Design pro město

Když se řekne slovo design, většina z nás si vybaví nějaký pěkný výrobek denní potřeby, kus nábytku nebo dnes velmi medializovaný design automobilový.

Díky nejčtenějším deníkům a časopisům se diskuse o nových tvarech automobilů vedou nad nedělním obědem v nejedné domácnosti. Nic proti tomu, vždyť přece poznání, že ten kovový klenot, co nám stojí před domem, nespadl z nebe, ale že má svého živého autora, je obohacující. Je prostě dobře, že tak důležitý hybatel naší předmětné skutečnosti, jako je design, nabývá i v očích laiků své váhy.

Jako nás však pozitivně ovlivňuje, projede-li kolem krásný vůz, sedneme-li si na elegantní židli či vezmeme do ruky dokonalou sklenici, stejně nás formuje i design například městského mobiliáře, tedy, řečeno trochu kostrbatě, ale výstižně, zařízení uličního prostředí. Je jistě velký rozdíl, jestli lampa veřejného osvětlení, na kterou si můžeme takřka sáhnout, když otevřeme okno našeho bytu, je výtvarně vyřešená či nikoliv. Lavička, poskytující odpočinek našim unaveným nohám, může být pouze utilitárním shlukem trubek a prken bez jakékoliv výtvarné kvality nebo, jak bývá v našich městech zvykem, nepůvodní kopií rádoby historických vzorů z litiny, ale může to být také výtvarně zajímavý objekt, který se nestydí za svou existenci a nesnaží se zakrýt dobu svého vzniku. Odpadkový koš, tento sluha naší konzumní společnosti, bez něhož bychom si města či parky nedovedli představit, také může být plechovým nesmyslem trpěným jako nutné zlo, nebo se stát zajímavým oživujícím detailem ulice.

Jak na to jdou jinde? Jak vybavují své ulice a náměstí evropská města? A jak si stojíme my v tomto srovnání? Kolekce, jež je představena v rámci V. přehlídky českého a zahraničního designu, se snaží ukázat některé zajímavé příklady. Najdeme zde výrazně tvarované a pozornost strhující lavičky od proslulého Luigiho Colaniho, jako protiklad rovněž z Německa čistou, jednoduchou, a přesto impozantní lavici od mladého Maxe Wehberga. Jižní země zastupují Katalánci: svěží středomořská ležérnost v kombinaci s tradicí parkových laviček, jejichž autorem je nestor španělských designérů Miguel Milá či tajemný Manel Castellnou. Skvostný koš z hliníkové slitiny Fontana od Antoniho Aroly, hravá punčocha koše Panty stejně jako nápadité inspirace díky velikánůmmoderního umění v mřížích ke stromům Matisse a Mondrian, vše od designéra a sochaře Antoniho Roselló. A něco z našich luhů a hájů: oceněná celoocelová lavička Onda, průsvitná a lehká Vera, geometrický zahrazovací sloupek či krásně jednoduchý koš Cylindre, kombinující plebejský plast odpadní roury a ještě běžnější beton, z něhož je zhotoven sokl.

Tato první, mírně reprezentativní výstava nabízí návštěvníkům setkání se zajímavými prvky městského mobiliáře od nás i z Evropy a snaží se obrátit jejich pozornost právě tímto směrem. Chceme v těchto akcích zaměřených na design pro veřejný prostor pokračovat. Je toho totiž mnoho, co v Praze/Brně z různých důvodů teď neukazujeme.

Výstava v Design centru ČR, Radnická 2, Brno, potrvá do 19. 9. 2004.

jelínek
MYP 2024
botanická zahrada
SHOP Snoubení