Pravidelně vám ukazujeme kavárny, které jsou designově zajímavé a zároveň si zde pochutnáte na dobré kávě. Ale kdo by občas nechtěl zůstat v pohodlí svého domova? Někdo si bez ranní kávy doma dokonce nedokáže představit svůj den. A pak jsou lidé, kteří domácí pohodu upřednostňují před tou kavárenskou. Kávu si doma můžeme připravit různými způsoby.
Stále populárnějšími se stávají „alternativní metody“ o čemž svědčí velké množství zahraničních produktů. Najdeme je v obchodech, kam jsme zvyklí chodit pro krásný design.
Rozmanité kávové doplňky nabízí také IKEA nebo Tchibo, kde si tento rostoucí potenciál včas uvědomili. Ve svých cenově dostupných kolekcích nabízejí jednoduché a zároveň designově zajímavé výrobky určené pro různé techniky přípravy kávy. Kávová komunita zase preferuje specializované obchody.
Zajímá vás nabídka českého designu a tuzemských výrobků? Pojďme se na ně společně podívat.
Kávové překapávače doménou autorské tvorby
Jedním z nejjednodušších způsobů přípravy kávy je filtrovaní. Vhodné výrobky – překapávače, nacházíme u českých tvůrců, kteří se zabývají výrobou různých doplňků ke stolování. Většinou jde o autorskou tvorbu, ať už z porcelánu nebo keramiky.
Takto probíhá příprava kávy pomocí překapávače od Blanky Hovorkové BLAHO, zdroj: BLAHO
Porcelánové překapávače má v portfoliu například Blanka Hovorková, která vyrábí autorský porcelán pod značkou BLAHO. Každý z modelů je díky ruční práci originál. Základní tvar i velikost je stejná, poté je zdobeno nejrůznějšími dekory.
Další překapávač pochází z rodinné dílny Moravská keramika a je vyrobený z keramiky. Současnému modelu předcházelo několik generací, na kterých se ladily všechny funkční prvky. Autorem Luhačovského překapávače, jak svůj dripper nazývají, je Lukáš Kaňovský.
Vařím v ateliéru, maluju v kuchyni, tak vystupuje Jitka Tomanová. Zabývá se především autorskou ilustrací, kterou poté aplikuje na hotové výrobky. V nabídce má několik variant překapávačů a rovněž tvoří i na zakázku.
Moravská keramika nabízí svojí verzi keramického překapávače, zdroj: Moravská keramika
French press, moka konvička a džezva
Milovníci kávy si oblíbili také další metody. Zde se svojí širokou nabídkou vévodí především zlínská firma Tescoma.
French press je skleněná konvička vybavená pístem s filtrem. Zařízení je postaveno na jednoduchém principu louhování a následné filtrace rozemleté kávy. Tescoma nabízí svojí verzi konvice TEO.
Moka konvička se dobře hodí pro přípravu silnější kávy. Tescoma má v nabídce kávovary na podobném principu hned v několika designových provedeních.
Skleněná džezva TEO od Tescomy je vyrobená ze žáruvzdorného borosilikátového skla.
Tescoma má v nabídce kávovar MONTE CARLO, jež vychází z principu moka konvičky, zdroj: Tescoma
Skleněná džezva TEO od Tescomy je vyrobená ze žáruvzdorného borosilikátového skla, zdroj: Tescoma
Rychlovarná konvice s cenou Red Dot Design Award
Rychlovarná konvice PRESIDENT od Tescomy je vyrobena z prvotřídní nerezavějící oceli a pyšní se také prestižní mezinárodní cenou za design Red Dot Design Award. Navíc byla vyvinuta tak, aby ohřála vodu na různé stupně teploty, v rozmezí od 40 do 100 °C.
Varná konvice Tescoma PRESIDENT získala ocenění RedDot, zdroj: Tescoma
Mlýnky na kávu
Správně umletá káva je základ. Zatímco jemně umletou kávu využijeme pro přípravu espressa, větší hrubost je vhodná pro metodu frenchpress.
Z českých výrobců mlýnků můžeme jmenovat firmu Lodos, která má kořeny svého vzniku už v roce 1923. Počáteční výroba dřevěných kávomlýnků byla rozšířena o další mlýnky s novějším designem.
Kávový mlýnek má ve svém portfoliu také Tescoma. Mlýnek HANDY získal německou cenu za design GERMAN DESIGN AWARD.
Mlýnek na kávu Lodos Temp, zdroj: Lodos
Mlýnek na kávu Tescoma HANDY oceněný GERMAN DESIGN AWARD, zdroj: Tescoma
Tímto výčtem ještě nekončíme. Ukážeme vám další české produkty, jejichž design nás zaujal. Jsou to prototypy nebo návrhy vytvořené mladými designéry v rámci studia.
Návrhy od mladých českých designérů
Na posledním Designbloku jsme mohli opět obdivovat hodně zdařilých designerských počinů.
Srdce milovníka kávy muselo zaplesat při návštěvě expozice UMPRUM. Jeden z ateliérů totiž pro přehlídku zvolil „voňavý“ projekt zaměřený na vaření kávy – prototypy kávových mlýnků vytvořené s důrazem na mechanismus pro správné umletí kávy.
Autorem prvního kávového mlýnku je Vasil Novosad. Jeho ruční mlýnek poukazuje na revoluční způsob mletí. Nejdůležitější a zároveň i nejviditelnější je absence páky, která byla nahrazena funkčním rotačním víkem.
Mlýnek obsahuje rovněž intuitivní ladičku s třemi úrovněmi hrubosti mletí. K samotnému mletí dochází v soustavě porcelánových mlecích kamenů kuželového typu.
Vojtěch Vyroubal se nechal inspirovat starými tradicemi a rituály. Jeho mlýnek se skládá z drtící paličky, mlecího těla a nádobky.
Palička a tělo vytváří dva do sebe zapadající mlecí kameny, mezi něž sypeme kávová zrna. Proporce paličky odpovídá ideálnímu úchopu dlaně, která na paličku doléhá a pouhým krouživým pohybem drtí zrna vsypaná do mlecí jamky.
Myšlenku zachování správného mletí kávových zrn měl na zřeteli také Daniel Pokorný. Do svého mlýnku zakomponoval dvě hrubosti mletí. Tím jsou: hrubý frenchpress a jemný moka či aeropress. To vše bez jakéhokoliv nastavování mlýnků uvnitř.
Mlýnek má dvě mističky na obou koncích těla. Na vrchu se kávová zrna otáčením promelou na hrubou kávu frenchpress do spodní mističky. Pro jemně mletou kávu moka se mlýnek otočí a promeleme již předemletou kávu z misky na frenchpress do misky na opačné straně.
Daniel Pokorný do svého mlýnku zakomponoval dvě hrubosti mletí, zdroj: Daniel Pokorný
Od mletí kávy se přesuneme k dalším pomůckám.
Se snahou o čistý a jednoduchý design vznikl návrh na moka konvici REN moka pot. Vytvořil ji Lukáš Uliarczyk, designér Preciosa Lighting, tehdy ještě student Univerzity Tomáše Bati.
Autorovi se stal inspirací minimalistický skandinávský design, který je pro mnohé ikonou a také existující design Bialetti konvice, jež byl vytvořen v roce 1933 a nyní má již svůj ikonický design status.
Anna Semancová je absolventkou průmyslového designu na ČVUT v Ateliéru Jaroš a Gonzalez a je rovněž spoluautorkou minimalistických skleněných ozdob SUPERGEMS.
V rámci svého studia navrhla VACCO – coffee maker, přístroj na přípravu kávy na principu vakuových kávovarů. Použito je sklo Simax a jeho výroba probíhala přímo ve sklárnách Kavalier. Jde o funkční prototyp, který byl v rámci bakalářského projektu nominovaný na Národní cenu za studentský design 2017.
Sklo Simax dodává luxus dalšímu výrobku, kterým je rychlovarná konvice Radka Brezara. Použití borosilikátového skla zprostředkovává maximální kontakt s vodou po celou dobu jejího ohřevu. Konvice vznikla jako bakalářská práce v ateliéru průmyslového designu na Fakultě umění a designu UJEP.
Další pomůckou určenou k ohřevu vody je rychlovarná konvice Dumbo. Autorkou je designérka Zuzana Černáková, která se nyní věnuje především porcelánu. Návrh rychlovarné konvice Dumbo zpracovala ještě v rámci studia na ČVUT v ústavu průmyslového designu.
Posledním studentským projektem je Kávový set pro přípravu kávy typu Hario V60 od Ľubici Rondošové. Autorka se po studiu průmyslového designu na ČVUT rozhodla pro studium porcelánu a keramiky na FDULS. Její kávový set je kombinací kovových a porcelánových prvků.
Moka konvička se dobře hodí pro výrobu nápoje silnější intenzity. Tescoma má v nabídce své kávovary v různých provedeních, jedním z nich je PALOMA Tricolore, zdroj: Tescoma
Kávu si můžeme připravit pomocí překapávače od Moravské keramiky, zdroj: Moravská keramika
Blanka Hovorková vyrábí autorský porcelán, mezi výrobky jsou i překapávače na kávu, zdroj: BLAHO
Vařím v atelieru maluju v kuchyni aplikuje svojí autorskou ilustraci také na překapávače, zdroj: Vařím v atelieru maluju v kuchyni
