praze pod vedením profesora Janáka. Studium dokončil v roce 1926. Ve stejném roce již tvořil své první návrhy. V roce 1928 nastoupil do Spojených uměleckoprůmyslových závodů jako vedoucí pražské prodejny v paláci Lucerna. V roce 1930 byl přeložen do brněnské centrály jako vedoucí ateliéru, kde až do roku 1946 pracoval na různých pozicích (prokurista, ředitel).
Ze stolařské dílny v Koryčanech až na vrchol světového designu. | Zdroj: Wikipedie
Jindřich Halabala zemřel v roce 1978, ale jeho designové dědictví žije dál. Jeho práce je uznávána a ceněna jako příklad vynikajícího českého designu. Dodnes jsou jeho ikonické produkty vážené a vyhledávané.
Komorní výstava v zapomenuté vile v Čelákovicích
Designový nábytek jednoho z nejslavnějších designérů Československa můžete vidět na výstavě Halabala 2023 ve velmi zajímavém interiéru. Studio Nanovo se spojilo s Vilou Volman, aby vystavili několik kusů nábytku od slavného designéra v moderním funkcionalistickém interiéru.
Studio Nanovo, které renovuje a prodává československý design 20. století, stojí za renovací všech kusů nábytku vystavených na výstavě Halabala 2023. Právě vliv funkcionalismu na Halabalův nábytek nasměroval Nanovo k Volmanově vile, která se ukázala jako dokonalé místo pro prezentaci jejich renovátorských prací.
Výstava Halabala 2023 ve Vile Volman v Čelákovicích potrvá od 8. 6. do 31. 8. 2023.
